Tomáš Kareš: Euro nepřijímat dnes, zítra ani za pět let
(www.ods.cz/region.prazsky) Musíme si uvědomit, že přijetí eura je v první řadě politické rozhodnutí. Programové prohlášení vlády, které je produktem širokého kompromisu a je základním politickým manifestem vlády závazek přijetí eura neobsahuje. Většina obyvatel si dle aktuálních průzkumů přijetí eura nepřeje a takto zásadní politická rozhodnutí by měla tuto vůli lidu respektovat. Mimo jiné i právě proto, že dnes je euro spíše politický, nikoliv ekonomický projekt.
Z ekonomického hlediska je přijetí eura přinejmenším sporné, což potvrzují i názory odborníků. Přijetím eura by Česká republika ztratila možnost rozhodovat o své vlastní měnové politice, tuto pravomoc by získala Evropská centrální banka ve Frankfurtu. ČR by tím pádem ztratila možnost vyrovnávat celosvětové ekonomické výkyvy a hospodářské šoky, které na každou členskou zemi dopadají jinak. ČNB by již nevyhlašovala vlastní úrokové sazby, které by nově vyhlašovala ECB. Je důležité zmínit že špatná politika levných peněz, kterou praktikovala ECB po světové ekonomické krizi, aby zabránila krachu jižních států Eurozóny, je mimo jiné jednou z hlavních příčin vysoké inflace v celé Evropě. Inflace je totiž peněžní jev. Vlastní a nezávislá měnová politika je pro malou otevřenou ekonomiku, jako je ČR, naprosto klíčová. A ČNB je v tomto kontextu považována za světovou špičku.
Dalším značným negativem je dopad na mzdy, kdy například v Lotyšsku po přijetí eura došlo k poklesu mezd o desítky procent (což dokonce vedlo k masivní emigraci). Negativně je ovlivněna také kupní síla mezd, kdy cenová hladina v malých ekonomikách, které přijmou euro konverguje k průměru eurozóny rychleji než mzdy, tím pádem jejich kupní síla klesá (tento jev je možné spatřit například i na Slovensku).
Argument, že přijetí eura by nás ochránilo před vysokou inflací, je dle dat také lichý. Už jen proto, že některé země Eurozóny, například zmíněné Lotyšsko nebo Estonsko, zažily inflaci kolem 20 % podobně jako ČR. Malé otevřené ekonomiky zkrátka na externí šoky reagují citlivěji než ty velké, jako třeba Německo či Francie. Jejich jedinou nadějí v této situaci je právě autonomní měnová politika. ČNB mohla zvýšit úrokové sazby na úroveň, na kterou by ECB nikdy nemohla, jinak by jižní křídlo unie zbankrotovalo.
S tím se pojí další problém. Přijetím eura by Česká republika musela vynaložit až stovky miliard ze státního rozpočtu do nových rozpočtových mechanismů, abychom sanovali dluhy způsobené nezodpovědnou rozpočtovou politiku některých států eurozóny.
Podnikatelům, kteří obchodují v eurech a na rozdíl například od exportérů, kteří profitují na oslabení koruny, se vláda snaží vyjít vstříc možností účtovat v eurech. Chybný je též názor, že vysoké úroky ČNB poškozují business, velká část podniků má úvěry v levných eurech díky nízkým úrokům ECB. Negativní makroekonomické důsledky, které by pro ČR mělo přijetí eura v nejbližších letech zásadně přesahují mikroekonomické benefity, jako je ztráta kurzového rizika, či jednoduší cestování
Nelze ani říct, že přijetí eura je měřítkem ekonomické vyspělosti země a už vůbec ne měřítkem úspěchu transformací postkomunistických ekonomik. Přijetí eura je politickou volbou a euro je politický projekt.
Vláda se však může zaměřit na plnění maastrichtských kritérií, a to zejména v oblasti rozpočtové odpovědnosti. ČR rozhodně nezačne plnit všechna kritéria v tomto volebním období, a i proto otázka přijetí eura není na stole. Stejného názoru je také ČNB, která doporučila nestanovovat datum přijetí společné měny. Rozhodnutí premiéra Fialy, že tento krok není v tomto volebním období na stole je proto naprosto korektní.
