Po dvou nelehkých letech, kdy jsme v ČR čelili energetické krizi, válce na Ukrajině a vysoké inflaci, nás letos čeká ekonomické oživení a růst reálných mezd, říká ministr financí Stanjura
(www.mfcr.cz) Ekonomika České republiky se v letošním roce vrátí k růstu po mělkém poklesu v minulém roce, dopady konsolidačního balíčku budou mírné a přispějí ke snížení inflačních tlaků. Hrubý domácí produkt v roce 2024 podle predikce Ministerstva financí vzroste o 1,2 %, inflace letos výrazně klesne a po většinu roku se bude držet pod 3 %. Dopad slabé hospodářské dynamiky na trh práce by neměl být významný.
„Po dvou nelehkých letech, kdy jsme v ČR čelili energetické krizi, válce na Ukrajině a vysoké inflaci, nás letos podle nejen této prognózy čeká ekonomické oživení a růst reálných mezd. Dvouciferná inflace, která tlumila domácí spotřebu a brzdila hospodářský růst, je minulostí. Ke zmírnění inflačních tlaků přispěje i vládní ozdravný balíček,” řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Hrubý domácí produkt za celý rok 2023 pravděpodobně klesl o 0,6 %. Domácnosti se potýkaly s vysokou inflací, jejich reálná spotřeba se tak dále snížila. Na investiční aktivitu dopadaly hospodářské problémy v zemích eurozóny a restriktivní měnové podmínky, pozitivní vliv však měly výdaje sektoru vládních institucí a projekty spolufinancované fondy EU z předchozí finanční perspektivy. Ekonomiku citelně zpomalila meziročně slabší akumulace zásob, především v souvislosti s dokončováním rozpracované produkce. Tento faktor pak spolu s odezněním problémů v dodavatelských řetězcích podpořil export, dovoz však vzhledem k celkově slabé domácí poptávce zůstal utlumený. Příspěvek salda zahraničního obchodu k růstu HDP tak byl nejspíše výrazně kladný.
V roce 2024 by se výkon ekonomiky měl zvýšit o 1,2 %, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Hospodářskou aktivitu podpoří také soukromé investice a růst exportních trhů.
Vysoká inflace loni dále zpomalovala ekonomický růst a snižovala životní úroveň obyvatel. Průměrná míra inflace v roce 2023 dosáhla 10,7 %. Meziroční inflace v průběhu loňského roku rychlým tempem klesala, ve 4. čtvrtletí ji ale zvyšoval bazický efekt úsporného energetického tarifu. Letos by se meziroční inflace měla po většinu roku pohybovat pod 3 %. Proinflační zahraniční nabídkové faktory výrazně oslabily a domácí poptávkové tlaky budou v průběhu roku dále tlumeny zvýšenými měnově-politickými sazbami, k čemuž navíc přispěje působení fiskálního konsolidačního balíčku. Průměrná míra inflace by tak letos měla klesnout na 3,1 %.
Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2024 příliš vzrůst. Z odhadovaných 2,6 % v roce 2023 by se letos měla zvýšit na 2,8 %. Přetrvávající napětí na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení růstu mezd. Výdělky se po dvou letech poklesu zvýší i v reálném vyjádření.
Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2023 reflektovalo mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti i pokračující pomoc ukrajinským uprchlíkům. V současné chvíli zachováváme odhad, že celkový deficit loni dosáhl výše 3,6 % HDP. Konsolidační úsilí vlády by se mělo odrazit ve výsledku hospodaření letošního roku a meziročně snížit deficit pod 3% hranici stanovenou evropskými fiskálními pravidly. Výsledkem očekávaného nárůstu dluhu sektoru vládních institucí v roce 2023 a vysoké odhadované dynamiky nominálního HDP je předpokládaný pokles zadlužení na 43,7 % HDP, v letošním roce by pak dluhová kvóta měla převýšit 45 % HDP.
Makroekonomická predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Hospodářskou aktivitu, zejména v některých odvětvích ekonomiky (v automobilovém průmyslu), může utlumit obnovení výpadků v dodavatelských řetězcích, např. v souvislosti se situací na Blízkém východě. Kromě negativního dopadu na ekonomický výkon by problémy na straně nabídky vytvářely dodatečné inflační tlaky. Ty by mohly být vyvolány také nárůstem cen energetických komodit v případě eskalace geopolitického napětí. Určité riziko nadále představuje schopnost nahradit výpadek dodávek zemního plynu a ropy z Ruska do Evropské unie zvýšeným dovozem od jiných dodavatelů a kompenzovat ho úspornými opatřeními na straně poptávky. Pro českou ekonomiku je rizikem rovněž vývoj inflace a inflačních očekávání, stejně jako nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Pozitivně však na druhou stranu může působit mimořádný nárůst úspor domácností z posledních let, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu. Ekonomický růst by také mohla podpořit úspěšná integrace uprchlíků z Ukrajiny a plné využití jejich lidského kapitálu.
ministr financí
1. místopředseda strany
poslanec PČR