Iluze míru končí, je čas se připravit na dlouhou válku
(MF DNES) Vláda ve středu schválila novou obrannou strategii České republiky a jejích ozbrojených sil. Ministryně obrany vysvětluje, v čem jsou nové dnešní hrozby a jak se k nim kabinet Petra Fialy chystá postavit. Bezpečnostní situace v Evropě dokazuje snad i těm největším optimistům, že iluze věčného míru po konci studené války byla opravdu jen krásná iluze. Bohužel. Rusko svou agresí vrátilo do Evropy mezistátní válku velkého rozsahu a dává najevo, že jeho mocenské ambice zdaleka nekončí na Ukrajině.
Česká obranná politika nemůže reagovat jinak než všestrannou přípravou na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi.
Rusko bude pro Evropu v dohledné době představovat největší bezpečnostní hrozbu. Pro dosažení svých mocenských cílů neváhá použít masivní vojenskou sílu, životy vojáků a civilních obyvatel jsou mu lhostejné. Prostřednictvím informačních manipulací a kybernetických útoků se snaží narušovat stabilitu, společenskou soudržnost a obranyschopnost evropských zemí.
Rusko už svým útokem na muniční sklady ve Vrběticích v roce 2014 ukázalo, že se neštítí ani sabotážních operací na našem území, při nichž umírali lidé.
Bezpečnostní výzvu představuje i Čínská lidová republika, která prosazuje vlastní představu o globálním uspořádání. Čína již dnes v řadě oblastí působí proti bezpečnostním zájmům Česka a jeho spojenců.
Hrozbou zůstává i mezinárodní terorismus a nestabilita v sousedství Evropy. Rizika přinášejí i některé nastupující technologie včetně umělé inteligence.
Odstrašit, ne porazit
K obraně tak musíme přistupovat s odpovědností, kterou současná nepříznivá bezpečnostní situace vyžaduje. Naše vláda si proto uložila vytvořit nové strategické dokumenty, které jasně popíší, čemu společně s našimi spojenci čelíme a jak nejlépe zajistíme naši bezpečnost a obranu.
Nová obranná strategie přesně toto naplňuje. Klíčovým principem naší obrany je odstrašení protivníka. Cílem není vést s agresorem válku, ale odradit ho od útoku. Pro fungující odstrašení přitom potřebujeme silné obranné kapacity a odhodlání je v případě potřeby použít.
Prvním prioritním úkolem je budovat dobře vyzbrojené, vybavené, vycvičené a v boji udržitelné ozbrojené síly nasaditelné do operací kolektivní obrany.
Druhým úkolem je všestranná operační příprava našeho území a zabezpečení přijetí, přesunů a podpory potenciálně velkého množství spojeneckých sil.
Protože na obranu nejsme sami. Dnes je více než kdykoli dříve zřejmé, jak je pro obranu naší země zásadní členství v NATO. Společně se spojenci se případné agresi nejen lépe ubráníme, ale především protivníka efektivněji odstrašíme, aby se k útoku vůbec neodhodlal. Severoatlantická aliance je ale jen tak silná, jak jsou silní její členové. Česko proto musí ke společnému odstrašení a obraně aktivně přispívat. Cílem je jednoduše řečeno ukázat protivníkovi, že si má útok rozmyslet, protože si na nás vyláme zuby.
Česká armáda dnes prochází největší modernizací ve své historii. Aktuálním příkladem je schválení pořízení letounů páté generace. Naše vláda usiluje o nápravu zásadních nedostatků, které v minulých desetiletích vznikly v důsledku politického nezájmu a chronického podfinancování. I proto je nezbytné, abychom na obranu soustavně vydávali nejméně dvě procenta HDP, což budeme od roku 2024 také činit.
Obrana však není jenom úkolem ministerstva obrany a našich ozbrojených sil. Vyžaduje zapojení celého státu a celé společnosti. Svůj díl odpovědnosti za obranu má každý z nás.
Budujeme dobře vyzbrojené, vycvičené a připravené ozbrojené síly. Pro úspěšnou obranu ale potřebujeme také odolnou společnost a vyspělý obranný a bezpečnostní průmysl.
Ruská agrese proti Ukrajině nám opět ukázala, že hlavním úkolem státu a předpokladem ekonomické prosperity je zajištění bezpečnosti a obrany. Proto je naprosto nezbytné se jí důsledně věnovat. Zanedbáváním obrany totiž agresora pouze povzbudíme k útoku.
ministryně obrany
poslankyně PČR
expertka pro obranu