Blýskání na lepší časy?

11. září 2013
Blýskání na lepší časy?

Každý majitel auta ví, že provoz jeho miláčka není levná záležitost. Začíná to pořizovací cenou, povinným ručením, pojištěním, benzinem ,opravami a končí to třebas poplatky za parkování.

A právě s posledně zmíněnou položkou naši automobilisté moc nepočítají. Na rozdíl od USA či západní Evropy je u nás zažitý pojem bezplatného parkování takřka všude. Problém to není až do doby, kdy přestane počet bezplatných parkovacích míst stačit pro všechny. Potom musí přijít na řadu restrikce, to je zpoplatnění parkovacích míst. Tržba z tohoto zpoplatnění veřejných komunikací má sloužit k podpoře výstavby parkovacích objektů, neboť ulice našich měst nejsou jen dopravní tepny a parkoviště. Slouží i nemotoristům, má zde být zeleň, místa pro oddych a relaxaci, a tak je každý volný metr plochy důležitý. V současné době je jakékoliv ozelenění pražských ulic, zřízení zón bez automobilové dopravy a jiných pokusů ozlepšování životního prostředí v Praze zatím naprostý nesmysl. Nejen díky husté dopravě po nevyhovujících komunikacích, ale i díky parkování. Auta zde parkují často ve dvou řadách, a to i tam kde se vůbec nesmí a leckde i bezohledně blokují cokoliv. Jediná cesta jak těmto nešvarům zabránit je výstavba parkovacích objektů a nekompromisní trestání všech, co porušují pravidla pro parkování.

Po uvedení jednosměrného smíchovského okruhu do provozu se v Praze začalo se zaváděním parkovacích zón.Tento pražský systém se absolutně liší od původního záměru.

S modrými parkovacími zónami přišlo na konci sedmdesátých a začátkem osmdesátých let minulého století město Vídeň. Právě v té době začala mít Vídeň problémy s parkováním. S přibývajícím počtem aut se nedostávalo volných a bezplatných parkovacích míst v ulicích města. Bylo nutno přistoupit k výstavbě parkovacích objektů, ovšem ty již nemohly být bezplatné. Modrými čarami tehdy byly označeny zpoplatněné parkovací zóny. Místní si zakoupili celoroční známky na sklo, kterými si předplatili parkování v celoměstské zóně. Návštěvníci si mohli zakoupit parkovací kupóny po příjezdu do Vídně a na tento kupon si napsali datum parkování a celý den mohli stát v těchto zónách. Jednalo se o jednoduché papírové kupóny, které se daly koupit v obchodech, trafikách, u benzinových pump i např.v recepcích hotelů. Všechny vybrané peníze byly použity na spoluúčast při výstavbě parkovacích objektů soukromými investory. Zároveň město Vídeň částečně poskytlo i pozemky a i jinak bylo nápomocno při realizací parkovacích objektů. Dnes nemá Vídeň s parkováním ani v centru sebemenší problém. A praxe v Praze? Parkovací zóny tam, kde byly zavedeny, byly chápány jako jakási ochrana místních těmito zónami před nevítanými cizáky. Bohužel, těmi cizáky byli i obyvatelé jiných městských částí Prahy, města, jehož TSK udržuje a opravuje komunikace z peněz všech Pražanů! Samozřejmě, toto téma uvítala řada politických stran a tento způsob „ochrany“ svých voličů prezentovalo ve volebních programech jako zázračný lék pro léčení nedostatku parkovacích míst. Je to samozřejmě nesmysl, neboť modrou čarou namalovanou na vozovku nevznikne ani jedno nové parkovací místo.

Minulá vedení radnice MČ Prahy 5 zcela správně předpokládala, že systém parkovacích zón v Praze musí být celoměstský. Proto jsme nikdy neiniciovali nějaký překotný vznik této zóny na území Prahy 5, nejdříve jsme nechali zpracovat studie vypovídající o skutečném počtu parkovacích míst, o zájmu o parkování na nich v konkrétních denních časových obdobích. Součástí této studie je i zjištění počtu placených parkovacích míst v konkrétní oblasti. Jediné, co nebylo možno statisticky zpracovat je chování řidičů. Po zpracování všech údajů do průzkumů se objevila zcela nečekaná a nepředpokládaná fakta, a to hlavně o centrální části naší MČ Praha 5, oblasti okolo Anděla. On totiž počet bezplatných parkovacích míst v uliční síti v tomto centru je výrazně menší než počet míst v parkovacích objektech Zlatý Anděl, Anděl City a OC Nový Smíchov, kam se vejde dohromady cca 3 000 aut. A to ještě OC Nový Smíchov nemá otevřené jedno patro. Všechna tato parkoviště nejsou v kteroukoliv denní dobu zaplněna ani náhodou. Podobně je tomu např. na Barrandově, kde parkovací budovy v blízkosti tramvajové zastávky „K Barrandovu“nejsou zaplněny a přesto místní motoristé lkají nad nedostatkem parkovacích míst. Ano, není možno zaparkovat kdykoliv a zdarma přímo před svým vchodem, v tom mají pravdu. Ještě pár poznámek k Barrandovu. Před pár lety jsme tam nechali vypracovat pro soukromé investory studii, která měla za úkol posoudit realizaci parkovacích objektů v nejzatíženějších parkovacích zónách. Jako první lokalita byl vytipován západní konec ulice Lamačovy. Investor bytam chtěl místo současného povrchového parkoviště postavit parkovací budovu s jedním patrem pod zemí a jedním nad zemí. Celý objekt by zabral cca jednu třetinu současného parkoviště a uspokojil by všechny zájemce o parkování. Leč stala se věc nečekaná. V okolí vzniklo pár občanských sdružení, která ostře vystoupila proti tomuto záměru s argumenty více než úsměvnými. Stavební práce, hlavně vytěženízeminy, ohrozí statiku jejich domů a i pohled na parkovací domy zásadně sníží cenu jejich bytů. Pohled na upravenou a přízemní parkovací budovu nikoho neurazí, mít ale možnost koupit si k bytu parkovací místo jeho cenu spíše zvýší. A také nás zarazilo absolutní mlčení všech těch, kteří vehementně bojují proti autům v ulicích. Uvolnit velkou část ulice od aut a nahradit je třebas zelení apod. podle nás stálo od nich alespoň za pár slůvek podpory.

Nové parkovací zóny v Praze již nevzniknou, o to se zasadil MHMP. Jak ale dále s parkováním, to je věc složitá. Celoměstskou parkovací zónou se sice odstraní určitá diskriminace obyvatel nežijících v těchto oblastech, ale jak postavit a hlavně za co, nové parkovací objekty je zatím ve hvězdách. Za vídeňským modelem máme třicet let zpoždění, v počtu aut v Praze jsme s Vídní nastejno, v nekázni řidičů suverénně vedeme. Peníze na investování do dopravy v klidu se ale sehnat musí v každém případě a tak můžeme v budoucnu očekávat další zpoplatňování každého místečka, kde se dá parkovat.

Jaroslav Bartoš

zastupitel MČ Praha 5
pokladník místního sdružení ODS Hlubočepy

Štítky: komentář