V energetice se dostáváme do velmi nebezpečné situace
(Moravskoslezský deník) Europoslanec Evžen Tošenovský (ODS) je přesvědčen o tom, že v energetice nejsou řešení, která mají jen růžové kontury.
Před krátkým časem Německo uzavřelo své poslední tři atomové elektrárny. Co si o tom rozhodnutí myslíte?
To není novinka. Rozhodnutí bylo učiněno už před několika lety. Novinkou bylo spíše to prodloužení. Celé je to velmi zvláštní věc, protože Němci mají dlouhodobě vůči jaderné energetice své výhrady. Když se podíváte na průzkumy, staví se k ní úplně opačně, než je tomu u nás. My tu jaderku bereme jako určitou stabilitu. Německému rozhodnutí předcházel dlouhodobý proces, kdy se napojili na ruský plyn. Německo-ruská spojka Nordstreamu učinila to, že se Evropa stala skoro absolutně závislou na ruském plynu. Sice nás tady Němci školili, jak se musíme odpoutat od Ruska a od fosilních paliv, ale sami činili pravý opak.
Německé rozhodnutí odejít do jaderné energetiky je ovšem staršího data…
Katastrofální rozhodnutí o plynu a následně o jádru učinili Němci už mnoho let předtím. A bylo to chybné rozhodnutí. Oni to neradi připouštějí, ale je to tak. Němci dlouhodobě připravovali uzavření jaderných elektráren. To hlavní se odehrálo v době Fukušimy, kdy kancléřka Merkelová rozhodla o definitivním odchodu od jaderné energetiky. Ten proces měl nějaký průběh, který nyní vyvrcholil brutální ruskou válkou. Evropa se dostala do strašné situace, kdy ji Putin začal vydírat. Stalo se to součástí útoku.
I v Německu část lidí smýšlí jako vy. Protože v Bavorsku, na úrovni spolkové země, uvažují o opětovném spuštění jedné z uzavřených jaderných elektráren. To by mohla být cesta?
Mohla by to být cesta, ale je to jen jeden zdroj, který navíc nepředstavuje příliš mnoho procent v energetickém mixu. Nás tady pořád zelení školí v tom, jak musíme snížit fosilní paliva, a Němci je neuvěřitelně navyšují. Každý rok mají více a více procent energie z uhelných elektráren. Tady probíhají bitvy o prodloužení uhlí, abychom přežili. Zavírají se kapacity, ale nestaví se nové náhradní zdroje.
Nemohla by zde svou roli sehrát energie z obnovitelných zdrojů jako vítr či slunce?
Já si myslím, že lidstvo má využívat všechny dostupné zdroje. A ty jemné určitě. Tyto zdroje ale mají jednu strašnou nevýhodu. Sám mám na domě vlastní fotovoltaiku a vím, kdy funguje a kdy čerpám od ČEZ. A to je velká slabina této energetické koncepce. Všechny státy deklarují, že někdy po roce 2035 budou ve výrobě elektřiny v deficitu. A co budeme dělat? Spotřeba elektřiny narůstá, a my se tak dostáváme do velmi nebezpečné situace. Jako jsou lockdowny, blackouty a různé věci, na které není Evropa zvyklá.
O tom už se nakonec někteří majitelé fotovoltaických elektráren mohli přesvědčit, když byli o Velikonočním pondělí vypojeni ze sítě, neboť byl přebytek energie. Ale jindy chybí…
Já nejsem dodavatel. Jsem malý dům s baterkami. Překvapivě to funguje velmi dobře. Ovšem když zajde slunce, stačí jen mraky a nebo se setmí, v ten moment dojíždím jen na baterie. Přes zimu je pak výroba velmi malá. Vím tedy, kdy už musím čerpat z vnějších zdrojů. Představa, že budeme mít obrovské domy naplněné bateriemi na uložení, je trochu naivní. Čili musí být jiné kapacity, které nahradí výpadek, když příroda energii nedodává.
V tom by mohla pomoci evropská směrnice o komunitní energetice, která umožňuje přebytky malých výrobců přenášet a sdílet. U nás bohužel ještě nebyla implementována…
Nevím, proč to nebylo u nás zatím zavedeno. Ono to má ale svá rizika a velmi se tomu brání přenosová soustava. Ta na to není úplně technicky připravena. Na druhé straně je škoda těch přetoků nevyužít. Musí se na to ovšem připravit síť a zázemí, aby lidé měli motivaci prodávat. Už tady v parlamentu o tom byla složitá debata. Samotná implementace totiž není tak jednoduchá, jak vypadá zvenčí. Není prostě všechno jen růžové. Neplatí, že vše bude krásné, když vše povypínáme. Mně se také nelíbí čoudící komíny. Ale pak si musíme říci, co si vlastně odepřeme, protože nemáme náhradní zdroje.
Ani na tom se vlastně Evropa neshodne. Někde přece stále staví nové zdroje.
V tom je situace velmi zvláštní. Německo zdroje zavírá. Francie má plán navýšení. Ve Finsku otevřeli nový reaktor, největší v Evropě. To je velký pokrok. Na druhé straně někteří znovu otevírají uhelné elektrárny, aby vůbec přežili ten výpadek. Jako technik si myslím, že je to obrovská hloupost Evropy.
Celý rozhovor s Evženem Tošenovským, který dále hovoří o využití vodíku nebo budoucnosti Moravskoslezského kraje, najdete na Deníku.
europoslanec