Stanislav Orság Články

Bezpečnost ve městě, problematika sociálně slabších a nepřizpůsobivých občanů, to jsou věci, které Šternberany trápí asi nejvíc.

Pojem „bezpečnost“ se poslední dobou ve Šternberku skloňuje poměrně často. Můžete čtenářům přiblížit, s jakými problémy se město v tomto směru potýká?

Bezpečnost ve městě, problematika sociálně slabších a nepřizpůsobivých občanů, to jsou věci, které Šternberany trápí asi nejvíc.  Oproti loňsku, kdy jsme mimo jiné zaznamenali řetězec krádeží jízdních kol, vloupání do sklepů a garáží i další drobnou kriminalitu, je letos situace v tomto ohledu o něco lepší. Přesto si občané na stránku bezpečnosti a pořádku stěžují nejvíc. To pramení z přítomnosti několika skupin obyvatel: osob bez přístřeší, osob závislých na návykových látkách a v neposlední řadě sociálně vyloučených skupin osob. Lidem nejvíce vadí četné skupinky romských obyvatel, kteří se sdružují v určitých lokalitách a už jen svojí přítomností způsobují, že lidé vyslovují menší pocit bezpečnosti.

Souvisí tento problém také s příchodem teplejšího období?

Určitě ano. Pomalu začíná léto, venku je hezky a lidé tráví volný čas v parcích, na veřejných prostranstvích… Stejně tak ovšem i ty skupiny osob, o kterých jsem mluvil. Občané pak mají pocit, že je jich stále víc, protože se s nimi častěji setkávají.

Občas se také mezi lidmi objeví zpráva, že město dostává dotace, aby sem mohlo nastěhovat romské rodiny a podobně… Jak jste už ale zmínil i v jiných médiích, jedná se o fámy.

Ano, nejen ve Šternberku, ale v celé republice kolují různé „zaručené“ informace, ke kterým přispívá i celková nálada ve společnosti. Naposledy si mi stěžoval starosta Litovle, že v jejich městě jsou nové rodiny sociálně slabých, kteří pochází ze Šternberka. Ovšem samotná radnice ani v Litovli, ani Šternberku žádné kroky k podpoře stěhování jakýchkoliv skupin osob nepodniká, stejně tak chci všechny ujistit, že neexistují ani žádné dotace či podpory, které bychom v tomto směru měli snad čerpat. Na druhé straně ale nemůžeme nikomu zakázat se do města přistěhovat. Většina nemovitostí je v soukromém vlastnictví a je jen na majitelích koho do bytů nebo domů nastěhují, s kým uzavřou nájemní smlouvu apod. Nerozhoduje o tom vedení žádného města. Pokud budete pronajímat byt, nebudete se chodit ptát starosty, koho si do něj můžete nastěhovat (úsměv). Bohužel v tomto ohledu je štědrý sociální systém našeho státu na straně nejrůznějších podnikavců, kteří jej i tímto směrem využívají.

Můžete přiblížit, co tedy město dělá pro to, aby se lidé cítili bezpečněji?

V této oblasti působí celá řada subjektů od Policie ČR, městské policie až po různá občanská  sdružení.  Já se pravidelně potkávám s Policií ČR, Městskou policií, měl jsem několik jednání s koordinátorkou Policie ČR pro národnostní menšiny, působí zde hodně neziskových sdružení  –   snažíme se společně scházet, informovat se o tom ,co se aktuálně děje, plánujeme společné akce. Musím říct ale, že je to velmi těžké, protože univerzální „lék“ prostě neexistuje.  Postupy a řešení, která se sama nabízí „selským rozumem“ bohužel v prostředí našeho právního řádu často nejsou možná. Při Svazu měst a obcí se setkávám se starosty, kteří pociťují ten samý problém, zejména se sociálně slabými. Navrhli jsme řadu opatření týkajících se změny systému výplaty sociálních dávek, řešení přestupků, pravomocí městské policie a podobně, společně se snažíme působit na orgány státní správy, poslance. Je to ale běh na velmi dlouhou trať.
Všem, kteří mi píší a stěžují si na situaci ohledně bezpečnosti, vždy nabízím osobní schůzku, kde jim rád sdělím, co vše se snažíme dělat, na co narážíme a s čím se potýkáme. Jednoduchá a na první pohled samozřejmá řešení zde opravdu ale nefungují.

Komunikujete přímo s romskou menšinou ? Probíhají nějaká jednání?

Romové jsou zvyklí na jiný způsob života, mají jiné životní hodnoty a postoje a většina problémů pramení z toho, že se chovají zkrátka odlišně. Pokud nebudou hluční a hrubí, budou udržovat pořádek, jejich děti budou chodit do školy apod., pak si jich většinová společnost přestane všímat; tato komunita se však přes veškerou péči, aktivitu neziskových organizací, projekty na integraci stále neumí ztotožnit s většinovým soužitím. Jednání probíhají, jenže ve Šternberku je více romských rodin, které mezi sebou roky vedou spor, a je obtížné je dostat všechny ke společnému stolu. V minulosti si měli zvolit jednoho zástupce, prostřednictvím kterého by s námi komunikovali, jenže druhá rodina tohoto zástupce neuznává. I tak se uskutečnilo ale mnoho schůzek, kdy jsme se snažili vyjednat nějaké dohody, pravidla soužití, ovšem výsledky jsou vidět vždy jen velmi krátkodobě a můžeme vše absolvovat znovu.

Vraťme se ještě k nástrojům, které pomáhají zajistit větší bezpečnost ve městě. Jakou roli mezi nimi hraje městská policie?

Městská policie slouží k ochraně veřejného pořádku v mezích zákona a svých pravomocí. Její působnost není postavena na stejnou úroveň jako Policie ČR. Police obecně (ČR i MP) se dle mého názoru potýká s nedostatkem přirozeného respektu a autority. Velký podíl na tom mají naše zákony a jejich vymahatelnost. Když Vám policista v např.  Německu nebo Rakousku řekne, že nemáte něco dělat, uposlechnete. V opačném případě následují tvrdé sankce. V ČR, i když policista postupuje přiměřeně tvrdě, často se sám pak potýká se stížnostmi nebo žalobami ze strany pachatelů přestupků nebo trestných činů.

Policie také třeba – na rozdíl od představ lidí - nemůže zasáhnout v případě, kdy lidé jen sedí na lavičkách nebo se třeba skupina lidí hlučně baví. Musí dojít k prokazatelnému porušení právního řádu a i to je často zpětně zpochybňováno.

Lidé si myslí, že policie nás stojí moc financí, že je zbytečná a není k užitku. Není to ale tak.  Všem kritikům vždy doporučuji si přečíst zprávu o činnosti Městské policie, která je ke stažení na webu www.sternberk.eu. Teprve z ní každý získá obraz toho, co vše spadá do působnosti a činnosti městské policie.  S jejich velitelem, Pavlem Pospíšilem, jsme se na jaře snažili přehodnotit práci a priority městské policie, protože dělá opravdu všechno – např.  doručování  písemností pro orgány státní správy, odchyt toulavých psů, řízení dopravy u havárií apod. Některé činnosti jsme z jejích povinností odebrali a na jiné naopak chceme klást větší důraz: chceme, aby byli strážníci opět vidět více pěšky na ulicích.

Loni jsme také přijali dva asistenty prevence kriminality – jedná se o dvě místa, která financuje ministerstvo vnitra a která jsou časově omezená. Jsme jediné město v Olomouckém kraji. Další města se po našem vzoru o získání těchto asistentů snaží. Tito pracovníci působí preventivně tam, kde není potřeba přímo zásah ozbrojeného policisty nebo strážníka. Chodí do vyloučených lokalit, mezi narkomany i bezdomovce, mluví s nimi, monitorují jejich činnost. Hlídají přechody pro chodce u škol, kontrolují záškoláctví, prochází herny, riziková místa, dětská hřiště a v neposlední řadě třeba komunikují i se seniory, kteří se často nechají zlákat podomními prodejci a různými „výhodnými“ nabídkami.

Můžete na závěr Šternberanům poradit, jak se mají zachovat, pokud se stanou svědky nějakých výtržností, krádeže, nehody?

Často se mi stává, že za mnou přijde občan a řekne mi, že byl před čtrnácti dny svědkem toho, jak výrostci demolovali dětské hřiště, ničili veřejnou zeleň, znečišťovali veřejné prostranství apod. Pokud spatříte něco takového, pak ihned volejte městskou nebo státní policii. Nejhorší je být lhostejný, protože pachatelé pak získávají pocit beztrestnosti.

Ing. Stanislav Orság

předseda místního sdružení
člen oblastní rady
člen kontrolní a revizní komise
starosta
krajský zastupitel