Do armády musíme investovat
(Armádní noviny) Nač máme armádu? Jaké je její poslání? K čemu slouží zahraniční mise? Kdo je spojenec a kdo nepřítel České republiky? Na všechny tyto otázky jsme se zeptali, jakožto potenciálního premiéra České republiky, pana Petra Fialy, předsedy Občanské demokratické strany.
Značná část veřejnosti si klade otázku: „Nač máme armádu?“. Většinou se jim dostane abstraktní, nic neříkající odpovědi, případně dokonce zlostné odpovědi, že na tak „prostou otázku“ mají znát odpověď sami. Naše otázka na Vás, jakožto na potenciálního budoucího premiéra České republiky, je tedy prostá: „Nač máme armádu?“
Armáda byla a je pro stát důležitá, můžeme říct, že je to svého druhu pojistka. Většina z nás si neklade otázku, proč bychom měli platit pojištění auta, domu, odpovědnosti, životní pojistku. Pojištění můžeme vnímat jako zbytný výdaj, ale když dojde na nějakou událost, jsme rádi, že jsme jej odpovědně platili. Pojištění bereme jako fakt a doufáme, že jej nikdy nevyužijeme. A když, tak maximálně asistenční služby s pojistkou spojené. Stejně tak si země platí armádu a doufá, že ji nikdy nebude muset použít. Armádu snad nikdy nebudeme muset použít pro ochranu státní suverenity, ale v dnešním světě a v systému kolektivní obrany máme armádu také proto, abychom se na tomto deštníku, který nás chrání a který usiluje o mezinárodní bezpečnost, odpovědně podíleli. Abychom mohli pomoci při řešení krizových situací nejen na vnější hranici země nebo Evropské unie či NATO, ale i ve třetích zemí, kde je to potřeba. Kromě toho čelíme dalším nebezpečím, jako jsou třeba povodně, boj s pandemií koronaviru, a armáda pak může v těchto případech účinně pomoci.
Jak poznáme, kdo je nepřítel České republiky a jak se na tohoto nepřítele má Armáda ČR připravit?
Armáda musí být schopna ubránit naše území samozřejmě před konvenčním napadením, i když, a za to buďme vděčni, to ve střednědobém horizontu nehrozí. Anexe Krymu Ruskem ale zároveň ukazuje, že i takovéto hrozby jsou stále aktuální. Sama o sobě by ale armáda nepříteli, který by měl expanzivní ambice, jen těžko odolávala. Proto je důležité být součástí mezinárodního spojenectví, jakým je NATO, kdy se každá země podílí na části obrany a společně jsme schopni čelit i velkým výzvám a krizím. Spolupráce a kompatabilita s armádami našich spojenců je klíčová. Na spojence pro případ krize spoléháme, ale proto také musíme udržovat naše technologické vybavení podle aktuálních standardů. A proto musíme do armády průběžně investovat.
V 21. století se objevují také novodobé hrozby, jako jsou kybernetické útoky, dezinformační kampaně prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků a v neposlední řadě i terorismus.
Dnes nám asi nikdo nebude přímo vojensky hrozit, přesto se některé země chovají nepřátelsky. Například tím, že využívají našich slabostí, ovlivňují naši veřejnou debatu a snaží se zde získat prostor pro prosazování svých velmocenských zájmů. Tyto hrozby jsou pravidelně popisovány ve zprávách informačních služeb. Bohužel část vlády a Hrad tyto zprávy bagatelizují.
Nestačí nám k řešení bezpečnostních úkolů České republiky například posílená policie s obrněnými vozidly a silné jednotky civilní ochrany?
Úloha policie a armády je zcela odlišná a tomu odpovídá i systém jejich přípravy, výcviku, taktiky a strategie, tedy odpověď zní ne. K obraně země jsou potřeba také jednotky jako letectvo, chemici nebo třeba ženijní vojsko. Armáda neslouží jen k obraně ČR, ale podílí se i na společných cílech aliance, to je například účast ve vojenských misích. Tedy pro obranu by nám nestačila policie. Tu potřebujeme doma k zajištění vnitřní bezpečnosti a pořádku, což je její hlavní úloha.
Generál Hastings Lionel Ismay, první baron Ismay, první generální tajemník NATO, důvod vzniku Aliance popsal slovy: „Držet Rusy venku, Američany uvnitř a Německo dole.“ Platí podle Vás stále tato slova vůbec prvního šéfa NATO?
Tento výrok musíme zařadit do dobového kontextu. Bez tohoto historického rozměru není srozumitelný a v tomto smyslu není dnes ani platný. Především Německo je dnes naším spojencem. Nikoho nenapadne, že by Německo bylo pro Evropu vojensky nebezpečné. Na druhé straně potřeba americké přítomnosti v Evropě je stále aktuální. Americká vojenská přítomnost je jedním z pilířů evropské bezpečnosti. A přestože nelze očekávat, že by Rusko chtělo obsadit střední Evropu, tak je americká přítomnost v Polsku nebo Pobaltí prevencí proti ruské rozpínavosti nebo dokonce expanzi, jak jsme ji viděli například na Ukrajině. A držet Rusko venku je také nutné. Nejde o nepřátelství, ale buďme realisty a nezavírejme oči. Není náhoda, že řada kybernetických útoků, například na české nemocnice v době koronaviru, je přisuzována právě Rusku.
Jak pohlížíte na rozmístění amerických základen v Polsku? Má Česká republika usilovat o americké základny?
Umístění základen v Polsku je pragmatický a prozíravý krok z výše zmíněných důvodů. Je to i záruka bezpečnosti pro Polsko. Základny jsou pro USA důvodem, proč dané zemi věnovat více pozornosti. Polské veřejné mínění je díky historickým zkušenostem k rozmístění základen daleko vstřícnější. My máme sice více jak 20letou zkušenost s okupací, ale podpora takového rozhodnutí je u nás mnohem menší. Šanci na umístění amerického radaru jsme promeškali. Pokud by se taková příležitost opakovala, ODS by byla jednoznačně pro.
Jaký je největší přínos zahraničních misí z Vašeho pohledu? Vnímáte je jako čistě morální povinnost našeho státu nebo něco, z čeho může Česká republika hmatatelně profitovat? Například v rámci podpory českého obranného průmyslu?
Zahraniční mise jsou přínosné z několika hledisek. Předně je zapojení do misí prevencí případného ohrožení naší země. V misích se bojuje i za udržení bezpečí naší země, cílem je stabilizovat potenciální místa konfliktů, které by se mohly rozšířit do světa, případně by mohly být a jsou příčinou další hrozeb, jako je například vlna migrace.
Účast v misích je zároveň signálem našim spojencům, že se hlásíme k naší odpovědnosti za společnou obranu. Ukazujeme také, že jsme spolehlivými partnery, kteří jsou ochotni něco pro společnou bezpečnost udělat a totéž očekáváme od ostatních. Zapojení do misí zvyšuje prestiž a dobrého jméno České republiky. Naši vojáci patří v misích k těm nejlepším a mají pověst zkušených profesionálů. A v neposlední řadě jsou mise příležitostí pro získání cenných zkušeností naší armády i jednotlivých vojáků. Vojáci v misích dělají dobré jméno naší zemi nejen u spojenců, ale i v zemích, kde působí. V tomto smyslu mohou i otevírat příležitosti pro to, abychom se podíleli na jejich obnově a aby zde mohli rozvíjet své aktivity například čeští podnikatelé.
Armáda v posledních měsících viditelně investuje. Sám jste prohlásil, že „do armády musíme investovat“. Proč? A kam mají investice podle Vás směřovat?
Do armády musíme investovat, jinak nemůže plnit své funkce. Například potřebujeme letadla, abychom mohli chránit náš vzdušný prostor, ale v případě potřeby třeba i jaderné elektrárny. Potřebujeme obrněná vozidla, abychom mohli působit v misích, díky vybaveným ženistům může armáda pomoci zvládnout třeba povodně. Problém je, že naše armáda nyní zejména po technologické stránce zaostává, její vnitřní dluh přesahuje 100 a více miliard Kč. Vojáci používají techniku, kterou používali ještě jejich otcové a máme zkrátka co dohánět.
Investovat musíme do modernizace, do zbrojních projektů, do pozemních i vzdušných sil. Vláda v posledních letech promarnila mnoho času. Některé investice se už musí realizovat a nelze je dál odsouvat. Jde třeba o nákup BVP, dělostřelectvo, obranu vzdušného prostoru – radiolokátorů, vrtulníky. Pokud k tomu nedojde, naše země se stane neobranyschopnou a nedostojí tomu, k čemu se zavázala v rámci NATO. A nelze zapomínat ani na zmíněné hybridní hrozby – tedy musíme investovat do nových technologií, jakými jsou bezpilotní prostředky, prostředky kybernetických sil a také do výzkumu a vývoje těchto nových technologií. České firmy jsou v řadě těchto oblastí aktivní, je zde tedy prostor u těchto zakázek podpořit tuzemské dodavatele a ekonomiku.
V současné době začíná nová studená válka mezi Čínou a Spojenými státy. Má Česká republika stát za Spojenými státy ať se děje, co se děje, nebo se má připravit i na situaci, že Spojené státy ve střetu s Čínou prohrají?
Česká republika se bez spojenců neobejde. Jsem přesvědčen, že alternativa k našemu členství v NATO neexistuje a hledání takové alternativy například v podobě evropské armády by bylo jen plýtvání silami a penězi, kterých v obraně už tak nemáme dostatek. Ani NATO bez Spojených států nemůže fungovat. Spojenectví s USA je pro nás cenné, výhodné a to nejdůležitější, jaké v současnosti máme. Nevidím důvod, proč bychom měli hledat nějaké vlastní cesty. S Čínou obchodujme, hledejme příležitosti pro náš průmysl, ale nepouštějme ji tam, kde to pro nás není bezpečné. Jako rizikové považuji vpuštění Číny do kritické infrastruktury, strategických podniků, nedovedu si představit, že by čínskými technologiemi byly vybavené jaderné elektrárny nebo na nich běžely telekomunikační sítě.
(Autor: Jan Grohmann)
Rozhovor vyšel na serveru Armádnínoviny.cz
předseda ODS