Přemysl Sobotka Články

České Budějovice, Výstaviště, 30. srpna 2012

 

 

Vážený pane ministře, dámy a pánové, vážení spoluobčané,

 

jsem velice rád, že vás dnes mohu všechny srdečně pozdravit při příležitosti slavnostního zahájení 39. ročníku mezinárodní výstavy „Země živitelka“. Ať již prošla naše země za ty roky jakýmikoliv proměnami, tato výstava si svou popularitu u široké veřejnosti udržela právem. Logika tohoto faktu spočívá především v tom, že si ti, kteří se věnují zemědělství a výživě svého národa náš respekt a pozornost vždy plně zaslouží.

 

Stejně tak si zaslouží naše poděkování všichni ti, kteří tuto velkou akci s charakterem celonárodních dožínek, organizují a připravují. Víme dobře, že navázat na nejslavnější doby tradic, které z českých hospodářů dělalo mistry svého stavu doma i v zahraničí – za všechny příklady uveďme české zemědělce na Volyni – nebylo a ani dnes není vždy nijak jednoduché. Sotva pominuly doby násilného kolektivismu a „poroučení větru dešti“, které náš venkov hodně poškodilo, musí český zemědělec čelit novým zákazům, příkazům, nařízením a regulacím a byrokratům, kteří jsou stejně nepoučitelní jako ti z minulosti. Často je lze od sebe odlišit jen tím, že jedni chtěli všude na našich polích vysázet kukuřici, zatímco ti noví by si pro změnu vystačili s řepkou.

 

Budoucnost českého zemědělství a českého venkova nám proto nesmí být lhostejná. Jsem však věčný optimista a tak věřím, že duch lidí, jako byl například velký český sedlák, politik a vlastenec Antonín Švehla a řada dalších významných osobností v českém zemědělství v řadě generací, z této země nezmizí a že se nebudou z našich polí mizet chmel, cukrová řepa, obilí či brambory jenom proto, že o tom bude zase rozhodovat někdo, kdo tomu vůbec nerozumí.

 

Dnes však chci všem přítomným především popřát příjemný den, aby se všem na této výstavě líbilo, a aby jsme měli důvod se zde v dobré náladě za rok opět sejít.

 

Děkuji vám za pozornost.