Interview ČT24: Potřebujeme akceschopnou vládu. Shodit ji bez plánu, co dál, by bylo nezodpovědné

4. března 2021
Interview ČT24: Potřebujeme akceschopnou vládu. Shodit ji bez plánu, co dál, by bylo nezodpovědné

(ČT 24) Bonus 370 korun pro lidi v karanténě je jednou z motivací, aby zůstali doma a nebáli se o své příjmy, řekl šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj vláda musí mít plán, jak pomůže nejohroženějším skupinám, až pandemie skončí. Kvůli kritické situaci v zemi ale není rezignace vlády namístě, uvedl Vystrčil, který byl hostem Interview ČT24.

„Příspěvek je jedna z motivací, která může pomoci. Šíření pandemie ohrožuje naše životy a je důležitý celkový přístup nás všech,“ prohlásil Vystrčil.

Dostatek peněz znamená podle Vystrčila důležitou podporu, na druhé straně připustil, že to lidé mohou zneužívat. Vidí však jen dvě cesty: nějakou pomoc nabídnout a lidem věřit, nebo nenabízet nic a všechny stále kontrolovat. „Jsem příznivcem první možnosti, a proto jsme zákon nakonec podpořili.“

Pomoc státu
Předseda Senátu upozornil, že v této době by se kabinet měl poučit ze svých chyb a pomoct hlavně těm, kteří přicházejí kvůli vládním opatřením o všechno. „Pokud nezaviněně přišel živnostník nebo zaměstnavatel o protředky na obživu na základě toho, že musel zavřít prodejnu, tak potom by to měl být stát, který by měl pomoci,“ je přesvědčen.

Zároveň ale upozornil, že za pandemii nikdo nemůže. Stát by měl mít podle Vystrčila připravený plán, jak pomůže právě nejpostiženějším skupinám, ať už prostřednictvím veřejných peněz, nebo například nabídkou rekvalifikací.

Nemyslí se, že by kvůli kritické situaci měl kabinet Andreje Babiše (ANO) v tuto chvíli odstoupit. „Máme tady jiné úkoly než se zabývat tím, zda by tady vláda Andreje Babiše ještě měla, nebo neměla vládnout. Potřebujeme, aby tady byla akceschopná vláda. Nemyslím si, že je odpovědné dnes vyslovovat někomu nedůvěru, když nemáme připravený krok B,“ uzavřel.

Přepis rozhovoru:

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Kvůli tomu, aby lidé zůstávali v karanténě, přišla vláda s příspěvkem, který je má motivovat zůstat doma a hlásit kontakty. A Senát to také dnes schválil. Stačí ale taková motivace k tomu, aby lidé dodržovali pravidla i přesto, že je patrné, že ztrácejí trpělivost? Jak moc napnutá trpělivost opozice, počká do plánovaných voleb, anebo bude tlak na vládu ještě zesilovat? I na to se zeptám předsedy Senátu Miloš Vystrčila, který přišel do dnešního Interview. Děkuju vám za to, hezký podvečer.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Dobrý večer děkuju za pozvání.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Tak tedy příspěvek k nemocenské ve výši 370 Kč kvůli karanténě. Opozice pořád říká, že tady lidem chyběla motivace dodržovat některá pravidla. Tohle bude dost motivační?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Je to jedna z motivací, která pomůže nebo může pomoci, ale samozřejmě to nejdůležitější je, aby lidé si uvědomili a věděli, že skutečně to šíření pandemie je nebezpečné, že ohrožuje naše zdraví a životy a tam je důležitý také ještě příklad a celkový přístup nás všech.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:

Senátem to nakonec prošlo hladce, koneckonců bylo to patrné i právě ze stenoprotokolů. Není ale v zásadě pozdě?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já myslím, že není brzo, ale nikdy není pozdě. Pokud chcete bojovat proti pandemii, tak je potřeba dělat všechny kroky, které udělat můžete a to, že lidé dneska, když budou v nařízené karanténě, budou brát dostatek peněz na to, aby tam mohli setrvat a nemuseli mít strach, že nevyjdou s penězi. To si myslím, že je důležitá pomůcka, důležitá podpora, a proto jsme jí také podpořili. Je možná trochu škoda, že jsme v podstatě podpořili ten návrh, který Senát poslal do Sněmovny, aby tam následně neprošel a paní ministryně s ním přišla znovu do Senátu, abychom ho následně schválili.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Šéf frakce ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra také uvedl, že senátoři klubů jsou sice pro návrh zákona, nakonec to tedy podpořili, ale nejsou z něj nadšení. A hovořil o tom, že by mohl být demotivující a zneužitelný. Nad tím se rozčilovala i ministryně Maláčová, už když ten návrh představovala, že v podstatě všechno může být svým způsobem zneužitelné. Vy s takovým argumentem souhlasíte, nebo pro vás není relevantní?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Ta možnost existuje, ale my máme pouze při tom boji s tou pandemií 2 možnosti. Buď budeme lidem věřit a věřit tomu, že mají strach o své zdraví a zároveň, že jsou schopni si uvědomit, že je potřeba i pro tu budoucnost něco dělat, pracovat a nezneužívat ty možnosti, které ten boj proti pandemii vlastně těm nepoctivým nabízí. Anebo řekneme, my nic dělat nebudeme, budeme je pořád hlídat, protože všichni se budou snažit podvádět. A já jsem příznivcem té první možnosti a v tomto duchu je ten zákon také koncipován, a proto jsme ho nakonec podpořili.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Vy jste se také nedávno, pane předsedo, pokusil popsat v televizi Prima nějakou představu solidarity, která se dotkla lidí, kteří mají v podstatě, dá se říci, nucený home office. Vy jste se za to omluvil, je nutno dodat, řekl jste, napsal jste, že to považujete za chybu. Mě by zajímalo, proč jste se rozhodl omluvit, protože jste dostal nepřeberné množství negativních reakcí?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já jsem se omluvil již v době, kdy těch reakcí ještě nebylo ani tolik, protože v rámci toho svého vyjádření jsem nepromyšleně a nedomyšleně, dokonce si myslím napsal někde hloupě, se zmínil o solidaritě, která se týká lidí na home officu, a přitom to může být tak a já sám znám jich hned několik, kteří na home officu dneska pracují mnohem tvrději, než třeba když chodili do práce, protože zároveň mají ještě další povinnosti. A ten smysl toho mého vyjádření byl v tom, že dneska je tady skupina lidí, a to jsou nejen živnostníci, ale i zaměstnanci, kteří přišli o práci. Jsou na hranici existenčního minima. A že bychom si měli uvědomit, že je potřeba, abychom ty náklady, které vznikají díky tomu, že překonáme pandemii, bychom měli uhradit všichni a je hned několik možností, jak to dělat. Obecně vím, že spousta Čechů už to dneska dělá, že jsou velmi solidární, že sami už přispívají, že si někoho našli, komu pomáhají a v tom smyslu já jsem myslel ten příspěvek.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Jak vás to napadlo, jak jste došel nakonec k tomu, že to možná nebyl tady dobrý nápad? Jak jste přišel na to původní, že to dobrý nápad byl? Protože lidé na home officu také pracují, a proto se bouřili, mají také starosti, mají spoustu další zátěže děti a tak dále na distanční výuce a evidentně i ti, co by chtěli být dost solidární, tak často ani nemohou, protože mají také méně peněz.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Přesně tak to je. Já jsem si to uvědomil, uvědomil jsem si, že to byl špatný a neférový příklad, za to jsem se omluvil a zůstávám v tom názoru, že skutečně je potřeba, abychom v rámci toho, co nás nyní čeká, až překonáme tu pandemii, si uvědomili, že všichni za ty ztráty, které díky té pandemii nebo kvůli té pandemii vznikají. Budeme muset nějakým způsobem zaplatit, takže to nemůžeme nechat nejenom na těch, kteří dneska přicházejí téměř o všechno. To byla ta myšlenka a já si myslím, že platná. To zdůvodnění nebo ten příklad ten byl špatný.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Když to ještě trošku možná i přeženu, jsou podle vás dostatečně solidární v takovémto ohledu i politici nebo třeba také úředníci, jejichž úřední hodiny se pro veřejnost výrazně zkrátili. Dá se vůbec poměřovat to, odkud ta solidarita má plynout? Myslíte si, že třeba tady politici jaksi ukazují společnosti, že dokáží být také dostatečně solidární?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že to bude individuální a museli bychom jít od případu k případů, ale obecně si myslím, že jsou Češi velmi solidární a skoro bych jim za to i poděkoval, protože vím, že nedávno zrovna třeba Česká televize dělala v rámci 168 sbírku a ukázalo se, že ti lidé jsou velmi solidární. Takže já v tomto směru si znovu uvědomuju, že je potřeba říkat nebo si připomínat, že ta doba, která přijde, nebude jednoduchá, že nás to všechny něco bude stát a že by bylo dobré myslet na to, že v tom nemůžeme nechat nějakou skupinu, která na tu situaci doplácí nejvíce.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Jak se k takové solidaritě stavíte vy osobně?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Stavím se osobně k tomu tak, že snad si mohu troufnout říct dlouhodobě, se snažím pomáhat.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Tím sítem kompenzací hodně lidí propadlo, a to jsou naopak ti, kteří vás i pod tou vaší omluvou a pod tím vaším uznáním jakési chyby, o kterém hovoříte vy, vás vlastně chválí a říkají - ano, my vám rozumíme, rozumíme, jak se to myslel, protože my jsme třeba nesplnili kritéria a není to naše chyba, jak pomoct i těmhle lidem?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já teď úplně nerozumím té otázce.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
No, protože tam byli lidé, kteří říkali - my jsme na home officu, dostali jsme sice třeba někteří, a pak tam byli třeba živnostníci, kteří říkali, ano my máme náhrady, ale nejsou dostatečné a potom tam byly příspěvky pod tím vaším facebookovém vyjádřením, kdy lidé říkali - ale my vám rozumíme, pane předsedo, protože my jsme třeba propadli úplně vším, úplně se na nás zapomnělo. O těch předpokládám jste mluvil před chvílí. Tak jak pomoci těmto lidem?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já jsem o tom mluvil, jednak teda jsem byl rád, že někteří, když si to poslechli celé, tak pochopili ten smysl. Tím se nějak neospravedlňuji, protože ta jedna věta baly… Ale v podstatě ta 1 možnost, kterou máme všichni, a vy jste se mě na to teď ptala, je, že se sám individuálně rozhodnete, že pomůžete, to je jedna možnost, a to je na každém a každý z nás má jiné možnosti. Někdo nemůže, někdo může. A potom ta druhá možnost je, že v nějakém smyslu bude nastaven jakýsi, jakýsi princip solidarity, který budeme všichni respektovat a jakým způsobem to udělat, na to vám dneska neodpovím.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Já jsem se ptala i třeba na tu formu pomoci vládní, protože například dnes přišel poslanec ODS Skopeček s tím, že je nutné se teď zaměřit, například na odškodňování, co si o tom myslíte?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já si zejména myslím, že vlastně v tom minulém roce vláda použila 500 miliard korun na to, abychom se vyrovnali s pandemií, což když vydělíte deseti miliony, tak se dostáváte na 50 tisíc korun na jednoho. A že je potřeba se opravdu zamyslet, jestli jsme tyto peníze investovali nebo použili tak, aby to skutečně pomohlo těm nejpotřebnějším a že v tomto máme všichni rezervy, zejména teda jsou to rozhodnutí vlády, případně zákony, které přijímáme, které by měly být promyšlené takovým způsobem, aby mířily na ty, co tu podporu nejvíce potřebují a zároveň, aby to nebylo tak, že budou demotivující. To znamená, že ten člověk bude mít takovou podporu, že vlastně potom není ani motivován si hledat jinou práci nebo se sám o sebe starat. A to je velmi těžký úkol, nikdy jsme ho předtím vlastně neřešili. Je potřeba v tomto hodně přemýšlet a učit se z chyb.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Radil byste živnostníků nebo těm, kteří právě rozhodnutím vlády o něco přišli a nemohli to jaksi ovlivnit, aby se případně i se státem soudili?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
To záleží na tom, v jaké situaci se to stalo a zda ty naše zákony to umožňují. Já obecně si myslím, že pokud nezaviněně přišel živnostník, nemusí být to zdaleka jenom živnostník, ale klidně zaměstnavatel, o prostředky na obživu, tak potom na základě toho, že stát rozhodl, že musel zavřít prodejnu nebo musel přestat někde pracovat, že potom by to měl být stát, kdo to zohlední. A měl by takovému člověku pomoci.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Takže ta hlavní odpovědnost za různé ztráty a obrovské bolesti, a dejme tomu, právě třeba v tom důsledku i podnikatelské životní prohry, které tahle doba přináší, si myslíte, že je kde hlavně? To je to břímě státu? Ačkoliv třeba stát říká - je to mimořádná událost a prostě některé věci se nedaly předvídat a nedaly se jaksi zachránit předem?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Za to, že jsme v této situaci, myslím tím tu pandemii, nikdo nemůže. Můžeme se potom bavit o tom, do jaké míry se kdo podílí na té hloubce té krize. A osobně jsem přesvědčen, že vždycky to je nakonec tak, že pokud ta krize je hluboká, tak ty prostředky každého, to znamená, i státu jsou omezené. A pokud my chceme dál normálně fungovat, tak nemůžete udělat to, že všechny prostředky, které máte, utratíte. Na druhé straně bychom měli udělat maximum pro to, aby to, co je v našich silách, to, co je v našich ekonomických možnostech, jsme využili pro to, abychom těm nejvíce postiženým pomohli. A to hledání té míry té pomoci to je ta politika. To je to zvažování toho, co ještě můžeme vydat a co už nejde, protože by třeba zkolabovalo zdravotnictví, sociální systém a podobně. A to je před námi a já věřím, že potom povedeme zodpovědnou debatu. Takže já vám žádná přesná čísla neřeknu.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
O to nejde, ale jde mi o ten přístup, protože mě by i zajímalo, jak si myslíte, že bude tahle doba jednou stírat i ty různé ideologické strategie nebo ideové strategie, když tady je Národní rozpočtová rada, tak říká, musíme jednoho dne stejně zvýšit daně. Do toho přichází ODS a říká - to my prostě nedopustíme. Na druhou stranu, jaký přístup tohle může zacelit, protože i vy sám hovoříte o nějaké solidaritě, která jaksi evidentně v tom vašem podání rozdráždila spíše možná i voliče právě ODS. Půjdou jednou tyhle přístupy stranou, když se budou zacelovat ty ekonomické rány současnosti?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že v okamžiku, kdy budeme zacelovat ty rány, jak vy říkáte, tak se musíme držet několika základních principů. První je, že bychom se na to měli připravit. To znamená, pokud víme, že za nějakou dobu se dostaneme do situaci, kdy tady třeba už nebude pandemie, ale budou tady spousta lidí, kteří se dostali na hranici existenčního minima, tak musíme být připraveni, jak jim pomůžeme. Mohou to být sociálně slabí, bezdomovci, mohou to být zkrachovalí podnikatelé, mohou to být lidé, kteří přišli o všechno. A měl by existovat plán, jak jim pomůžeme a pomůžeme jim z veřejných peněz, jiné peníze oni nemají, nebo jim pomůžeme nějakými dlouhodobými úvěry, nebo jim pomůžeme tím, že jim poskytneme nějaký jiný typ vzdělání, rekvalifikace a tak dále. To je jedna věc. Druhá věc, kterou musíme udělat, že si řekneme, jakým směrem se chceme vydat ve smyslu obnovy toho naše hospodářství. Tady si myslím, že vlastně ta, to východisko z té krize je velkou příležitostí, protože my můžeme některé typy výrob nahradit výrobou s mnohem větší přidanou hodnotou. Můžeme se stát velmocí v oblastech, které zatím třeba u nás úplně neprosperovaly. Tady třeba si myslím, že oblast elektrotechniky a například i výroby nových moderních technologií nebo používání moderních technologií je přesně to, na co bychom se měli soustředit. Když dáme ty možnosti, že vytvoříme podmínky pro tyto možnosti, tak ty lidi v naprosté většině případů se zvednou sami. To si myslím, že je základ, mít dobrý plán.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
To všechno se bude odehrávat právě v době, kdy už jsou vyhlášeny volby do Poslanecké sněmovny. Vidíme, že i strany v podstatě už jaksi k tomu přistupují, tak jako by politická kampaň běžela. Prošel Sněmovnou také návrh volebního zákona, ta technická, dá se říci, úprava, jak moc významná podle vás? Pokud by prošla v takovémto znění, jak to bude vypadat v Senátu? Vyvolá tohle všechno ještě další politické konflikty nebo si všichni uvědomujete, že tady je potřeba shoda obou komor v podstatě převážná, že není čas na to, se dohadovat o tom, jaký bude výpočet volební metody, jaký bude aplikován, dejme tomu, na náš volební systém?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Pokud jsem dobře informován, tak vlastně ten volební zákon je dneska ve Sněmovně v prvním čtení. To znamená, čeká druhé čtení a uvidíme, jak vlastně ta definitivní verze bude vypadat. Já jsem velmi rád, že se podařilo na půdě Senátu zorganizovat setkání vedení obou komor jak Poslanecké sněmovny, tak Senátu, tak předsedů všech senátorských a poslaneckých klubů tak dalších expertů, kde jsme si dohodli principy, kterých se snad dokážeme na základě této gentlemanské dohody držet. To znamená, 14 volebních krajů, načítací kvórum. To znamená, ta klauzule pro ty koalice. Maximálně další dvě hranice kromě pětiprocentní. Potom jsme se dohodli, že budeme respektovat tu proporcionalitu, kterou nález Ústavního soudu velmi významně zdůrazňuje. A dohodli jsme se, že vše uděláme pro to, aby ten zákon byl schválen do konce května. A nyní teď záleží na tom, jak rychle to projednají v Poslanecké sněmovně. A do jisté míry já očekávám, protože ty volby se týkají Poslanecké sněmovny, že to rozdělování mandátů, ten návrh na rozdělování mandátů vznikne v Poslanecké sněmovně, věřím, že to bude po konzultaci, po konzultacích se Senátem a jak bude vypadat, na to si ještě musíme počkat.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Ten model právě rozdělování mandátů podle nálezu Ústavního soudu se odchyluje od zásad poměrného zastoupení. Jak výrazně se podle vás může změnit poměr těch sil, pokud se vyloučí tedy ta D´Hondtova metoda. Já chápu, že to je těžce propočítatelné, ale dá se tady opravdu zaručit, že dejme tomu, ta proporcionalita, a to poměrné zastoupení a tento princip bude opravdu, dejme tomu, lépe dodržován?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Když to řeknu velmi zjednodušeně, tak ten současný stav je takový, že pokud významně vyhraje jedna strana, což se stalo v posledních volbách, tak potom ten benefit pro ni je opravdu významný. Například v případě hnutí ANO, které získalo 78 mandátů, pokud by to byl pro sociální systém, tak by mělo nějakých 60, 62, to by se vidělo podle toho, jak by to dopadlo. Pokud by to bylo tak, že by bylo více stejně silných stran, tak by se ty systémy, jak ten proporcionální, který se připravuje, tak ten který dnes platí, vlastně příliš nelišily. To znamená, na tu vaši jednoduchou otázku není jednoduchá odpověď, protože ta odpověď záleží na tom, jak dopadnou volby, a to my nevíme. Ale k tomu systému, ke kterému směřujeme, je takový systém, kdyby skutečně zhruba tomu bylo tak, že kolik procent hlasů ta strana nebo koalice získá, pokud má nad 5 %, tolik procent mandátů v Poslanecké sněmovně potom bude mít. Získá-li 20 %, bude mít 40 mandátů, když to velmi zjednoduším, protože pětina, pětina z 200 je 40. Tak zhruba by to mělo vypadat v tom novém volebním systému, plus mínus možná několik mandátů ale zhruba takto.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Proč se tak významně neshodnete zejména právě se zástupci hnutí ANO na jednom volebním obvodu, proč by to tak vadilo, protože hovoří se o tom, že je zaběhnuté politické strany jsou prostě zvyklé jaksi pracovat na tom regionálním půdorysu, i co se týče kandidátek a tak dále vlivu, dejme tomu. To by, myslíte, vadilo těm politickým stranám, jako je třeba ODS, nejvíc?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já jako zastánce 14 volebních krajů řeknu 2 argumenty. Ten první je, že nález Ústavního soudu předpokládá, že ty věci, které nenavrhuje měnit Ústavní soud, se měnit nebudou, ale nemusí to tak být, samozřejmě je možnost jeden volební obvod. A ten druhý argument, který je pro mě důležitější je, že si myslím, že občan by měl znát svého politika a mělo by tady existovat prostředí, ve kterém to není tak, že všechno záleží na jednom muži a že by tady mělo být podhoubí pro to, aby mohli vyrůstat politici stejně pravděpodobně na Liberecku jako na Vysočině a v Jihomoravském kraji jako v Praze. A pokud dáte jednu kandidátku, tak potom vlastně na čele jeden muž nebo žena, za kterým se všichni ostatní seřadí a vlastně nikdo neví, kdo to je. A to si myslím, že není to správné. Správné mělo být, abychom své politiky znali a věděli, co od nich můžeme očekávat a třeba je volili nejen podle toho, za kterou kandidují stranu, ale i podle toho, že osobně víme, co jsou zač.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Takže vy říkáte, že to je ve prospěch voličů, není to spíše, tedy ve prospěch politických stran?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že je ve prospěch politických stran to nemůže být, protože ony budou mít stejně mandátů, ať by byl 1 volební obvod nebo 14. Ten počet mandátů pro ty strany bude stejný, akorát v jednom případě bude jen lídr a za ním bude zbytek neznámých lidí. A v druhém případě bude 14 lídrů, kteří všichni budou známí, a to znamená vlastně ta šance, že víte, koho volíte, je větší, a to si myslím, že je docela důležité, jako volit ze znalosti věci.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Téměř všichni se shodnou na tom, včetně třeba předseda KDU-ČSL, který tady také byl nedávno, že celé to přišlo v nešťastný moment, v nešťastný okamžik. Vy tady vidíte nějakou, dejme tomu, přímou zodpovědnost Ústavního soudů, která hraje v neprospěch celé té atmosféry volebního roku, nebo to Ústavnímu soudu nevyčítáte, že přišel až 3 roky po stížnosti?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Souhlasím s tím, že to rozhodnutí Ústavního soudu přišlo pozdě, ale my tady nejsme od toho, abychom naříkali a stěžovali si a kňučeli. My jsme tady od toho, abychom to vyřešili.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Vy jste se několikrát teď dostali v Senátu do situace a teď jste o tom koneckonců také mluvil, že jste, dejme tomu něco narychlo zachraňovali nebo se vyměnily významné, řekla bych, detaily třeba právě u pandemického zákona a tak dále. Teď mám na mysli půdu Senátu. Jak se třeba v téhle době, v době nouzového stavu, kdy se všechno tlačí rychle a schvaluje rychle, s argumentem, že to je prostě potřeba, mění kvalita zákonů?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Bohužel, což je logické, se to mění tak, že ty zákony jsou mnohem méně kvalitní. Já jsem se teď díval na statistiku, na tu část toho třináctého volebního období, které máme od listopadu vlastně roku 2020. Tak my jsme do Sněmovny vrátili vlastně 16 zákonů, z toho 14 návrhů na zamítnutí a 12 na změny. A vlastně v sedmi případech to dopadlo tak, že Sněmovna akceptovala náš názor. To znamená, je evidentní, že ta chybovost v těch zákonech se zvyšuje. Je to i logické, protože jsou přijímány často doslova ze dne na den. Ten poslední případ je úplně ilustrativní, kdy my jsme vrátili, já jsem o tom už mluvil, právě ten příspěvek na ten pobyt při trvalé karanténě nazpátek do Sněmovny. Aby Sněmovna vlastně nejdříve neschválila nic. A potom rychle vláda během jednoho dne projednala návrh zákona, který následně byl ve Sněmovně schválen a přišel do Senátu v téměř stejné podobě, ve kterého Sněmovna předtím neschválila při tom prvním schvalování. To znamená, opravdu je to někdy hodně náročné a musím říci, že i poměrně zmatené rozhodování.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Náročné, ale odpovídající právě náplni funkce senátora?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Senátoři se tímto právě nechtějí nechat zmanipulovat ani pohltit. A my se snažíme prostě držet ty věci, které je naším úkolem držet. To znamená opravovat zákony, dohlížet na ústavnost, dohlížet na stabilitu, stabilitu právního systému a snažit se nenechat ovlivnit ani tím, že některé ty zákony jsou populistické. To znamená, to my všechno děláme. Kdo to delší dobu sleduje, tak si myslím, že by mi i mohl dát za pravdu.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Také od vás plyne, řekla bych, řada, ale možná některé ústavní stížnosti, které se také dotýkají téhle doby, například na neustálé prodlužování nouzového stavu a tak dále. Nejste v tom sami, někteří senátoři samozřejmě proto, že někteří ústavní právníci mají třeba také ten názor právní, že nouzový stav byl vyhlášen protiústavně a tak dále. Je teď doba na to bojovat o takové detaily, když se potom následně zase politici shodnou na tom, že ale nouzový stav je v nějaké fázi opravdu potřeba. Nestrhávají na sebe senátoři jenom záměrně pozornost?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že je naší povinností se k tomu postavit tak, že máme nějakou práci, něco jsme přísahali a pokud jsme přísahali, že budeme dbát na ústavnost, tak říkat si, že může existovat doba, kdy na ni dbát nebudeme a že může existovat doba, kdy na ní dbát budeme, že existuje doba, kdy je možné rozbít okno a že existuje doba, kdy není možné rozbít okno, že tu otázku my si nesmí položit. My musíme dělat svoji práci a někdy opravdu víme, že to nebude příjemné a že někteří budou říkat - ale přece teď, teď byste to dělat neměli. Já jenom k tomu, na co vy jste se ptala ten nouzový stav a na tu naši ústavní stížnosti, chci zdůraznit, že všichni věděli, úplně všichni, že to, že my dneska říkáme, že je potřeba prozkoumat, zda ten nouzový stav byl vyhlášen ústavně, nemůže ovlivnit akceschopnost vlády v té době, kdy je potřeba, aby byla akceschopná. To jí nemohlo ovlivnit. To, co bychom měli vědět, to, co je naší povinností, je, abychom do budoucna věděli, zda vláda může, nebo nemůže po právu dělat nějaké kroky. A je naší povinností to zjistit zejména v případě, když ne někteří, ale většina ústavních právníků říká, že ten krok vláda dělat neměla. A to, co získáme, až Ústavní soud rozhodne, pokud rozhodne, že budeme vědět, jestli příště je možné, abychom se takto chovali, nebo ne. A poslední věc k tomu, což je velmi důležité. Není pravda, byť je nám to často představováno, že nebyla jiná řešení. Není pravda, že nešel nouzový stav vyhlásit jiným ústavně čistým způsobem. Není to pravda. Kdo to říká, tak je to jenom proto, že si sám vybral možnost, která mu lépe vyhovovala a nezvolil jinou možnost, která byla komplikovanější, ale také schůdná.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Já jsem hovořila s některými jenom tedy ústavními právníky, například také o zákazu výjezdu z Česka do některých konkrétních zemí. A oba se v podstatě celkem zděšeně vyjádřili v tom smyslu, že to prostě není možné, že je možné klást překážky při návratu a podmínky pro návrat a tak dále. Co si o tom myslíte vy? A jak je vůbec možné, že se teď dostáváme tak často do takto závažných debat, jestli takto omezující rozhodnutí, jsou v souladu s Ústavou či nikoliv?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
To je velmi podobný příklad. Já si myslím, že je potřeba zjišťovat, když se někdo vrací z ciziny, zda je, nebo není covid pozitivní a zda hrozí, že bude roznášet pandemii nebo šířit koronavirus v českých zemích. Ale to se dá udělat hned za hranicemi. To se dá udělat jiným způsobem než tak, že po něm chceme, aby měl negativní výsledek ještě předtím, než překračuje hranice, nebo by tam měla být nějaká možnost, že buď to udělá tak nebo tak. A to si myslím, že je způsob, jak bychom měli postupovat, ale zakázat lidem, jejichž vlastí je Česká republika, že pokud nebudou mít nějaké potvrzení, že nesmí do České republiky, si myslím, že je nad rámec toho...

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Já jsem hovořila o tom opačné příkladů, kdy ministerstvo říká, že nikam nesmí odjet, pokud by Českou republiku chtěli prostě opustit třeba nadobro?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
To si myslím, že je opět jako velmi sporné, pro mě velmi obtížně přijatelné.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Jak moc jste si jako předseda Senátu jistý tím, že do těch vyhlášených voleb tady ještě bude stále fungovat vláda pod vedením Andreje Babiše, pane předsedo?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Nikdy neříkej nikdy. Ale já si myslím, že v tuto chvíli máme jiné úkoly, než se zabývat tím, zda by tady vláda Andreje Babiše ještě měla, nebo neměla vládnout. Zejména, když se podíváme na to, co by se dělo, kdyby třeba došlo k vyhlášení nedůvěry nebo k vyslovení nedůvěry.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Ale ptám se na to, protože jiná část opozice vystrkuje růžky poměrně hlasitěji, možná i hlasitěji než ODS. Například předseda SPD Tomio Okamura říká - je třeba tady rychlý vznik vlády nadstranických odborníků po dohodě s prezidentem republiky. Co si myslíte o takové výzvě takto vyřčené?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já nevím, já si moc neumím představit, jaká by to byla vláda, která by vznikla po dohodě s prezidentem České republiky. Já skoro si myslím, že je třeba dobře rozmýšlet, než bychom nějakou nedůvěru případně vyslovovali, protože dneska jsme v situaci, kdy v této zemi bojujeme o zdraví a životy lidí a potřebujeme, aby tady byla akceschopná vláda. Potřebujeme, aby tady byl nějaký systém, funguje a nemyslím si, že je odpovědné jako dneska vyslovovat někomu nedůvěru, když nemáme velmi dobře připravený krok B. Já si nedovedu představit, že jsme schopni velmi dobře připravit a nachystat klub B.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Ani jako opozice nejste schopní?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Myslím si, že ne, že to v tom složení jak dneska opozice funguje, kdy ani nevíme, kdo je opozicí a kdo ne z hlediska některých stran, tak ne.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Říká předseda Senátu Miloš Vystrčil, který přišel do dnešního Interview ČT24, já vám za to děkuju a na shledanou.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já taky děkuju, děkuju za pozvání.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A divákům děkuji za pozornost a přejeme hezký večer.

Miloš Vystrčil

předseda Senátu PČR
místopředseda strany