Přežije Boubínský prales péči „ochránců přírody“?
(MF DNES) Boubínský prales zažil v posledních čtyřech letech díky „ochráncům přírody“ nejhorší období ve své dlouhé existenci. V této době (2017–2021) vlivem rozšiřování bezzásahovosti v jeho nejcennějším jádru a nejbližším okolí odumřelo zcela zbytečně nejvíce mnohasetletých stromů.
Ochranu Boubínského pralesa navrhl před více než sto padesáti lety vystudovaný lesník Josef John. Od té doby se o něj příkladně starali lesníci a jeho původní podobu s nepatrnými změnami dochovali až do roku 2017.
Tento rok v samotném jádru pralesa a jeho těsném okolí vyvrátil mimořádně silný vítr několik tisíc smrků atraktivních pro množení kůrovce. Z větrem vyvrácených a polámaných stromů byla téměř polovina zpracována tak, aby se na nich kůrovec nemohl namnožit.
Nebezpečný les
Druhá polovina ale padla v bezzásahovém území a tam „ochrana přírody“ (tedy CHKO Šumava) byť jen zcela neškodné odkornění stromů zakázala. Z tohoto důvodu došlo k rychlému namnožení kůrovce v jejich kůře a to způsobilo rychlé napadení a následně i odumření většiny nejstarších stromů v samém jádru pralesa a v navazujícím komplexu Boubína.
„Ochránce přírody“ hromadné odumírání posledních nejstarších stromů v Evropě ani trochu netrápilo a podle jejich slov v jejich vlastním odůvodnění je nové rozšíření bezzásahovosti spíše těšilo. Další škoda vznikla i pro obyčejné obdivovatele pralesa, protože uschlé stromy již začínají samovolně padat, a tak, aby nebyl ohrožen život a zdraví lidí, bude muset být uzavřena část turistických stezek na poměrně dlouhou dobu. Až v roce 2021 se v Národní přírodní rezervaci Boubínský prales podařilo díky mimořádnému úsilí lesníků šíření kůrovce způsobené neodborným rozhodnutím „ochrany přírody“ zpomalit.
Namísto toho, aby se zaměstnanci „ochrany přírody“ z tohoto zlepšení přírody těšili, již připravují další kroky vedoucí k úplnému zničení posledních nejstarších smrků na Šumavě. Chtějí dále rozšiřovat bezzásahovost, která vždy vede k rozvratu lesníky dochovaných lesů, které všichni obdivují. I sami takzvaní ochranáři poukazují na to, že jsou zde stromy staré i přes dvě stě let. Mnohem starší stromy byly i na území Národního parku Šumava, ale po několikaletém chránění „ochránci přírody“ již všechny nejstarší smrky odumřely vlivem tzv. bezzásahovosti. Jinými slovy – „ochrana přírody“ se zasloužila o to, že všechny pralesní zbytky v Národním parku Šumava již nežijí.
Šumavský Green Deal
Záměrné ničení staletých lesů považuji za naprosto zbytečné utrácení veřejných peněz na „ochranu přírody“. Šumavský Green Deal, tedy rozšiřování bezzásahovosti prosazované „ochranou přírody“ poslední desetiletí není zadarmo, jak nám bylo v minulosti namlouváno, ale je draze placeno z našich daní nebo z prodeje vytěženého šumavského dřeva. Ekologičtí aktivisté v minulosti napadali politiky a lesníky, že chtějí na Šumavě těžit dřevo. Je ale faktem, že „ochrana přírody“, tedy správa NP Šumava, vytěží a prodá každoročně dřevo za cca 120 až 150 milionů korun – a tyto peníze i další státní dotace spotřebuje na svůj provoz, na „ochranu přírody“.
Jedinou správnou cestou tedy není rozšiřování bezzásahovosti, ale výrazná úspora peněz na přebujelém aparátu „ochrany přírody“, která marnotratně utrácí veřejné finance. Ale to je úkol pro nastupující ministryni životního prostředí a novou vládu.
senátor