Pavel Blažek: Otázky Václava Moravce
(ČT 24) Pokud odborná debata dospěje k závěru, že poslat české vojáky na Ukrajinu jako součást mírových sil po uzavření dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem je prospěšné a že je toho Česko schopné, pak nebude mít ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) problém takový krok podpořit. Řekl to v Otázkách Václava Moravce.
Slovních proklamací už bylo dost, míní Blažek
„Nemůžeme pořád jen verbálně něco podporovat a k tomu vlastně téměř nic nedělat. To znamená, že pokud je politika této vlády jednoznačně na straně Ukrajiny proti ruské agresi a vznikne nějaká možnost, jak se konkrétně zapojit do mírového řešení, tak si myslím, že by se to logicky udělat mělo, protože slovních proklamací už bylo dost,“ reagoval na prezidentova slova v Otázkách Václava Moravce ministr Pavel Blažek. Debata se podle něj musí nejprve vést na odborné úrovni mezi prezidentem, předsedou vlády Petrem Fialou a ministryní obrany Janou Černochovou.
Definice, to vlastně mírové síly jsou a jaká je jejich role, je podle Pavla Blažka nutná, ten v této souvislosti připomněl Srebrenický masakr z roku 1995, kdy vojska Republiky srbské během války v Bosně a Hercegovině vraždila civilisty. „Tam byly mírové jednotky a nezabránily masovému vraždění,“ připomněl Pavel Blažek. „Buď je to mírová jednotka, nebo je to bojová jednotka. Nic mezi není možné,“ dodal Pavel Blažek.
Konfiskace zmrazeného ruského majetku
Hosté Otázek Václava Moravce se v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině zaobírali také možnostmi ohledně možné konfiskace zmrazeného ruského majetku. Podle dat Evropské rady je v zemích Evropské unie zmrazeno přibližně 210 miliard eur. Státy se zabývají myšlenkou, jakým způsobem by bylo možné majetek zabavit.
„Jedna věc je pojem zmrazení. To se děje tehdy, pokud nějaká osoba podporuje třeba agresora a má u nás majetek. Dělá se to proto, aby majetek nemohla používat ve prospěch agresora. Zmrazení znamená, že se té osobě vezme dispozice a jde-li třeba o nemovitost, tak nedostává nájem. Nepřechází vlastnické právo,“ vysvětlil Blažek, podle něhož zatím v Evropě neexistuje konsensus, jak majetek vyvlastnit.
Existuje ale podle něho shoda, že něco takového bude možné jedině v trestním řízení. „To znamená, že musí být prokázán nějaký trestný čin, typicky třeba obcházení sankcí, a teprve poté je možné konfiskovat,“ dodal.
Neoprávněná činnost pro cizí moc
Hosté pořadu debatovali rovněž o novém trestném činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Za tu hrozí v základní sazbě až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté. Trestný čin se vztahuje na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“.
Nový trestný čin byl schválen spolu s novelou zákona o prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí a na jeho zrušení podalo podnět k Ústavnímu soudu 24 senátorů.
Odpůrci si stěžují, že šlo o přílepek, s čímž nesouhlasí Blažek, podle kterého byl legislativní proces v pořádku.
Podle Blažka ale koalice pozměňovací návrh nepodpoří.
Problematika korupce
V pořadu se diskutovalo také o korupci a o tom, proč se jí daří ve zdravotnictví. V roce 2018 zasahovala policie ve Fakultní nemocnici Bulovka kvůli veřejným zakázkám. Úplatkovou aféru řešili policisté také v liberecké nemocnici. V letošním roce se pak objevila kauza kolem Fakultní nemocnice v Motole, kvůli níž policie stíhá pět osob kvůli úplatkářským trestným činům, dotačnímu podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz.
„Představa světa, že jakmile Piráti nejsou ve vládě, tak se tady zvýší index korupce, je směšná,“ oponoval Blažek, podle kterého kauza kolem nemocnice v Motole ukazuje, že není dobře, když je někdo dlouho ve funkci. „Ve státě existuje strašně moc ředitelů, manažerů a podobně, kteří jsou ve funkcích hrozně dlouho, což znamená, že se může zakonzervovat nějaký systém, na který se nepřijde,“ doplnil.
Blažek patrně jmenuje Štěpánka vrchním státním zástupcem v Praze
Ministr spravedlnosti v pořadu hovořil také o plánované pondělní schůzce se Zdeňkem Štěpánkem. Toho výběrová komise doporučila do pozice vrchního státního zástupce v Praze. Končící nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se stanoviskem souhlasil. Štěpánek by měl nahradit Lenku Bradáčovou, jež se stane nejvyšší státní zástupkyní. Nyní je jejím náměstkem.
„V tuto chvilku neznám žádný důvod, abych to jmenování neprovedl,“ řekl v neděli Blažek, který se v pondělí se Štěpánkem setká. Probrat s ním chce jeho představu činnosti ve funkci. Bradáčová končí jako vrchní pražská státní zástupkyně k 31. březnu a Blažek chce postupovat tak, aby byl Štěpánek jmenován k 1. dubnu.
ministr spravedlnosti
poslanec PČR
předseda regionálního sdružení RS ODS JMK