Tři roky od voleb
4. června 2013
Právě v těchto dnech uplynuly tři roky od sněmovních voleb. To je vhodná doba k dílčímu bilancování.
Ještě předtím je ale nutné si uvědomit, že nežijeme ve vzduchoprázdnu. Česká republika je součástí globální ekonomiky a ještě více té evropské. Většina světa sice zažívá ekonomické oživení, ale ekonomika eurozóny se již několik let potácí na hranici ekonomické stagnace, jelikož v globální soutěží ztrácí konkurenceschopnost.
To má samozřejmě dopad také na nás. Například dvě třetiny našeho exportu směřuje právě do zemí eurozóny. Vláda se s tím snaží něco dělat, a proto nová Exportní strategie na roky 2012 – 2020 počítá s větší orientací exportu na země mimo Evropskou unii. Tomu napomáhá například podpora státní České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti. Změna orientace exportu ale není možná z roku na rok. Tolik pouze k zarámování ekonomických podmínek, ve kterých se pohybujeme.
V rámci Evropské unie jsme na tom dobře
Česká republika na tom v porovnání s Evropu není nikterak zle. Ano, je pravda, že zažíváme recesi, stejně jako řada dalších evropských zemí. Občany a firmy ale příliš nezajímá, jestli se HDP zvýšil o půl procenta nebo o půl procenta poklesl. Občany a firmy zajímá, jak se jim konkrétně daří. Nechci lakovat situaci narůžovo, ale je nutné porovnávat dnešní situaci v evropském kontextu. Proto považuji za důležité zdůraznit, že máme naše míra nezaměstnanosti je na sedmém či osmém místě ve srovnání s ostatními státy EU. Přesto nejsme s její výší 7,3 procenta spokojeni, a proto také navrhujeme kroky, jak podmínky trhu práce zlepšit.
Dlouhodobě udržitelná pracovní místa vznikají pouze v soukromém sektoru. Osobně považuji za hlavní úkol vlády zajistit soukromému sektoru podmínky, aby je vytvářet mohl. Proto například plánujeme v září předložit do sněmovny deregulační balíček, který snižuje administrativní zátěž v podnikání. Nutnou podmínkou jsou zdravé veřejné finance, proto jsme se v uplynulých letech zaměřili na jejich konsolidaci. Podívejme se například na státy jižního evropského křídla, které nyní musí hasit problémy masivními změnami vládních politik a tvrdými nepopulárními kroky, proti kterým masivně protestuje veřejnost. Soukromé firmy v takovém prostředí ztrácejí ochotu investovat, nabírat nové zaměstnance, zkrátka roztáčet kola ekonomiky.
Rozpočet je stabilizovaný
Česká republika naštěstí podobné problémy jako jižní křídlo nemá. Ihned po nástupu vlády jsme připravili státní rozpočet na rok 2011, který snížil hrozící schodek o 78 miliard korun. Stejně tak následující rozpočty dokázaly celkové saldo zlepšovat. Pokud vše půjde dobře, mohli bychom mít v letošním roce schodek veřejných rozpočtů pod 3 procenta HDP. Je nutné také připomenout, že s úsporami začal stát sám u sebe. Proto jsme například v letech 2010 – 2012 snížili objem mezd státních zaměstnanců o 19 miliard korun, přičemž celkový počet státních úředníků poklesl o více než 10 tisíc.
Stabilizovali jsme tedy státní rozpočet a společně s Estonskem jsme si vysloužili jako jediné dvě země Evropské unie zvýšení ratingu. A to v době po největší globální hospodářské krizi od 2. světové války. Odráží se to i na finančních trzích. České desetileté dluhopisy mají dnes výnos 1,5 procenta, tedy méně než inflace. Investoři považují Českou republiku za natolik „bezpečný přístav“, že kupují české dluhopisy, i když na tom reálně prodělají. V současnosti máme osmé nejnižší úroky na světě a třetí nejnižší v Evropské unii, hned za Německem a Dánskem.
Co to přináší firmám a občanům? Firmy díky tomu získávají levnější úvěry, neboť úročení komerčních půjček se odvíjí právě od úroků, které platí stát. Stát navíc ušetřil na úrocích od začátku vlády již přes 50 miliard korun. Díky tomu dnes penze rostou, i když pomaleji, což není v Evropě samozřejmostí. A díky tomu jsme také nemuseli například zvyšovat DPH tak výrazně jako jiné státy. Dvě třetiny úsporných opatření se přitom odehrály ve snížení vládních výdajů. I přesto, že jsme některé daňové změny museli provést, tak je stále složená daňová kvóta o 4 procentní body nižší než je průměr Evropské unie. Jinými slovy, každý občan včetně penzistů a nemluvňat platí ročně o 15 tisíc korun méně na daních než činí evropský průměr.
Zároveň moje vláda udělala zásadní kroky v boji s korupcí. My všichni za to ovšem paradoxně platíme, velmi nespravedlivě, sníženým kreditem, právě kvůli velkému množství kauz, které se šetří a tím pádem objevují na veřejnosti. Občané náhle v přímém přenosu sledují korupční kauzy a mají zato, že je to naše vina. Opak je pravdou: Tato vyšetřování jsou důkazem, že vyšetřovací orgány mají díky nové atmosféře volné ruce. To však na druhé straně nesmí vést k pochybnostem o někdy účelových únicích některých sporných kauz do médií. Všichni se musí chovat zodpovědně, i policie a státní zastupitelství.
Rok čtvrtý
Bilancování ale nemá být jen soupis pozitivních kroků. Samozřejmě, že ne vše se povedlo, ale ještě je čas mnohé napravit. Například reformy školství a zdravotnictví se rozbíhají pomaleji, než bych si přál. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí řadu pozitivních kroků vedoucích například ke zpružnění pracovního trhu nebo adresnějšímu sociálnímu systému překryly velké problémy s nepovedenými projekty sKaret a IT systémů na úřadech práce, které nevedou ke vstřícnějšímu přístupu státu ke klientům.
Nejvíce mne ale mrzí, že se nám stále příliš nedaří pozitivní kroky vysvětlovat veřejnosti, aby na těchto změnách pokud možno panoval co nejširší celospolečenský konsensus. Proto jsme mimo jiné navrhli druhý pilíř penzijního systému jako dobrovolný. Chtěli jsme tak vyjít vstříc i opozici. Jako celek jsou však změny důchodového systému ve všech třech pilířích krokem správným směrem, po dlouhé době diskusí reagují na demografický vývoj a stabilizují důchodový systém do budoucna.
Kroky, které činíme, jsou nutné a potřebné, i když to mnozí ocení až s odstupem několika let. Do konce volebního období chceme zejména podpořit hospodářský růst a dotáhnout některé reformní kroky. I když nezastírám, že čím blíže budeme k volbám, tím složitěji se budou prosazovat. Chci přitom věřit, že předvolební řevnivost některým politikům zcela nezatemní rozum. Proto již máme připravenou například novelu zákona o veřejných zakázkách, deregulační balíček, změny ve vysokém školství, zrychlené odpisy pro firmy, prosazujeme finanční ústavu a podobně. V rámci daných regulačních mantinelů chceme ochránit firmy a domácnosti před dalším růstem cen energií a plynu. Zvýšením konkurence mobilních operátorů chceme dosáhnout snížení cen telekomunikačních služeb. Naopak do sporných kroků, jako je přímá volba starostů nebo další zásadní změny v kompetencích veřejné správy, se už pouštět nebudeme.
Je toho před námi ještě relativně dost, ale věřím, že mnohé stihneme do konce funkčního období dokončit. A pokud nedojde k nečekaným turbulencím, dočkáme se v příštím roce hospodářského růstu.
RNDr. Petr Nečas
předseda vlády
předseda strany
poslanec PČR
člen regionální rady