ČRo: Rusko vyhrožuje jadernými zbraněmi, blokování dezinformačních webů je logické
(Radiožurnál) Některé dezinformační weby v Česku blokují operátoři nebo sdružení CZ.nic. Reagovali na výzvu vlády, podle které Česko čelí hybridnímu působení z Ruska a dezinformace jsou jedním z nástrojů, které federace používá. „Vyhrožuje dnes jadernými zbraněmi a my přece nenecháme nějaké jeho trolly působit, aby to podporovali,“ říká předseda sněmovního výboru pro bezpečnost a člen Komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství Pavel Žáček z ODS.
Seznam webů, které šíří ruskou propagandu sestavilo Vojenské zpravodajství. Proč zrovna vojenská zpravodajská služba?
Vojenské zpravodajství je podle novely zákona, kterou jsme přijali, odpovědné za kybernetickou obranu. To je jedna rovina věci. Druhá věc je, že ministerstvo obrany v loňském roce připravilo na základě usnesení vlády koncepci boje proti hybridním hrozbám, což je velmi podstatný, velmi důležitý dokument. Podle něj můžeme aktivovat čelení hybridním hrozbám, v těchto intencích postupuje jak Vojenské zpravodajství, ministerstvo obrany, tak další státní orgány.
Vláda v pátek 25. února přijala usnesení s výzvou, aby všechny oprávněné osoby, instituce, které mohou zabránit a čelit hybridnímu působení Ruska a podpoře války proti Ukrajině, tak ať tak udělají. Takže je to kombinace všech těchto faktorů, kdy dočasně v situaci válečného konfliktu, jehož se zprostředkovaně účastníme také, tak spolupracují vládní orgány s nevládními subjekty.
Snaží se zabránit tomu, aby tady Ruská federace provozovala svojí podporovanou, placenou dezinformační kampaň, aby rozkládala naše ústavní zřízení. Taky naše odhodlání pomoci Ukrajincům v konfliktu a svým způsobem narušovala i naši spolupráci v rámci NATO.
Vláda a politici tedy žádný seznam dezinformačních webů nesestavovali?
Předpokládám, že to byla spíš iniciativa nevládních subjektů, protože já jsem si také zjišťoval, zda na vládní úrovni existuje nějaký seznam dezinformačních webů nebo komunikačních kanálů, které jsou napojeny na Rusko a systematicky šíří názory podporující válku. Nejde o nějakou svobodnou výměnu názorů, ale o naplňování propagandistických záměrů Ruska v době, kdy vyvolali válku.
Nezjistil jsem, že by někde kdekoliv existoval nějaký seznam. Evidentně to je věc, která vznikla na výzvu právě vlády. Stát není správcem a nemá v kompetenci domény, práva k nim, provideři jsou u nás soukromé subjekty. Vláda proto reagovala výzvou a jsem rád, že výzva byla vyslyšena. V tom seznamu je asi třicet subjektů, věřím, že se to podaří zastavit. Ale opakuji jen dočasně, po dobu toho válečného konfliktu.
Pokud by konflikt skončil, weby se obnoví? Změní se něco?
Podle mě se změní totálně všechno. Teď, když byly některé z nich součástí informačních operací Ruské federace, součástí dezinformační a informační mašinérie z Ruska. Pokud ten konflikt skončí tím, že se Rusko změní, že se změní režim Vladimira Putina, že se teoreticky může dostat k moci někdo, kdo bude více prodemokratický, že nebude potřebovat takovou mašinérii podporující ruskou agresi, ruský imperialismus. Může se to změnit úplně. Druhá věc je, že jsem přesvědčen, a tak také vnímám výzvu vlády, že to bude po dobu toho konfliktu. Až dojde k ukončení války, tak se to změní.
Faktem je, že po dobu míru je demokracie silná, ta svobodná výměna informací stačí k čelení těmto hybridním hrozbám. Ale pokud jsme takto blízko válečnému konfliktu, jsme vlastně jeho součástí, byť přímo nebojujeme, tedy naši vojáci se neúčastní bojů na Ukrajině. Jsme spíše v hybridní rovině. To znamená, že to působí na naše odhodlání bránit demokracii, bránit se v rámci NATO, pomáhat Ukrajincům v odporu.
Tak si myslím, že to je naprosto na místě. Ti podporovatelé nemají místo v našem mediálním prostoru, veřejném prostoru. A tím neříkám, že jednotlivé názory kritické vůči čemukoliv, vůči NATO, vůči naší politice, vůči Spojeným státům nebo vůči Bruselu nebo dokonce vůči Ruské federaci se nebudou objevovat. Ale nebude to tak systematické. Nebude to proti našim národním zájmům a zájmům našich partnerů. Kdy vlastně nevíme, co bude Putin dělat. Vyhrožuje jadernými zbraněmi a my přece nenecháme nějaké jeho trolly působit, aby to podporovali.
Myslím si, že to je naprosto logické, je to sebezáchovná záležitost, obranná reakce. Podívejme se do naší hybridní koncepce, kde je naprosto jasně řečeno, jakou důležitost mají tyto dezinformační operace a že je nutné jim čelit.
V souvislosti s blokací některých webů se začala řešit i síťová neutralita, jestli ji takové rozhodnutí ať operátorů nebo CZ.nic nenaruší?
Tady se vyjádřili dva ministři, vnitra a průmyslu a obchodu, právě vůči těmto soukromým subjektům. Jednoznačně formulovali, že jsme ve výjimečné situaci. Od nás pár set kilometrů vypukl konflikt. Dnes, kdy i neutrální státy změnily svůj přístup k těmto typům konfliktu, protože se to může přenést přes hranici EU.
Každý vnímá, že tato situace je prostě atypická, je dramatická a musí se na ni přiměřeně reagovat. A ta přiměřenost je, ne, že tady necháte ty válečné štváče, Putinovy propagandisty působit zcela legitimně. To je jedna rovina. Druhá rovina, to omezení Putinovy komunikace, rozkládání Západu, to jsme nepřijali jen my. Byť my máme určitě specifické podmínky a právní situaci. Přijaly to další země, dokonce se k tomu vyjádřily i orgány EU. Takže je vidět, že to je velmi vážný problém.
Přesto zaznívají hlasy, například i šéf SPD Tomio Okamura, že se jedná o cenzuru…
Já to za cenzuru nepovažuju. I v této dramatické situaci toho konfliktu a těch různých úrovní toho konfliktu včetně té hybridní, tak stále zde je svobodný internet, stále zde jsou média, která jsou schopna kritický názor zveřejnit. U nás to je výzva vlády všem zainteresovaným soukromým subjektům, aby zaujaly jasné hodnotové stanovisko a ty platformy zastavily. Čili já to nevidím jako cenzuru. Názory se tady dnes mohou šířit. Takže já bych se určitě nebál.
Není to nic proti demokratickým principům. Je to naprosto jasná obrana vycházející z koncepce čelní hybridním hrozbám v době, kdy je zde válečný konflikt, který Rusko chce, nebo alespoň tak formuluje, ústy svého vůdce, přenést i na nás.
Jak se to řeší v jiných zemích?
Tak my jsme zatím na začátku. Já jsem rád, že vláda a nestátní subjekty byly schopny zareagovat tak rychle. Všichni to řeší i na celoevropské úrovni, takže je to obrovský problém. Vyzývají, aby se na to nějak reagovalo. Takže já si myslím, že my konáme naprosto adekvátně v tu samou dobu, kdy konají i ostatní, kteří to vnímají stejně vážně. Vnímají tu hrozbu rozšíření konfliktu i za hranice Evropské unie.
poslanec PČR
předseda výboru pro bezpečnost PS PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek