Po výlovu Bečvy někteří rybáři vykašlávali krev. Mrtvých ryb je podle nich dvakrát víc
(FORUM 24) Poslanec a starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS) se v souvislosti s nadále neobjasněnou ekologickou katastrofou mrtvé Bečvy jel podívat přímo na místo činu, aby pomohl rybářům s obnovou zničené oblasti. Svědectví přítomných rybářů nebyla pozitivní. V rozhovoru pro deník FORUM 24 poslanec odhalil další informace a popsal, jak se chce na tuto kauzu zaměřit. „Z tohoto přirovnání jde mráz po zádech, nemůžu se mu ale ubránit – podobným způsobem se tutlal Černobyl,“ myslí si Blaha.
V pátek jste strávil odpoledne s rybáři od řeky Bečvy, kteří byli v září na místě havárie přítomni jako první. Jaká svědectví jste od nich zachytil?
Za rybáři k Bečvě jsem jel hlavně proto, abych se zeptal, co můžu udělat pro obnovu života v řece – jak jim mohu pomoci. Nejel jsem tam suplovat roli policie. Vím o případu mnoho podrobností, lidé se na mě sami obracejí, studuji každou zprávu, každou informaci. I tak mě ale zasáhlo to, co jsem slyšel přímo od rybářů. Mrtvých ryb je podle nich až dvakrát víc, tedy 80 tun. Po jejich výlovu měli někteří z nich zdravotní problémy, když vykašlávali nebo vysmrkávali krev. Šel z toho na mě smutek a hrůza najednou.
Kromě 40 tun mrtvých ryb, o kterých se oficiálně hovoří v souvislosti s ekologickou katastrofou, jste psal o dalších 40 tunách, které v Bečvě uhynuly. Podle čeho jste k tomuto číslu dospěl? Co přesně se mělo stát?
To je odhad rybářů, kteří z řeky mrtvé ryby vytahovali. Vzhledem k tomu, že se kolem řeky pohybují každý den několik let v kuse, měli celkem přehled o tom, co v ní žije a v jakém množství. Čtyřicet tun vylovili, druhá polovina ve vodě podle nich zůstala a odnesly ji velké deště.
Přítomní rybáři vykazovali určité zdravotní komplikace. Co se jim stalo a proč?
Nejsem chemik ani lékař, abych vám dokázal na takovou otázku exaktně odpovědět. Vypadá to ale, že jejich kůže a dýchací cesty přišly do kontaktu s látkou, která otrávila řeku. V pondělí se objevila zpráva, že do řeky neunikly kyanidy, ale fenoly. Podle některých expertů tomu odpovídají zdravotní komplikace rybářů i stav, ve kterém byly ryby.
Co soudíte o dalším úniku neznámé látky do řeky Bečvy, k němuž došlo tento týden?
Je to katastrofa. Teď je Bečva pod drobnohledem a já si jen říkám, co se dělo do dnešního dne, kolik jedů do řeky uniklo a nikdo nic nevěděl… To je velký úkol, který je před námi – nastavit pravidla tak, abychom takovým haváriím zabránili a dostali je pod kontrolu. Zatím mám pocit, že v tomto ohledu neudělalo ministerstvo životního prostředí vůbec nic.
Ohledně dosavadního průběhu vyšetřování otravy Bečvy jste projevil nespokojenost s komunikací úřadů. Proč podle vás není znám viník ani po dvou měsících?
Ano, zaráží mě to. Kolem případu je od začátku tolik nejasností! Vyloučení Dezy dřív, než je vůbec jasno o tom, co Bečvu otrávilo. Informační embargo, o kterém se neví, kdo ho vydal, a státní instituce si ho mezi sebou přehazují jako horký brambor. Vzteklé volání některých poslanců ANO, kteří chtějí, aby se o případu na veřejnosti pokud možno nemluvilo vůbec. A do toho vyšetřování, které trvá už déle než dva měsíce.
Jaké žádosti jste odeslal na ministerstvo životního prostředí?
Požádal jsem ministra Brabce o zaslání materiálů, které by konkretizovaly, jaký má být u takových havárií postup. Jde mi zejména o strategii systému včasného varování. Podobná katastrofa se může stát kdykoliv znovu. Odebírají se vzorky z řeky pravidelně? Kdo je vyhodnocuje? Kdo vydá varování v případě, že znovu dojde k úniku jedu do vody? Jak bude koordinován odběr vzorků? Chci, aby v tom bylo jasno. Jak řekl jeden z rybářů – dnes jsou to ryby, zítra to můžeme být my.
S jakými nedostatky se podle vás potýká současné vyšetřování?
Většinu z nich jsem pojmenoval v předchozích odpovědích. Novináři z Deníku Referendum přinesli úplně nové informace, které říkají, že v Deze se 20. září, tedy v den katastrofy, stala havárie, kterou chemička do dnešního dne tajila. Smekám před touto investigativou. (O nových zjištěních Deníku Referendum více zde – pozn. red.) A přirozeně se musím ptát – proč takové informace přinášejí jako první média? Z tohoto přirovnání jde mráz po zádech, nemůžu se mu ale ubránit – podobným způsobem se tutlal Černobyl.
Jak hodnotíte přístup pana ministra pro životní prostředí Richarda Brabce k této kauze? Jsou jeho výroky uspokojující?
Řekl bych k tomu tolik – minulý týden byl ministr Brabec na návštěvě ve Valašském Meziříčí, kam zamířil právě kvůli Bečvě. Lidé, kteří na setkání byli, mi říkali, že z ministra vyzařovala dobrá nálada, pozitivní přístup, jak se všechno zvládá a dobře pokračuje. Myslím si, že je velký rozdíl mezi tím, jak pan ministr realitu vykresluje a jaká realita ve skutečnosti je. Tolik k tomu.
Jak se chcete tímto případem dále zabývat?
Společnými silami se nám podařilo vrátit k Bečvě pozornost. A v tom budu i pokračovat. Kromě toho chci od ministerstva životního prostředí materiály, které konkretizují, jak při takových haváriích postupovat. To, co se stalo na Bečvě, už se nikdy nesmí opakovat.
poslanec PČR
člen výkonné rady
starosta města
předseda regionálního sdružení