Novinky Mediální výstupy

(iROZHLAS.cz) Znovuzvolený prezident Donald Trump chce zavést daně na import, a to včetně osobních automobilů, což by se dotklo i České republiky. Na evropské spojence též klade větší nároky v oblasti výdajů na obranu. „Mezi dvěma a pěti procenty je poměrně mnoho miliard, ke kterým se musíme být schopni postavit,“ říká místopředsedkyně ODS Eva Decroix v pořadu Ranní Plus.

Kdyby případně Spojené státy více vyvážely svou energii do světa, jak by na to z vašeho pohledu měla reagovat Evropská unie, tedy i Česko?
Tak ta otázka bude mnohem širší. To asi nebude, nebo celkově naše vztahy nebudou jenom o energiích, tam se bude samozřejmě promítat mnoho věcí.

Já začnu malinko někde jinde. Jedna z věcí, kterou Trump zmínil při svém inauguračním projevu a označil to jako prioritu své zahraniční politiky – a já jsem za to ráda – je i otázka vyřešení války na Ukrajině, kdy zmínil, že Vladimír Putin tím, že není ochoten nyní uzavřít mír, tak ničí svou zemi. To bude samozřejmě pro nás jedna z klíčových věcí v rámci zahraniční politiky.

Když se vrátím k vaší otázce a otázce energií. U Trumpovy administrativy a obecně u jeho osoby jako prezidenta lze očekávat, mimochodem má to i ve svém hesle Make America Great Again, že bude především prosazovat americké zájmy.

Pro nás jako pro Evropu, která dlouhodobě byla založena spíše na kooperaci, spolupráci a na těch organizacích, tak se budeme muset přizpůsobit.

To znamená třeba i odvetná cla.
Já nechci teď, jsme 24 hodin po inauguraci, jako český politik prohlašovat, jaká odvetná opatření budeme přijímat nebo nepřijímat, protože je to ad jedna o tom jednání a ad dvě bychom měli mít taktéž nějakou logickou a koherentní strategii, která bude reagovat na zájmy Američanů.

Ačkoliv již poměrně nevídaným způsobem hned v den inaugurace Trump podepsal neuvěřitelné množství dekretů, jak směrem dovnitř do domácí politiky, tak některé i směrem ven, zmíním Mezinárodní zdravotnickou organizaci nebo Pařížskou klimatickou dohodu, tak my budeme reagovat, ať už odvetně, nebo jinak, na ta jednotlivá opatření americké administrativy podle toho, jak budou probíhat jednání a jak budou přicházet jednotlivá opatření.

Ale zcela i konkrétní příklad. Radek Špicar ze Svazu průmyslu a dopravy říká, že Trump bude nejspíš chtít vyrovnat třeba vzájemná cla na osobní auta, tak tohle by se přece dotklo i Česka, ne? Jaký dopad z vašeho pohledu by to mohlo mít?
Pokud něco vnímám jako ohromný vykřičník opravdu s nástupem Trumpa, tak je to velké riziko obchodní války a snížení konkurenceschopnosti Evropy. Takhle to zní velmi široce, ale je zřejmé, že pokud české nebo obecně evropské výrobky přijdou o některé americké trhy, protože v důsledku cel budou dražší a budou muset hledat nové trhy, tak se nás to nějakým způsobem dotkne.

Celá Evropa se potýká od zahájení konfliktu na Ukrajině s otázkou vysokých cen energií. Možná, že tlak, který nyní způsobí Trump a jeho kroky, bude ještě vyšší, ale to není něco, o čem bychom nevěděli a co by Evropa neřešila.

Jsou asi dvě věci, které tlumí a brzdí dnes Evropu jako celek. A to na straně jedné je ohromná míra regulace, kdy se snažíme mnoho věcí vyřešit ne tím, že trh podpoříme nebo nějakým způsobem motivujeme, ale velmi často ho zregulujeme. I tady je zřejmý zcela zásadní obrat Ameriky v přístupu k těmto otázkám, kdy Trump slibuje zrušení velkého množství úřadů a deregulaci. To pro nás bude zásadní.

A druhý aspekt, který dnes brzdí evropskou ekonomiku, jsou energie. Pro nás už to byla priorita, bylo to něco důležitého, co jsme museli řešit i předtím, než Trump nastoupil. Nyní jenom ten, jak se říká dnes v tom moderním jazyku, ten wake-up budíček s Trumpem bude mnohem silnější.

Bylo by z vašeho pohledu dobře, kdyby členské země NATO vydávaly pět procent na obranu? Zatím je to kolem dvou.
Předně bude velmi důležité, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu bude Trump schopen vyřešit válku na Ukrajině, a jakým způsobem se podaří najít shodu s Ukrajinci. Zatím jsou vzájemná očekávání Kremlu a Kyjeva poměrně vzdálená, ale já pevně věřím, že Trump svým silovým vyjednáváním bude schopen jednání svolat poměrně rychle.

Co se týče výdajů na obranu, tak budeme řešit dvě zásadní věci. Ad jedna uvědomění si, že v obraně nebude nadále možné se bezprostředně a bezpodmínečně spoléhat na Ameriku. Na straně druhé, pevně věřím, že takové to zpochybňování Severoatlantické aliance nebude zásadním tématem Trumpovy administrativy.

Marco Rubio, v pondělí potvrzený ministr zahraničí, byl mnohem optimističtější a poměrně důrazně potvrdil důležitost severoatlantické vazby, ale na straně druhé, a to je také potřeba říct, my se budeme muset poprat se schopností, kam až jsou naše rozpočty schopny umožnit navýšení nákladů na obranu.

Tam opravdu vnímám, že se jedná o něco, co si budeme muset jako evropské státy uvědomit rychleji. Protože řekněme upřímně, pokud bychom měli z těch dvou procent, které politicky byly pro mnoho stran neakceptovatelné už v tomto volebním období, tak pokud bychom měli příští rok plánovat s pěti procenty, tak je to obrovský skok.

Takže mezitím budeme muset najít především v rámci uskupení NATO efektivní vynaložení těch nákladů, ale také si uvědomit, že je více než pravděpodobné, že ty dvě procenta výhledově nebudou stačit, pokud se chceme cítit v bezpečí a být seriózním partnerem.

Na straně druhé, mezi dvěma a pěti procenty je poměrně mnoho miliard, ke kterým se musíme být schopni postavit. Nesouvisí to jenom s Trumpovou inaugurací. Připomenu, že některé jiné evropské státy, viz Polsko, dávají více než dvě procenta a bude na nás, jakým způsobem se k tomu budeme schopni čelem postavit.

(Autor: Martina Mašková)

Eva Decroix

místopředsedkyně strany
1. místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR
krajská zastupitelka
předsedkyně regionálního sdružení
členka oblastní rady