Naši lidé Profil

PhDr. Pavel Žáček, PhD. (nar. 1969), novinář, historik, vysokoškolský učitel a politik. Člen Občanské demokratické strany, poslanec a předseda výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Poslanecké sněmovny PČR, byl zakladatelem a prvním ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek.

Od roku 1987 studoval fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy, poté účastník vysokoškolského hnutí, podílel se na organizaci studentské demonstrace, brutálně potlačené 17. listopadu 1989 na Národní třídě, zakládající předseda stávkového výboru a zástupce fakulty žurnalistiky ve Studentském parlamentu.

V prosinci 1989 založil a po dva roky jako šéfredaktor vedl nezávislý čtrnáctideník Studentské listy, který výrazně podporoval transformaci politického, bezpečnostního i ekonomického systému v ČSFR.

V roce 1992 uzavřel studium fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, s podporou Komise J. W. Fulbrighta v letech 1995–1996 absolvoval John Marschall Fellowship na Centru pro ruská a východoevropská studia (CREES) Stanfordovy univerzity v USA, a 2001 na fakultě sociálních věd dokončil postgraduální studium.

Od roku 1993 pracoval jako vedoucí odboru dokumentace Úřadu dokumentace a vyšetřování činnosti Státní bezpečnosti a následně v roce 1998 jako I. náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR. Byl zakladatelem sborníku o historii bezpečnostních složek Securitas Imperii.

V letech 1999–2006 pracoval jako odborný a vědecký pracovník Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a 2004–2006 Ústavu pamäti národa Jána Langoše v Bratislavě, kde se stal předsedou redakční rady a šéfredaktorem čtvrtletníku Pämať národa. Po zvolení poslaneckou sněmovnou po dva roky vykonával funkci člena Rady České televize (2001–2003).

V listopadu 2006 byl jmenován ředitelem odboru Archiv bezpečnostních složek Ministerstva vnitra ČR, v červenci 2007 zmocněncem vlády pro zřízení a zabezpečení řádného chodu Ústavu pro studium totalitních režimů a v srpnu 2007 prozatímním ředitelem Archivu bezpečnostních složek. Od ledna 2008 do března 2010 byl prvním ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), zaměřeného na výzkum mocenských složek nacistického a komunistického totalitního režimu.

V roce 2009 se stal členem vědecké rady Estonského ústavu historické paměti a vědecké rady rumunského Národního výboru pro studium archivů Securitate (CNSAS). Jako zakládající signatář Pražské deklarace byl iniciátorem a spoluzakladatelem Platformy evropské paměti a svědomí (Platform of European Memory and Conscience).

V letech 2010–2011 byl poradcem ředitele ÚSTR, 2011–2013 ředitelem Kanceláře Ústavu pro studium totalitních režimů, členem Ediční rady ÚSTR a předsedou redakční rady odborného časopisu Securitas Imperii. Od roku 2011 vyučuje historii bezpečnostních složek 20. století na vysoké škole CEVRO Institut.

Následně pracoval jako poradce náměstkyně pro personalistiku a státního tajemníka ministra obrany v oblasti paměťové agendy, zejména zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, a zároveň ministra kultury. Po převedení na odbor pro válečné veterány Ministerstva obrany ČR byl editorem tří sborníků o protikomunistickém odboji Vyjádření úcty a vděčnosti.

Ve své vědecké práci se zaměřil na činnost zpravodajských služeb i dalších bezpečnostních složek 20. století, odbojového hnutí ve střední a východní Evropě. Je autorem nebo spoluautorem více 150 odborných článků, desítek sborníků, edic a monografií.

Mezi jeho nejdůležitější publikace patří Boje o minulost. Deset let vyrovnávání se s komunistickou minulostí (Brno, 2000), Přísně tajné! Státní bezpečnost za normalizace (Praha, 2001), Státní bezpečnost na Slovensku za normalizace (Bratislava, 2002), Kasárna na levém břehu. Smíchov a okolí v pražském povstání (Cheb, 2003), Francouzský krtek. V první linii studené války (spoluautor F. Vojtásek; Cheb, 2003) Menší sestra I. Vznik a vývoj První správy ministerstva vnitra 1953–1959 (Brno, 2004), Průlom. Agentem CIA uvnitř komunistické nomenklatury (spoluautor F. Doskočil; Praha, 2004), Nástroj triedneho štátu. Organizácia ministerstiev vnútra a bezpečnostních zborov 1953-1990 (Bratislava, 2005), V čele StB. Pád režimu v záznamech důstojníka tajné policie (Bratislava, 2006), Odvrácená tvář pražského jara. Státní bezpečnost v Praze a srpen 1968 (Cheb, 2010) a Vypovídat pravdu a nic nezamlčet. Protokoly parlamentní vyšetřovací komise pro objasnění událostí 17. listopadu 1989. I. II. (Praha, 2013), Prahou pod pancířem vlasovců. České květnové povstání ve fotografii, sv. IV (Praha, 2014), Memory of Nations in Democratic Transition. The Czech Experience (Praha, 2015), Vlasovci v boji za Prahu. Pomoc 1. ruské divize Ozbrojených sil KONR povstalé Praze, 5. – 9. května 1945. Edice dokumentů (Praha, 2017), Memory of Nations. Democratic Transition Guide (spolueditorka N. Maráková; Praha, 2017), Biografický slovník náčelníků operativních správ Státní bezpečnosti (spoluautoři; Praha, 2017), Jakešovo gestapo. Komunistické mocenské orgány a listopad 1989 (Cheb 2019), Takoví jsme byli… Studentské listy po 30 letech (spoluautoři; Praha 2019), Čekisté. Orgány státní bezpečnosti v evropských zemích sovětského bloku 1944–1989 (spoluautoři; Praha 2019), Průvodce demokratickou transformací. Česká zkušenost (spoluautoři; Praha 2020), Vetřelci na vnitru. Státní bezpečnost, lustrace a otevírání archivů 2006–2008 (Praha 2021), Ruce světové revoluce. Carlos, mezinárodní terorismus a Státní bezpečnost, 1976–1989. Edice dokumentů, sv. 1, 2 (Praha 2022; v tisku). 

Ve volbách do Senátu Parlamentu ČR v roce 2014 kandidoval v obvodu č. 21 – Praha 5 a 13 jako nestraník za ODS. Se ziskem 16,74 % postoupil do druhého kola, avšak zvolen nebyl.

V říjnu 2017 kandidoval v Praze ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za ODS opět jako nestraník. Získal 6406 preferenčních hlasů, ze 17. místa na kandidátce skončil na 4. místo, a byl zvolen poslancem.

Po svém zvolení se stal členem poslaneckého klubu ODS, místopředsedou výboru pro bezpečnost, členem výboru pro obranu, Stálé komise pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu a Stálé komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací a náhradníkem Stálé delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění NATO.

V říjnu 2021 kandidoval v Praze ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na 7. místě kandidátky koalice SPOLU, získal 31 347 preferenčních hlasů, skočil na 3. místo, a byl zvolen poslancem.

Po svém zvolení se stal členem poslaneckého klubu ODS, předsedou výboru pro bezpečnost, členem výboru pro obranu, Stálé komise pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, Stálé komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, Stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství a Stálé delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění NATO.