Partaj je jako počítač: někdy ji musíte odpojit od proudu
Když v květnu přišel Bohuslav Svoboda o post pražského primátora, jeho kritici uvnitř ODS měli navrch. Minulý týden ale dosáhl šéf strany v hlavním městě cenného vítězství: širší vedení občanských demokratů vyloučilo ze svých řad vlivného podnikatele a Svobodova oponenta Tomáše Hrdličku. A o exprimátorovi se začalo hovořit jako o jednom z politiků, kteří mají ODS pomoct nahoru v předčasných volbách.
Považujete vyloučení Tomáše Hrdličky za své vítězství?
To není vítězství moje, převážila skupina, která bojuje za otevřenou konzervativní politiku, za to, že lidé, kteří dělají politiku, musí být lidé důvěryhodní.
Dobře, ale čekal jste, že výkonná rada Hrdličku vyloučí? Sám jste předem říkal, že to bude složité.
Složitost je v tom, že stanovy jsou v těchto otázkách velmi svérázné. Je jednoduché někoho vyloučit, když provede trestný čin. Toto bylo ale rozhodování, které má v sobě ryze politický charakter. To, co Tomáš Hrdlička dělá, je poškozování dobrého jména ODS, pomlouvání jejích lídrů. Přitom zůstává skryt a nenese za to odpovědnost.
On není úplně skryt, byl zastupitel, sedí ve vedení pražské ODS...
A já jsem taky dlouhou dobu odpovídal, že nemám problém s nějakým panem Janouškem, že ho neznám, není to člen, ale že znám pana Hrdličku, potkávám se s ním, vím, že má nějaké jiné názory, které říká. Situace gradovala. Nakonec se to podařilo a pravda je, že ten páteční článek v Parlamentních listech byla jedna z posledních kapek. Přímo řekl, že Miroslava Němcová a Jiří Pospíšil jsou hloupí.
Jeho vyloučení podle mě umožnilo to, že lidé v ODS jsou už zjevně vyděšení z toho, jak se strana propadá a co by s nimi mohlo být.
Dnes je moderní používat elektronickou terminologii, takže je to určitě završení chybné práce počítačového systému. Došlo k nějakému zkratu a toto je první a základní podmínka pro restart celé mašiny. Aby se mohla resetovat, musíme ale udělat další kroky... Někdy je jediné řešení, jak počítač uvést do chodu, vytrhnout ho z proudu.
Na druhou stranu Hrdlička má v ODS pořád dost lidí, tahle skupina vám může (a jistě to udělá) způsobit ještě dost starostí.
Každá věc, kterou děláte, s sebou vždy nese nějaké riziko neúspěchu. Toto byl tak důležitý krok, že rizika, která popisujete a která tu jistě jsou, jsou nepodstatná.
A v čem je to vlastně tak důležité? On svůj vliv bude dál uplatňovat. Není to jen takový symbol?
Ano, ale politika je už od antiky o symbolech a teď je jedno, jestli v podobě soch nebo obrazů a filozofických děl, symbolika je v politice velmi důležitá. Já bych přece jenom pořád vnímal i to, že kromě symboliky, kterou to jistě v sobě má, je tady daleko zásadnější věc. My jako ODS jsme už řešili řadu věcí, museli jsme se vyrovnávat s Dalíkem, s Janouškem a nikdy se to řešení nedotáhlo. Teď vlastně prvně říkáme ne. Říkáme, že nás nikdo neřídí z vnějšku.
Ale nepřichází tenhle podle vás zásadní krok pozdě? Dotlačila vás k němu opravdu velká bída, totální propad preferencí...
Staročeské moudro říká, že lépe pozdě než nikdy. To je moje první odpověď, ve které je ukryto, že i já cítím to, že to mělo přijít dřív. Aby se ale některé věci skutečně staly, musí být splněno hodně podmínek. Že to je pozdě, bych nepoužíval, protože v okamžiku, kdy se to podaří a lidé to začnou vnímat, na to špatné se zapomene.
Není to příležitost i pro váš politický restart? Poslední měsíce jste byl v defenzivě, váš velký spojenec Petr Nečas skončil, takže tohle je dobrá příležitost se vrátit.
Určitě je. Samozřejmě, když se člověku daří realizovat vlastní myšlenky, pak to znamená pozitivní body u jeho partnerů, spojenců i nepřátel. Já nezastírám, že i pro mě to byla důležitá věc, jak toto dopadne. Jsem připraven na to, že život je sinusoida, houpačka – jednou jste dole, jednou nahoře, jak říká ta písnička. A teď se to možná u mě zase otočilo směrem vzhůru.
Už je jisté, že budete kandidovat do sněmovny?
Povídání o kandidátce není hotové, to je všechno před námi. To bude připravovat v ideové podobě grémium a my o tom budeme jednat zřejmě na příští výkonné radě...
Počkejte, grémium ODS bude připravovat kandidátky?
Ne kandidátky, ale způsob, jak bude kampaň postavena, jaká bude filozofie kampaně, protože je to strašně krátká doba, nelze použít žádné schéma z minulosti. Samozřejmě i to, jakou budeme mít představu o kampani, i od toho se odvíjí, jak se bude rozhodovat o tom, kdo, jak a co má dělat. Na vaši přímou otázku odpovídám – ano, pokud tu šanci dostanu, budu kandidovat.
Chcete tedy být poslancem.
Ano. Nezastírám, že pro mě stále zůstává prioritou komunální politika. V tuto chvíli je ale třeba udělat všechno pro to, abychom restartovali ODS. Příští rok budou komunální volby, ale teď považuji za svou povinnost použít všechny prostředky, abychom svou úlohu v politickém systému upevnili.
Prý byste měl kandidovat buď v Praze, nebo ve středních Čechách.
Je logické, že bych neměl chodit příliš daleko od Prahy, protože komunální politika hlavního města je to, co mně leží na srdci, a i kdybych byl v Parlamentu, nadále bych se tomu věnoval. Jinak já nemusím být přímo lídr, budu rád, když budu na volitelném místě, ale nemám takovou ctižádost, že bych musel být za každou cenu jednička.
Že by jedničkou v Praze byla třeba Miroslava Němcová a vy dvojka?
Komunikace mezi stranami je o kompromisech, ústupcích, hledání společné cesty. Komunikace vnitrostranická je o tom, jaký je většinový názor. Takže pokud to bude mít podporu, rád budu lídrem, ale netrvám na tom. Asi tak.
Jak bude vypadat kampaň ODS?
Není prostor pro negativní kampaň. Velkým úkolem celého vedení ODS teď bude si znovu ujasnit, co vlastně chceme našim voličům říkat. Předně naše kandidátky musí být sestavené z lidí, kteří jsou opravdu důvěryhodní, což už je trochu otřepaná fráze, ale lépe se to vystihnout nedá. Program bude muset být sofistikovaně zjednodušený, jasná, srozumitelná hesla. A vzhledem k tomu, že nemáme moc času, bude třeba vsadit hodně na elektronickou komunikaci.
Kdo jsou ti důvěryhodní lidé? Hovoří se o vás, paní Němcové, Jiřím Pospíšilovi, olomouckém primátoru Martinu Novotném, exministrovi Petru Fialovi...
Jména, která říkáte, jsou ta, která se objevují. Ale je jich ještě víc. Konkrétní být nemohu, nejdřív s tím ti lidé musí souhlasit. Všechna jména by ale měla být zhruba do poloviny září známá, takže moc času není. Jedna věc je lidi vytipovat, druhá, aby chtěli kandidovat.
Pokud by v ODS vzplálo cosi jako nadšení, tak by to mělo být přece snazší, ne?
Možná se to trochu mění, máte pravdu, že určité vzedmutí se děje. Ozývají se lidé, řadoví členové ODS, a říkají, že mají zase chuť něco udělat. Dosud byla přitom jejich aktivita, hlavně na komunální úrovni, hodně utlumená. Moje reflexe je ale primárně pražská.
Od TOP 09 jste si ovšem nechali vzít Miloše Zemana jako vděčný předvolební cíl.
Může to tak být. Na druhou stranu tahle kampaň nebude o vymezování se proti nepříteli, je málo času. Česko teď potřebuje pozitivní náboj, nálada ve společnosti je převážně pesimistická. Dneska je módní říkat, že je špatně, takže i lidé, kteří se mají relativně dobře, vám stejně řeknou, že se mají blbě. Snaha o to, vytvořit pozitivní program, je proto velmi důležitá. Vzhledem k recesi to samozřejmě nebude snadné, je otázkou, zda náš ekonomický systém není na hranici toho, co je schopen vyprodukovat, a zda nebudou třeba nějaké nové impulzy, třeba v energiích. To už bych ale nechal odborníkům. Jsme ve fázi, kdy je nutné říkat, že je něco dobré, když to zůstane stejné. Musíme hovořit ke střední třídě, především té zaměstnanecké, k lékařům, učitelům, úředníkům. Těm musíme dávat další perspektivu. Je to prostor, o který se musíme postarat.
Osobní dotaz na závěr. Vypadáte, že dění posledních dní vás doslova elektrizovalo.
Je to pravda. Dlouho jsem se věnoval úpolovým sportům, někdo proti někomu. Boj, vítězství, porážka, to všechno mám v sobě. V medicíně máte také neúspěchy a skvělé momenty. Takže když se bojuje a řeší se problémy, já jsem schopný pracovat i čtyřiadvacet hodin denně, abych dosáhl svého.
(Autor: Luboš Kreč)
člen strany
předseda regionálního sdružení
člen výkonné rady
zastupitel statutárního města
místopředseda Stínové asociace krajů ODS