90’ČT24 Speciál - Válka na Ukrajině
(ČT 24) Hostem diskusního speciálu 90’ČT24 k válce na Ukrajině byl předseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
A ve studiu už vítám Pavla Žáčka, předsedu bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. Hezký večer.
Pavel ŽÁČEK, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/:
Dobrý večer.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Na dálku zdravím také europoslance Ondřeje Kovaříka. Hezký večer i vám.
Ondřej KOVAŘÍK, europoslanec /nestr. za ANO/:
Pěkný večer z Bruselu.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Dnes se samozřejmě komentuje ta cesta mimo jiné právě i českého premiéra. Jak významná cesta to je a kolik odvahy vlastně to muselo stát českého premiéra a nejen jeho, ale i ostatní politiky? Protože právě slovo odvaha je to, které se opakuje v titulcích i světových médií. Pane Žáčku.
Pavel ŽÁČEK, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/:
Já to považuji za nejdůležitější politický akt od vypuknutí války, od napadení Ukrajiny Ruskou federací, který vlastně vykonali západní politici ve vztahu k Ukrajině. To má politickou symboliku. Má to obrovskou hodnotu hlavně pro ty obránce, pro prezidenta Zelenského a jeho vládu. Myslím si, že tím velmi posílíme bojeschopnost a vůli k odporu Ukrajinců. Uvidí, že nejsou sami, že se nebojíme. To je obrovský akt politické odvahy vyrazit v těchto dnech do Kyjeva a posílit bezprostředně obránce Kyjeva.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pane europoslanče, jak to vidíte vy? Ale taky jak to vidí v Bruselu, tu cestu mimo jiné i českého premiéra do ostřelovaného Kyjeva?
Ondřej KOVAŘÍK, europoslanec /nestr. za ANO/:
Za sebe mohu říct, že jednoznačně vnímám tu silnou symboliku celé cesty. Na druhou stranu tak, jak jsem během dne sledoval reakce v rámci institucí Evropské unie, tak musím říci, že byly různorodé, byly rozpačité. Byly některé, které se hlásily k té cestě, podporovaly ji, ale byly naopak i ty, které zmiňovaly právě rizika, která jsou s ní spojená a případné i možné negativní následky, které ta cesta může vyvolat. Takže myslím si, že do jisté míry se tady objevují otazníky nad tím, do jaké míry ta cesta byla opravdu koordinována v rámci jednak spojenců Severoatlantické aliance a také v rámci států Evropské unie.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Ono se mluvilo o jisté odměřenosti, dejme tomu, Francie, Německa a dalších představitelů západních zemí. Může třeba i ten jejich postoj tohle trošku změnit, ta cesta, tohle silné gesto? Dejme tomu je přimět k nějaké větší odvaze, razanci, co se týká postoje k Ukrajině?
Ondřej KOVAŘÍK, europoslanec /nestr. za ANO/:
To si v tuto chvíli neodvažuji soudit. Bezesporu to poukazuje na to, že je tady vůle minimálně části členských států Evropské unie se otázkám spojeným jednak s aktuálním řešením krize na Ukrajině, ale i s dlouhodobým řešením z hlediska jaksi stavu Ukrajiny po případném konci té války, té agrese, že ta vůle tady je. Na druhou stranu viděli jsme dnes, že se jednání na Ukrajině účastnil například i litevský ministr zahraničních věcí a dokonce i komisař zodpovědný za sice oblast životního prostředí, ale komisař, který byl nominovaný z Litvy, takže je vidět, že je tady snaha jaksi podporovat to dění na Ukrajině. Ale osobně si myslím, že pokud by i tato cesta, která je bez bezpochyby bezprecedentní, pokud by i tato cesta proběhla se silným mandátem, například ze strany celé Evropské rady nebo všech členských států Evropské unie, tak by měla možná ještě větší dopad z hlediska toho, jak by byla vnímána, jak by mohly být také posuzovány její případné výsledky.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pane předsedo, došlo by ale k nějaké shodě na tom? Hlavně byl na to čas, aby docházelo k dalším jednáním? Není síla toho činu právě v tom, že se konal takhle rychle, takhle nečekaně?
Pavel ŽÁČEK, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/:
Přesně tak, já to tak vnímám. Tenhle ten defétismus, to kladení těch podmínek „počkali bychom si nějaký větší mandát“, možná by do té doby by ta válka skončila. Prostě, kdo se bojí, nesmí do lesa. Toto je velmi silný důležitý akt. Já bych řekl, že to je vlastně hozená rukavice do ringu nejen Putinovi a Kremlu a jeho armádám, ale také některým západním politikům, přiznejme si, kteří možná dneska zpytují vědomí a říkají si: „My bychom taky rádi chtěli být teď v tom Kyjevě“. Myslím si, že není divu, že ti tři zástupci, naši premiéři, jsou z postkomunistického bloku a že to není nikdo ze západní Evropy.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Jaká bude teď reakce Ruska? Ptám se vás i proto, že vy jste historik. Možná, že tam jsou nějaké historické souvislosti, z kterých můžeme odvozovat, jak se k tomu Rusko teď postaví.
Pavel ŽÁČEK, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/:
Pro nás je to ještě dvojnásob důležité, protože tady je i symbolika 15. března 1939, kdy tehdy státní prezident odjížděl do Berlína a vracel se jako totální vazal. Dneska náš premiér vlastně jede pomoct spřátelenému státu, jede do boje za nás za všechny a podpořit vlastně prezidenta Zelenského. Myslím si, že to opravdu je něco nebývalého. Myslím si, že to je něco, co by mělo ovlivnit evropskou politiku, aby se prostě někteří představitelé Západu a možná někteří naši kolegové z Bruselu přestali bát a začali jsme dělat zásadní kroky, abychom Putina zastavili. Přece jde o to ne tady diskutovat, ne tady žvanit, ale donutit toho agresora, válečného zločince Putina, aby zastavil své armády, aby bezodkladně opustil území Ukrajiny, aby válka mohla skončit.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pane europoslanče, mluví se taky v Bruselu o různých možných variantách, jak by se k té cestě mohlo postavit Rusko?
Ondřej KOVAŘÍK, europoslanec /nestr. za ANO/:
Bylo to součástí těch reakcí. Zmiňovali se tady možnosti, zdali ta cesta nemůže být interpretována jako jistá záminka, zdali například některé ty hrozby, které jsou s tou cestou spojené, nemohou znamenat například další eskalaci toho konfliktu. Ale jaksi zapadá to celkově do toho širokého spektra těch reakcí, které jsme tady dnes slyšeli. Já říkám, z mého pohledu to spíš než o tom, že by tady jaksi panoval nějaký rázný defétismus, spíš to možná vypovídá, to jaksi hovořím bez nějaké hlubší znalosti toho, jakým způsobem ta cesta byla připravena, ale navenek to vypovídá o tom, že by možná nebyla úplně dobře zkoordinována napříč celou Evropskou unií tak, aby měla vskutku ten jasný signál celé Dvacetsedmičky. A myslím si, že to klíčové v tuto chvíli bude sledovat výsledky té cesty, protože jakkoliv ta cesta je určitě bezprecedentní a velmi odvážný krok, tak bude důležité zaměřit se na to, aby ty výsledky jaksi pomohly v boji proti ruské agresi.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Na druhé straně ta slova o těch možných rizicích, to tady vlastně zaznívá od začátku toho konfliktu, když se mluvilo o možnosti uzavření nebe nad Ukrajinou, když se mluvilo o vojenské pomoci, nemůže být vlastně všechno vykládáno jako nějaká záminka potom pro Rusko nebo jako nějaký akt, řekněme, agrese vůči Rusku? Není ten strach zkrátka přehnaný v tuhle chvíli? Nevím, já se ptám, protože i takové komentáře znějí, pane europoslanče.
Ondřej KOVAŘÍK, europoslanec /nestr. za ANO/:
Určitě těch komentářů je celá řada. Já myslím, že na jednu stranu určitě platí, že pokud se ruský prezident Putin rozhodne z nějakého konkrétního činu tu záminku vytvořit, tak ji vytvoří. A myslím si, že v tomto ohledu nebere žádné servítky a nezná žádné limity. Na druhou stranu je na naší straně, to se bavím nejenom z hlediska Evropské unie, ale také z hlediska Severoatlantické aliance, pečlivě vážit ta rizika a samozřejmě plánovat následující kroky tak, abychom pokud možno zavdali těch záminek co nejméně. A myslím si, že například tak, jak jste zmiňovala ty některé kroky, co se týče vojenské podpory Ukrajině, tam ta, řekněme, jednota, solidarita a ta vůle ke konkrétním činům je bezesporu vidět a probíhá každý den. Česká republika a určitě některé východoevropské, středoevropské státy jsou v tomto bezesporu napřed, ale je další řada zemí, které se té vojenské pomoci velmi aktivně účastní. Ale samozřejmě nelze to srovnávat například s tím, že bude vyhlášena bezletová zóna nad celou Ukrajinou. To si myslím, že jsou, řekněme, kvalitativně naprosto odlišné typy opatření.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Jak tahle cesta, pane předsedo, změní vnímání vůbec východoevropských států v rámci Evropy?
Pavel ŽÁČEK, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/:
Já si myslím, že tím výrazně posílíme. Já tato slova prostě nechápu. To jako pan kolega si myslí, že my tam pošleme premiéra nebo tři premiéry a že ruská strana odpoví jadernými zbraněmi? No to je prostě nesmysl. My tam pomáháme vojensky, dodáváme vojenský materiál. Už to může nějak Ruská federace, a tak to také bere, jako nějaký akt, který proti ní není přátelský, taky proto nás znovu dal s dalšími státy na ten seznam. Druhá věc je, dodáváme tam humanitární materiál, abychom podpořili to civilní obyvatelstvo. Za těmi slovy, abychom něco neeskalovali, se skrývá bohužel to, co odnáší ukrajinské obyvatelstvo, ty útoky, ty nevinné oběti. Podívejme se na Mariupol. Kdyby pan kolega sledoval, co se tam děje, tak asi nebude říkat tato slova. Prostě oceňme hrdinství našich tří premiérů, včetně našeho Petra Fialy, že udělali tento akt a že opravdu nastavili zrcadlo i Evropě a jak je vidět i některým hlavám v Bruselu.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pane europoslanče, tahle otázka podle mě bude trochu povrchní, proto pochopitelně cílem té cesty je podpora Ukrajiny, nicméně čeká nás evropské předsednictví, tak jakým způsobem to ovlivní náš start do toho předsednictví a vůbec naši pozici?
Ondřej KOVAŘÍK, europoslanec /nestr. za ANO/:
Já bych se v prvé řadě chtěl ohradit proti tomu, co tady padlo z úst pana předsedy Žáčka. Já jsem v žádném případě nezlehčoval vojenskou pomoc, v žádném případě jsem nepřeceňoval ta rizika z hlediska reakce ruské strany. Já jsem jenom komentoval to, co tady během dne zaznělo. A prosím, aby to takto bylo interpretováno a nebyla mi vkládána do úst slova, která jsem neřekl. To za prvé. Za druhé, co se týče toho nadcházejícího předsednictví, to si myslím, že je z hlediska i té cesty jako takové poměrně výrazný faktor, který hraje bezesporu ve prospěch České republiky. Viděli jsme to aktuálně a vidíme to aktuálně u francouzského prezidenta Macrona, Francie předsedá tento půlrok v Evropské unii a vidíme jeho poměrně, myslím velkou aktivitu i z hlediska řešení konfliktu na Ukrajině. A osobně si myslím, že Česká republika ve chvíli, kdy převezme předsednictví v Evropské unii, tak bude v tomto ohledu hrát velmi významnou roli. Mimochodem také proto, že se bude jednat o zemi, která pochází z regionu střední a východní Evropy, že má tu historickou zkušenost se sovětskou okupací a je schopná, myslím do té evropské debaty vnést perspektivy, které například některým jiným členským státům mohou v tuto chvíli být nebo řekněme z jejich pohledu mohou být méně významné anebo se jim mohou věnovat, řekněme, méně.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Říká europoslanec Ondřej Kovařík, kterému děkuji za jeho čas a za to, že byl hostem dnešní devadesátky, hezký večer.
Ondřej KOVAŘÍK, europoslanec /nestr. za ANO/:
Děkuji za pozvání.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Loučím se také s předsedou bezpečnostního výboru Pavlem Žáčkem za ODS. Hezký večer i vám
Pavel ŽÁČEK, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/:
Hezký večer.
poslanec PČR
předseda výboru pro bezpečnost PS PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek