Petr Nečas Články

 

Již volba nových členů rady Ústavu pro studium totalitních režimů v prosinci loňského roku naznačovala, kterým směrem se bude ubírat další vývoj. Namísto kvalitních a kvalifikovaných osobností veřejného života byly až na předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždu Kavalírovou navoleny loutky blízké nejvyšším představitelům ČSSD. 

 

Senát ovládaný ČSSD do rady vybral osoby zjevně pohrdající zákonem č. 181/2007 Sb., kterým vznikl Ústav pro studium totalitních režimů i Archiv bezpečnostních složek. Pouhé tři měsíce činnosti nové rady ústavu potvrdily bezohledné a systematické naplňování politického plánu, vedoucího k odvolání celého managementu ústavu, včetně vedení archivu. Rada bez jakýchkoliv skrupulí vstupovala do pravomocí ředitele ÚSTR a snažila se tak postupovat i vůči Archivu bezpečnostních složek, který stojí mimo její pravomoc. 

 

Sociální demokracie dnes tvrdí, že ústav má být "odpolitizován". Toto "odpolitizování" má provádět dvojice "nezávislých politologů" Lukáš Jelínek a Jan Bureš. A Michal Uhl, který se podílel na kampani Jiřího Dienstbiera. Jelínek je blízký spolupracovník Lubomíra Zaorálka, který patří mezi čelné protagonisty spolupráce s KSČM. Zastupitel za ČSSD Jan Bureš v médiích obhajuje koalice ČSSD a KSČM v krajích a považuje za "omyl a nesmysl", že KSČM není považována za demokratickou stranu. Může snad někdo myslet vážně, že tito radní jsou zárukou "odpolitizování" Ústavu pro studium totalitních režimů? 

 

 

Chovají se přesně naopak. Přesně v duchu Zaorálkova vyjádření, že "ústav je špinavá, hnusná instituce, kterou je potřeba vymést". Provádějí to opravdu důkladně. O tom svědčí nejen dlouho připravované odvolání Daniela Hermana, ale i následné propuštění prvního náměstka Eduarda Stehlíka, historika a nezpochybnitelného nadstranického odborníka. 

 

Doktora Hermana považuji za slušného člověka a chci ocenit jeho působení v pozici ředitele ústavu. ÚSTR pod jeho vedením provedl velký kus práce včetně klíčových projektů, jako je digitalizace archiválií, která postupovala rychlým tempem. Způsob, jakým se s ním rada vypořádala, považuji za nedůstojný a odpovídající mentalitě jeho vykonavatelů. 

 

Rezignace všech členů vědecké rady, obsazené nezpochybnitelnými a nezávislými osobnostmi, kde mimo jiné působili profesor Bostonské univerzity Igor Lukeš, profesor Harvardu Mark Kramer či bývalý šéf rady Michael Kraus z Middlebury College, je zřetelným barometrem toho, co se v ústavu děje. 

 

Původně předpokládané nenásilné převzetí ústavu ve prospěch exponentů ČSSD se změnilo v souboj o charakter vyrovnání naší země s minulostí. Je skutečností, že levici leží Ústav pro studium totalitních režimů v žaludku dlouhodobě, podobně jako lustrační zákon. Od KSČM nelze očekávat nic jiného, když její představitelé stále vzývají ideály Lenina a Gottwalda. U ČSSD, nebo alespoň její části, jde o to, umést cestičku budoucí spolupráci s komunisty na celostátní úrovni, když už tak pěkně funguje ve většině krajů. Zádrhely typu veřejné kritiky účasti bývalého spolupracovníka StB Václava Kučery v Radě Jihočeského kraje za KSČM je nutné preventivně zarazit. 

 

 

Bude nutné bedlivě sledovat, co se nyní bude v ÚSTR dít. Jedná se nejen o výklad totalitní minulosti, ale i o budoucnost Archivu bezpečnostních složek. Jde o to, aby tento archiv nestál jako bariéra pronikání exponentů minulého režimu do státní správy. Proto vše nasvědčuje tomu, že je nutné převzít nad ústavem kontrolu. Proto hrozí, že bude ABS paralyzován, čímž by došlo k umrtvení zpracování dat a zjevně také k omezení přístupu k důležitým archiváliím. 

 

Co tímto postupem rada sledovala? Úkolem nového vedení bude podle všech indicií ještě před ukončením výběrového řízení na nového ředitele personálně vyčistit ústav i archiv. Lze se důvodně domnívat, že nejpozději po skončení mandátu radní Petrušky Šustrové v říjnu letošního roku skončí i přechodná ředitelka ústavu. 

 

A potom už bude zřejmé, zda se naplní původní plán levice. Zda se podle předpokladů sociální demokracie poté stane šéfem rady Jan Bureš, s výhledem na obsazení postu ředitele ústavu spolehlivým člověkem. Vytunelování protitotalitní podstaty ÚSTR ve smyslu zákona by pak mohlo být završeno nikoli s velkou nadsázkou změnou názvů ústavu a archivu na Ústav paměti Miroslava Grebeníčka a Archiv nebezpečných složek.