Novinky Mediální výstupy

Americký prezident Barack Obama ukončil poslední cestu po Evropě. V Berlíně se setkal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a vrcholnými představiteli Francie, Británie, Itálie a Španělska a znovu je ujišťoval, že USA nezmění svoje vazby s NATO. Jeho nástupce mezitím oznámil obsazení důležitých pozic v budoucí vládě. Jakou politiku bude zastávat Amerika vůči Evropě? Otázky pátečních Událostí, komentářů pro europoslance Jana Zahradila.

Celý rozhovor s Janem Zahradilem můžete zhlédnout na ČT24.

David BOREK, moderátor:
Ale ten večer ještě nekončí, protože v tématu pokračujeme, i když míříme spíše do budoucnosti. Donald Trump postupně sestavuje svůj vládní tým. Poradcem pro národní bezpečnost bude bývalý šéf vojenské rozvědky Michael Flynn. Nejdříve sloužil pod Barackem Obamou, ale pak se proti němu ostře vymezil. Favorizuje dohodu s Ruskem nebo pragmatický vztah s Ruskem, naopak ostřejší postup na Blízkém východě. Trump také zveřejnil jména budoucího ministra spravedlnosti a rovněž ředitele CIA. Obsazení obou postů musí ještě schválit Senát.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Z prachu bojiště až ke zlatým výtahům Trump Tower. Tříhvězdičkový generál po víc než třech dekádách v uniformě získává jednu ze třech nejvlivnějších pozic ve vládě. Spolu s šéfy diplomacie a obrany bude otáčet americkým kormidlem.

Michael FLYNN, budoucí poradce pro národní bezpečnost /říjen 2016/:
Kyberválka mezi USA a Ruskem - zastavme ji a pokusme se o zapojení obou vůdců. Co je onou společnou věcí, kterou musejí odhalit? Co společného musíme zjistit a jak se tam dostaneme?

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Flynn sedává hned vedle budoucího prezidenta. Loni se takhle posadil i vedle toho ruského na oslavě televize Russia Today. Generál tvrdí, že Trump se bude s Putinem jen víc bavit než Obama. Někteří republikáni ale před novým resetem varují.

citace: John MCCAIN; republikánský senátor /Zdroj: mccain.senate.gov/:
„Vladimir Putin v minulých dnech řekl, že chce zlepšit vztahy s USA. Měli bychom tomu věřit stejně jako dalším prohlášením bývalého agenta KGB, který svou zemi uvrhl do tyranie, zavraždil politické odpůrce, vpadl k sousedům, vyhrožoval americkým spojencům a pokusil se podkopat americké volby.“

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Flynn šéfoval vojenské zpravodajské službě, před 2 lety o místo přišel. Podle jedněch kvůli příliš výbušnému stylu, podle jiných kvůli tomu, že Obamův boj s terorismem považoval za příliš vlažný.

Michael FLYNN, budoucí poradce pro národní bezpečnost:
Musíme znovu získat schopnost opravdu rozdrtit nepřátele.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Na Blízkém východě bude Flynn prosazovat tvrdší postup. Růst extremistů odhadnul už v době, kdy svět spojení Islámský stát ještě neznal. Trumpův výběr byl omezený, stovka republikánských bezpečnostních špiček mu už dříve vzkázala, že pokud skutečně vyhraje a bude v lednu na tomto pódiu skládat přísahu, stane se nejlehkovážnějším prezidentem v amerických dějinách a Trump nezapomíná. Jak zároveň ukázali kandidáti na další důležité posty, rád odměňuje věrné. Ministrem spravedlnosti se má stát senátor Jeff Sessions, šéfem CIA kongresman Mike Pompeo. Oba ultrakonzervativci, kteří stejně jako Flynn nemůžou Clintonové přijít na jméno. Trump se ale zítra sejde i s Mittem Romneym, s nímž ho zatím spojuje jen vzájemná nevraživost. Bavit by se například měli o křesle ministra zahraničí. Martin Řezníček, Česká televize, Washington.

David BOREK, moderátor:
Europoslanec za ODS Jan Zahradil. Vítejte.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Dobrý večer.

David BOREK, moderátor:
Europoslanec za hnutí ANO Petr Ježek. Vítejte i vy.

Petr JEŽEK, europoslanec /nestr. za ANO/:
Dobrý večer.

David BOREK, moderátor:
Když to posloucháte ta jména a už to jsou první konkrétní persony, dává vám to dohromady nějaký smysl, myslím smysl, jakou orientaci bude mít nová americká vláda z těch několika odstínů konzervativní šedi, kterou můžeme si představit.

Petr JEŽEK, europoslanec /nestr. za ANO/:
Ten konzervativní prvek je tam samozřejmě přítomen silně, ale uvidíme, až bude sestavena celá a zejména ale platí, že v prezidentském systému má hlavní slovo prezident a důležité bude, jakým směrem se vydá samotný Trump.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Jsou to jasně profilovaní konzervativci, jsou to zkušení politici, žádní amatéři, a samozřejmě jsou to lidé, kteří od samého začátku vsadili na Donalda Trumpa. Takže určitě tam je i nějaký prvek té osobní důvěry, protože celá řada republikánů, jak známo, ho v začátku jeho kampaně zpochybňovala, nevěřila mu, kritizovala ho, takže logicky si nevybíral z těchhle lidí, ale vybíral si z těch, kteří u něj byli od začátku.

David BOREK, moderátor:
Ale ideologicky to vy vidíte jako spíše tedy konzervativní pravici Tea Party pravici, pravé křídlo Republikánské strany.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Nemyslím si, že je to úplně ta nejextrémnější pravice, ale jsou to určitě lidé konzervativní pravicoví a hlavně zkušení politici.

David BOREK, moderátor:
Do našeho rozhovoru teď zapojíme také zpravodaje České televize v USA Martina Řezníčka. Martine, přeji ti hezký večer. A možná vlastně podobná otázka.

Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT v USA:
Dobrý večer.

David BOREK, moderátor:
Skutečně to vypadá na první pohled jako posun doprava ke konzervativcům Tea Party a podobní lidé nebo podobné proudy. Prosím, ale vysvětli, ale co ta schůzka s Mittem Romneym, protože Mitt Romney, to je výrazný odpůrce i v dobách prezidentské kampaně, odpůrce Donalda Trumpa. Co si pod tím mám představit?

Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT v USA:
Minimálně 2/3 z tohohle trojčlenného dne, z oznámeného ansámblu a pravda je ta, že si musíme počkat na ten zbytek. Jsou lidi, kteří mají, jak už bylo řečeno, zkušenosti s americkou politikou, zároveň v případě Pompea, on nebyl stoupencem Donalda Trumpa od samého začátku a skutečně patří na té republikánské škále konzervativní k tomu místu napravo od středu, a tohle je možné, že nějakým způsobem promění americkou zahraniční politiku i od toho mainstreamu republikánského. Ale počkejme si na ten zbytek, místo ministra zahraničí bude možná ještě důležitější v některých ohledech. A co se týče Mitta Romenyho. Základní možné dvě interpretace jsou takové, že se snaží uklidnit situaci touhletou schůzkou, že si například Trump od svého velkého rivala vyslechne nějaké rady, pohled na věci a tak dále. Ukáže, že dokáže oslovit nejenom lidi ze svého nejbližšího ranku, ale i ty, kteří s ním nesouhlasí, a druhá interpretace možná je taková ta, že se skutečně možná budou bavit o nějakém konkrétním křesle, ať už ministra financí, o kterém se spekulovalo tady ve Spojených státech, nebo ministru zahraničí a tak dále. Vzhledem k tomu, jak jsou oba dva silné osobnosti a vzhledem k tomu, co jeden o druhém řekli během té kampaně v uplynulých měsících a jak ostrá slova, jak ostrá kritika to byla, tak je spíš pravděpodobnější v tuhle tu chvíli, pokud se nedočkáme dalšího šoku v těchhle těch volbách, že jde o tu interpretaci číslo 1.

David BOREK, moderátor:
Martine, ve volbách jsme slyšeli opakovaně slovo republikánský establishment. Prosím, co to vlastně je? Existuje, je to mýtus a pokud ano, pokud existuje, tak jak se tváří na ty kontury Trumpovy administrativy?

Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT v USA:
Republikánský establishment je věc, o které velmi často hovořil Donald Trump, vymezoval se vůči tomu a jemu to sloužilo právě k té představě, kterou se snažil šířit a sice, že on je tím člověkem, který nikdy nebyl součástí tohohle establishmentu, toho proudu republikánského, usazeného ve Washingtonu a že on přináší nové recepty a nové pohledy na věc. Republikánský establishment krátce můžeme říci, že jsou to zkušení politici z Kongresu, senátoři, poslanci, aparát Republikánské strany, jejíž sídlo je vlastně jednu ulici od Kongresu, aby byli co nejblíže. Lze možná v tom širším slova smyslu do ní zařadit i nějaké lobbisty a konzultanty, lidi, kteří tvoří dobré jméno Republikánské strany dennodenně v médiích, ale nejsou to volení politici. Tohle to všechno je ten establishment, vůči kterému se snažil vymezit, ale která zároveň Donald Trump pro úspěšné fungování své administrativy bude z velké části potřebovat.

David BOREK, moderátor:
Jednalo se teď tedy o některých už konkrétních personáliích. Jaký vlastně bude jízdní řád toho dalšího sestavování vládního týmu?

Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT v USA:
S tím souvisí vlastně ještě jedna věc, která navazuje na ten republikánský establishment. Reince Priebus jako šéf Republikánské strany nebo toho národního výboru, je člověkem, který bude mít jednu z nejdůležitějších funkcí v Bílém domě a zároveň Stephen Bannon jako člověk, který rozhodně není umírněným politikem, nebo ani nebyl politikem, ale umírněným představitelem a v některých názorech blíž k Donaldu Trumpovi, bude šéfem poradců. Donald Trump skutečně ovládá tahle ta mocenská centra a vidíme to i v tom dnešním jmenování, že tam jsou lidi, kteří na první pohled mohou působit homogenně, ale každý má trošku jiný názor a uvidíme, jak to bude fungovat do budoucna. Co se týče toho jízdního řádu, Donald Trump, jak už bylo řečeno, odjel v tuhle tu chvíli do New Jersey a zítra se setká s Mittem Romneym a s některými dalšími představiteli. Podle svého týmu bude celý víkend pracovat a snažit se to dávat dohromady. Zároveň ale nemáme žádné oficiální informace ohledně toho, kdo kdy bude jmenován. Kellyanne Conwayová jako šéfka, manažerka jeho štábu, dřívější volební kampaně mluvila o tom, že velká část toho bude buď těsně před Díkůvzdáním nebo až po Díkůvzdání, ale vidíme, že některé průsaky informační jsou přítomné v rámci tohohle týmu už teď a že některá jména a některá směřování základní americké zahraniční politiky můžeme analyzovat už teď.

David BOREK, moderátor:
Ještě stručně, Martine. Zprávy o tom, že Trumpův tým tápal s tím olbřímým úkolem během několika týdnů vlastně zformovat novou vládu. To byly jenom takové balonky, možná vypuštěné někým, kdo nefandil Trumpovi?

Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT v USA:
To je dost dobře možné, zároveň na tom může být samozřejmě zrnko pravdy, protože část těch nejbližších kolem Donalda Trumpa nevěřila tomu, že se skutečně podaří zvítězit v tolika těch klíčových státech najednou a že to nakonec bude takhle přesvědčivé vítězství. A druhá věc, která s tím souvisí, je, že Donald Trump na rozdíl od některých jiných kandidátů dříve neposkytuje tolik informací veřejnosti, že například nemá stále ještě kolem sebe ten ansámbl novinářů, kteří by ho sledovali na každém kroku a právě je tady daleko větší prostor pro spekulace. Ale abych to relativizoval všechno, před chvílí jsem slyšel rozhovor s bývalým mluvčím vlády George Bushe mladšího Arim Fleischerem, který byl u toho přechodného týmu v roce 2000 a on říká: podívejte se, jenom proto, že se tehdy veškerá pozornost soustředila na přepočítávání na Floridě, tak se nedostaly na veřejnost ty informace o tom, jak my těžko jsme se s tímhle tím týmem potýkali s jednotlivými věcmi. Je to vždycky komplikované, každý k tomu přistupuje trošku jinak a nakonec ten kandidát, v tomhle tom případě zvolený prezident tedy v druhé polovině ledna bude připraven s celým svým týmem i s celou svou vládou.

David BOREK, moderátor:
Martin Řezníček, zpravodaj České televize v USA, Martine, děkujeme.

Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT v USA:
Hezký večer.

David BOREK, moderátor:
A ve studiu stále s námi politici a říkám to úmyslně politici, tedy lidé, kteří jsou zvyklí na politické jednání. Jak prekérní situace nastala teď pro drtivou většinu evropských politiků, kteří více či méně otevřeně v těch volbách stranili Clintonové a teď budou mít jako partnera vyjednávacího z Ameriky někoho, kdo si je vědom toho, že nebyl podporován velkou částí politických špiček Evropy?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Za prvé neměli to dělat, to bylo neprofesionální, dávat najevo nějaké osobní sympatie nebo antipatie v předvolebním boji prostě nesvědčí o profesionalitě a nesvědčí to asi ani o dobrému odhadu. A já doufám...

David BOREK, moderátor:
A budez toho jenom trapas mírný, anebo z toho bude problém, systémový problém pro evropsko-americké vztahy?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
To se uvidí. Nicméně já věřím, že ta profesionalita nakonec převládne a že nějaké osobní animozity, sympatie, antipatie se do těch vztahů nebudou dále promítat. Prostě je tady zvolený americký prezident, legálně, legitimně zvolený, je zapotřebí to respektovat. Pokud někdo udělal tu chybu, že dával příliš okatě najevo své sympatie nebo antipatie, možná se mu to nějakým symbolickým způsobem vrátí, ale že by to negativně ovlivňovalo ty vztahy, to si nemyslím.

Petr JEŽEK, europoslanec /nestr. za ANO/:
Já bych řekl, že politici a nejenom oni dávali najevo své přesvědčení, že Hillary Clintonová je politikem, který reprezentuje západní liberální společnost a její protikandidát Trump má vše proti této společnosti a snaží se ji aspoň ve své volební kampani nějakým způsobem zvrátit. A to je, myslím, legitimní. Na tu vaši otázku, podle mého názoru by teď evropští politici, ale nejenom oni, ale demokratičtí politici ve světě, Japonsko, Kanada, Austrálie, měli postupovat tak, že budou trvat na vztazích dobrých se Spojenými státy, které jsou nyní, a pokud z nich bude chtít budoucí americký prezident něco vyndávat, z něčeho se vyvazovat, tak to bude on, kdo musí udělat ten první krok. A pak samozřejmě mohou být jednání a tak dále. Ale měli by trvat na tom dobrém stavu, který je teď a na té úrovni vazeb.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já se trochu divím takovému tomu neklidu nebo někdy možná i určité hysterie, která vzniká kolem zvolení Donalda Trumpa. Prostě je zapotřebí si na to zvyknout, je zapotřebí to respektovat. Ten člověk může mít trochu jiné akcenty v některých oblastech zahraniční politiky, ale já jsem si na druhou stranu jist, že ty základní kontury vztahů Evropy a Ameriky, které jsou dané dlouhodobě, které tady fungují desítky let, se prostě nezmění. Možná bude na něco kladen větší důraz, na něco jiného menší důraz, to uvidíme. Ale nějaká hysterie nebo neklid opravdu není na místě.

David BOREK, moderátor:
Pan Ježek je hysterický?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Ne, pan Ježek ne. Pan Ježek je v naprostém klidu, ale někteří evropští politici a bohužel politici na čelných místech, za všechny mohu jmenovat třeba Jeana-Clauda Junckera, předsedu Evropské komise, se podle mě dopustili výroků, které lze označit minimálně za nediplomatické.

David BOREK, moderátor:
A diplomatické bylo, když zase opačným způsobem Miloš Zeman se vyjádřil ve prospěch Donalda Trumpa?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
To já...

David BOREK, moderátor:
Nebo to teď může být bonus pro Českou republiku, mírný bonus. Vy jste mluvil o tom, že tam může být mírný malus pro někoho, kdo se vyjádřil protitrumpovsky, tak jestli v diplomacii může být mírný bonus pro Českou republiku.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Ne, nežijme zase v iluzi, že americký prezident sleduje to, co říká před volbami nebo po volbách prezident České republiky. Já myslím, že v Americe Trumpův tým má teď dost starostí se sestavováním sebe sama, s definováním těch základních politických linií a určitě nesleduje to, co kdy kde kdo o něm řekne ve všech státech světa. Jestli se to projeví nějakým způsobem na dobrých česko-amerických vztazích, třeba na nějakém novém diplomatickém zastoupení Spojených států v České republice, to uvidíme. To samozřejmě je možné. To já bych nevylučoval.

David BOREK, moderátor:
Jestli chcete komentář k tomuto a pokud ne, tak jenom zpátky k té tezi pana Zahradila, že Donald Trump při vší vypjatosti té kampaně je prostě jenom konvenční variací různých odstínů politického zabarvení amerických prezidentů. Není to ústřel, není to úchylka od té běžné oscilace toho, jak jsou američtí prezidenti orientováni.

Petr JEŽEK, europoslanec /nestr. za ANO/:
Já bych řekl, že to je velký ústřel, protože v dějinách nikdo nevedl takovou kampaň, kde by nabourával všechny zaběhlé konvence a hodnoty a kdo by se dostal do Bílého domu jako takovýhle solitér neuvěřitelný. A já si myslím, že největší problém celé té situace je v tom, že většina volitelů ve Spojených státech právě volila člověka, který se v podstatě vymezil proti západní liberální demokracii tak, jak ji známe v poslední době, a tak, jak se zdálo, že je na vrcholu po rozpadu socialistického tábora.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já jsem řekl, že pan Ježek není hysterický před chvílí, ale to, že by Trump byl kandidátem, který se vymezil proti západní liberální demokracii, to už je i na mě trochu silná káva. To myslím, že tak opravdu není. A myslím, že to poznáme v následujících měsících, až bude sestaven ten tým, až prostě nastane běžný politický provoz, tak zjistíme, že to až tak horké není.

David BOREK, moderátor:
Asi to necháme takto být. Řekli jste si svoje. Teď tedy k té náplni americko-evropských vztahů a k té Alianci. Troufnu si tvrdit, že mnoho Aliancí v dějinách nezaniklo tím, že by někdo oficiálně řekl, že ji ruší, ale zaniklo už dávno předtím, anebo dokonce úplně bez nějakého formálního zrušení tím, že neformálně, obsahově se vyprázdnily. Malou dohodu také nikdo nezrušil nebo fungovala dál, ale vlastně neměla už náplň. V 38. roce prostě Rumunsko a Jugoslávie se nějak neangažovaly ve prospěch Československa. Může se stát podobný scénář? A opravdu nechme stranou vypjaté výroky z americké kampaně, ale vemme si tedy na rovinu finanční břemeno pro USA, americký elektorát nejeví v posledních letech velký zájem o velké geostrategické, vojenskopolitické otázky a v podstatě kandidát, který říká: já chci za to peníze, za to, že tedy bude někoho chránit.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
To je celkem mimochodem oprávněný požadavek, protože když se podíváte na vojenské rozpočty téměř všech evropských členů NATO, tak až na několik výjimek jsou nedostatečné. A volání Spojených států po tom, aby ti ostatní členové NATO plnili ty své finanční závazky, aby si prostě uvědomili svoji spoluzodpovědnost, to já myslím, že není nic proti ničemu a že bychom to stejně udělat dříve nebo později museli. Pokud to uděláme pod tímto, řekněme, tlakem poněkud dříve, tak já myslím, že to nic špatného není.

David BOREK, moderátor:
A to vnitřní vyprázdnění Aliance?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
To uvidíme. Já zatím nepozoruji, že by tady byla nějaká neochota, nevůle nebo nějaká nahlas deklarovaná, prostě nějaký odstup od toho třeba článku 5 nebo od toho závazku společné pomoci. Ale to, co zaznívalo velice silně, já jsem byl na tom republikánském sjezdu v Clevelandu v červenci, kde byl Trump nominován, a tam to zaznívalo jasně, že budou chtít v případě vítězství Trumpa Spojené státy po evropských spojencích, aby plnili své finanční závazky v rámci NATO. To já mohu jedině podepsat.

Petr JEŽEK, europoslanec /nestr. za ANO/:
Já se obávám, že ty náznaky, které Trump udělal v prezidentské kampani, že by se Spojené státy měly méně vojensky angažovat nebo silově ve světě, tak přichází v tu nejméně vhodnou dobu. A jak pro Evropu z hlediska Putinova Ruska, tak pro americké spojence v Asii, Japonce a další, kde zase se snaží Čína svým způsobem dominovat, provokace v Jihovýchodním čínském moři a tak dále. Pokud jde o Alianci, tak chtěl bych doufat, že nějaký status quo, garance dané článkem 5 budou platit. Je věcí druhou, že jsme byli ukolébáni tou situací po pádu komunistického režimu, kdy se zdálo, že územní obrana není tak významná, významnější tehdy byly mise do zahraničí k udržení míru. A je legitimní, že v té situaci, která je nová, ruská politika, Putinova politika, takže budeme třeba připlácet víc na obranu. Ale podle mě to není to nejpodstatnější. Pokud by se provokace ruské nějak zvyšovaly, slyšeli jsme nebo slyšíme denně o přeletech letadel nad Pobaltím, tak já si myslím, že největší problém, kdyby došlo na lámání chleba, není hardware tanky a podobně, ale vůle většiny občanů se postavit skutečně tváří tvář nějakému nebezpečí a představme si, kdyby se stalo něco v pobaltské zemi, aby tady byla vůle společnosti, aspoň většiny, se nějak angažovat. To se obávám, že je to nejpodstatnější a nejenom u nás.

David BOREK, moderátor:
Chcete stručně reagovat?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já myslím, že je pořád zapotřebí si uvědomit jednu základní věc. Byl zvolen prezident Spojených států, nikoliv prezident České republiky, nebo prezident Sýrie, prezident Ukrajiny, takže bude dělat to, co si on myslí, že je pro jeho zemi a její občany to nejpodstatnější.

David BOREK, moderátor:
Ano, on to dokonce říkal v kampani, že není kandidátem na post prezidenta planety, ale prezidenta Spojených států, ale právě jestli tedy se nevracím k té otázce vnitřně vyprázdnění té euroatlantické aliance nebo Severoatlantické vojenské aliance?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já bych nehovořil o vyprázdnění. To, co já očekávám, je více takové té reálpolitiky, více politického pragmatismu, méně, řekněme, toho internacionalismu, takového možná někdy idealistického, ale to nutně nemusí znamenat zhoršení mezinárodní situace. Prostě může to znamenat, neříkám návrat k nějaké politice rozdělení sfér vlivu, ale může to vnést do těch mezinárodních vztahů určitý prvek realismu, pragmatismu, možná, že právě teď ho potřebujeme co nejvíc.

David BOREK, moderátor:
Pane Ježku, teze Michaela Flynna, nastupujícího poradce pro národní bezpečnost, pragmaticky jednejme s Ruskem, o to více, o to tvrději postupujeme na Blízkém východě.

Petr JEŽEK, europoslanec /nestr. za ANO/:
Záleží, co to bude konkrétně znamenat. S Ruskem je třeba jednat tak, jako se zemí, která se stále angažuje negativně na východní Ukrajině a vůči které jsou oprávněné sankce.

David BOREK, moderátor:
A opravdu nevidíte rozdíl mezi, dejme tomu, mírným revizionismem Ruska vůči mezinárodnímu řádu a mezi revolučním antisystémovým fenoménem islámského terorismu?

Petr JEŽEK, europoslanec /nestr. za ANO/:
V tom rozdíl vidím, ale to nijak nevyviňuje Putinovo chování.

David BOREK, moderátor:
Ten trojúhelník vy byste ho nezformoval ten trojúhelník, jak ho zformoval pan Flynn?

Petr JEŽEK, europoslanec /nestr. za ANO/:
Já myslím, že už s Ruskem je třeba jednat tak, aby se stáhlo, tak jak je tam přítomno z východní Ukrajiny, aby ukrajinské hranice nebo svrchovanost Ukrajiny byla znovu nastolena. Pokud jde o Blízký východ, tak tvrdě ano, ale musí to být i promyšlené. Už jsme viděli velmi tvrdý zásah posledního prezidenta Bushe a jeho negativní dopady z Iráku inkasujeme dodnes.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Vy jste to vlastně pojmenoval. Existuje přece určitý žebříček rizik pro mezinárodní stabilitu, pro nějaký mírový stav nebo jak bychom to pojmenovali, a tam ta rizika mohou být odstupňována různě. A já si tady myslím ve shodě s celou řadou různých analytiků mezinárodní situace, že ten islámský radikalismus a terorismus, to, co přichází z Blízkého východu, ale i ze severní Afriky, je dnes světovým rizikem číslo 1. To neznamená, že tady nejsou jiná rizika, pro nás ve střední a východní Evropě zcela nepochybně ano, ale je zapotřebí si to prostě postavit do určité škály. Nová americká administrativa to asi bude tímto způsobem dělat.

David BOREK, moderátor:
Strach mnoha zemí Evropy, západní Evropy v 80. letech a vlastně i v 70., 60. minulého století byl, že Amerika se se Sovětským svazem dohodne přes jejich hlavy a vytvoří cosi jako globální kondominium, společnou vládu dvou supervelmocí proti vůli jejich občanů. Potenciál takovéhoto rizika pro středovýchodní Evropu. Přece jenom geopolitika nebo geografie je neúprosná a trvalá věc, prostě od tohoto studia je to, dejme tomu, tisíc kilometrů vzdušnou čarou k postsovětskému prostoru a možná ještě dalších tisíc kilometrů a jsme ve válečné zóně na východě Ukrajiny.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Zcela pragmaticky řečeno, nemyslím si, že tohle riziko se bezprostředně týká střední a východní Evropy, zemí jako Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, zemí, které jsou zakotveny v těch západních strukturách. Dokonce si nemyslím ani, že se týká pobaltských zemí, ale může se týkat zemí jako Ukrajina, může se týkat zemí jako Gruzie...

David BOREK, moderátor:
Jinými slovy, pardon, finalizace Ukrajiny se nyní stává víceméně jistotou, i když to politici asi ještě dlouho nebudou říkat na rovinu.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já to také nechci říkat tímto způsobem, protože to by byla spekulace a předcházení věcí, ale řekl bych, že pokud někde směřuje situace k nějakému řešení, řekněme, které bude zavánět tím rozdělením sfér vlivu, tak to bude u těch satelitů Ruska, které nejsou v tuto chvíli zakotveny v západních strukturách.

Petr JEŽEK, europoslanec /nestr. za ANO/:
Ten problém může nastat. Prezident Obama podporoval multilateralismus, to znamená roli mezinárodních institucí OSN a podobně. Pokud Donald Trump půjde cestou vazeb Spojených států s jinými, řekněme, velmocemi, tak je to problém pro zbytek světa a víme, že lídři, kteří jsou fascinováni sami sebou, tak jsou pak také fascinováni jinými lídry, kteří mají sklon k autoritativnímu chování, a pokud tady nebudou nějaké korekce, tak to samozřejmě to, co jste nastolil, může být problém.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já bych vždycky sestoupil o ta 2 patra níž. Já myslím, že my to musíme posuzovat prizmatem toho, co je nebo není výhodné pro Českou republiku, protože my jsme čeští politici. Já tady ve zvolení nového amerického prezidenta žádná bezprostřední rizika pro Českou republiku nevidím, a pokud bude do mezinárodních vztahů vnesen nějaký ten prvek realismu a pragmatismu, o které jsem mluvil, tak si myslím, že pro Českou republiku a země v jejím bezprostředním okolí to dokonce může být docela dobře.

David BOREK, moderátor:
Když byste byl občan USA, tak bych vám to věřil, ale teď to působí trošku nelogicky, protože jestli to chápu správně, opravte mě klidně, tak z hlediska teorie národních zájmů, tak přece v zájmu České republiky by bylo, aby v Bílém domě seděl altruista, který bude Evropě skoro zadarmo platit její obranu.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Bylo by to hezké, ale takový altruismus by byl asi v současné mezinárodní situaci poněkud přehnaný a koneckonců i demokraté ne ve volební kampani, ale zaznívalo to z různých, řekněme, poradcovských míst a analytických míst, také naznačovali, že Evropa bude muset, pokud jde o výdaje a zabezpečení vlastní obrany a obranyschopnosti, udělat daleko víc než v tuto chvíli dělá.

David BOREK, moderátor:
Pánové, ještě na závěr se chci vrátit aktuálně k věci, tedy ze včerejška. Skončily oslavy 17. listopadu. V ulicích nejenom hlavního města Prahy. Demonstrace, protidemonstrace, skandování proti něčemu dost často, to je normální nebo by to mohlo být lepší, anebo je to idealismus zbytečný si představovat, že lidé 17. listopadu se budou jenom usmívat?

Petr JEŽEK, europoslanec /nestr. za ANO/:
Tady mohou být určitá specifika související se 17. listopadem, ale hovoříme-li o rozdělené společnosti ve Spojených státech, tak podle mě je rozdělena i u nás a brexit je také výrazem tohoto dělení společnosti. Já se obávám...

David BOREK, moderátor:
Ale ono se pískalo už v 99., a v 91. už se pískalo. Jestli to není vlastně v Česku taková tradice na 17. listopadu.

Petr JEŽEK, europoslanec /nestr. za ANO/:
Nemyslím si, nemyslím si. Souvisí to podle mě s prezidentem, který místo aby sjednocoval, jak sliboval, tak spíš rozděluje. Ale chci tím říct, že to není jenom fenomén naší společnosti, že tady i ta podpora prezidentova může souviset s tím, že ve světě se skutečně dějí převratné změny a mnoho lidí z nich má obavu a hledá jakýsi úkryt a dostává se do toho vábení různých populistických hlasů, protože jiní politici nejsou schopni ho vyvést nějakou rozumnou cestou z těch jeho problémů.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já bych to vzal pozitivně. Já myslím, že je na druhou stranu dobré, že ten 17. listopad tady zakořenil jako natolik významný den, že pro spoustu lidí vlastně slouží jako takový spouštěč toho, že si prostě mohou říct a cítí, že mají potřebu říct to, co chtějí, co mají na srdci. Že to dělají zrovna 17. listopadu, já považuju za pozitivní, protože to je vidět, že to datum pořád hraje nějakou významnou roli v tom veřejném povědomí, a to je podle mě v pořádku, protože významný den to opravdu je.

David BOREK, moderátor:
Rozdělená společnost česká je?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já si myslím, že je dobré, když zaznívají různé názory, prostě za to přece toho 17. listopadu se symbolicky zvonilo těmi klíči, aby tady mohly zaznívat různé názory, aby tady byla pluralita, aby tady byla svoboda projevu, svoboda shromažďování. To tady všechno na 17. listopadu vidíme. Já myslím, že je to v pořádku.

Petr JEŽEK, europoslanec /nestr. za ANO/:
Svoboda projevu, svoboda shromažďování, samozřejmě, ale já se obávám, že jak ty společnosti jsou rozdělené, volby ve Spojených státech, u nás to ukazují průzkumy, tak to téměř podvazuje jejich schopnost čelit tomu prostředí a těm výzvám, které před námi jsou. Já se obávám, že ty dvě strany, zjednodušeně řečeno, nejsou schopny nějak vnímat tu stranu druhou a hledat nějaké mosty a snažit se najít nějaký konsensus nebo alespoň širší shodu ve společnosti, protože to, co nás může čekat, a mluvili jsme o bezpečnostních rizicích, tak to něco takového vyžaduje.

David BOREK, moderátor:
Pravdou je, že v minulosti třeba za první republiky, ale i v některých státech v současnosti, třeba v Izraeli nebo vlastně ve Spojených státech amerických, je stále silné přece jenom některé pojítko, dejme tomu, patriotismus, autentický prožívaný patriotismus, národní svátky, něco, co je patetické a přitom to není bráno jako něco směšného. Je to věc, která Česku a mnoha jiným státům chybí, v těchto těžkých dobách se to může vymstít, jak říká pan Ježek?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
My tady žijeme trochu v takové atmosféře politické korektnosti mediální, která se tady bohužel rozšířila někdy v těch posledních 10 letech, 15 letech zejména v souvislosti s naším vstupem do Evropské unie, kdy říkat prostě něco jako patriotismus nebo národní zájem nebo něco podobného, tak se stalo téměř neslušným slovem. Teď se hovoří jenom o evropských zájmech a o nějakém společném tedy budování těch nebo oněch evropských politik. Ono to tak není. Ty národní zájmy samozřejmě existují, měli bychom o nich mluvit, neměli bychom se toho slova bát a neměli bychom se za ty národní zájmy stydět. Myslím, že se k tomu pomalu vrací i jiné evropské státy a jiné evropské společnosti.

David BOREK, moderátor:
Pánové, děkujeme. Jan Zahradil, Petr Ježek, na shledanou.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Díky, na shledanou.

Petr JEŽEK, europoslanec /nestr. za ANO/:
Na shledanou.

Jan Zahradil

předseda poslaneckého klubu EP
expert pro zahraničí