Novinky Mediální výstupy

(Deník) S novým předsedou Senátu Milošem Vystrčilem jsem chtěl původně hovořit o něčem zcela jiném. Termín rozhovoru jsme měli dlouho dopředu smluvený na počátek týdne. Vývoj událostí mezitím dospěl do bodu, kdy nešlo položit jinou otázku.

Máte strach z koronaviru?

Mám obavy. Situace je nebezpečnější, než si na první pohled mohli někteří myslet. Pětina nakažených končí v nemocnici. To znamená, že pokud by se nakazilo sto tisíc lidí, dvacet tisíc musíme dát do nemocnic a pět tisíc na JIP. Koronavir se zásadně liší od chřipky. Je agresivnější a náročný na to, abychom byli dostatečně vybaveni pomůckami a zdravotnickým personálem. Může se stát, že toho nebudeme schopni, pokud se nám nepodaří zpomalit šíření koronaviru. Je proto velmi důležité chovat se maximálně odpovědně, nosit roušky a zejména starší lidé by měli sedět doma u televize a nikam nechodit.

A co říkáte na vládní opatření proti šíření nákazy?

Vláda je celkem akční. Ale základní nedostatek je, že původně vůbec nebyl zřízen ústřední krizový štáb. Pan premiér říkal, že vláda je krizový štáb, ale jaksi si neuvědomil, že tu máme krizi, která se týká koronaviru. To je odborný problém, proto potřebuje mít v krizovém táboru odborníky. A já nevím, kolik je odborníků na oblast koronaviru ve vládě.

Vláda už ústřední krizový štáb má.

Ano, ale působí dojmem, jakoby měl být poradním orgánem pana premiéra. Proto tam zřejmě není ministr Hamáček. Ještě donedávna platilo, že v čele ústředního krizového štábu je vždy buď ministr obrany, když jde o nějakou válečnou věc, anebo ministr vnitra. Protože on má pod sebou složky záchranného systému, hasiče a policisty, záchranáře.

Premiér Babiš ale zjevně chce vše řešit sám.

Politik má rozhodovat. Ne se někde dívat, jestli jsou v obchodě potraviny. Představte si, kdyby starosta v době povodní přijel sledovat, jestli hasiči mají hadice v pořádku. To není jeho starost. Jeho starost je, aby hasiči byli zabezpečeni tak, že když on pískne, tak jedou, jsou na místě a hasí.

Jak je tedy možné, že když na úrovni kraje vznikne a zasedne krizový štáb při jakékoli velké havárii, že se něco takového neuskutečnilo na vládní úrovni při pandemii?

To není otázka na mě. Vůbec jsem nepomyslel, že to je možné.

Zeptám se jinak. Znamená to, že vláda porušila zákon?

Ne. V zákoně stojí, že zřídit může, ale nemusí. Stojí tam, aktivuje a není řečeno kdy. Rozumíte, zákon nikdy nemůže být napsaný tak, že tam je vše přesně.

Očekáváte propad ekonomiky v souvislosti koronavirem?

Ano, výrazný. Bude to vyžadovat seškrtání veškerých zbytečných výdajů, které máme.

Jak teď vůbec funguje Senát? Scházíte se?

Když chodí do práce ostatní, my bychom také měli normálně fungovat. Samozřejmě budeme projednávat pouze ty věci, které je nutné projednat. Jako se dnes vyrábí jen ty věci, které je nutné vyrobit.

Když jste se nedávno stal předsedou Senátu, co jste cítil? Překvapilo vás něco?

Úplně první dojem byla okamžitá úleva – opadlo vnitřní napětí. Zároveň jsem si v tu chvíli uvědomil odpovědnost, která na mě padá, je veliká. Věděl jsem, co pozice předsedy Senátu obnáší. Každý člověk je jiný, do každé funkce může přinést svůj vklad. O to já se budu snažit.

Jak konkrétně?

Hlavním úkolem pro mě bude, aby Senát plnil svou roli. To znamená posuzoval kvalitu zákonů, případně byl ústavní pojistkou a řekněme jakýmsi stabilizátorem. Aby se pokyny, obsažené v zákonech, neměnily ode zdi ke zdi. A potom chci zviditelňovat roli Senátu, vysvětlovat jeho význam, v čem je důležitý.

Máte přímo ukázkovou politickou kariéru, od starosty přes hejtmana, až po předsedu Senátu. Můžete říct, jakou práci jste dělal nejraději?

"Vším, čím jsem byl, byl jsem rád." I učení mě bavilo, když máte chytré děti, tak to je nádherná práce. Pak jsem byl starostou. To je zase něco úplně jiného, hned za sebou vidíte výsledky své práce, když se opraví silnice, postaví škola nebo něco jiného. Pak jsem byl hejtmanem, to je takový velký starosta, trochu nahlédnete do vysoké politiky a na druhé straně jste pořád spjatý s životem lidí na Vysočině. Senát je trochu jiný. Tam když změníte dvě slova v zákoně, tak si toho skoro nikdo nevšimne. A přitom to může mít zásadní význam a vy jste třeba ušetřil stovky miliónů.

Kraje letos oslaví dvacet let. Osvědčily se? Mají vůbec kraje smysl podle vás?

Vznik krajů měl být spojen s reformou veřejné správy, na kraje a na obce měly přejít kompetence, které se vykonávají na ministerstvech. Uvedu příklad, kraj začal zřizovat střední školy. Podobně nemocnice z velké částí přešly na kraje. Na ministerstvech ale neubyl ani jeden úředník. Tohle je věc, která se nepodařila naplnit a kraje to pořád s sebou táhnou jako nějakou kaňku, za kterou nemůžou.

A co se případně povedlo na Vysočině?

Na to, že kraj byl složen z krajních okresů jiných krajů, se docela semknul a výrazně se začíná rozvíjet. Když se podíváte třeba na oblast dopravní infrastruktury, to je veliký úspěch. A kraj si udržel svou venkovskou tvář, obce tady ve velké většině vzkvétají. Vysočina má půlku kraje na Moravě a půlku v Čechách, tím vlastně držíme Českou republiku pohromadě. Tenhle moment není úplně zanedbatelný. Vysočina je jedinečná. Každá pátá žárovka svítí díky Vysočině, protože máme Dukovany. Taky často říkám, když se neurazíte, každá pátá kráva je z Vysočiny a ještě nedávno jsem říkal, že tady nejrychleji ze všech krajů rostou stromy. S těmi stromy je to blbý, s tím budeme muset fakt něco udělat, aby tady zase byly lesy. Patří to k Vysočině a spousta lidí sem kvůli tomu jezdila.

(Autor: Luděk Mahel)

Miloš Vystrčil

předseda Senátu PČR
místopředseda strany