Veronika Vrecionová: Jak do zemědělství přilákat mladé farmáře a proč se nebát dohody Mercosur?
(Ekonomický deník) Průměrný věk zemědělců v Evropské unii je 57 let. Jak do tohoto sektoru přivést mladé lidi? Jaké dopady může mít dohoda se státy Jižní Ameriky, známá jako Mercosur? O těchto otázkách debatovali v podcastu České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) a předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.
Europoslankyně Veronika Vrecionová je předsedkyní Zemědelského výboru Evropského parlamentu a označuje se za ambasadorku českého venkova. V Perspektivách Česka otevřeně podpořila dohodu Mercosur, která umožňuje volný obchod mezi EU a jihoamerickými státy. „Podívejme se na komplikovanou geopolitickou situaci ve světě. Země se uzavírají, hrozí obchodní války, a proto musíme hledat alternativní trhy. Jižní Amerika je nám kulturně blízká a volný obchod je z historického hlediska vždy výhodný,“ vysvětluje europoslankyně Vrecionová. Dohoda Mercosur – EU je obchodní smlouva mezi Evropskou unií a zeměmi Mercosuru (Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay pozn. red.). Cílem dohody je usnadnit obchod mezi těmito regiony, snížit cla a bariéry pro vývoz a dovoz zboží a služeb.
Podle Vrecionové jsou obavy zemědělců z nekvalitních dovozů zbytečné. „Smlouva má 700 stran a mnoho kritiků ji ani nečetlo. Je tam jasně stanoveno, že veškeré dovozy musí splňovat stejné standardy jako evropská produkce. Pokud by hrozil přílišný dovoz, máme možnost okamžitě uvalit cla,“ upřesňuje Veronika Vrecionová.
Podobně se vyjádřil i zástupce soukromých zemědělců Jaroslav Šebek: „Analyzovali jsme smlouvu a na základě toho jsme se rozhodli ji podpořit. Protesty některých zemědělců proti této dohodě jsou jen zástupným problémem. Měli bychom se soustředit na skutečné systémové nedostatky v českém zemědělství.“
Šebek: protesty zemědělců mají politický rozměr
Téma dohody Mercosur je úzce propojeno s protesty českých zemědělců, které proběhly minulý týden. Demonstrace byly namířeny proti dovozu potravin ze zemí mimo EU, přičemž hlavním terčem kritiky byla právě dohoda Mercosur. Protestující farmáři argumentovali, že levnější dovozové produkty by mohly ohrozit jejich konkurenceschopnost.
Veronika Vrecionová se však k těmto obavám staví skepticky: „Rozumím částečně obavám zemědělců, ale často pramení z neznalosti dohody. Všechny obavy, které zmiňují, jsou ve smlouvě dobře ošetřené a existují jasné limity pro případné nadměrné dovozy,“ uvedla Vrecionová s tím, že dohoda by naopak mohla být pro zemědělce výhodná.
Šebek dodává, že protesty měly i politický rozměr: „Ne všechny protestující skupiny zastupují běžné farmáře.“ Mnozí z nich hájí podle něj spíše model velkoplošného průmyslového zemědělství, který nesouzní s pohledem Asociace soukromých zemědělců na zlepšení podmínek na trhu.
Hlavní problém českého zemědělství: Velké podniky a nízká přidaná hodnota
Oba hosté se shodli, že klíčovým problémem českého zemědělství není zahraniční konkurence, ale zastaralá struktura sektoru. „Máme tu obrovské agroprůmyslové podniky, které dominují trhu. To vede k vysokým cenám potravin, protože chybí konkurence. K tomu vyvážíme suroviny a zpět dovážíme zpracované produkty. Například mléko vyvážíme, ale sýry dovážíme. To je zásadní chyba,“ říká Veronika Vrecionová.
Podle Šebka by řešením bylo podpořit rodinné farmy a lokální produkci. „Potřebujeme více malých a středních farem, které budou schopny zpracovávat suroviny na místě. Současný model koncentrovaného zemědělství nefunguje,“ dodává.
Jedním z největších problémů evropského i českého zemědělství je stárnutí farmářů. Jak motivovat mladou generaci, aby se věnovala této profesi? Vrecionová vidí řešení ve změně přístupu: „Neustále slyším sliby o snížení byrokracie, ale realita je opačná. Zemědělci se topí v papírování, což mladé lidi odrazuje. Musíme přejít od regulací k pobídkám,“ uvedla Veronika Vrecionová.
Další možností je modernizace. „Drony, digitalizace, přesné zemědělství – to všechno může mladým lidem přiblížit tuto profesi. Vidím to na zemědělských školách, kde studenti mají rádi nové technologie. Ale pokud nezměníme systém, mladé to nepřiláká,“ varuje europoslankyně Vrecionová.
Šebek pak zdůrazňuje důležitost rodinného hospodaření: „Nejlepší způsob, jak zajistit budoucnost zemědělství, je umožnit snadnější převod farem na mladší generace. Dnes je to administrativně složité a mnoho rodinných farem končí jen proto, že se nedokážou předat potomkům,“ říká.
Evropa potřebuje reformu zemědělské politiky
Diskuse v podcastu jasně ukázala, že problémy zemědělství v EU jsou mnohem hlubší než obavy z obchodních dohod. Oba hosté se shodli, že hlavním tématem by měla být reforma Společné zemědělské politiky, snížení byrokracie a větší podpora malých a středních farmářů.
„Evropa je přeregulovaná. Vidíme to i na dohodách, jako je Mercosur – máme přísnější pravidla než ostatní a firmy s námi kvůli tomu nechtějí obchodovat. Pokud se to nezmění, Evropa ztratí konkurenceschopnost,“ uzavírá Veronika Vrecionová.
Zemědělství je strategický sektor, který ovlivňuje potravinovou bezpečnost i ekonomiku. Je tedy na evropských politicích, aby nastavili pravidla tak, aby byly zachovány jak ekologické standardy, tak ekonomická udržitelnost tohoto klíčového odvětví.
(Autor: Eva Paseková)
předsedkyně europoslaneckého klubu ODS
členka Programového týmu ODS zemědělství