Větší represe vůči lidem? Může to bouchnout
(www.parlamentnilisty.cz) „Babišova a Hamáčkova vláda už objektivně vzato není schopna vyřešit vůbec nic, jen to maskuje požadováním měsíčního nouzového stavu. Ryba prostě smrdí od hlavy,“ komentuje aktuální události historik, poslanec ODS a místopředseda bezpečnostního výboru Pavel Žáček. Oznámení, že za současnou situaci nikdo nemůže, označil za absurdní vrchol alibismu a připomněl premiérova slova, že za vše přebírá politickou odpovědnost. Zároveň varoval před většími represemi, které nejen nepomohou, ale mohly by způsobit i sociální konflikt.
Česká republika a svět zažívá nebývalou situaci. Nejčastější přirovnání míří k takzvané španělské chřipce. Je to srovnání vhodné?
Je určitě obtížné srovnávat tyto dvě dramatické historické události. Neporovnatelný je například kontext – první světová válka, rozvrat sociálních struktur, mnohde hlad, strádání, které se jen pomalu dařilo po skončení nejrozsáhlejšího konfliktu řešit. A dnes, po sto letech? Žádný fatální válečný konflikt, v klíčových zemích rozvinutá společnost, sociální stát, štědře dotované zdravotnictví a tak dále, a přesto malý neviditelný predátor zásadně ovlivní chod celého světa. Jako bychom nebyli schopni včas zareagovat, než nalezneme funkční vakcínu, v šibeničním termínu ji sice vyrobíme, ale mezitím virus zmutuje. Pochopitelně v tom hraje velkou roli dnešní propojení světa, rychlá doprava všemi směry, jde o negativní odvrácenou tvář globalizace. Nesmíme zapomenout na Čínskou lidovou republiku, odkud se koronavirus rozšířil do celého světa, její nešťastnou informační politiku vycházející z povahy komunistického totalitního režimu a ohrožující nejen její vlastní populaci, ale vlastně lidstvo na celém světě.
Mají něco obě události společné?
Obě pandemie anebo epidemie mají společnou snad pouze reakci státu a obyvatelstva na bezprostřední ohrožení: redukci sociálních kontaktů, hygienická opatření, případně izolaci. Dnes navíc celou situaci v podstatě řešíme v přímém přenosu, není důležitějších mediálních výstupů než informace o řešení situace. Dá se říct, i přes hekatomby mrtvých, že španělská chřipka během první světové války, ale i po ní, do značné míry zanikla ve všeobecném chaosu a řešení mnoha dalších kruciálních problémů. Dnes jsme ovšem limitováni negativním přístupem Čínské lidové republiky ke společnému pátrání po pacientovi „nula“.
Žijeme v době informací, co se stane na druhém konci světa, víme v podstatě za pár minut. Jak moc nám to škodí, či pomáhá v boji proti koronavirové pandemii?
Myslím si, že na tuto situaci, kdy se virus po světě šíří v podstatě stejně rychle jako informace o něm, a to díky novým komunikačním technologiím, jsme všeobecně nebyli připraveni. Měli jsme teoreticky připravené různé nástroje, ale státní orgány nebyly v reálném čase schopny jakékoliv reakce, a to i kvůli podceňování krizových plánů. A následně jsou natolik zahlceny, že když rozhodnou, je pozdě, neboť se situace mezitím změnila. A kvůli neustálému opakování stejných chyb pak vláda a její orgány – i přes masivní propagandu – ztrácejí důvěru obyvatel, a tudíž schopnost řešit krizi. Obrovským fenoménem se navíc staly fake news či dezinformace a v podstatě nulová reakce státu na tento fenomén.
Za co by nás předkové v době pandemie asi pokárali?
Asi za nedodržování základních hygienických a protipandemických zásad, známých možná už staletí. Určitě by se ovšem naši předkové divili, že při všech moderních technologiích, rozvoji civilizace, zdravotnictví, léků a podobně, nejsme schopni adekvátně a včas reagovat.
Často v poslední době slýcháme, že lidé nedodržují opatření a jsou nezodpovědní. Byli Čechoslováci před sto lety zodpovědnější? Nebo i dříve? Co se s tímto povahovým rysem národa podle vás stalo? A měl na něj případně vliv minulý režim?
Domnívám se, že konkrétně v podmínkách České republiky nejde situaci hodit pouze na občany. Zvláště když vidíme, jak konají a jak se chovají představitelé české vlády a jí podřízených úřadů. Ryba prostě smrdí od hlavy. Kvůli neschopnosti vlády a hlavně předsedy vlády Andreje Babiše se bohužel vrací faktor, který zde existoval za komunistů – nedůvěra ve státní moc. A někdy to bohužel dopadá i na složky, které si to nezaslouží, včetně například příslušníků integrovaného záchranného systému.
Jste místopředsedou bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. Jak vnímáte výzvy, aby dodržování opatření bylo v zemi více vymáháno, tedy větší represe?
S tímto přístupem nesouhlasím, Ministerstvem vnitra navrhované legislativní změny jsem opakovaně nepodpořil. Bezpečnostní sbory, až na malé ojedinělé excesy, a pochopitelně i armáda, pracují velmi dobře. Zvládají dnešní složitou situaci za využití stávajících oprávnění a prostředků a postupují vůči občanům velmi citlivě. Nevím, proč by na ně Babišova a Hamáčkova vláda měla přesouvat svou zodpovědnost, přesněji neschopnost oslovit občany a udržet jejich důvěru. Tady žádná větší represe nepomůže, naopak dříve či později může způsobit nějaký sociální konflikt. Nikdo nevíme, kdy tato situace definitivně skončí a jak se budeme vracet k normálu.
Dají se v tomto smyslu lidé k poslušnosti donutit strachem? Nebo je lépe napravit pošramocenou důvěru, o níž jste také hovořil?
Občané se rozhodně nemají k ničemu nutit výhružkami či vyvoláváním atmosféry strachu. To je zásadní chyba například ministra vnitra, ale třeba i ministra kultury Lubomíra Zaorálka, kteří hrotí diskusi nepřijatelným směrem. Oni si totiž velmi dobře uvědomují, že se jim zpět důvěru občanů získat nepodaří, a tak straší. Babišova a Hamáčkova vláda už objektivně vzato není schopna vyřešit vůbec nic, jen to maskuje požadováním měsíčního nouzového stavu. A když ne měsíčního, tak čtrnáctidenního anebo alespoň týdenního. Jinými slovy: Díky za každé dobré ráno. Tuto nešťastnou situací změní až parlamentní volby…
Ti, na koho koronavir dopadá těžce, jsou i policisté. Jsou podle vás policisté dostatečně ocenění za práci, kterou odvádějí v této době?
To je fakt, ale policisté zvládají situaci velmi profesionálně. Jsem ovšem přesvědčen, že vláda jejich nasazení až zneužívá. Například jejich nasazení při izolaci několika okresů v době, kdy epidemie kulminuje všude kolem, je mrháním jejich sil. Ale určitě by měli být dříve, či později za svou službu výrazněji ohodnoceni, pochopitelně ti z výkonu, omezeně možná někteří i na home office. Dá se říci, že společně s dalšími bezpečnostními sbory a armádou drží stát pohromadě.
Náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý řekl, že za současnou situaci nikdo nemůže. Nakolik je tedy podle vás vinou vlády a vládních politiků a nakolik řízením osudu?
Tuto větu považuji za absurdní vrchol alibismu. Ještě, že pan náměstek neopakoval premiérovu mantru, že za vše mohou občané. Neříkal například Andrej Babiš, že přebírá veškerou politickou zodpovědnost? Kde je zodpovědnost ministrů a jejich náměstků? Mají nějakou, když už se mikromanažer Babiš ke své nehlásí? Náměstek Černý chápal, že už nemůže použít premiérovu klíčovou poučku: V případě problému musíte najít kohokoliv, na koho by se to dalo hodit. Ale tak fatální průšvih, v němž se dnes nacházíme, už na veřejnost hodit nelze. Je to vlastně přiznání vlastní neschopnosti, vlastního selhání. S takto uvažujícími lidmi se bude muset příští vláda rozloučit, s těmi se potřebné míry důvěry veřejnosti dosáhnout nedá. To si řekněme naprosto otevřeně.
Roman Prymula a další významné osobnosti byly vyfoceny na tribuně fotbalového zápasu. Prymula chvíli poté, co chtěl prosazovat tvrdší lockdown. Máme za sebou mejdan v Teplicích a další události, lze jen spekulovat, kolik jich nebylo odhaleno. O jaký vzkaz Čechům se jedná?
Pochopitelně o vzkaz negativní. Ve své nabubřelosti Prymula vzkazuje: Mě se žádná opatření, na jejichž formulaci se navíc podílím, vlastně netýkají. Podporuje to nedůvěru ve stát, nedůvěru ve státní představitele. A pak pochopitelně Babišův všeobjímající chaos.
Ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) zvažuje rezignaci, pokud nedojde k vrácení zbylých pěti miliard korun z deseti slíbených české armádě. Ta je dlouhodobě podfinancována a její technika bývá i za hranou životnosti. Co na tanečky kolem financí armádě říkáte?
Jde o fatální důsledek Babišovy koalice s KSČM. To je naprosto jasné. Komunistům se zřejmě velmi obratně podařilo zastavit některé akviziční procesy, které ve svém důsledku mohou zpozdit proces modernizace naší armády. Brzy se dozvíme, zda to negativně neovlivní i naše závazky vůči Severoatlantické alianci. Pak by zjevně ministr Metnar naplnil svá slova a odstoupil. Veškerá odpovědnost padne na premiéra, který spojil svůj politický osud s politickým subjektem, jenž je léta letoucí součástí ruské zahraniční vlivové mašinérie a zásadně nesouhlasí s naší účastí v Severoatlantické alianci. Babiš bude muset v NATO vysvětlovat, co se to u nás děje, proč toto dopustil. Proč řídil český stát jako firmu…
A co říkáte na sliby – tedy slib vlády komunistům, že peníze armádě seškrtá, zatímco jiným, že budou vráceny nejprve začátkem roku, pak do konce ledna, pak v únoru…
Již delší dobu hovořím o stále přetrvávajícím vydíracím potenciálu komunistů. Prohloubení koronavirové krize jenom zakrylo obratné manévrování komunistů a jejich blokování rozpočtu Ministerstva obrany a armády. Každý další odklad způsobuje nevratné problémy. Už by jen chybělo, aby Metnara nahradil nějaký adept KSČM.
Nouzový stav je protiústavní, rozhodl Městský soud v Praze. O čem to vypovídá? A měl by stát vyplatit náhradu škod podnikatelům a živnostníkům, které Ministerstvo vnitra odmítá?
Za současného postoje vlády a zejména dvojministra Havlíčka, který nejprve naslibuje všechno všem, aby posléze s ministryní financí Alenou Schillerovou prosadili podmínky pouze částečných náhrad škod, není divu. Bohužel. Dříve či později se bude muset za totálně nezodpovědný postoj současné politické garnitury zaplatit. Ale to již Andrej Babiš naštěstí nebude u vesla.
(Autor: Zuzana Koulová)
Rozhovor vyšel na serveru ParlamentníListy.cz.
poslanec PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek