Zbyněk Stanjura Články

Ano. V okolí Prahy takové úseky nenajdete. Nejenom kvůli konstrukci dálnic, které vznikaly před desetiletími, ale hlavně kvůli vysokému provozu, který často neumožňuje ani současných 130 km/h. Proto existují elektronické značky, kterými je rychlost průběžně regulována. Kdo však cestuje dál, například na Moravu, setká se s mnoha úseky, které by rychlost 150 km/h za dobrého počasí umožňovaly. Je to například dálnice D1 mezi Olomoucí a Ostravou nebo Vyškovem a Kroměříží. Nová a široká dálnice bez velkého provozu. Nebo nový úsek dálnice D11 z Poděbrad do Hradce Králové. Vhodné úseky máme a často jsou kvalitnější než některé německé dálnice s neomezenou rychlostí. Druhým argumentem proti je vysoký počet smrtelných nehod na našich silnicích. Ačkoli číslo klesá, je stále nad evropským průměrem a měli bychom se snažit je dále snižovat. 

Z celkového počtu dopravních nehod se však na dálnicích stanou pouze 3 procenta, s podílem na obětech 3,8 procenta. Přesné statistiky o povětrnostních podmínkách v době nehody neexistují, ale předpokládám, že za dobrého počasí jsou čísla ještě nižší. Zcela nesmyslný je argument, že se tak už stejně jezdí a po uzákonění se bude jezdit ještě rychleji. Právě proto, že dopravní značky neodpovídají skutečným možnostem komunikací, je řidiči často nerespektují. Po úpravě značení na racionální úroveň je možné zvýšit tresty za překročení rychlosti. Správné není trestat ty, kteří jedou 140 km/h na přehledném úseku, jen proto, že je tam 130 km/h, ale naopak ty, kteří jedou rychle v nebezpečných úsecích a ohrožují ostatní. Předložená změna je promyšlená a postavená na faktech a racionálních argumentech. Nyní je na řadě ministerstvo dopravy, aby změny přestalo nesmyslně blokovat a do chytrých dopravních značek investovalo.