Tomáš Jirsa Články

(ČT 24) Zahraniční mise. Téma, které může ovlivnit sestavování nové vlády, konkrétně podporu komunistů, kteří mají k misím zásadní výhrady. Vpodvečer se v Průhonicích setkali šéf hnutí ANO Andrej Babiš a předseda KSČM Vojtěch Filip. Kolem půl osmé se k nim nečekaně připojil i šéf ČSSD Jan Hamáček. Senát ve stejné době zároveň hladce schválil posílení některých nynějších zahraničních misí české armády a nové působení vojáků v Pobaltí. Téma Událostí, komentářů ČT24 pro místopředsedu senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Tomáše Jirsu.

David BOREK, moderátor:
V podvečer se v Průhonicích se setkali šéf hnutí ANO Andrej Babiš a předseda KSČM Vojtěch Filip. Zahraničí mise české armády a vážné námitky komunistů. Senát dnes sice posílení misí skoro jednoznačně odsouhlasil, ale to hlavní politické klání se odehraje ve sněmovně při hlasování o důvěře vládě. Mimochodem na onu schůzku politických lídrů neplánovaně přijel i šéf ČSSD Hamáček.

Jan HAMÁČEK, předseda strany /ČSSD/:
Žádný závěr z toho jednání není. My jsme si pouze vyměnili argumenty. A za sociální demokracii platí, že my stojíme za tím, aby prohlášení zachovávalo spojenecké závazky České republiky.

David BOREK, moderátor:
Pojďme přivítat politické hosty, kterými je poslanec za KSČM Leo Luzar. Hezký večer.

Leo LUZAR, člen zahraničního výboru PS PČR /KSČM/:
Hezký večer vám i divákům.

David BOREK, moderátor:
Senátor za ODS Tomáš Jirsa. Hezký večer i vám.

Tomáš JIRSA, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /ODS/
Dobrý večer všem posluchačům.

David BOREK, moderátor:
Pane Luzare, vaše strana tedy má problém s těmi zahraničními misemi. Vy souhlasíte s tím, co dnes řekl Andrej Babiš, že to je spíš formulační problém, že to není nic dramatického, že se to dá formulačně nějak, dejme tomu ulomit ty hroty. A pokud ano, co je nepřekročitelná věc pro KSČM?

Leo LUZAR, člen zahraničního výboru PS PČR /KSČM/:
Mě osobně velice mrzí, že vyjednávací tým Andreje Babiše, který připravoval programové prohlášení vlády, ty hroty neotupil už dávno. My jsme jako Komunistická strana Čech a Moravy již dávno avizovali určité problémy v programovém prohlášení vlády. A ono vlastně zůstalo stejné jako při prvním seznámení se s těmito materiály, a to už berme skoro půl roku. Čili my s tím máme velký problém, a to se nejedná jenom o ty mise. Je tam více věcí, na které se díváme velice kriticky.

David BOREK, moderátor:
Mimochodem je tam něco podobně silně tedy kriticky vnímaného i tedy s tou hrozbou možné nepodpory vládě jako jsou zahraniční mise? Nebo přece jenom ty zahraniční mise jsou tedy to nejsilnější, nejproblematičtější optikou KSČM?

Leo LUZAR, člen zahraničního výboru PS PČR /KSČM/:
Jsou tam dva momenty. Samozřejmě zahraniční mise jsou velice důležité. Já bych ještě připomněl důchodovou reformu. Připomněl bych referendum, které je tam také velice špatně formulačně zmíněno, pokud použiju slova pana Andreje Babiše.

David BOREK, moderátor:
Pane Jirso, senát podpořil rozšíření zahraničních misí. Na rovinu si řekněme, že opravdu to hlavní politické klání se ale bude odehrávat v dolní komoře. ODS v horní i dolní komoře v tomto ohledu nabízí ČSSD a hnutí ANO opravdu bezpodmínečnou podporu pro tento plán. Nebo tam jsou taky nějaké pochyby?

Tomáš JIRSA, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /ODS/
V Poslanecké sněmovně, jak všichni víme se vedla debata o tom, jestli vláda v demisi má navrhovat takto závažné usnesení. Ale po tom dnešním rozhodnutí Senátu, protože ty obě komory musí o misích rozhodnout identicky, tak já na 99,9 procent předpokládám, že ty mise budou schváleny i v Poslanecké sněmovně. Jak už tady zaznělo prostě komunisté do toho hodili vidle a je to typická ukázka, že když se po 28 letech poprvé dostala komunistická strana ne sice k vládě ale aspoň jaksi k účasti zezadu na vládě, tak prostě zpochybnila tu nejdůležitější pro nás pro Českou republiku nejdůležitější euroatlatntickou vazbu, a to je vazba do NATO a naše mise. Takže to ukazuje prostě na, na problematiku vládnutí s komunistickou stranou a myslím, že ještě sociální a demokraté a ANO si s tím užijí.

David BOREK, moderátor:
Pane Luzare, krátká reakce prosím.

Leo LUZAR, člen zahraničního výboru PS PČR /KSČM/:
Já bych kolegu pouze upozornil, že samozřejmě nehovoří za všechny občany České republiky a je velice hodně občanů České republiky, kteří naši účast v NATO a hlavně v misích, které nejsou pod mandátem Rady bezpečnosti OSN a nemají teda ten statut mezinárodního práva, docela jasně kritizují. To je i náš postoj, my se s tím netajíme, dlouhodobě říkáme. A říkáme také to, že samozřejmě ctíme mezinárodní závazky, která Česká republika přijala, byť jsme se na nich my jako komunisté nepodíleli. Ale nám vadí to, že prostě, i když my signalizujeme, že jsme ochotni tolerovat tuto vládu a máme nějaké podmínky, které jsme dopředu řekli, netajili jsme se s nimi nikdy. Tak tato vláda, která o naši podporu stojí, nám dělá tady tyto věci a do programového prohlášení si napíše záležitosti, které jsou pro nás nepřijatelné.

David BOREK, moderátor:
Mimochodem, které z těch tedy misí jsou podle vás v rozporu, pane Luzare, s mezinárodním právem, které nemají mandát Rady bezpečnosti OSN?

Leo LUZAR, člen zahraničního výboru PS PČR /KSČM/:
Můžu zmínit Afghánistán, můžu zmínit Irák.

David BOREK, moderátor:
V obou případech?

Leo LUZAR, člen zahraničního výboru PS PČR /KSČM/:
Obě dvě mise mají být silně posíleny českými vojáky, což považujeme za docela špatné.

David BOREK, moderátor:
Pobaltí vám také vadí?

Leo LUZAR, člen zahraničního výboru PS PČR /KSČM/:
Pobaltí, bavme se o tom, že to jsou státy, které jsou v NATO a pokud naši vojáci budou cvičit ve státech NATO, s tím asi nic neuděláme, ale nám se jedná hlavně o tyto státy, kde se vlastně již desítky let vedou boje bez jakéhokoliv cíle, bez nějaké snahy ukončit tyto boje. A pouze se tam dodává živá síla, stojí to velké miliardy a ten cíl, mír, který byl na začátku řečen, že prostě mír v těchto zemích bude dosažen, touto silou vojenskou aliančních prostředků zatím dosažen nebyl.

David BOREK, moderátor:
Ano děkuji. Ještě prosím necháme reagovat pana Jirsu. Námitky proti Iráku a Afghánistánu, tak obzvláště v Afghánistánu skutečně od invaze nebo od začátku té koaličního útoku na sklonku roku 2001, tak ta země není asi předpokládám Švýcarskem Střední Asie, je to tak?

Tomáš JIRSA, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /ODS/
Samozřejmě není, ale od toho tam jsou ti vojáci. Ale já musím opravit pana poslance. Žádná z těch misí není bojová, žádná z těch misí prostě nebojuje. To jsou všechno podpůrné a výcvikové mise. A Afghánistán a Irák a Mali jsou pro českou armádu 3 takové klíčové země, kde pomáháme. A jaksi pan poslanec myslí, že to bude snazší bez našeho výcviku prostě půjde. Takže ta situace se mírně zlepšuje. NATO přijalo jinou strategii, než mělo před několika lety, že opustíme ty země a že necháme pořádek armádu v těch zemích, policii v těch zemích už pouze na jejich vládách, ale ukázalo se, že to není efektivní strategie. Takže naše mise tam působí jako výcvikové, podpůrné. Učíme jejich policisty, vojáky a podobně. Ale jsou to klíčové země pro stabilitu v daném regionu a NATO si vyhodnotilo tyto země jako důležité a my se na tom podílíme. A já říkám, pánbůh zaplať, protože neplníme ty 2 procenta, na které jsme se několikrát podepsali do rozpočtu NATO.

David BOREK, moderátor:
Dobře.

Tomáš JIRSA, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /ODS/
Takže zaplať pánbůh, že aspoň v těch misích jsme takhle vidět po boku našich spojenců.

David BOREK, moderátor:
Pane Luzare, prosím ještě mi vysvětlete ten mandát Rady bezpečnosti OSN. Protože přeloženo do praktické politiky to znamená, že pokud budeme trvat na tom, že všechny mise, všechny akce v zahraničí české armády mají mít mandát Rady bezpečnosti OSN, tak tím dáváme vlastně nad českou obranou politikou právo veta 5 velmocem, které jsou stálými členy s právem veta v Radě bezpečnosti OSN. A já se jenom ptám jako obyvatel země, která v 38. roce zažila to, když se 4 velmoci na něčem dohodly, jestli to je správná cesta se ohánět nebo brát jako skutečně bernou minci Radu bezpečnosti OSN.

Leo LUZAR, člen zahraničního výboru PS PČR /KSČM/:
Já bych tady hlavně zdůraznil to slovo mezinárodní právo. Právě po zkušenostech z před druhé světové války vznikla Rada bezpečnosti OSN, která si dala za cíl hledat komunikaci. Komunikaci u kulatého stolu mezi těmi velmocemi, které se na svět dívají ze svého velmocenského pohledu.

David BOREK, moderátor:
Ano, ale proč.

Leo LUZAR, člen zahraničního výboru PS PČR /KSČM/:
A prostě se musí komunikovat.

David BOREK, moderátor:
Jasně já tomu rozumím. Ale nerozumím tomu, jestli to je v zájmu České republiky opravdu dávat právo veta komukoliv z této pětice zemí. Já je připomenu jsou to Spojené státy americké, je to Francie, je to Spojené království, Velká Británie tedy, je to Rusko a je to Čínská lidová republika.

Leo LUZAR, člen zahraničního výboru PS PČR /KSČM/:
Všechno jsou to jaderné velmoci, všechno jsou to velice lidnaté země, které mají samy velký zájem na tom, aby ve světě byl mír. Jsou to i silné ekonomiky. Čili my jako Česká republika bychom měli dbát na to, aby bylo dodržováno mezinárodní právo hlavně právě ze strany těchto velmocí. A to, co se momentálně rozehrává ve světě, kdy si ty velmoci navzájem ukazují svoji sílu a snaží se jít na hranu, někdy až za hranu tohoto mezinárodního práva, považuji za velice špatné a hodně nebezpečné právě pro nás, pro malé země ve světě.

David BOREK, moderátor:
Jenom si dovolím upozornit, že ta Mnichovská dohoda, která vznikla z té dohody 4 velmocí, byla z hlediska mezinárodního práva až v hloubi 40. let platná, než ji negovaly západoevropské vlády. Tak se jenom ptám, jestli opravdu ta centralita mezinárodního práva je na místě, ve chvíli kdy mezinárodní právo občas prostě píšou vítězové. Stejně jako se říká, že dějiny píšou vítězové, tak občas mezinárodní právo je to, na čem se shodnou velmoci s právem veta v Radě bezpečnosti OSN.

Leo LUZAR, člen zahraničního výboru PS PČR /KSČM/:
Máte pravdu, pravdu píšou vítězové. Ale my malé státy právě proto máme mít dohromady společný hlas a tlačit tyto velmoci k tomu, aby spolu jednayi a ne se stavět na jednu stranu, když víme, že ta velmoc se posouvá v rámci mezinárodního práva řekněme za tu hranu a nemáme tleskat jim za ty kroky, ale naopak je máme kritizovat, že nehledaly všechny cesty mírového řešení. A to vidíme v Sýrii, to vidíme dneska v mnoha zemích světa. Bohužel ze strany Spojených států amerických, jimiž jsme vázáni ve společném paktu NATO.

David BOREK, moderátor:
Pane Jirso, reakce na tu, na tu tématiko mezinárodní právo.

Tomáš JIRSA, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /ODS/
Samozřejmě s panem poslancem nemohou souhlasit, když sám říká, jak velmoci zvyšují svoji sílu a někdy jdou až za hranu, tak přece všichni musíme být rádi za to, že jsme součástí nejsilnějšího obraného uskupení na světě, Severoatlantické aliance. Takže nic bych za to neměnil a zaplať pánbůh, že jsme členy NATO, a že jsme článkem 5 všichni chráněny, jak by ty malé země, jak říká pan poslanec, měly vliv na to, aby spolu velmoci komunikovali. Zaplať pánbůh, že jsme členy Severoatlantické aliance.

David BOREK, moderátor:
Mimochodem, pane Jirso, k té Severoatlantické alianci už po několikáté za poslední roky se Turecko odlišuje od názorů Severoatlantické aliance v klíčových otázkách. Tentokrát, když se velice s pochopením vyslovilo vůči těm demonstracím v Gaze, a to je i setrvalý postoj jakási blízkost mezi Erdoganem a hnutím Hamás. Je na místě mluvit o NATO jako o jakémsi spolku demokracií? Ve chvíli, kdy tam je tedy i Turecko, které opravdu je politicky i mezinárodně politicky orientováno dost jinak.

Tomáš JIRSA, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /ODS/
Samozřejmě to, co se stalo před, už to je možná 2 roky v Turecku, ta vnitřní krize, tak to byla velká krize i vnitřní NATO. Víme, že vojenští přidělenci Turecka někteří žádali o politický azyl v těch zemích, kde byli přiděleni, konkrétně v Bruselu a v dalších zemích. Byla to velká krize. Nicméně to Turecko přece desítky let bylo pevnou součástí a fungovalo bezpečně. Já pevně doufám, že se ta situace v Turecku uklidní. Teď přijdou nové volby, uvidíme, jak dopadnou. A bude Turecko nadále pevnou součástí NATO. Ano, teď jsou ty vztahy v určité krizi, to s vámi souhlasím, ale nemá to vliv na, na celkovou sílu obranné aliance NATO.

David BOREK, moderátor:
Pánové, myslím, pánové Leo Luzare a Tomáši Jirso. Já vám prozatím děkuji, zdůrazňuji to slovo prozatím, protože za chvíli se k jednomu zahraničně politickému tématu ještě s vámi vrátíme.

Vracíme se na náš politický duel, Leo Luzar a Tomáš Jirsa. Pánové, takže západní Balkán a jeho dejme tomu integrační aspirace. Pane Jirso, podporujete, myslím jako ODS ale vlastně i jako vy senátor a politik to, aby tyto země západního Balkánu byly přijaty do Evropské unie?

Tomáš JIRSA, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /ODS/
Je tam potřeba dělat mezi těmi zeměmi přece jenom rozdíly, ale obecně se dá říct, že osobně podporuji vstup zemí bývalé Jugoslávie do Evropské unie. My jsme během posledního roku se senátním výborem zahraniční věci obrany a bezpečnost projeli všech těch 6 s Chorvatskem 7 zemí bývalé Jugoslávie. Mluvili jsme se všemi vládami. Mluvili jsme se všemi představiteli parlamentu. A musím potvrdit, co říkal pan redaktor v předchozím vstupu, že všechny vlády usilují o vstup do Evropské unie. Nevidí prostě jinou možnost. Určité povzbuzení v Černé Hoře a v Albánii je ten vstup do NATO. A všechny vlády ale zároveň opakují prostě to, že ty rozhovory jdou velmi pomalu. Ta přístupová jednání jsou prostě velmi pomalá a v některých zemích pak se zvyšuje vliv prostě jiných zemí, třeba v Srbsku samozřejmě se zvyšuje vliv Ruska, v Bosně a Hercegovině tam mají tu republiku srbskou, tam ten prezident přímo si telefonuje s Putinem, ale vzrůstá tam třeba vliv zemí ze zálivu, že tam kupují pozemky lidé a nemovitosti lidé ze Saúdské Arábie a podobně.

David BOREK, moderátor:
Jak to může ovlivnit vstup do Evropské unie? Předpokládám, že pouhý vstup do Evropské unie nezakáže prezidentovi republiky srbské v Bosně si zavolat s Putinem a nezakáže nějakému šejkovi z Kataru, aby zafinancoval mešitu někde v Jajce nebo v Sarajevu.

Tomáš JIRSA, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /ODS/
Ano, ale ty země se dostávají do většího vlivu těchto zemí a my jsme to cítili ze všech rozhovorů nebo jsme se o tom prostě bavili, že tím, že Evropská unie nepospíchá a v podstatě před 4 lety Juncker vyhlásil, bylo to spíše pro staré Evropské země, ale vyhlásil, že žádné rozšiřování budoucích 5 let nebude. Zpomalilo to úsilí těch zemí o ten vstup. Dokonce v některých zemích v těch maličkých jsme měli pocit, že to může vést k tomu, že ty vlády, které tam teď jsou, tak vytvořily se svojí opozicí určitý a teď to berte s nadsázkou, určitý kartel a nebude-li vstup do Evropské unie, tak si budeme takhle po svém vládnout samy. Jde to velmi pomalu a cítili jsme v těch návštěvách a znovu říkám, projeli jsme všechny země, mluvili jsme se všemi představili. Slyšeli jsme velké nářky na to, jak to jde pomalu, přesto ten cíl zůstává. Ještě mi dovolte jednu věc z Makedonie.

David BOREK, moderátor:
Velice stručně prosím.

Tomáš JIRSA, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /ODS/
Byli jsme na hranicích mezi Makedonií a Řeckem. Slouží tam 45 našich policistů a Makedonie dvěma ploty s ostnatými dráty na hoře chrání hranici, chrání otevření balkánské trasy, protože Řecko nechává volný pohyb všem migrantům.

David BOREK, moderátor:
Jasně ale.

Tomáš JIRSA, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /ODS/
Makedonie, která není ani v Evropské unii ani v NATO, tak chrání Evropskou unii před nelegálním přílivem migrantů. Takže ta si zaslouží naši úctu.

David BOREK, moderátor:
Leo Luzar a postoj KSČM k západnímu Balkánu?

Leo LUZAR, člen zahraničního výboru PS PČR /KSČM/:
Země západního Balkánu již v Evropské unii měly dávno být. To je obrovská chyba, co Evropská unie udělala. Jestli to bylo způsobeno politikou, protože Evropská unie ve svém základu to byl evropský hospodářský prostor, který pouze později převzal určitou politickou roli a snažil se tou ekonomickou silou protlačovat politické názory, nejenom ekonomické. Přispěl k tomu, že se ekonomicky rozdělily státy Balkánu. Místo, aby je sjednocovala a hledal společné cesty, tak určoval tyto země jako země první třídy, druhé třídy, třetí třídy. Některé přijal hned, některé později a na některé tlačil, že příslibem, že je přijme, budou nějaké změny vnitropolitické v těchto zemích. To byla obrovská chyba. A dneska vidíme ty důsledky. Je pravdou, že země jako Srbsko neslo obrovskou tíhu migrační krize, té balkánské cesty. Srbsko je zastavilo, to nebyla dohoda Turecko Řecko. Dle mého názoru Srbsko tady sehrálo velice důležitou roli a Evropa by měla být vděčna Srbům za to, že se zabránilo obrovskému přílivu migrantů směrem do Evropy.

David BOREK, moderátor:
Abych to shrnul KSČM prostě i teď říká těch 6 zemí a ptám se úmyslně takto, všech těch 6 zemí ano v Evropské unii?

Leo LUZAR, člen zahraničního výboru PS PČR /KSČM/:
Samozřejmě KSČM říká, že Kosovo patří Srbsku. Jinými slovy říkáme, že prostě tady mezinárodní právo funguje. Mezinárodní právo řeklo, že Kosovo je nedílnou součástí Srbska a pokud hovoříme o přistoupení do Evropské unie Srbska, hovoříme o tom, že balkánské země patří do Evropské unie. Tady si to musíme jasně říci a měly tam již být dávno. A ta mapka, co tady na obrazovkách byla vidět, jasně poukazuje, v čem je problém. Prostě Evropa nemůže zůstat dlouhodobě bez toho jádra balkánských zemí a nemůže být jednotná z toho pohledu konzistentní ochrany hranic a my je potřebujeme chránit. A pokud tyto země tady nebudou, nejsme schopni to ochránit.

David BOREK, moderátor:
Ještě, pane Luzare, tady to využiji opět jako tedy zákonodárce tuzemský. To Kosovo bude KSČM třeba i v rámci těch jednání o toleranci vlády uvažovat nebo usilovat o revizi české postoje ke Kosovu? Jenom prosím stručná odpověď.

Leo LUZAR, člen zahraničního výboru PS PČR /KSČM/:
Je to samozřejmě možné, v těch programových projektech toto není zahrnuto. Hovoří se tam o rozšiřování V4, které také má určité aspekty problematické, viz uznání Kosova, neuznání Kosova Slovenskem, uznání Českou republikou. Čili ty vztahy jsou problematické. Je to jedna z věcí, na které se velice citlivě díváme a budeme se snažit v té budoucí zahraniční politice této vlády směřovat k tomu, aby se hledaly ty cesty návratu k tomu mezinárodnímu právu a dodržování národního práva.

David BOREK, moderátor:
Pane Jirso, také prosím velmi stručně Kosovo revize českého postoje ke Kosovu k uznání Kosova, ano, nebo ne?

Tomáš JIRSA, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /ODS/
Bude to velmi problematické. Bavíme se o mezinárodním právu. Jednou jsme tu zemi uznali, byť jsem s tím nesouhlasil. To Kosovo je problém v těch všech zemí s přijetím do Evropské unie. Sám ten problém bych cítil.

David BOREK, moderátor:
Tomáš Jirsa a Leo Luzar, děkujeme za účast v dnešním vysílání, na shledanou.

Leo LUZAR, člen zahraničního výboru PS PČR /KSČM/:
Na shledanou.

Tomáš JIRSA, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /ODS/
Na slyšenou a hezký večer.

Tomáš Jirsa

senátor