Vyjádření k žádosti o vydání
Považuji za svou povinnost vyjádřit se k poslednímu vývoji v kauze obviněných bývalých poslanců ODS, která se podle názorů vrchního státního zástupce Ivo Ištvana týká i mě. Z jeho posledních výroků jsem konsternován.
Jeho nejnovější teorie, že začne rozlišovat jednání podle budov, kde probíhala, už dosahuje rozměrů absurdního dramatu. Nikoliv absurdní komedie, protože tady končí legrace. Je to absurdní drama, které Ivo Ištvan rozehrává s obviněnými i dalšími aktéry a troufám si říci i s celou naší zemí.
Sám říká, že jde o odvážnou právní konstrukci nebo že jde o proces nalézání práva. Ptám se, jak dlouho bude provádět své právnické experimenty? Provádí je na živých lidech, to nejsou pokusná zvířata. Copak si neuvědomuje, že tuto zemi přivedl za kraj politické krize, na kraj ústavní krize a dokonce právního státu? Navíc je zjevné, že se bude pokoušet splétat další příběhy. Obávám se, že budeme svědky toho, co obvykle nastává v okamžiku, kdy orgány činné v trestním řízení ztratí se svými argumenty pevnou půdu pod nohama, tedy cílených dehonestujících úniků odposlechů a úniků ze spisů.
Chci jednoznačně říci, že od včerejšího odpoledne tu nemáme kauzu Nagyová. Máme tu kauzu Ištvan. Toto je Ištvangate.
Jak dlouho bude ministryně spravedlnosti nečinně sledovat právnické experimenty tohoto člověka a jeho dedukce? Jsem přesvědčen, že všichni aktéři tiskové konference ze 14. června letošního roku dluží veřejnosti odpověď, jak souvisí zadržených 130 milionů s kýmkoliv z obviněných a jak tyto peníze souvisejí se mnou. Pokud si přečtěte zahraniční média, která psala o pádu mé vlády, tak tuto souvislost podávala jako fakt. Odpověď tu ale stále není.
Vedle toho jsou tu další otázky, na které by měl Ivo Ištvan odpovědět. Jak mohly například paní Nagyová a pan Boček zařizovat tzv. trafiky pro poslance?
Za prvé žádná dohoda o výměně mandátů za funkce nebyla.
Za druhé jsem přesvědčen, že i kdyby byla, nebyla by bývala trestným činem.
Za třetí, i kdyby byla, tak podle rozhodnutí Nejvyššího soudu byla jako politické jednání kryta imunitou.
Státní zástupce nám dluží další odpovědi. Chci se veřejně zeptat: je snad to, že někdo na pokyn svého šéfa zavolá někomu termín schůzky, zařídí na ni chlebíčky a kávu a konverzuje na téma rodiny a dětí, trestným činem? Protože právě to byla role Jany Nagyové v kauze tzv. trafik.
Jsem také znepokojen tím, jak státní zástupce uměle prodlužuje vazbu obviněných. Je evidentní, že jeho argumenty jsou nepřesvědčivé. Za 30 dní vyslechli prý 28 svědků, což je vskutku prudké tempo, kterým pokračují. Spoléhají mimo jiné na dovolené, protahují a ruší výslechy svědků, jejich zrušení oznamují advokátům pouhých 30 minut předem… Toto není vazba koluzní, ale nátlaková a považuji za nutné, aby to bylo řečeno nahlas. Úmyslně jsou také odkládány výslechy lidí, kteří pracovali v bezprostřední blízkosti Jany Nagyové.
Nejvyšší soud s konečnou platností pravomocně rozhodl, že vazba a trestní stíhání byly nezákonné. Tady nejde o střet právních názorů. Jestliže připustíme situaci, kdy státní zástupci budou zavírat lidi nezákonně, co víc ještě mohou udělat, než nezákonně omezit osobní svobodu a zavřít člověka do vazby?
Dále je tu otázka naprosté neadekvátnosti policejního zákroku – ten byl naprosto nepřiměřený. Atak na lidskou důstojnost je zjevný a pouze potvrzuje, že celá tato operace nemá vyšetřovací charakter, ale jde o brutální nátlakovou metodu. Chci věřit, že se nevracíme do dob, kdy byly čarodějnické procesy. Pokud se tak ale bude státní zástupce chovat, obávám se, abychom nedostali novodobou podobu Bobliga z Edelstadtu (pozn. olomoucký inkvizitor v čarodějnických procesech, jenž vystupuje i v románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice).
V tuto chvíli analyzuji s právníky možnost připojit se k žádosti advokátů obviněných exposlanců o dohled nejvyššího státního zástupce. Jsem přesvědčen, že ten se již nemůže promlčet, protože věci došly příliš daleko na to, aby se daly ignorovat.
poslanec PČR
člen regionální rady
předseda strany