Andrej Babiš na okraji propasti
(FORUM 24) Soudě podle předvolebních sloganů, náš trestně stíhaný premiér Babiš chce „tvrdě a nekompromisně“ ochránit ČR před Bruselem a zreformovat celou Evropskou unii. Připomeňme, že vláda, v níž byl vicepremiérem, prohrála souboj o migrační kvóty. Připomeňme, že jeho současní ministři ztrácí na evropské Radě jeden souboj za druhým, naposledy při boji proti dvojí kvalitě potravin. Připomeňme, že jeho europoslanci sedí v politické skupině, která otevřeně prosazuje budování centralizovaného evropského superstátu. Jako vždy se zkrátka slova Andreje Babiše rozcházejí s realitou.
Celá věc má ale další rozměr, mnohem podstatnější. Pomalu se rýsuje rozložení sil v příštím Evropském parlamentu a vše zatím naznačuje, že poslanci zvolení za ANO v něm budou hrát zcela marginální roli. Rozhodně dostatečně bezvýznamnou na to, aby kohokoli před čímkoli ochránili.
Průzkumy ukazují, že lidovecko-socialistická koalice, která ovládala evropskou politiku v posledních dvaceti letech, ztratí po volbách většinu. Vytvořit se bude muset koalice nová. Buď se oslabení, ale stále ještě vítězní lidovci spojí opět se socialisty a přiberou ještě krajní zelené, nebo vznikne ideově soudržnější koalice spíše na půdorysu pravého středu. V každém případě to budou občanští demokraté a jejich parlamentní skupina ECR, kdo bude do dalšího vývoje promlouvat výrazně hlasitěji, než tomu bylo dosud. Buď jako součást nové koalice, nebo jako leader opozice.
Co se stane s Babišovou „liberální“ frakcí ALDE, která zatím ze čtvrté pozice, za ECR, sekundovala lidovecko-socialistickému molochu, je ve hvězdách. Její šéf, Belgičan a zarytý eurofederalista Guy Verhofstadt, dělá vše pro to, aby se zalíbil nováčkovi těchto voleb Emmanuelu Macronovi. Dokonce kvůli němu zavrhl koncept tzv. Spitzenkandidátů, který ještě před pěti lety nadšeně obhajoval a prosazoval. Macron má ale zatím své vlastní plány, a v Bruselu se proslýchá, že „The Hof“ neboli Verhofstadt nemusí být nutně jejich součástí.
A v jakém týmu bude hrát Babišova hrstka věrných? Varianty jsou zhruba tři a ani jedna nevypadá pro českého premiéra dobře.
Buď se Emmanuelu Macronovi skutečně podaří založit zcela novou frakci, nejspíš s názvem Renaissance, Obroda, která by mohla dosavadní liberály nahradit. V polovině května Macron skutečně sezval zástupce osmi potenciálních partnerských stran do Štrasburku. Pozvánka ale ANO adresována nebyla, nepočítá se s ním.
Možná, že liberální frakce ALDE nakonec nezfúzuje s Macronovou Obrodou a v nějaké oslabené formě přežije. Ani tady ale nemusí mít ANO na růžích ustláno. Ještě na podzim 2017, kdy už v Evropě všichni dobře věděli, co je český oligarcha a politik zač, pěl na něj velký zastánce vlády práva a evropských hodnot Guy Verhofstadt samou chválu. V lednu tohoto roku se už ale nechal v belgickém listu De Tijd slyšet, že „Babiš má problém a chceme, aby byl vyřešen způsobem, jaký požaduje Evropská komise“. Tuto kritiku pak potvrdil i v květnu, týden před evropskými volbami. Je jasné, že i „The Hof“ dává od Babiše ruce pryč.
Takže, pokud ne s Macronem a pokud ani s ALDE, s kým může Andrej Babiš po volbách spolupracovat? Do lidovecké frakce jej nepustí tamní česká delegace, jejíž část si z něj v posledních letech udělala prakticky jediné politické téma. Konzervativci s ním spolupracovat nebudou a do socialistické frakce jinak silně levicové ANO zamíří asi sotva. Může se tak docela dobře stát, že poslanci zvolení za ANO skončí mezi tak zvanými „nezařazenými“, což je spíše hrstka těch, co na sebe z nouze zbyli, než funkční politický klub.
Je nasnadě, že z Andreje Babiše se kvůli jeho stylu vládnutí a kvůli jeho finančním skandálům stává v Evropě toxický materiál, od kterého dávají všichni ruce pryč.
lídr eurokandidátky ODS
předseda ACRE
europoslanec
expert pro zahraničí