Přemysl Sobotka Články

 

Vážené dámy a pánové, milí přátelé,

 

každoročně se zde svobodně scházíme k uctění památky obětí komunismu, ale nesmíme přehlížet to, že velká část naší společnosti je z mnoha důvodů občansky apatická a nejnebezpečnější na takové situaci je to, že mnoho lidí nepovažuje za důležité znát minulost této země a nutné se umět pomocí minulosti orientovat v problémech současnosti i nebezpečích, která nám hrozí v blízké budoucnosti.

Veliký český spisovatel světového formátu, demokrat a humanista Karel Čapek již v prosinci 1924 ve svém textu „Proč nejsem komunistou?“ napsal mimo jiné i toto: „Poslední slovo komunismu je vládnout a nikoli zachraňovat; jeho velikým heslem je moc a nikoli pomoc. Chudoba, hlad, nezaměstnanost nejsou mu nesnesitelnou bolestí a hanbou, nýbrž rezervou temných sil, kvasící hromadou zuřivosti a odporu. Nejdivnější a nejnelidštější na komunismu je jeho zvláštní pochmurnost. Čím hůře, tím lépe…Nenávist, neznalost, zásadní nedůvěra, to je psychický svět komunismu; lékařská diagnóza by řekla, že je to patologický negativismus…“

 

Škoda, že především naši intelektuálové v letech 1945 – 1948 asi Karla Čapka příliš nečetli. Údaje na deskách schodiště tohoto pomníku o počtech popravených, umučených, uvězněných a z vlasti vyhnaných do exilu jsou však krutě pravdivým potvrzením Čapkova hlubokého instinktu a to spisovatele asi ani ve snu nenapadlo, co jednou dokáží komunisté na Sibiři, v Kambodži či na severu Korejského poloostrova.

 

O to více zůstává naší povinností se neschopnosti lidstva brát si poučení z historie a nedovolit, aby se v našem politickém a společenském životě opět pevně ukotvili lidé typu Klementa Gottwalda, Zdeňka Nejedlého či Gustáva Husáka. Proto je nutné připomínat historické pravdy o totalitním komunistickém režimu a také musíme tvrdě protestovat proti výrokům soudružky Semelové a dalších současných komunistů, kteří zlehčují a opět pokřivují historii, a tak urážejí oběti komunistů.

 

Jsme to povinováni nejenom budoucnosti této země, ale stejně tak i obětem totalitních režimů v její novodobé historii. Čest jejich památce!

 

Děkuji vám za pozornost.