(ČRo Plus) Vláda Andreje Babiše (ANO) plánuje revizi inkluze ve vzdělávání. Do Sněmovny poslala novelu o financování a profesionalizaci asistentů pedagoga a navrhuje, aby se pedagogicko-psychologické poradny staly spádovými. „Řešením je vnitřní členění školy na prostupné skupiny. A digitalizace,“ navrhuje poslankyně a stínová ministryně školství Renáta Zajíčková (ODS).

Proč máte vůči spádovosti poraden výhrady?

Když rodiče nedostanou doporučení, které si představují, skutečně obejdou několik poraden, než ho dostanou. To vnímám jako problém, ale nemůžeme ho řešit tím, že omezíme svobodnou volbu našich občanů, jaké zařízení si mají vybrat.

Stejně jako si mohou vybrat svého pediatra, zubaře, základní, mateřskou či střední školu, tak by si měli vybrat i pedagogicko-psychologickou poradnu. Jediným řešením, jak zamezit spádové turistice, je digitalizace a sdílení dat mezi poradnami.

Omezuje spádovost svobodnou volbu rodičů?

Všechny takové přezkumy nějakou dobu trvají a nám jde o dítě, které tady a teď potřebuje podporu. Nemůže čekat na to, až se úřady domluví na tom, jestli doporučení odpovídá diagnóze, nebo ne.

Pokud nechceme, aby rodiče pendlovali mezi jednotlivými pedagogicko-psychologickými poradnami, tak jim dejme nástroj. Podotýkám, že on již i existuje, ale je zatím na fázi dobrovolnosti.

Už dnes jsou kraje, které mají systémy propojené. Pokud přijde rodič, poradna se podívá, jestli už se dítě pod svým rodným číslem někde nevyšetřuje, a pokud zjistí, že ano, tak dítě nevyšetří, dokud se neodhlásí z předchozí poradny.

Neměla už minulá vláda prostor reformovat inkluzi?

Nepojmenovávali jsme to jako změnu inkluze, ale udělali jsme jeden podstatný krok – takzvanou indexaci. To znamená, že školy, které vykazují velké procento dětí, které potřebují specifické postupy, jak se učit, nebo potřebují pomoc školních psychologů či speciálních pedagogů, dostávají poměrně významnou finanční injekci. Těch škol v celé republice zhruba 500.

Zadruhé jsme dali do zákona nárok na financování školních pedagogů a psychologů.

Takže není pravda, že bychom o tom jen mluvili, jen jsme nepoužívali tak expresivní výrazy, které bohužel nyní poslanci do veřejného prostoru vnáší k inkludovaným dětem.

Musíme si ale uvědomit, že velké procento rodičů má inkludované děti. V momentu, kdy se jich to začne týkat a začne se mluvit o tom, že jejich dítě by mělo chodit do speciální školy, se jim to bude velmi zajídat.

Je tedy nakonec tím plánem, že se velká část dnes inkludovaných dětí inkludovaných v běžných třídách přesune do škol speciálních?

Přesně o tomto hovoříme. Řešením je vnitřní členění školy na různé skupiny. Musíme opustit mainstream, který už není v Evropě úplně běžný.

Musíme vytvořit prostupné skupiny, mikro třídy, podpůrné třídy – můžeme tomu říkat, jak chceme. Ale bude to vyžadovat dvě věci: lidi a prostory. Nikdo z vládních koaličních poslanců nenavrhuje, jak to zajistit.

Co je potřeba udělat pro nadané žáky i v rámci systému inkluze?

Interpelovala jsem s tímto dotazem, bohužel odpověď zatím nemám. V Praze sociologové říkají, že zhruba 10 procent populace vykazuje nějaké nadání, to znamená, že ze 100 tisíc žáků by jich mělo být nadaných zhruba 10 tisíc. Víte, kolik jich máme v Praze zaznamenaných? 175.

Neumíme vyhledávat nadané děti a pak s nimi pracovat. V podstatě čekáme, jestli si někdo všimne, že má nějaké dítě jazykové, umělecké, pohybové nadání.

Renáta Zajíčková

stínová ministryně školství, mládeže a tělovýchovy
poslankyně PČR
členka zastupitelstva MČ Praha 5