Martin Kuba: Přeji Jihočechům, aby si nenechali kazit náladu špatnými zprávami. Myslím, že stále žijeme v nejkrásnějším koutě České republiky
(MF DNES) Hejtman Martin Kuba mluví v novoročním rozhovoru o budoucnosti nemocnic, tunelu pod vlakovým nádražím i novém mostu přes Vltavu. Jedna návštěva zrovna byla uvnitř, tak jsem musel chvíli počkat, než mohl začít tradiční novoroční rozhovor MF DNES s hejtmanem Jihočeského kraje. Když skončil, už čekal na schůzku další člověk. Za uplynulé roky se mi nikdy nestalo, že by kancelář Martina Kuby (ODS) při mém příchodu byla prázdná a on zrovna s nikým nejednal. Letos nejspíš pracovně ještě přidá. Chce obhájit post hejtmana a ví, že to bude obtížnější, než když v roce 2020 usedl do křesla. „Očekávám, že voliči budou svými hlasy dávat zpětnou vazbu vládě. Já ale nejdříve potřebuji důvěru kolegů z jihočeské ODS, aby mě jako lídra podpořili,“ říká s tím, že pak je připravený usilovat se svým týmem o vítězství.
Asi nepřeháním, když řeknu, že loňskou událostí číslo jedna pro Jihočeský kraj bylo zahájení plného provozu Letiště České Budějovice. Nicméně ten je stále nutné dotovat z krajské kasy desítkami milionů korun ročně. A nikdo asi nechce, aby stál dlouhodobě let jednoho pasažéra tolik peněz navíc. Co bude dál?
Byla to bezesporu událost a asi málokdo věřil, že se nám podaří letiště rozlétat. Když jsem přišel k tomu projektu, tak to vypadalo, že v to nevěří ani lidé uvnitř letiště. Musel jsem do toho vtáhnout strašnou spoustu hráčů. Představa, že si letiště zprovozníme sami, byla mylná. Mám radost, že se to povedlo, ale byl to první krok. Je před námi další úkol, dostat letiště do nějakého normálního ekonomického provozu.
Co si pod tím mám představit?
Určitě nebude nikdy vydělávat desítky milionů ročně. Ale kromě toho, že bude vozit cestující na dovolenou, na cesty, může také sloužit k přepravě zboží. A je to celkově důležitá infrastruktura. Loňský rok nám ukázal, jak se může naše letiště chovat. Ukázalo se, že po Čedoku rychle narostl zájem dalších cestovních kanceláří. Také už ale víme, že nám třeba nestačí jen jeden rentgen na odbavování. Takže letos budeme i investovat.
A teď k tomu snižování dotace na provoz.
Bude se odvíjet od počtu cestujících. A my musíme letiště nastavit tak, aby jich bylo co nejvíce a sezona byla co nejdelší. Ale je třeba říct, že chceme hledat příjmy i kolem letiště, protože areál má obrovský potenciál. Když to zjednoduším, pokud například letiště pronajme pozemky u příjezdu do areálu nějakému obchodnímu řetězci s tím, že se tam bude dál parkovat nad supermarketem, tak už můžeme tvořit nějaký zisk. K tomu třeba čerpací stanice a tak dále. Ploch k pronájmu je tam obrovské množství.
Jak dlouho tedy bude trvat, než se ekonomická čísla výrazně zlepší?
Odhaduji to na čtyři až pět let. Je to společný úkol nejen pro letiště, ale i pro Jihočeský kraj.
A co cargo provoz?
I to je o budoucnosti. Musíme mít nejdříve co převážet. To je úkol pro politiky, aby se na pozemky u letiště dívali jako na příležitost a přemýšleli tak o nich. Určitě bychom tam neměli chtít jen nějaké sklady.
Jak to vypadá s areálem sousedícím s letištěm, který kraj před několika lety koupil od armády?
Zadali jsme zpracování studie, abychom se společně s architekty a projektanty podívali, jak ho rozparcelovat a jak jednotlivé části využít. My jako kraj pak budeme vlastně tím developerem, který bude nabízet společnostem, aby tam chtěly mít svůj byznys. Mimo jiné jsme i zjišťovali, jak nákladné bude například zbourání bývalých vojenských budov, které už nemá cenu opravovat. Budeme tam mít obrovský brownfield hned u Budějovic.
Posuňme se jen o kousek dál směrem do města. Nedávno začala fungovat silnice z Máje na Švábův Hrádek, kterou chcete protáhnout do Litvínovic na výpadovku na Krumlov a dál pokračovat přes Vltavu a kolem Papíren do Rožnova. Jste připravený na odpor obyvatel?
Studie, kterou máme, už počítá s požadavky obyvatel Litvínovic. S panem starostou jsme řešili, jaké si tam obec udělá místní úpravy, aby všichni řidiči nejkratší cestou najeli na silnici I/3 na Krumlov a nevjížděli do obce. Co se týká obyvatel Švábova Hrádku, kteří žijí okolo budoucí silnice, tak tam to prostě musíme zvládnout. Je to veřejně prospěšná stavba a všichni museli počítat s tím, že tudy jednou silnice povede. Kdo si na takovém místě kupuje nebo staví dům, tak nemůže jen doufat, že tam silnici nepostaví. Jsem vždy ochotný se s obyvateli potkávat, mluvit s nimi a věc řešit. Tak jako se tím zabýváme v Papírenské. Ale politik se nemůže leknout, když se proti veřejně prospěšné stavbě postaví několik desítek lidí.
Na jednom místě nebyl odpor o desítkách, ale tisících občanech Budějovic. To, když se mluvilo o silnici vedoucí přes oblíbený Malák. Někteří to v poslední době opět s obavami zmiňují.
Je to legitimní, protože vědí, že chceme přivést silnici s mostem do nedaleké Papírenské. Tohle je ale věc, se kterou nikdo nepočítá. Silnice není ani v našich úvahách. Jediné, s čím bychom k Maláku rádi pokračovali, je cyklostezka. Myslím, že by tomu velmi prospěla.
Doprava je věc, kterou Jihočeši hodně řeší, nejvíce v Budějovicích. Jak to vypadá s podjezdem pod nákladovým nádražím mezi Mánesovou a zanádražní komunikací?
Pracujeme na projektu pro získání územního rozhodnutí a stavebního povolení. V roce 2026 bychom mohli začít stavět. Tam je důležitá spolupráce se Správou železnic a je nutné, aby oni ve stejnou dobu udělali na opačné straně nádraží plánovaný podchod. Tím by náklady na výluky vlaků, které budou přes miliardu, byly pro obě stavby jen jednou.
A zůstane na místě lávka pro chodce a cyklisty?
Ano i ne. Tu současnou rozebereme a jen o kus dál postavíme novou. Co se ale týká dopravy, tak mám obrovskou radost z toho, že je vypsané výběrové řízení na severní spojku. To je takový můj splněný sen. Příští rok by mělo Ředitelství silnic a dálnic začít stavět. Dopravě v Budějovicích ohromně pomůže.
Jihočechy také hodně zajímá, jak to dopadne s výběrem lokality pro úložiště jaderného odpadu. Mezi favority je i Janoch u Temelína. Jak se k tomu stavíte?
Vláda zatím neřekla, jak se hodlá chovat k takovému území, jak by chtěla zvýhodnit obce, které by na to případně přistoupily, a tak dále. Dokud v tom nebude jasno, nemá smysl se o tom bavit. Také proto jsme jako zastupitelstvo odmítli zařadit tuto lokalitu do zásad územního rozvoje kraje. Obce z okolí už jsou navíc historicky zatížené odkalištěm v Mydlovarech či jadernou elektrárnou. Reakce obyvatel jsou tak logické. Zatím s námi nikdo politicky nejednal. Myslím, že postup vlády by měl být v tomto případě úplně jiný. Debata zatím vůbec nebyla, a proto Jihočeský kraj neudělal žádný krok, který by tyto úvahy dělal jakkoli reálnějšími.
A jak potom vnímáte postup vlády a její řešení krize ve zdravotnictví, kdy premiér na poslední chvíli přislíbil miliardy navíc?
Byť je to vláda naší politické strany, tak jsem musel už několikrát říct, že se jí nedaří komunikace. Část problémů si ministři způsobují sami. Typickým příkladem bylo školství, kdy najednou dva měsíce po zahájení školního roku ministerstvo zjistí, že nemá finance na udržení systému. A pak vytvoří komunikací takovou situaci, že to končí stávkou. U lékařů to začalo debatou o strukturálních změnách, pak přišel trochu nesmyslně nápad zvýšit počet přesčasových hodin a tím se situace rozbouřila. Pak do toho vstoupili odboráři a už tu byl problém. Takže přilití několika miliard bylo hašení problému na poslední chvíli. Zdravotnictví potřebuje strukturální debatu o tom, jak má fungovat. Za dva a půl roku to ale vláda neučinila. Musíme si však také uvědomit, že české zdravotnictví je z celosvětového pohledu extrémně dobré a přístupné. Proto musíme řešit, jak má dál fungovat, aby zůstalo na špičkové úrovni.
Jak má fungovat?
To není jednoduché, a proto je třeba se tím podrobně zabývat. Musíte řešit kvalitu, dostupnost a cenu a najít mezi tímto trojúhelníkem co nejlepší rovnováhu. Ale uvedu příklad. V naší budějovické nemocnici jsme schopní dělat obrovské množství katetrizací srdce a na jednom přístroji. A pak zjistíte, že v Praze jich mají deset, ale jsou využité třeba jen čtyři až pět hodin denně. Ale ideálně by se s nimi mělo pracovat deset až dvanáct hodin za den. V tom se medicína trochu podobá normální fabrice, kde se snaží o co největší efektivitu a využití drahých technologií. V jihočeských nemocnicích už máme tyhle změny za sebou a myslím, že se k nim bude muset přistoupit i jinde.
Zůstaňme u jihočeských nemocnic. Bude už letošní rok tím, kdy skončí provoz v dolním (dříve vojenském) areálu té budějovické?
Ještě úplně ne. Ukončíme provoz v té spodní části, tedy blíže Mánesově ulici, a v té horní ještě zůstane ortopedie. Ve spodní dokončujeme projekt na výstavbu domova pro seniory i pro klienty s neurodegenerativními chorobami. Brzy představíme, jak jsme pokročili. Na konci roku 2024 bychom chtěli mít stavební povolení. Ortopedie se, myslím, přesune až někdy na začátku roku 2026. A tam pak plánujeme výstavbu bytového komplexu.
Když jste zmínil seniory, před časem se objevil nový projekt, kdy by mělo vzniknout velké zařízení na Českokrumlovsku.
Domluvili jsme se s městem na tom, že bychom v areálu bývalých kasáren postavili dům pro seniory. Ta potřeba je na Krumlovsku veliká.
Ještě se vrátím do Budějovic. Nedávno jste na budějovickém zastupitelstvu, kde jste radním, znovu mluvili o akvaparku. Jste stále přesvědčený, že to je věc, po které obyvatelé hodně touží?
Myslím, že místní ho stále chtějí a je racionální, abychom ho zde vybudovali. Budějovice mají krásné prostředí, které svádí k cestovnímu ruchu, a toho bychom se měli držet a potenciál maximálně využít. Mimochodem, nedávno jsme se v hodnocení britského magazínu The Times umístili s našimi adventními trhy na deváté příčce v celoevropském měřítku. A to ukazuje, že máme velké možnosti. Například co se týká kongresové turistiky. A vracím se k akvaparku, věřím, že Budějovicím prospěje. Musíme se zabývat tím, kdo má být investorem. Máme nějaké indicie o zájmu soukromých investorů, což by bylo pro město extrémně zajímavé. Ale musíme zjistit podmínky, jak je to reálné.
A na závěr, co byste popřál Jihočechům do roku 2024?
Přeji Jihočechům, aby si nenechali kazit náladu špatnými zprávami. Myslím, že stále žijeme v nejkrásnějším koutě České republiky. Zažíváme tu spoustu věcí, které si lidé jinde na světě nemohou dovolit, tak bychom se měli pokusit zachovat si dobrou náladu. A hlavně chci všem popřát, aby byli zdraví, a stejně tak ti, které mají kolem sebe. Prožijte rok 2024 s těmi, které máte rádi, a užívejte si čas s nimi. To je to nejhodnotnější, co na světě máme.
(Autor: Lukáš Marek)
předseda Asociace krajů ČR
hejtman Jihočeského kraje
předseda regionálního sdružení