Naši lidé Profil

Milena Kozumplíková po studiu pracovala krátce v geologickém odboru podniku Stavební hmoty, poté třicet let v Geologickém ústavu Akademie věd ČR jako technik v oblasti elektronové mikroskopie a mikroanalýzy. Je vdaná, má dospělého syna.

V roce 1989 vstoupila do Občanského fóra a při vzniku ODS do této strany. V roce 1990 byla zvolena do samosprávy Městské části Praha 3, osm let působila v zastupitelstvu, osm let byla zástupkyně starosty a čtyři roky starostka Prahy 3. Po dvaceti letech v samosprávě již dále nekandidovala. V roce 2010 iniciovala vznik Nadačního fondu Karla Hartiga, nazvaného dle jména prvního žižkovského starosty, je předsedkyní správní rady tohoto fondu.

Úspěchy mé a úspěchy ODS na radnici Prahy 3

V listopadu 1989 se nám změnil svět:  Padl komunistický režim. Poté i jeho instituce.

V městské části Praha 3 to znamenalo po prvních svobodných parlamentních volbách i volby do obecního zastupitelstva. Tyto volby změnily nejen tvář zastupitelstva, ale hlavně náplň jeho činnosti.

Co bylo třeba udělat:

1/  Musela být provedena restituce domovního majetku, znárodněného po r. 1948.  Původním majitelům bylo vydáno 1200 nemovitostí

2/  Velkým problémem byly zastaralé kotelny na tuhá paliva, ulice se topily v šedém kouři. Proto byly plynofikovány všechny kotelny v majetku městské části. Dovolím si tvrdit, že to byl nejdůležitější krok v oblasti zlepšení životního prostředí až doposud

3/  Velká část domovního majetku byla nabídnuta a později prodána družstvům nájemníků, kteří se o své nově nabyté domy starají podstatně lépe, než to dělal komunisty určený správce OPBH. Privatizaci jsem  měla ve své kompetenci od r. 1998 do r. 2007. Na ÚMČ jsem vybudovala kvalifikované oddělení privatizace. V té době bylo prodáno množství celých domů družstvům nájemníků, velký počet podílových domů-nemilé dědictví, které bylo velmi složité, později i jednotlivé byty v panelových domech. Katastrální úřad mi nevrátil jediný zápis do katastru a všechny kroky byly prováděny maximálně jasně a zřetelně. Nájemci byli o všech krocích radnice informováni co nejdetailněji.

4/  Zvláště Žižkov je městskou částí s vysokým procentem seniorů. Proto byla vybudována zařízení, která jim pomáhají ve složitých zdravotních i sociálních situacích:  Ošetřovatelský domov Pod lipami v roce 1993, Ošetřovatelský domov Habrová 2001, v důsledku velké poptávky po této službě rozšířen o tři roky později. Dům s pečovatelskou službou byl po našem příchodu na radnici v ne příliš dobrém technickém stavu. Proto jsem navrhla jeho postupnou rekonstrukci. Ta probíhala až do letošního roku, kdy již nové vedení radnice ji dokončilo. Senioři tedy mají opravdu důstojné podmínky a myslím že i služby stravovací, lékařské a další jsou na velmi dobré úrovni. Sociální oblast jsem měla v kompetenci od roku 1998 do r. 2002, ale kroky, které byly započaty byly považovány za natolik dobré, že i další kolegové v nich pokračovali

5/  Naše radnice myslela i na postižené děti, které v minulém režimu byly nuceny trávit své dny v ústavech. Proto vzniklo v roce 1991 Integrační centrum, později nazvané Integrační centrum Zahrada, které slouží postiženým dětem od 3 do 26 let z celé Prahy. Náklady jsou nemalé, ale ulehčení života těmto dětem stojí za to.

6/  Zeleň v Praze 3 je důležitým rámcem života občanů. Její obnově a údržbě je věnována velká pozornost. Kromě běžné obnovy a údržby byly zásadně zrekonstruovány mnohé parky :  Křížek, Židovské pece, okolí kostela sv. Rocha,  Ohrada, mojí velkou láskou je nový park Rajská zahrada, menší úpravy v okolí významných budov, např. kostela sv. Prokopa,  úpravy před některými panelovými domy na Jarově. Zeleň jsem neměla v kompetenci dlouho, snad jenom tři roky, ale leccos se podařilo. Velikou radost jsem měla, když se mi podařilo prosadit a v rozpočtu připravit peníze na květinové záhony, které jsou občany velmi pozitivně přijímány.

7/  Městská část nemá pozemky na výstavbu nových bytů. Proto vznikl kolem roku 1995 projekt střešních nástaveb na nižších panelových domech, který umožnil vznik nových kvalitních bytů. Byty v původním domě byly zásadně zrekonstruovány a následně prodány jejich nájemníkům za rozumné ceny. Byty v nástavbách byly prodány ve výběrových řízeních. Toto vše umožnil také nově přijatý zákon o prodeji jednotlivých bytů. Ten jsem uplatnila na panelových domech v Kunešové ul., Na Ohradě, Na Balkáně, Na Chmelnici, v Jilmové a další.  Tato oblast působnosti od r. 1998 do r. 2007 byla jak mojí radostí z nově opravených domů, tak závazkem vůči obyvatelům. Oni možná až po létech ocenili sníženou energetickou náročnost díky zateplení, komfort přistavěných výtahů a opravdu celostní rekonstrukci, která jim umožnila kvalitnější bydlení.

8/  Školy jsme zdědili v nedobrém technickém stavu. Do oprav byly postupně investovány obrovské finanční prostředky a tak, jak byly přijímány nové zákony získala obec možnost nejen se starat o školní budovy a školní kuchyni, ale v současné době má možnost jmenovat ředitele a tím ovlivňovat i kvalitu výuky.  Školám byla věnována velká pozornost. Opraveny jsou už všechny. Většinou jsou i zateplené, jsou při nich vybudována i sportoviště. Namátkou:  Chmelnice, Chelčického, Pražačka, Zahrádky, Lobkovicovo nám. V době 1998 až 2003 jsem měla školství v kompetenci a práce s řediteli škol byla radostí. Jenom ty děti nám stále ubývaly a ani současný „boom“ není zase tak velký.

9/  Proto aby maminy měly možnost vrátit se ke své profesi po mateřské dovolené, starají se o naše děti také mateřské školy. Ve všech pracují kvalifikované učitelky, školky jsou opravené, dobře vybavené a jejich zahrady jsou jako kytka. Stejně jsou na tom malé jesle.Zvláštní kapitolu tvoří dvě mateřská centra: Nová Trojka, u jejíhož vzniku jsem osobně stála, a Paleček v oblasti Vinohrad. Jsou to úžasná zařízení a mladé maminy jsou obdivuhodné, jaká  kvalitní zařízení dokázaly vydupat ze země.

10/  Dětská hřiště jsou nedílnou součástí naší čtvrti a snad je zbytečné všechna vyjmenovávat. Ale Balkán (Kunešova ul.), Křížek, Za žižkovskou vozovnou, Pod kapličkou stojí za to. Je na nich stále plno dětí a dělají i radost mně. U rekonstrukce většiny z nich jsem byla v době, kdy jsem byla místostarostka a tato práce mě moc těšila.

11/  Se vzrůstající životní úrovní přibývá i v Praze 3 osobních automobilů. Stojí všude a všechny ulice jsou jimi lemovány. Proto byly vystavěny podzemní garáže v ulici Pod lipami, v Lupáčově ulici, rekonstruovány ty původní u panelových domů, zakoupen objekt garáží v Biskupcově ulici. Ulice se tak mohou alespoň trochu uvolnit.

Za 20 let, za pět volebních období, kdy jsem působila v Zastupitelstvu městské části, kdy jsem byla místostarostka a později starostka Prahy 3, se změnila tvář Žižkova a Královských Vinohrad ze šedého města do podoby příjemné čtvrti. Nestálo to málo práce, ale všichni moji předchůdci, všichni kolegové a kolegyně, o mně ani nemluvě, jsme ji dělali rádi.