Účastníci semináře Vyhodnocení požáru NP České Švýcarsko a poučení pro budoucnost: Způsob vedení národních parků je neudržitelný
(www.ods.cz) Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v pondělí hostila unikátní seminář „Vyhodnocení požáru Národního parku České Švýcarsko a poučení pro budoucnost“. Účastníci z řad vědců, specializujících se na fyziologii lesa, ekologické škody, požáry, právníků a zástupců obcí z národních parků, shodně konstatovali, že podobný způsob řízení národních parků je v této podobě neudržitelný. Seminář se konal pod záštitou poslanců ODS Karla Krejzy a Václava Krále.
Dosavadní politika Ministerstva životního prostředí podle svolavatelů semináře v zásadě odmítala historické zkušenosti a dovednosti v péči o lesní krajinu, místo kterých propagovala bezzásahovost a disturbance, jež označuje za jediný způsob ochrany přírody a biodiverzity. V důsledku této politiky v počátku Národního parku České Švýcarsko byla krásná lesní krajina, následovaly nezpracované polomy a přemnožení škůdci, v poslední fázi značná část parku lehla popelem.
Přivolaní vědci úzce napojení na MŽP posléze prohlásili, že byl požár nevyhnutelný pro nově vznikající život a dobře se hodí jak pro ochranu přírody, tak pro nový vědecký výzkum. Tento způsob ochrany životního prostředí je nutné zcela odmítnout. Jedině funkční vzrostlý les udržuje příznivé životní prostředí pro všechny složky ekosystému včetně člověka. Díky své unikátní roli ve velkém a malém koloběhu vody a svojí schopností sekvestrace CO2 je takový les také nejlepší obranou proti klimatické změně a jediným možným způsobem naplněním ušlechtilých myšlenek v rámci GreenDeal.
Způsob péče státu o přírodu podle organizátorů nesmí vést ke zbytečnému rozpadu lesa, vzniku rozsáhlých území se suchým lesem, přehřívání a vysoušení krajiny a logickému nárůstu požárního rizika a naprosto nepřijatelnému ohrožování zdraví osob a ochrany majetku. Účastníci zároveň požadují obnovu bezpečného turistického provozu a uvolnění potřebných finančních prostředků na sanaci nestabilních skal a stromů hrozících pádem.
„Konferenci jsme uspořádali v souvislosti s tím, na kolik požár Národního parku České Švýcarsko ovlivnil životy lidí v Ústeckém kraji. Důvodem a snahou je aktuálně najít konsenzus na budoucích zásazích, na hospodaření a péči v národních parcích a našich lesích,“ uvedl poslanec a člen výboru pro bezpečnost Karel Krejza.
„K rozšíření požáru v NP České Švýcarsko bezesporu přispělo mimo vysokých teplot, minima srážek a silného větru i velké množství suchého hořlavého materiálu v NP, nevyhovující přístupové komunikace a proluky, jakož i nedostatek dostupných vodních zdrojů,“ říká generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček.
„Na případný požár je nutné se systematicky připravovat podle standardních postupů požární prevence a nejlépe je se mu vhodným hospodařením zcela vyhnout,“ uvedl Ivan Chromek z katedry Protipožárních opatření TU ve Zvoleně na Slovensku.
„Zástupci obcí považují celý způsob řízení národních parků za nevyhovující. Poslední novelou zákona č. 114 došlo k oslabení pozice obcí, tedy všech místních obyvatel. Rada národního parku je nyní pouze konzultační a iniciativní orgán, který nemá v podstatě žádný skutečný vliv na činnost Správy NP. Klíčový dokument Zásady péče zůstává zaseknutý v úředním procesu, nebo je direktivně schválen bez možnosti soudního přezkoumání,“ shodují se starostové napříč národními parky v ČR, jako například přítomní starostové z území Národního parku Českého Švýcarska Jan Kolář, František Moravec, Marek Kny a Milan Dařina, tak starostky Jiřina Kraliková a Jana Hrazánková z Národního parku Šumava. Téhož se obávají také starostové z připravovaného Národního parku Křivoklát, Iveta Kohoutová nebo Lukáš Kocman. Na velké právní vady upozornila i Jana Marečková, která celý seminář moderovala.
Odborníci z České akademie zemědělských věd, výzkumné organizace ENKI, Mendelovy univerzity v Brně a Univerzity J.E.Purkyně, pánové Martin Klewar, Jan Pokorný, Josef Seják a Jan Štykar komentovali současné trendy v ochraně přírody v ČR, nárůst disturbačních činitelů a úskalí ochrany klimatu v kontextu postglaciálního vývoje v holocénu. Upozornili také na vědecky prokázané přenosy kůrovce na vzdálenosti v řádech desítky kilometrů. Za klíčové považují důslednou ochranu a podporu dospělých lesů i s využitím klasických lesnických hospodářských postupů.