Česká armáda a nevděčná holka
(MF DNES) Česko už zase slevuje ze slíbených výdajů na armádu, závazek dávat na ni už v roce 2024 dvě procenta HDP nesplníme. Tak se odvděčíme vojákům za to, jak pomáhali během pandemie.
Summit států NATO, který proběhl minulý týden, měl být podle odhadů méně konfrontační než v dobách Donalda Trumpa. A také byl, minimálně v jednom ohledu – v tlaku na výdaje na obranu ve výši 2 procenta HDP. Ty si všichni opakovaně slíbili, jasně a hlasitě v roce 2014 na summitu ve Walesu (meta měla být splněna do roku 2024) a ještě několikrát „pod bičem“ Trumpa. Například premiér Andrej Babiš mu v Bílém domě sliboval 2 procenta HDP před dvěma roky.
Kdeže ty loňské sněhy jsou… Ne že by spojenci nezvyšovali výdaje na obranu, ne že by se nezvýšil počet těch, kteří již 2 procenta HDP vydávají, ale pokud si člověk čte v komuniké ze summitu odstavec č. 35, tvrdší slova jsou tatam. Komuniké konstatuje, že členové na obranu přidávají, že výdaje ve výši 2 procenta HDP splní letos (sedm let po vyhlášení závazku!) deset členských zemí z třiceti a do roku 2024 to budou dvě třetiny. Zní to úctyhodně, ale moment – neměly to být podle slibu z roku 2014 všechny členské země?
Každopádně je prakticky jisté, že Česká republika nebude ani mezi těmi dvěma třetinami. Tak to alespoň za ministra obrany řekla ministryně financí Alena Schillerová. A Lubomír Metnar je z toho možná upřímně smutný, ale nic moc s tím nedělá a pouze mlčí. Nebyl ostatně přítomen ani na jednání vlády, kde se schvalovaly rozpočtové rámce pro příští a další roky a kde se obranný rozpočet na příští rok zkracuje o 4 až 5 miliard korun.
Tato vláda se k armádě zachovala jako nevděčná holka. V době pandemie využívala vojáky ke všemu možnému a oni věrně sloužili. Nyní se jim odvděčí tak, že se k nim otočí zády. Přitom v posledních letech byla jednou z rozpočtových priorit modernizace armády. Ve volebním roce tato priorita ovšem mizí a nahrazují ji dárečky. Přitom jakékoli změny v plánovaných výdajích udělají z modernizačního plánu trhací kalendář, protože se vše plánuje a připravuje na roky dopředu.
Navíc v podkladu na jednání vlády ze 7. června, týkajícím se přípravy rozpočtu, ministryně financí nemluví pravdu a vláda jí to posvětila. Praví se v něm: „Východiskem jsou koncepční materiály schválené vládou ČR, zejména z Dlouhodobého výhledu pro obranu 2035 a z Koncepce výstavby Armády České republiky 2030.“ Opravdu?
Koncepce výstavby armády schválená vládou pro rok 2022 počítala se 102,11 miliardy korun a výdaji 1,6 procenta HDP na obranu. A ministr Metnar v úvodním slově v dlouhodobém armádním výhledu, který taktéž prošel vládou, píše o výdajích ve výši 2 procenta HDP na obranu v roce 2024. Schillerová však pro stejný rok počítá s výdaji ve výši 1,47 % HDP. To je věru „velký skok“, když programové prohlášení vlády hovoří o tom, že do konce roku 2021 Česko dosáhne výdajů ve výši 1,4 % HDP. Takže plnou parou vpřed rychlostí 0,02 % HDP ročně!
Chápu, že panují obavy z vývoje ekonomiky, ale těm čelí všichni. I těch deset států (mimochodem, data z ročenky generálního tajemníka NATO ukazují, že v loňském roce plnilo 2 % HDP 11 spojenců včetně Slovenska, Česko bylo tradičně na chvostu – sedmé od konce). A s dopady pandemie se budou muset vyrovnat i ty dvě třetiny zemí, které splní výdaje 2 % HDP a mezi kterými Česko zase nebude.
Jako bych tušila, že růst obranného rozpočtu se zadrhne, když jsem opakovaně navrhovala uzákonění výdajů ve výši 2 procenta HDP na obranu. Nepodařilo se mi získat pro návrh podporu, mimo jiné ani od žádného z poslanců hnutí ANO.
Modernizace a vyprávěnky
Můžeme závidět Maďarům, Polákům a Slovákům. Ti modernizují své ozbrojené síly, zatímco my si jenom vyprávíme. Projekty se zdržují nebo ruší. Klíčový projekt nových pásových bojových vozidel pěchoty se posunul až za letošní volby. Varovali jsme před tím na výboru několikrát. Zástupci ministerstva obrany nám tvrdili, že se vše stihne. Nestihlo se. Stejně jako se protahuje a prodražuje pořízení děl ráže NATO či protiletadlového systému SHORAD. Podle tisku není ministerstvo obrany opakovaně schopné nakoupit ani spotřební materiál, jakým jsou neprůstřelné vesty.
Přitom se dlouhodobě napříč politickým spektrem shodujeme na tom, že modernizace armády musí být prioritou, což má podle průzkumů i podporu veřejnosti. V posledních letech jsem se snažila na výboru pro obranu i mimo něj pomáhat ministerstvu obrany a armádě, ať už při modernizaci, při snaze navyšovat rozpočet, či při nasazování vojáků. S kolegy z výboru jsme poslední čtyři roky objížděli posádky a firmy českého obranného průmyslu, hledali cesty, jak podpořit naši obranu a bezpečnost.
Neházím ale flintu do žita. Doufám, že po volbách přijde změna a splníme to, co jsme slíbili sobě, armádě i našim spojencům. Nejde totiž jen tak o nějaké sliby, ve hře je bezpečnost našeho státu!
1. místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR
předsedkyně sněmovního výboru pro obranu
expertka pro obranu
starostka MČ Praha 2