Rudolf Blažek Články

Proto jsem kritický k aktuálně zveřejněnému a pro mnoho lidí jistě nečekanému záměru současného vedení města, aby stávající stánky do konce roku zmizely a nahradilo je pouze šest kamenných provozoven jednotného vzhledu, ve kterých si Pražané nebo turisté budou moci zakoupit květiny, tiskoviny nebo například pečivo.

 

Vzpomínám si, jak se proti našim tehdejším plánům v roce 2007 vzedmula velká vlna odporu veřejnosti, notně podporovaná médii. „Zapomeňte, stánky končí! Neberte nám buřty, páni radní! Stánky na Václavské náměstí patří! Město se dobrovolně vzdává své tradice.“ V médiích se v té době objevila řada článků s takto dramatickými titulky, živě se diskutovalo na mnoha fórech, vznikaly dokonce petice. Město po tlaku veřejnosti od plánů na odstranění stánků ustoupilo a s odstupem času si myslím, že to je dobře. Původně jsme totiž sledovali jen jednu stranu mince. Jako efektivnější opatření, jak se starat o bezpečnost, aniž bychom přitom museli rušit tradiční nabídku rychlého občerstvení, se totiž ukázaly jiné naše kroky. Na náměstí jsme kromě jiného zesílili přítomnost strážníků, zakázali prodávat tvrdý alkohol a zvýšili frekvenci vyprazdňování košů.

 

Z diskusí s mnoha Pražany jsem si v průběhu let uvědomil, že pro nemalou část obyvatel hlavního města znamená možnost občerstvení na „Václaváku u stánku“ něco tradičního, co by nemělo zmizet. Dokonce i pro ty, kteří se občerství na náměstí „jednou za uherský rok“. Prostě jen chtějí mít ten pocit, tu možnost podlehnout pokušení se příležitostně dopustit stravovacího prohřešku. 

 

Ze všech stran je už dlouho slyšet, jak Praha stojí o turisty a jak je jejich zájem pro metropoli důležitý. Ale upřímně, myslím si, že řada turistů si raději místo květiny koupí zmiňovanou klobásu „na stojáka“. Je samozřejmě spousta těch, kteří dají v těchto místech přednost nadnárodním provozovnám rychlého občerstvení či luxusním restauracím, ale spousta jiných bude raději jíst na ulici, protože to považuje za něco originálnějšího až exotického. Je dobře, že tu máme turisty, s odlišnými osobními preferencemi. A platí to samozřejmě i o samotných Pražanech. Pokud chceme spokojené, ať už domácí či zahraniční návštěvníky centra města, měly bychom jich nabídnout co nejširší možnosti a výběr ve všech oblastech. Domnívám se, že odstraněním stánků s rychlým občerstvením z Václavského náměstí tyto možnosti zúžíme, aniž bychom v konečném důsledku zvýšili bezpečnost.

 

Nezpochybňuji, že současná frekvence stánků vadí některým místním obyvatelům, Sdružení Nového Města pražského či majitelům kamenných obchodů. Chybí mi zde ale širší záběr veřejné diskuse. Vedení města by si mělo nejdříve s Pražany vydiskutovat, zda ti stánky s rychlým občerstvením na náměstí skutečně chtějí či ne a až potom rozhodnout o dalším postupu. Mělo by se vyhnout chybě, kterou jsme udělali před pěti lety, když byl záměr zveřejněn bez varování jako téměř hotová věc. Nečekané oznámení současného vedení magistrátu, že do konce roku stánky na Václavském náměstí skončí, vypadá jako pokus o vstup do stejné řeky. 

 

Výživový poradce vám řekne, že když vyřadíte ze své stravy hamburgery a klobásy, uděláte pro své zdraví jen dobře. Pokud však vezmeme Václaváku vůni grilovaných uzenin, jeho kondici neprospějeme, naopak ho připravíme o část jeho osobitnosti. Proto za sebe říkám: klobásy Václaváku nebrat, protože mu sluší!