Šance plynovodu Nord Stream 2 na přežití jsou 50 na 50
(EurAktiv) Výhodou spolupráce s TOP 09 a lidovci je, že se v pohledu na evropské otázky nemůžeme překvapit, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslanec ODS Evžen Tošenovský. Podle svých slov doufá, že se po plynu sníží v rámci EU odpor i vůči jaderné energii.
V Evropě se rozběhlo očkování, v posledních týdnech se ale objevují nové a nové problémy. Kdo podle Vás v tomto ohledu selhává? Je to EU, státy, výrobci, nebo ještě někdo jiný?
Myslím si, že je to souběh mnoha různých věcí. Když začnu u nás, podle mě se velmi promarnil čas. Půl roku předem se vědělo, že vakcína přijde, a pořád se říkalo „jsme připravení“, přitom se až na poslední chvíli „zpytlíkoval“ nějaký systém, který vznikal víceméně tajně.
Něco podobného se stalo na úrovni Evropské unie, Komise dojednávala smlouvy, které doteď jsou z velké části tajné, ani my (europoslanci, pozn. red.) se do nich nemůžeme podívat. U lidí to vyvolává pocit nedůvěry. Myslím si, že je to obrovská chyba, jak ze strany EU, tak našeho státu.
Covid je veřejnou věcí, dotýká se každého. Na začátku měli všichni pocit, že se bojuje společně, že jsme všichni na jedné lodi. V posledním půlroce se z toho ale stala marketingová hra, do jejíhož čela se postavil premiér. „My děláme všechno dobře a vy občané nám v tom krásném záměru bráníte. Neptejte se jak, ale my to zvládneme.“ To ale samozřejmě takto nejde.
Hlavní podcenění napříč Evropou vidím v přístupu ke starším ročníkům. I když je samozřejmě pochopitelné, že se musí očkovat jako první, zároveň mají nejmenší zkušenosti s počítači, pro mnohé je problém i esemeska. A na tyto lidi jsme najednou hodili zátěž registrace k očkování. Měli jsme jít přátelskou cestou, například skrze spolupráci s obcemi, regiony, aby z toho byl společný boj.
Ve stejnou chvíli, kdy lidé toužebně vyhlíží vakcínu jako záchranu, výrobci oznámí, že jí budou dodávat méně. Pro mě je to nepřijatelné. Na současném stavu se tedy podepsaly všechny úrovně.
Určitě se shodneme na tom, že se vše mělo plánovat více dopředu. Pokud jde o EU, poslední měsíce roku byly však opravdu hektické. Jednalo se o brexitu, novém rozpočtu nebo klimatických závazcích. Právě ambiciózní cíle EU ohledně klimatu často kritizujete. Zmínku o plynu jako „přechodové“ energii v závěrech prosincového summitu tedy považujete za úspěch?
Ano, podle mě je to dobře. Na tento krok velmi tlačili Poláci, což je vzhledem k jejich obrovské závislosti na uhlí pochopitelné. K nim se pak přidaly i další státy, a plyn se stal „tranzitním palivem“. Vyjednávání ale ještě nejsou u konce, bude se řešit, jestli má jít o bioplyn, nebo o plyn „fosilní“. Ta zmínka v závěrech summitu je ale určitě úspěch.
Doufám a věřím, že se sníží i tlak na jaderné elektrárny, protože ty také zajištují stabilitu energetické soustavy. Pořád nevíme, jaké všechny dopady bude krize mít, myslím si ale, že ovlivní strategie k energetice a „odcházení“ od fosilních paliv směrem k rozumnějšímu přístupu.
Když jsme u plynu, Evropský parlament v současnosti kvůli situaci okolo Alexeje Navalného tlačí na zastavení výstavby plynovodu Nord Stream 2. Německo ale o něčem podobném nechce slyšet. Jaká je podle Vás budoucnost tohoto projektu?
Nord Stream 2 má jak ekonomickou stránku, tak v sobě nese i ideologickou a politickou linku Evropa vs. Rusko. Těžko se odhaduje, která stránka převáží. Myslím si, že do projektu bylo již investováno tolik, že snaha ho zastavit bude každopádně komplikovaná.
Nord Stream 2 je v rozporu se snahou o snižovaní palivové závislosti EU na Rusku. Němci si v tomto projektu velmi odporují. Spor s Ruskem nicméně může mít nějakou dynamiku. Pokud přijde více ruských excesů, projekt se může velmi rychle úplně zastavit, a ani Němci nebudou schopní tlačit pouze ten ekonomický aspekt. V současnosti jsou šance na pokračování Nord Stream 2 přibližně 50 na 50.
S přechodem od fosilních paliv má uhelným regionům včetně těch českých pomoct nově zřízený Fond spravedlivé transformace (JTF). Jak je Evropský parlament spokojený s jeho objemem 17,5 miliardy eur? Jak jste spokojený Vy osobně?
Když Evropský parlament zjistil, že takový fond vzniká, tak na něj začal nabalovat další aktivity, což situaci komplikuje. Ono se už zapomíná, jak tento fond vznikal, a já u toho vzniku byl. Jeho výchozím bodem byl zimní energetický balík, kvůli jehož schválení Komise po dohodě s Parlamentem souhlasila, že pomůže regionům, na které transformace a dekarbonizace nejvíce dolehne. Požadavky na odchod od využívání uhlí se mezitím ještě zpřísnily.
Rozpočet 17,5 miliardy by mohl být dostačující, nicméně stále existují snahy změnit parametry fondu, aby byly prostředky z něj využity více například na rekvalifikace, nebo aby bylo zahrnuto více regionů. S tím spokojený být nemůžu, protože se logicky sníží prostředky pro původně zahrnuté regiony, včetně tří českých. Může se stát, že se fond stane méně a méně zajímavým, a nejen z hlediska objemu, ale i využití. Doufám ale, že se to nestane a že se ve vyjednávání vrátíme k původnímu záměru. Bez tohoto fondu se uhelné regiony budou velmi těžko potýkat se zpřísněnými požadavky na rychlost přechodu od uhlí a snižování emisí CO2.
V současné době probíhá trialog, kdy můžeme očekávat finální schválení fondu Parlamentem?
Myslel jsem si, že se kompromis podaří najít ještě za německého předsednictví, to se ale bohužel nestalo. Nyní bych řekl do dvou až tří měsíců, jednání přes videokonference a telefonáty jsou nicméně hodně komplikovaná. Já sice nejsem součástí trialogu, ale jsem v kontaktu s kolegy, kteří ano.
Jak se stavíte k tomu, že z podpory v rámci tohoto fondu je vyloučena jaderná energie a zemní plyn?
Podle mě je to škoda. Od začátku jsem tušil, že jádro asi neprojde, protože odpor Parlamentu je veliký. Co se týká plynu, tak i vzhledem k tomu, o čem jsme se bavili před chvílí, si myslím, že v rámci trialogu by se do parametrů fondu mohl vrátit – trialog něco takového umí.
Mezi „Vaše“ další témata patří program Horizont Evropa, který slouží k podpoře výzkumu a inovací. Jak jste spokojený s jeho konečnou podobou?
Nakonec to myslím dopadlo z hlediska objemu dobře, jedná se o přibližně 95 miliard eur, samozřejmě se nesmí zapomínat na to, že se do financování zahrnula spousta nových aktivit. Projednávání bylo opravdu komplikované a trvalo velmi dlouho, vzpomínám si, že jsme končili někdy po čtvrté nad ránem. Myslím si, že je tam nakonec mnoho zajímavých věcí, a to i pro Českou republiku, například téma kvantového počítání. To je výzva, kterou bychom mohli využít.
V minulosti jste říkal, že Česká republika příliš neumí programy jako Horizont využívat. Sledujete v tomto ohledu v poslední době nějaké zlepšení?
Vidím to na vysokých školách, že začaly důležitost programu více vnímat. Celkově se nedá sledovat nějaká otočka o 180 stupňů, k mírnému zlepšení ale došlo.
Nové nastavení Horizontu pro nás představuje příležitost, například v otázce zmiňovaného kvantového počítání, v České republice je několik lidí, kteří tuto náročnou disciplínu ovládají. Myslím si, že se na projektech tohoto typu můžeme podílet.
Podařilo se nám tam dostat i jisté příležitosti pro regiony v přechodu, některé vědecké práce mohou být z Horizontu financovány. Záleží jen na nás, v tomto ohledu se nemůžeme vymlouvat. Agentura zastupující Horizont má zájem na tom, aby se účast zvedla.
Chápu, že vysoké školy mají obavy z papírování, ale když to neuděláme, naše konkurenceschopnost bude hodně omezená. Dveře jsou otevřené.
Pražskou Agenturu pro evropský satelitní systém (GSA), ke které máte blízko, čeká letos transformace do Agentury EU pro kosmický program. Dá se rok 2021 považovat za přelomový?
Letos se trochu mění strategie, stejně jako „záběr“ navigačního systému Galileo, připravuje se nová generace družic. Zároveň půjde o jisté rozšíření portfolia GSA. Komise naznačuje, že družicový komunikační systém GOVSATCOM, na jehož koordinaci se GSA podílí, dostane větší podporu, než se plánovalo.
Stejně tak se podařilo, a k tomu se hrdě hlásím, že se do Prahy přesune řízení programu pro dálkový průzkum Země Copernicus. Je to myslím velký pokrok, i když z toho GSA měla kvůli náročnosti obavy. V tomto ohledu tento rok skutečně je přelomový, a můžeme být velmi hrdí, že máme u nás tak významnou agenturu, která do budoucna jen poroste.
Komise pravděpodobně přijde v nejbližších měsících s určitou strategií komunikačního využití satelitů, to vím z parlamentních výborů. I z pozice České republiky bude důležité se v tom více angažovat.
Když se na závěr přesuneme úplně jinam, ODS oznámila předvolební koalici s TOP 09 a KDU-ČSL. Nechystá se nějaká užší spolupráce i v rámci Evropského parlamentu?
Nemyslím si, že se něco výrazně změní. Každý žijeme víceméně samostatně, nijak se nekoordinujeme, ono to ani moc nejde, protože jsme v jiných frakcích. Máme na mnoho věcí trošku rozdílný pohled, takže neočekávám, že by se v tomto volebním období něco odehrálo.
S některými kolegy jsem v užším kontaktu, například s panem Zdechovským, protože se potkáváme na společných tématech.
Nevyslal by podobný krok určitý signál vůči voličům, že se dokážete shodnout na více úrovních?
Rozumím, my jsme se vůči sobě vždy chovali slušně, nikdy jsme si „neházeli granáty pod nohy“, takže v tomto ohledu není změna nutná. V Parlamentu to navíc funguje tak, že se na některých věcech shodneme napříč stranami, například pokud se jedná o prosazování myšlenky jaderné energetiky – to je zkrátka český zájem.
Nicméně, že bychom kvůli národní koaliční spolupráci například vstupovali do lidovecké frakce EPP (ODS je členem frakce ECR, zatímco KDU-ČSL a TOP09 jsou členem EPP – pozn. red.), tak s tím vůbec nepočítáme. Ani s tím, že bychom vytvořili nějakou novou společnou frakci. Žijeme normálně slušně vedle sebe jako doposud.
Nebudou rozdílné pohledy na řadu evropských otázek překážkou při případném utváření vládní koalice? Vím, že existuje společný manifest, nicméně praktické fungování vlády je něco jiného.
Naší výhodou je, že o těchto rozdílných pohledech všichni velmi dobře víme. Je jasné, že se s tím případná budoucí vláda musí vyrovnat. To, že se jedná o těžkou politickou debatu, to je také jasné. V politice to tak ale bývá, že člověk narazí na téměř neřešitelné věci, které ale nakonec vyřešit musí, pokud chce uspět. S kolegy z TOP 09 a KDU-ČSL se v pohledu na evropské otázky včetně eura nebo budoucnosti integrace nepřekvapíme.
(Autor: Ondřej Plevák)
Rozhovor vyšel na serveru EURACTIV.cz.
europoslanec