Evropské desatero ODS
ODS dlouhodobě prosazuje koncept pružné a efektivní EU, který je založen na deseti zásadách:
1. Jediným zdrojem politické legitimity Evropské unie jsou členské státy. EU je tu pro členské státy a jejich občany, ne naopak. Členské státy proto musejí mít konečné slovo v tom, jakým směrem se EU bude dále ubírat.
2. Unijní instituce jsou tu pro to, aby sloužily členským zemím a usnadňovaly vzájemně výhodnou spolupráci mezi členskými státy a přiměřeně přispívaly k posilování ekonomického a společenského významu EU a řešení společných problémů.
3. Je třeba posílit vliv členských států na každodenní evropskou politiku a v tomto smyslu změnit pohled na to, o čem si jednotlivé státy mají rozhodovat samy a o čem má být rozhodováno za všechny členské země z pozice orgánů EU. Nejde přitom o to rozhodovat o některých politických oblastech výhradně v členských státech a o jiných výhradně prostřednictvím EU. Je „pouze” nutné jednoznačně rozlišovat mezi otázkami, které zvládnou řešit členské státy samy a kde už je vhodný zásah EU.
4. EU nemusí směřovat ve všem k jednomu společnému cíli, ale měla by fungovat flexibilně. Budeme posilovat možnosti členských států uzavírat praktická partnerství a volit si takovou hloubku integrace, která jim nejlépe vyhovuje. Oblastí, na jejímž rozvoji je žádoucí, aby se podílely všechny členské státy rovným dílem, je společný trh.
5. Za naprosto zásadní považujeme boj proti zbytečné byrokracii. Prosazujeme „velký právní úklid” s cílem radikálně snížit počet evropských norem. EU by toho měla dělat méně, avšak lépe a smysluplněji. Smysl mají například jen taková pravidla, která jsou vymahatelná a skutečně odbourávají překážky, nikoliv vše ještě více komplikují.
6. Chceme zvýšit samostatnost a flexibilitu rozhodování členských států o způsobu využití „evropských“ peněz. Zároveň je nutné mnohem více dbát o jejich účelné a potřebné využití. EU dnes financuje řadu programů, o jejichž potřebnosti je třeba zahájit debatu. Prioritou je zásadní omezení byrokracie spojené s čerpáním evropských peněz a maximální omezení rizik jejich využití na zbytné nebo přímo pochybné projekty.
7. Přijetí eura musí být dobrovolné. Všechny dosavadní zkušenosti (zejména řecká krize) jednoznačně ukazují, že eurozóna bude nejlépe fungovat jako klub zemí, pro které je společná měna vhodná a výhodná. Ostatní členské státy, které dosud mají národní měny, musejí mít možnost se samy rozhodnout, zda a kdy mají zájem o přijetí eura.
8. Volný pohyb v rámci schengenského prostoru platí pouze pro občany členských států. Je nepřípustné, aby unijní instituce jednotlivým členským státům zasahovaly do pravidel udělování víz a azylu, a ohrožovaly tak jejich vnitřní bezpečnost a společenskou soudržnost.
9. Naše bezpečnost závisí na NATO. Je proto třeba plnit existující závazky v rámci vyzkoušené, sedmdesát let fungující transatlantické spolupráce. V zájmu EU je usilovat o co nejtěsnější spolupráci euroatlantické civilizace a zbytečně se nevymezovat vůči Spojeným státům americkým. Takovou politiku budeme prosazovat a bránit.
10. Brexit situaci v EU mění a je třeba na to reagovat. O naše občany a zájmy je třeba se postarat a do budoucna spolupracovat se státy, které sdílejí představu, že další integrace musí být uvážená a neohrožující EU jako takovou ani soudržnost v základních pilířích spolupráce.
