Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Tchaj-wan je podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila pro Česko příležitostí, jak navázat vztahy se zemí, která je technologicky a průmyslově velmi vyspělá a je ochotna investovat do chytrých technologií. „Je to šance, jak z České republiky začít dělat zemi, která se méně zabývá tím, že něco montujeme, a více tím, že vyrábíme něco, co má vysokou přidanou hodnotu,“ řekl Miloš Vystrčil v pořadu Události, komentáře.

Podle předsedy Senátu navíc mezi oběma zeměmi existuje mnoho historických paralel a obě by mohly být inspirací při boji za svobodu a demokracii. „Inspirace to bude, jen když budeme mít odvahu, a když si nenecháme namluvit, že vybudovat závislost na nějaké totalitní zemi pro nás může být výhodné. Není to pro nás výhodné a dnes to všichni vidíme,“ dodal Miloš Vystrčil.

Přepis debaty:

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Šéf tchaj-wanského parlamentu v Česku. Se svou delegací jedná hlavně o spolupráci v ekonomice, kultuře či v oblasti technologií. Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil označil příjezd delegace za symbolický, protože Česko předsedá EU. Jou Si-kchun panu Vystrčilovi poděkoval za jeho návštěvu Tchaj-wanu, kam předloni odjel i přes protesty komunistické Číny. Hostem je Miloš Vystrčil, předseda Senátu. Přeji vám dobrý večer.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Dobrý večer. Děkuji za pozvání.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A ve studiu, respektive ze studia zdravím také Ivanu Karáskovou, která je analytičkou Asociace pro mezinárodní otázky, dobrý večer.

Ivana KARÁSKOVÁ, analytička Asociace pro mezinárodní otázky:
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane předsedo, jak moc je teď Tchaj-wan pro Česko důležitý? Blízko má k Litvě, Slovensku, ale zdá se, že to partnerství s Čechy je v rámci Evropy, řekněme, unikátní, vnímáte to tak?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Vnímám to tak, že máme důvěru Tchaj-wanu, který je demokratickou zemí, hraje důležitou roli v Indopacifiku a je pro nás příležitostí, jak navázat vztahy se zemí, která je technologicky velmi vyspělá, průmyslově vyspělá, je ochotná investovat do chytrých technologií třeba i v České republice do umělé inteligence. Máme podepsáno už asi 8 dohod a je to šance, jak z České republiky začít dělat zemi, která se méně zabývá tím, že něco montujeme a více tím, že vyrábíme něco, co má vysokou přidanou hodnotu a ten finální výrobek vzniká u nás v České republice.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Jak vnímáte současnou pozici Tchaj-wanu a to, že třeba podle Reuters vedení britských a amerických tajných služeb varují, že Čína představuje nebezpečí pro USA, Británii, Evropu a tím pádem logicky asi i pro Tchaj-wan? Když se ptám přímo, jak daleko myslíte, že je komunistická Čína od invaze na Tchaj-wan? Nebo je to příliš přeťápnuté téma?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Možná více řekne paní analytička. Já jenom k tomu řeknu, že určitě je potřeba nezapomínat na Čínskou lidovou republiku pře, kvůli Ukrajině, respektive kvůli agresi Ruska, protože Čínská lidová republika je země, která umí využít čehokoliv a pokud my se příliš upneme na Rusko, pokud se vyčerpáme válkou Rusů na Ukrajině, tak Čína bude přemýšlet o tom, jak toho Čínská lidová republika využít a na to my nesmíme zapomínat. My v tomto směru musíme být ve střehu. Na druhé straně nemyslím si, že dneska Čínská lidová republika poté, co vidí, jakou podporu má Ukrajina, bude nějak…

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Hnát.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
.. se hnát do toho konfliktu s Tchaj-wanem.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Tomu rozumím, ale vy jste to sám naznačil, tak se ptám přímo, jestli tyhle výtky nebo tento typ výtek je třeba od vašich tchajwanských partnerů slyšet, něco ve smyslu - vás tady v Evropě zajímá teď jenom rusko-ukrajinský konflikt a na nás, na třeba možný, nedejbože, konflikt s Čínou už tolik nemyslíte?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Já jsem to zatím neslyšel, byť ta jednání máme před sebou. Ale já teda chci upozornit, že nedávno pan prezident Biden snad poprvé v historii amerických prezidentů otevřeně řekl, že Spojené státy americké jsou připraveny se postavit na stranu Tchaj-wanu v okamžiku, kdy by došlo k nějakému, řekněme, tchajwansko-čínskému konfliktu, což se takhle úplně říct nedá, protože Tchaj-wan je vlastně jakoby dle práva nějakou součástí Číny s tím, že jsou tam 1 země 2 systémy a podobně atd. Ale já si myslím, že to tak není, že zejména velmoci si dobře uvědomují, že nelze opomíjet Tchaj-wan kvůli Ukrajině.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Paní Karásková, jak vy vnímáte tu případnou hrozbu, to, co zaznívá od tajných služeb a na druhé straně možná to uklidňování, že když Číňané vidí, jak to Rusku na Ukrajině zaplať pánbůh nejde, že je to od jakýchkoliv choutek směrem k Tchaj-wanu odradí?

Ivana KARÁSKOVÁ, analytička Asociace pro mezinárodní otázky:
Ono je tu opravdu hodně těch paralel s válkou na Ukrajině, protože Ruská federace a Čínská lidová republika jsou strukturálně velice podobné země, byť samozřejmě ne stejné. Nicméně o čínském útoku na Tchaj-wan se uvažuje od konce čtyřicátých let prakticky od doby, kdy se Čankajšek se svými vojsky stáhnul na ostrov a Čínská lidová republika vyhlásila tedy svoji existenci. Takže o tomhle tom scénáři se uvažuje minimálně posledních 70 let a existují samozřejmě i protiscénáře. Je to zamrzlý konflikt, který jenom přežil konec studené války. Peking se nijak netají s tím, že chce sjednotit se ostrovním státem, který považuje za své území, za svoji vzbouřeneckou provincii a chce to udělat, ať už mírovou cestou nebo vojensky. Takže je to spíš otázka aspoň pro čínské vedení, kdy a jakým způsobem, než jestli vůbec. Ty mírové prostředky se momentálně nezdají jako způsob, který by vedl ke sjednocení, protože většinově o to tchajwanská společnost nestojí. Takže, pokud by došlo k nějakému konfliktu v tchajwanské úžině, vyvolalo by to opravdu velkou vlnu prostě nespokojenosti, velké narušení globálních řetězců a pravděpodobně by to mělo i velký potenciál vstupu Spojených států do nějakého konfliktu s Čínou. Takže ty sázky jsou opravdu hodně vysoké a Čína si to uvědomuje.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A dá se říci, nikdo to nepřeje, ale dá se říci, jak by zhruba tedy mohla taková čínská invaze na Tchaj-wan vlastně vypadat v reálu?

Ivana KARÁSKOVÁ, analytička Asociace pro mezinárodní otázky:
Těch scénářů je opravdu hodně, jak jsem říkala, od nějakého útoku na tchajwanskou prezidentku, tzn. dekapitalizaci, vlastně odstranění toho tchajwanského vedení přes kyberútoky, přes raketový útok, přes námořní blokádu. Takže všech těch různých scénářů, s kterými si pohrávaly západní země vlastně při té modelaci toho, co by mohlo nastat, těch je opravdu hodně, ale jak jsem říkala, existují samozřejmě i protiscénáře. Tchaj-wan se posledních 70 let nepřipravuje na nic jiného.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ještě 1 věc na vás, Tchaj-wan je v moderním světě považován za důležitou velmi kritickou zemi, která zajišťuje třeba čipy, elektroniku, zařízení pro celý svět. Kdyby došlo k takovému konfliktu, který opravdu nechci přivolávat, co by tohle mohlo znamenat pro světovou ekonomiku, která už tak je, řekněme, minimálně lehce vychýlená, když to řeknu diplomaticky tou ruskou agresí na Ukrajině?

Ivana KARÁSKOVÁ, analytička Asociace pro mezinárodní otázky:
Já nejsem ekonomka, já jsem politoložka, ale moji ekonomičtí kolegové to přirovnávají velmi hezky k tomu, že zatímco covid způsobil něco jako takový mírný vánek, tak narušení dodavatelských řetězců v případě invaze na Tchaj-wan by byla vyloženě bouře v globální ekonomice.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Mohou k tomuhle Tchajwanci nějak přispět, pane Vystrčile? Ilustruji, Foxconn v Kutné Hoře dokončuje novou továrnu, kde bude americký Hewlett Packard Enterprise vyvíjet superpočítače. Ostrovním státem vlastněný fond Taiwania Capital spustil Central and Eastern Europe Investment Fund. V něm má být zhruba 200 milionů dolarů, to je nějak nějakých přes 4,5 miliardy korun, z čehož by podstatná část měla jít i do Česka, na Slovensko, do Litvy. Tak může být třeba tohle v ohrožení?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Já si myslím, že je to jasná orientace Tchaj-wanu na demokratické a svobodné země. On Tchaj-wan v tom vidí logiku stejně, jak si myslím, že by v tom měla logiku vidět i Evropská unie, že demokracie se podporují a bude to potom znamenat i naše posílení. A pokud i Čínská lidová republika uvidí, že Tchaj-wan je zakotven nejen, řekněme, v nějakých dohodách se Spojenými státy americkými, ale je čím dál více zakotvený i v té spolupráci s Evropskou unií, kde my tomu můžeme výrazně pomoci, tak to vlastně té bezpečnosti nejen Tchaj-wanu, ale i nás všech prospěje. Já jsem o tom přesvědčen. Já jsem přesvědčen, že to je přesně ta cesta, jak vy jste na začátku říkali. Já jsem říkal, že hlavně je to symbolická ta návštěva proto, protože Václav Havel měl ten projev Evropa jako úkol. A kdyby si ten projev někdo přečetl, tak by zjistil, že on tam ani tak nemluví o tom, o čem potom následně spousta řečníků mluví, ale mluví o tom, že ta Evropa má úkol v tom, aby nalezla a nalézala své svědomí a svoji odpovědnost. A že to svědomí a odpovědnost té Evropy nespočívá v tom, že se budeme starat o svoji architekturu politickou a o sebe jako o Evropu, ale že převezmeme i část odpovědnosti za to, co se děje kolem nás, protože, když to neuděláme, tak potom jiní zase nebudou si brát odpovědnost za to, co se děje u nás. A že vlastně některé ty věci, když nebudeme vnímat univerzálně a nebudeme se starat univerzálně o svobodu a demokracii, tak nemůžeme počítat, že to někdo jiný tak bude dělat. A to je to, proč jsem říkal, že to je symbolické, protože je tam ten název Evropa jako úkol a ten význam toho projevu Václava Havla, nikoliv, že to zároveň souvisí s předsednictvím je pravdou, ale já jsem to myslel takto.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
No a když bychom se měli zabývat tím, co vlastně třeba pro nás taková část světa, jako je Tchaj-wan, znamená, ale už ne ekonomicky, tu ekonomiku jsme probrali, ale politicky, společensky, co nás vlastně spojuje s malou zemí, neb, řekněme, středně velkou zemí na druhém konci světa?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Zase by byla lepší paní Karásková, ona říkala, je tam spousta paralel. V roce 89 studenti u nás, v roce 90 studenti na Tchaj-wanu. My jsme měli za zády Velkého bratra, oni mají za sebou Velkého bratra. Oni přešli mírovou cestou od, řekněme, nějaké autoritářské vlády k demokracii. My také. My máme obrovské možnosti společně světu nabízet to, jak by to mohlo vypadat, když někdo chce dosáhnout svobody a demokracie a jak bychom třeba mohli navzájem spolupracovat. Ty paralely tam jsou a může to být inspirace pro ostatní. Ale ta inspirace, to bude jenom, když budou mít odvahu, a když si necháme nabulíkovat, že vybudovat závislost na nějaké totalitní zemi pro nás může být výhodné. Není to pro nás výhodné. Dneska to všichni vidíme. Umírají prostě lidé na Ukrajině, a to jenom proto, že totalitní země se rozhodla, že bude větší, než doposud je. A jenom proto, že my nejsme schopni dostatečně podporovat Ukrajinu, protože víme, že by nás to velmi bolelo, neboť jsme si vytvořili závislost, o které jsme si mysleli, že na ní někdy vyděláme. Vlastně je to všechno komplikovanější.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Na druhou stranu, když bychom se bavili o Tchaj-wanu, tak pak se nabízí otázka, proč tedy jsme se i my jakožto západní země připojili k té myšlence, kterou vy jste naznačil, tedy 1 země, 2 systémy, tak trošku sice Tchaj-wan můžeme podpořit a vlastně tak trošku ne, abychom se nepohněvali Čínu, tak proč jsme se tedy takto chovali poslední desetiletí?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Protože nejsme dokonalí, protože jsme chybující, a protože někdy máme raději pohodlí než to, abychom šli zbytečně do konfliktu. Chováme se tak i doma v rodině. Ale v těch zásadních věcech je důležité, abychom neselhali. A já jsem dneska na tu Evropu pyšný, protože to není jednoduché najednou udělat věci, o kterých víme, že úplně nebudou v té zemi dobře přijímány a že třeba tam vznikají problémy, které následně budeme muset řešit. A jsem vděčný prostě všem lidem, kteří to chápou, ale samozřejmě nikdy to nebude tak, že je možné, abychom podporovali demokracii jinde, pokud nebudeme mít podporu doma v této zemi, proto je velmi důležité mít na paměti naše občany, o ně se starat, jim pomáhat.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Paní Karásková, když před těmi dvěma lety chtěl zesnulý bývalý předseda Senátu pan Kubera jet na Tchaj-wan, nakonec tedy tu jeho misi naplnil až současný předseda, jeho nástupce, pan Vystrčil, tak to i na domácí politické scéně tady u nás tady v Česku vyvolalo řadu kontroverzí, řadu vyjádření, která byla velmi kritická, a to nejenom tady u nás. Proč to tak je, proč podle vás nejsme schopni tady u nás v Česku nebo v Evropě říci, ano, na jedné straně je totalitní komunistická země, na druhé straně je země, která je demokratická, která je tou totalitní komunistickou zemí ohrožována?

Ivana KARÁSKOVÁ, analytička Asociace pro mezinárodní otázky:
Myslím, že tomuhle tématu můžeme věnovat opravdu hodně pozornosti a jít hodně do hloubky. Já bych z toho možná vypíchla jednu jedinou věc, a to je to, jak vy jste mluvil o tom, že to vyvolalo velkou kontroverzi na české domácí scéně. Já bych k tomu dodala, že ta kontroverze byla často uměle vytvořena, byla vytvořená v českých podmínkách českými hráči, kdy se hovořilo o tom, že Česká republika bude nějakým strašlivým způsobem potrestána Čínskou lidovou republikou, že to bude mít nějaký devastující, devastující efekt na českou politiku. My jsme v Asociaci pro mezinárodní otázky s kolegou Vilémem Semerákem z Fakulty sociálních věd spočítali, že ty údajně devastující dopady budou mít maximálně velikost jednoho procenta HDP. Takže myslím si, že často ta česká domácí politika je ve víru nějaké dojmologie toho, co se skutečně stane a vůbec nebere v potaz tu realitu toho, co se může stát, co opravdu Čína na nás jaksi může použít nebo nemůže použít v zahraničních vztazích. Takže já bych se velmi přikláněla k tomu, aby ta politika, ať už vůči Číně nebo vůči Tchaj-wanu byla založena na racionalitě a byla založena na opravdu reálném vyčíslení toho, co se děje.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A když bychom nebyli u ekonomiky, vy jste sama řekla, že to není vaše doména, tak založená i na našich hodnotách, které jsou přece jenom výrazně blíž Tchaj-wanu než Číně?

Ivana KARÁSKOVÁ, analytička Asociace pro mezinárodní otázky:
Samozřejmě, ona politika jedné Číny vůbec nevylučuje to, že bychom neměli vůbec mít, nebo nediktuje, že by, že bychom vůbec nemohli mít žádné vztahy s Tchaj-wanem, naopak výslovně můžeme mít vztahy třeba obchodního charakteru, kulturní vztahy atd. Jde jenom o to, jakým způsobem Čína chce rámovat tu svoji politiku, respektive princip jedné Číny. Politika jedné Číny, tak, jak si ji vykládá Česká republika, jak si ji vykládá Evropská unie, nevylučuje žádné vztahy s Tchaj-wanem a samozřejmě, jak vy jste sám řekl, Tchaj-wan je nám kulturně nebo možná ne kulturně, řekněme, vztahově, hodnotově rozhodně bližší než komunistická Čína.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Já si myslím, že komunistická Čína, protože je to komunistická země, si může rámovat, co chce a jak chce. Děkuju vám, že jste se zúčastnila Událostí, komentářů. Díky, na shledanou.

Ivana KARÁSKOVÁ, analytička Asociace pro mezinárodní otázky:
Příjemný večer. Na shledanou.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane předsedo, vám také děkuju, že jste přišel. Na shledanou.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Děkuji za pozvání.

Miloš Vystrčil

předseda Senátu PČR