Vláda dělá každý týden kroky, které občanům pomáhají
(www.novinky.cz) Na minulou vládu se nevymlouvám, ale nemůžeme dělat stejné chyby, řekl v rozhovoru pro Novinky premiér Petr Fiala (ODS). „Určitě jsme nic nevzdali,“ dodal k řešení zastavení růstu cen. Hovořil také o dopadech inflace na občany, dodávkách ruského plynu a ropy, ale i řešení problémů s příchozími z řad maďarsky mluvících Romů. Je čas přijmout euro? Kdo rozjel prezidentskou kampaň? A proč nechce sám kandidovat?
Pane premiére, obáváte se dopadů zdražování energií, potravin a dalších výrobků na české občany?
Dopady zdražování už čeští občané bohužel pociťují. A dotýká se to prakticky všech. Snažíme se tomu čelit několika způsoby. Hlavní je ten, že se snažíme pomáhat těm, kteří se dostávají do existenčních problémů, nebo na ně dopadají zvyšující se ceny prakticky všeho – hlavně energií a potravin – tak, že si s tím nedokážou poradit.
Z toho důvodu jsme se zaměřili na pomoc těm, kteří se dostali do existenčních problémů, rozšířil jsme sociální dávky a pomáháme seniorům, třikrát se letos budou valorizovat důchody. A teď jsme se zaměřili na střední třídu. A v první fázi na ty, co mají děti. To jsou ti, kteří jsou podle všech analýz nejvíce ohroženi rostoucím zdražováním.
Ptám se proto, že inflace v Česku přesáhla 14 procent a dále se zdražuje, na což váš poradce Štěpán Křeček na Twitteru napsal, že jsme boj s inflací prohráli. Nyní podle něj již neexistuje myslitelný způsob, který by prudký růst cen dokázal rychle zastavit. Vzdala mezitím vláda pokus o zastavení růstu cen?
Určitě jsme nic nevzdali. Když jsme převzali vládu, tak jeden z prvních kroků, který jsme udělali, byla příprava protiinflačního rozpočtu. Kdybychom to vzdali, tak jsme převzali rozpočet, který připravila předcházející vláda, který měl mnohem vyšší schodek, ale my jsme ho snížili skoro o 100 miliard korun.
Stejně tak jsme zmrazili platy úředníků a udělali jsme zkrátka kroky, které vláda může udělat, aby si s inflací poradila. Pravda je ta, že inflace je u nás jedna z nejvyšších v Evropě, jsme na třetím místě, roste všude, ale v ČR je 14 procent něco, s čím se nechceme smířit. A také je pravda, že část inflace není způsobem jenom zahraničními vlivy, nýbrž tím, co dělala předcházející vláda, protože zadlužila naši zemi.
O příčinách inflace se ještě určitě povedou spory v ekonomických analýzách, ale řešení aktuálních dopadů jde i v myslích voličů za vaší vládou.
Rozhodně se na minulou vládu nevymlouvám, ale je potřeba si pojmenovat, z čeho ta inflace vzniká, a ty chyby neopakovat. Kdyby to byl můj názor, tak je to názor jednoho z politiků, ale příčiny nám ukazuje řada nezávislých ekonomů a orgánů, jako je Nejvyšší kontrolní úřad. Takže je potřeba na to poukázat. Naše vláda nemůže dělat stejné chyby jako ta předcházející, proto o tom mluvím.
Některé věci ovlivnit můžeme, a jiné ne, a to je poctivé říct. Nemůže ovlivnit dopad ruské agrese na Ukrajinu, která způsobuje jak růst cen energií, tak potravin. Čím dříve to skončí, tím si se situací lépe poradíme.
Samozřejmě kromě cílených opatření, o kterých jsem mluvil, hledáme i další cesty, jak občanům pomoci. Děláme kroky, abychom byli ve střednědobém horizontu energeticky více zabezpečení, než jsme teď, proto všude jednáme – v Německu, v Polsku nebo s Rakouskem, jak zajistit dodávky energií, zejména plynu a ropy. Všude také jednáme o tom, jak energeticky zabezpečit ČR, a tím zabránit i růstu cen.
Zároveň ale neuplyne den, aby vám opozice nevyčetla, že děláte málo a nemáte plán. Co jsou tedy nejbližší kroky?
Vláda dělá každý týden kroky, které občanům pomáhají, a protože jich bylo moc, a občané v tom mohli ztratit přehled, tak jsme udělali web Deštník proti drahotě, který je úspěšný. Lidé tam najdou všechno, co vláda připravila pro to, aby si mohli poradit s drahotou - kde mohou požádat o pomoc a jaké jsou podmínky. Různým způsobem jsme už uvolnili asi 100 miliard korun.
A opozice je tu samozřejmě od toho, aby kritizovala, je to její úloha. Nějak mě to nezneklidňuje. Naopak se snažím poslouchat, jestli v té kritice není i nějaký dobrý nápad, ale zatím jich tam moc nevidím. Pokud tam nějaký bude, tak ho rád využiji.
Když jsme spolu dělali rozhovor před volbami, tak jsme se bavili o krocení státního rozpočtu. Tehdy jste zdůrazňoval, že chcete mírnit zadlužování. Připouštíte si, že to pod vlivem ruské invaze na Ukrajině nemusí dopadnout?
Že se budeme chovat zodpovědně a budeme rozpočet držet v nějakých rozumných parametrech, abychom neposilovali inflaci, to mohu zaručit.
Že to možná nebude tak, jak jsme si představovali, když jsme nevěděli, že bude válka na Ukrajině, to je samozřejmě možné. Nemůžeme zavřít oči a říct, že je naše mantra, abychom měli v pořádku rozpočet a snižovali výdaje, a snižovali zadlužení bez ohledu na všechno ostatní.
Děláme opatření, která něco stojí, a to tak, aby náklady na státní rozpočet byly co nejmenší, a současně to lidem co nejvíce pomohlo. To jsou peníze, které jdou k lidem, kteří si s náklady jinak neporadí, a jsou dobře vynaložené. Chyba by byla je vynakládat plošně.
A dovedli bychom si představit rychlejší zbavování se deficitu, ale za současné situace by to bylo na úkor lidí, kterým je potřeba opravdu pomoci.
V souvislosti se zvyšujícím tlakem na státní kasu se nabízí, jestli vláda dodrží předvolební slib koalice SPOLU a nebude zvyšovat daně?
Dodrží. Můžete zvyšovat příjmy do státního rozpočtu tím, že lidem zvyšujete daně, ale co uděláte? Lidem seberete více peněz a zase je nějak přerozdělíte. Přijde mi lepší cesta nechat lidem více peněz, vybrat jenom to, co je nutné, a potom pomoci těm, kteří tu pomoc potřebují. Chtěl bych trvat na tom, že daně nebudeme zvyšovat, a postupovat tímto odpovědným hospodařením.
Znovu se mluví o tom, jestli bychom se neměli lépe, kdybychom měli euro. Neměli? Je na čase otevřít debatu o jeho přijetí?
Když se podíváte třeba na inflaci, tak je řada zemí, které mají euro a nižší inflaci než my, ale také jsou země jako ty v Pobaltí, které mají euro, ale vyšší inflaci. Takže například z hlediska inflace to euro rozhodně není rozhodující faktor.
Ale myslím, že ta debata běží permanentně mnoho let. To, co je důležité v tomto volebním období, je, že nebudeme plnit podmínky, abychom mohli uvažovat o přijetí eura. V tomto smyslu je ta debata zbytečná. Domluvili jsme se už na začátku volebního období, že tím nebudeme zatěžovat chod vlády, protože to nedává žádný smysl.
Současně jsme se domluvili – a je to součást jak programu koalice SPOLU, tak programového prohlášení vlády – že umožníme firmám účtovat v eurech. Musíme to legislativně připravit, ale během tohoto volebního období to chceme zavést.
Firmy už to ale dělají.
Ale nemohou vést celé účetnictví v eurech. Navazují na to další věci. Takže to firmy vítají. Odstraní to nevýhody, které mají firmy, které se pohybují v evropském prostředí.
Jak je na tom vláda s řešením možného brzkého konce dodávek ropy a plynu z Ruska? Pokročila?
Ano, velmi intenzivně se tomu věnujeme. Rozdělil bych to na dvě části. Pokud jde o plyn, je situace velmi vážná. ČR patří k několika málo zemím, které jsou na ruském plynu závislé z více než 95 procent. To je neodpovědné. Bohužel vláda Andreje Babiše (ANO) tuto závislost posílila tím, že přestala pracovat na projektu plynovodu STORK 2 z Polska a vsadila na ruský plyn. Jiné země včetně Polska se začaly už dříve připravovat na to, že je Rusko nespolehlivý dodavatel.
Takže jednám o několika věcech souběžně. Jednak, aby se obnovila jednání o STORK 2, a abychom získali kapacitu v nově budovaných LNG terminálech jak v Polsku, tak v Německu, popřípadě v dalších zemích. Limit je, že to musí být země, z kterých se plyn dá dopravit, což neuděláte po silnici, nebo železnici, musí se to udělat plynovodem. Je potřeba kapacitu ruského plynu postupně nahradit. Není to krok, který se dá udělat během půl roku, ale do dvou let bychom mohli být schopni situaci zvládnout.
A máme záložní plán, co by se stalo, kdyby nás potkal osud Polska a Bulharska, kterým Rusko zastavilo dodávky plynu?
Souběžně naplňujeme zásobníky plynu, které tady jsou. V tuhle chvíli jsou naplněny z 40 procent. Cílem je, aby před zimou byly naplněny z 80 procent. To nám pomůže v případě, že byl nastal ten kritický scénář, si nějakou dobu poradit. A pak by musel nastat scénář solidarity a pomoci z dalších zemí EU.
A ještě jsme udělali jeden neobvyklý krok, kdy jsme za 8,5 miliardy koupili jako stát plyn, který máme jako železnou rezervu, kdyby nastala opravdu kritická situace už teď.
A pokud jde o ropu?
Ropa je jiný problém. Tam se naše závislost pohybuje pod 50 procenty na ruské ropě. Takže je nižší, ale je tam zase potíž, že krátkodobě nemáme jak jinou ropu – i když bychom si ji dokázali obstarat – jak ji k nám dostat. Důvodem je nízká kapacita ropovodu. Proto jsem vedl jednání jak v Bruselu, tak v Berlíně a jednal jsem o tom i s rakouským kancléřem (Karlem) Nehammerem, o posílení kapacit ropovodu TAL/+.
Evropská komise nyní navrhla embargo na ruskou ropu od konce roku 2022. Vy jste uvedl, že chcete pro ČR odklad na dva až tři roky. Koaliční europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) mi v rozhovoru řekl, že doufá, že je vláda připravena lépe. Nebude?
Jedna věc je přání, druhá je realita. A ta je z hlediska energetická bezpečnosti ČR taková, jakou ji popisuji. Každý, kdo rozumí energií, tak ví, že se věci nedají změnit ani při sebelepší vůli z týdne na týden, ale trvá to několik let.
To, že jsme převzali zemi, která je energeticky nezabezpečená, mě mrzí, ale je to tak, musím to lidem říct. Není to žádná laciná kritika předcházejí vlády Andreje Babiše (ANO). Podle mě jde o nepochopitelný výsledek toho, co se tu dělo, a teď si s tím musíme nějak poradit.
My jsme v EU nehrozili vetem, ani nekřičeli. Předložili jsme argumenty, na jejichž základě Evropská komise navrhla posunutí termíny pro ČR o dva roky, protože vidí, že jiné řešení není. V závěrech je ještě zmínka právě o rozšíření kapacity ropovodu TAL. To všechno považuji za úspěch. Ač jsme ti, kteří prosazují co nejpřísnější sankce vůči Rusku, od počátku jsme se všechny země domluvily, že musí platit pravidlo, že jsou sankce bolestnější pro Rusko než pro země, které ty sankce uplatňují.
Od začátku května se řeší situace na pražském hlavním nádraží, kde přespávají na zemi romští uprchlíci z Ukrajiny. Stanové městečko v Troji pro 150 lidí je podle dostupných informací téměř plné. Co bude dál? Vzniknou další městečka?
Především je potřeba říct, že tady máme registrovaných asi 340 tisíc uprchlíků. U naprosté většiny z nich to probíhá bez problému a řekl bych příkladně ve srovnání s jinými zeměmi. Dokonce více než 30 tisíc lidí už je na pracovním trhu.
Na druhou stranu je samozřejmé, že při tak velkém množství lidí se objeví problémy. A problémy jsou především s tou skupinou maďarsky mluvících Romů – musíme ty věci pojmenovat, jak jsou. A to jsou obtíže, které lidé vidí, ať na pražském nádraží nebo v Brně. Jsou to špatné symboly a neustále to řešíme.
Má to několik problematických rovin, které předpokládám, že se nám podaří odstranit během poměrně krátké doby. Jeden z nich je, že je velmi obtížné zjistit, jestli ti lidé mají jenom ukrajinské občanství, nebo i maďarské, či pouze to. Snažíme se zlepšit součinnosti s maďarskými orgány, které nám to mohou jediné vysvětlit.
A pokud má člověk maďarské občanství, tak nemá nárok na žádnou formu pomoci, protože je občan členské země EU. V opačném případě se na něj vztahují výhody, ať už z evropského hlediska, nebo české legislativy. Tohle je klíčová věc.
Ubytování ve stanech je dočasné a je jenom pro ty, u niž se čeká na výsledky toho prověřování. Ve chvíli, kdy je jasno, tak je člověk buďto poslán jako občan Maďarska pryč, anebo má jako uprchlík nárok na ubytování atd.
Neodpověděl jste mi na otázku, co s docházejícími kapacitami, jestli vzniknou další stanová městečka. Aktuálně na to tlačí i pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), který vám poslal skrz média „ultimátum“, abyste mu dal vědět, jestli vytvoříte mechanismus přerozdělování, jinak zavře krajské asistenční centrum.
Jsem pro to, ať se ten problém řeší věcně. S panem primátorem je ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v kontaktu minimálně třikrát týdně, ne-li častěji. Teď se ta situace řeší, ale myslím, že ultimáta a podobné věci těm lidem nemohou. Chápu, že jsou komunální volby, a někdo může být trochu nervózní, ale nemyslím si, že je to cesta. Takže jsem popsal, co se snažíme dělat, abychom to zrychlili.
Pokud jde o přerozdělování uprchlíků po ČR, určitě to nebude násilné. Pokud o tom můžeme mluvit, tak je to motivační. Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) pracuje na mapě, kde jsou uprchlíci, jaké jsou tam příležitosti a kde jsou volná místa. Neustále se to aktualizuje. Rozdělení do jiných krajů není tak jednoduché, protože jsou někde třeba kapacity ve školách, ale již ne pracovní místa, a naopak. Nelze někomu říct, že půjde do Moravskoslezského kraje a tak to bude.
Musíme postupovat v určitých krocích. Poradíme si s tím a budu rád, když v tom bude pan primátor součinný, nebudeme si posílat ultimáta přes média, ale společně pracovat na řešení.
Už máte v plánu společné jednání?
V permanentních kontaktu je s ním pan ministr Rakušan a ÚKŠ, což jsou orgány, které to mají řešit. Já jsem s panem primátorem domluven, že si dnes zavoláme. To uděláme. (Rozhovor probíhal v úterý dopoledne – pozn. red.)
Všechna zmiňovaná témata, ať jde o inflaci nebo uprchlickou krizi, se zřejmě objeví i prezidentských volbách, které jsou za několik měsíců. Jak daleko jste s hledáním společného kandidáta?
Pracujeme na tom. Máme ještě čas s veřejným oznámením toho, kdo je náš kandidát.
Zdá se mi, že někteří kandidáti, i když to neřekli, tak už dělají kampaň. Pan předseda hnutí ANO Andrej Babiš podle mnohých pozorovatelů dělá něco jako prezidentskou kampaň. Taky mi to tak připadá, ale nechci mu to podsouvat. To je samozřejmě jeho rozhodnutí.
Koalice SPOLU má určitě zájem, aby ČR měla prezidenta, který je důstojnou hlavou státu, respektuje její Ústavu a tradice, dobře nás reprezentuje navenek a sjednocuje společnost, což si myslím, že je v těchto těžkých časech potřeba. Najít takovou osobnost úplně jednoduché není. Někteří z těch, kteří by chtěli, všechna kritéria nesplňují, a ti, které bychom chtěli my, zase nemají v úmyslu kandidovat. Neznamená to, že je to neřešitelné a že se o to nesnažíme.
Měl jste oslovit i šéfa Senátu Miloše Vystrčila, který se má chtít údajně rozhodnout po zářijových volbách. Je jeho jméno ve hře?
Miloš Vystrčil je určitě výrazný politik a skvělý předseda Senátu. Určitě jde o osobnost našeho veřejného života. Ale nebudu dávat žádné komentáře k prezidentské kandidatuře kohokoliv, bylo by to ode mě nesprávné.
Narazil jste na to, že expremiér Babiš v pondělí již vyjel obytným vozem po republice, což mnozí považují za start jeho kampaně. Nespěje to k tomu, že v září přijdete s tím, že nemáte, koho proti němu postavit?
Ne, to se nemůže stát. Určitě přijdeme s podporou některého kandidáta, nebo s kandidátem vlastním. Hlava státu, která by za normálních okolností nemusela hrát takovou roli. Ale tím, jak to vykonával a vykonává Miloš Zeman, se ukazuje, že vliv prezidenta a jeho možnosti interpretovat proti dosavadní tradici a zvyklostem Ústavu, je poměrně silný. Myslím, že potřebujeme v čele státu osobnost, která bude respektovat ústavní tradice a naplňovat všechny funkce, které jsem zmínil, a proto na to nelze rezignovat. Je potřeba mít kvalitního kandidáta, nebo kandidátku, jež bude mít šanci volby vyhrát.
Nabízí se ještě proto jedna možnost, jelikož od té doby, co jste navštívil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kyjevě, se mluví o tom, že byste měl kandidovat vy. Ač opakujete, že chcete být premiér, nezbude vám nakonec než kandidaturu zvednout? Nečekají na to voliči? Průzkumy vám šanci dávají.
Voličům říkám pravdu, a to i teď. Když se podíváte zpátky, jak probíhaly poslední týdny kampaně před parlamentními volbami, bylo to vlastně o tom, kdo bude premiérem. Dostal jsem obrovskou důvěru lidí, které si vážím, podařilo se mi s koaličními partnery rychle sestavit vládu a ta teď řeší obrovské problémy. Tady vidím svůj úkol.
(Autor: Dominika Jeřábková)
Rozhovor vyšel na serveru Novinky.cz.
předseda vlády ČR
předseda ODS