Tomáš Jirsa Články

 

Existují analýzy a studie, které říkají, že snížením ceny dojde k vyšší spotřebě a tím nahrazení výpadku rozpočtu a konkurence mezi pumpaři by zcela jistě cenu snížila. Ale hlavně, důvodová zpráva k pozměňovacímu návrhu byla zcela jasná. 

 

Poslanci ČSSD totiž návrh velmi dobře znali. Téměř přesně před dvěma lety, na schůzi Poslanecké sněmovny 12. června 2012, předložilo 24 poslanců ČSSD naprosto totožný návrh včetně stejné důvodové zprávy (viz dokumenty PS z této schůze). Ze stenozáznamu schůze se lze dočíst, že poslanec Milan Urban argumentoval pro snížení daně mimo jiné takto:"…Chtěl bych vás vyzvat k tomu, abychom také trošku řídili tuto zemi tak trochu jako firmu, která má prosperovat ... protože dobré manažerské rozhodnutí znamená peníze pro stát, znamená lepší konkurenceschopnost českých firem, a tedy zaměstnanost, chcete-­li, a znamená to také, že lidem, domácnostem se bude žít alespoň o milimetr lépe…". Pro tento návrh tehdy hlasoval nejen poslanec Milan Urban, ale i současný předseda vlády Bohuslav Sobotka nebo předseda Sněmovny Jan Hamáček. Nicméně, poslanci Nečasovy vlády návrh zamítli hned v prvním čtení jako populistický a tehdejší poslanec Radim Fiala za vládní koalici argumentoval stejně, jako dnes ministr financí: "…Snížení daně by mělo výrazně negativní dopad na inkaso spotřební daně z minerálních olejů, což je odhadováno až na 15,1 mld. korun…vláda považuje za nejisté dopady snížení daně na konečné ceny pohonných hmot pro spotřebitele, neboť nelze vyloučit, že určitá část daně by byla absorbována maržemi distributorů a prodejců pohonných hmot…". 

 

Politická situace se prostě obrátila. Je prostě něco jiného být v opozici a nemít zodpovědnost za státní rozpočet a být ve vládě. A ministr financí, jakkoli chce řídit stát jako firmu, výpadek ze státního rozpočtu snížením ceny benzinu a nafty nepřipustí. Z celé mediální debaty však vypadla jednoduchá otázka: Nebylo by to fajn, mít levnější benzin a naftu?