Novinky Mediální výstupy

Pokud se začteme do jednotlivých volebních programů či slibů jednotlivých stran a hnutí ucházející se o přízeň voličů s jistotou najdeme i téma týkající se městské hromadné dopravy. Jízdné zadarmo, levnější jízdné a další modifikace se vyskytují napříč politickým spektrem. Zeptali jsme se na názor předsedy představenstva Dopravního podniku Karlovy Vary Jiřího Vaněčka, BBA (ODS).

Problematiku městské hromadné dopravy si berou za svou téměř všechny politické strany.

Většina politických stran a hnutí považuje téma MHD za klíčové, v tomto jsem samozřejmě potěšen. Škoda jen, že problematika se profiluje víceméně jen do rozměru jízdného. Dopravní podnik je nejvýznamnější městskou organizací, a to ve všech směrech. Rozpočtem, počtem zaměstnanců i strategickým významem. V tomto směru by si zasloužil více pozornosti. Samotný zájem politiků na jízdné jako takové je z mého pohledu vytržení sice důležitého, ale nikoliv jediného tématu spojeného s Dopravním podnikem.

Jak to tedy vidíte vy?

Levné, levnější jízdné nebo úplně zadarmo, to je fajn.  Je ale důležité i to, jakými autobusy a s jakými řidiči a zaměstnanci.  Dopravní podnik si drží nadprůměrné umístění mezi dopravními podniky ve stáří vozového parku. Tento trend je určitě důležité udržet, aby cestující se cítil bezpečně a jízda odpovídala zvyšujícím se nárokům pro komfort cestující veřejnosti. Je potřeba se tedy orientovat i na kvalitu. V tomto směru musí existovat jednoznačné politické zadání a následně také adekvátní podpora.

Když se řekne, že je potřeba vybavit městské linky klimatizovanými vozy, které by určitě občané v době veder ocenili, nesmí zůstat jen u slibu nebo zadání a musí objednavatel, tedy město, akceptovat i zvýšené náklady na pořízení a provoz. To jsou spojené nádoby. Rozhodně se toto nedá řešit na úkor jízdného, protože lidi potřebujeme k hromadné dopravě motivovat, nikoliv je odrazovat.

Dotkl jste se jízdného, jaký je váš pohled na tuto problematiku?

Jízdné zadarmo z mého pohledu není řešení. Rozhodně by se to nedalo realizovat pouhým navýšením dotace pro městský dopravní podnik o část vybraného jízdného. S největší pravděpodobností by se musela podstatně zvýšit i kapacita, a to by znamenalo další investice. Z pozice rozpočtu města a výhledů do dalších let to nevidím realisticky. Jako smysluplnější bych viděl významnější podporu obnovy vozového parku, ke které stejně musí průběžně docházet, ale dá se obnovovat rychleji a dalším významným způsobem navýšit poměr autobusů, které jsou provozovány na zemní plyn. V tomto směru nastal obrovský pokrok v technologiích a pozitivně i cenové úrovně.

První nakupované vozy na zemní plyn byly také podstatně dražší než klasické naftové. Provozní úspora byla významně eliminována zvýšenou investicí a následným odpisem. V současné době je nákupní cena plynového autobusu na téměř shodné úrovni jako autobusu naftového. Jasná provozní úspora je ve výši 20 procent. Zde vidím prostor pro nastavení priorit jak tuto úsporu promítnout v případě zvýšení podílů těchto autobusů do samotného jízdného. A nemusí to být tak, že se celá úspora plošně promítne do veškerého jízdného, ale více se může promítnout pro určité skupiny – např. žákovské jízdné, důchodci, dospělí využívající MHD každodenně, tedy uživatele časového předplatného a jednorázové jízdné až v poslední řadě, nebo vůbec.  Zvýšenou dotaci ve výši jízdného musíte najít v rozpočtu každý rok, abyste splnil svůj slib – ať již je to levnější jízdné, nebo jízdné zadarmo, měnit se bude pouze výše a náročnost pro městský rozpočet.  Ještě výraznější podpora plynofikace je na dobu životnosti autobusu jednorázová investice a úspora se generuje z podstaty této alternativy již sama.

Vedle jízdného a kvalitě vozového parku jste uvedl i řidiče a zaměstnance jako prioritu.

Samozřejmě. Aby celý systém dopravy fungoval, musí ty autobusy někdo řídit a to je o kvalitě. Nechci samozřejmě opomíjet ostatní zaměstnance podniku, bez kterých by podnik nemohl fungovat. Řidič je ale ten v první linii, který je bezprostředně v kontaktu s cestujícím. Kromě toho, že je denně v silničním provozu, nerozváží housky na krám, ale zodpovídá za několik desítek lidí, za jejich životy i zdraví. Rozhodně je to náročné na osobní zodpovědnost.

Měli bychom chtít ty nejlepší z nejlepších. Chtít je můžeme, musíme však mít možnost si je získat a udržet.  Nechci, aby to vyznělo tak, že máme špatně placené řidiče. Ve srovnání se stejně velkými dopravními podniky měst kolem 50 tisíc lidí, jsme v lepším průměru. Avšak regionálně v porovnání například s Plzní se ty nůžky rozevírají.

Není to tím, že by plzeňští kolegové vydělali procentuálně víc na jízdném, naopak, poměr dotace a vlastních příjmů je nastaven dominantně ve prospěch dotace města. Je to o nastavení. Stejně tak jako podmínky u soukromých společností ve veřejné dopravě na území Karlovarského kraje, s těmi prozatím soutěžit nemůžeme.  Rozhodně by stálo za to, aby politická reprezentace měla zájem na tom, aby zaměstnání u Dopravního podniku mělo větší prestiž a téma veřejné dopravy se pravidelně před volbami nescuklo na téma jízdné.