Petr Nečas Články

Hostem speciálního novoročního diskusního pořadu ČT byl premiér a předseda ODS Petr Nečas.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vítejte a hezký nový rok vám všem. Na den přesně 20 let uplynulo od chvíle, kdy Česká a Slovenská republika získaly samostatnost. Klíčová jednání o rozpadu Československa, respektive dohodu o rozpadu Československa uzavřeli na tomto místě v brněnské vile Tugendhat, respektive v jejich zahradách tehdejší premiéři, český premiér Václav Klaus a slovenský Vladimír Mečiar. Připomeňme si slova, která pronášeli v srpnu roku 1992.

Václav KLAUS, premiér ČR /26. 8. 1992/:
Z pohledu České republiky já věřím tomu, že dojde-li k tomuto procesu, tak jak je plánován, regulován, připravován, v klidné, kontrolované formě, já věřím a ODS věří, že můžeme nalézt se Slovenskem lepší vztahy, dlouhodobě trvalejší vztahy, než jsou vztahy dosavadní.

Vladimír MEČIAR, premiér SR /26. 8. 1992/:
K 1. 1. 1993 předpokládáme, že by vznikly republiky Česká a republika Slovenská jako dva státní útvary. Pokud jde o otázky, které jsou s tímto vývojem spojené, bohužel i když je mnoho lidí citově vázaných na tradiční podobu, je třeba reálně a zodpovědně říci, není možnost současný stav udržet, vývoj probíhá setrvačností tak, že by se mohl vymknout kontrole a trvání a ochrana na tomto stavě je horší, než postavit se z očí do očí pravdě a přijmout jí a vyrovnat se s ní.

Václav MORAVEC, moderátor:
Prohlásili koncem srpna roku 1992 tehdejší premiéři, český premiér Václav Klaus a slovenský premiér Vladimír Mečiar. Co máme a co bychom mohli mít společné? A řeč nutně nemusí být o nejvyšší fotbalové či hokejové soutěži. Mimořádná novoroční diskuse českého a slovenského premiéra Petra Nečase a Roberta Fica začíná právě teď.

Václav MORAVEC, moderátor:
A hezký nový rok tedy přeji českému premiérovi Petru Nečasovi a slovenskému premiérovi Robertu Ficovi. Děkuji, že jste přijali pozvání rozhlasu a televizí Slovenska a České televize a že jste hosty novoročních Otázek, hezký nový rok.

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Hezký nový rok vám, pane redaktore, vám, pane premiére, a samozřejmě všem občanům České i Slovenské republiky.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Přidávám se ke gratulacím a opravdu chci popřát každému, kdo žije na Slovensku, v České republice jen to nejlepší. Velmi si vážím, že máme velmi korektní vztahy mezi Slovenskou republikou a Českou republikou a bez ohledu na to, kdo je premiérem nebo premiérkou na slovenské nebo české straně, tak jsme byli svědky vynikajících osobních vztahů. Často jsou to politici, kteří stojí na jiných stranách politických barikád, ale odpovídá to kvalitě i vztahům mezi jednotlivými zeměmi, takže ještě jednou všechno dobré a blahopřeji rovněž i občanům Slovenské republiky a občanům České republiky k 20 letům samostatnosti.

Václav MORAVEC, moderátor:
Dodám, že Robert Fico je premiérem levicovým, zatímco Petr Nečas premiérem pravicovým. Ono k tomu střídání také docházelo tak, že když na Slovensku vládla pravice, v Česku levice a naopak.

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Ano, myslím si, že je to přirozené a mohu jenom potvrdit slova pana premiéra Fica, že bez ohledu na konkrétní stranické zabarvení jednotlivých vlád, ať již české nebo slovenské, bez ohledu na osoby konkrétních premiérů ty vztahy jsou velmi dobré a i dnes, myslím si, oba dva můžeme se spokojením konstatovat, že přestože na Slovensku je levicová vláda, v České republice pravicová, tak ty vztahy jsou velmi korektní nejenom ve vzájemných vztazích, ale myslím si i při spolupráci například v rámci Severoatlantické aliance a především Evropské unie.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ono velmi často v souvislosti s tím dvacetiletým výročím vzniku dvou samostatných republik, které si připomínáme právě dnes, zaznívá, co obě dvě republiky tím rozdělením před 20 lety získaly. Ale pokud byste stručně, jasně a výstižně měli oba odpovědět, oč obě země přišly, jakou byste volil odpověď, pane premiére Nečasi?

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Já jsem přesvědčený, že ten krok před 20 lety byl správný. Podle mého názoru byl dokonce jediný možný a bylo dobře, že se tehdy politické reprezentace dohodly na tomto kroku, že se dohodly oba dva národní parlamenty, ve kterém tedy shodou okolností my oba dva jsme seděli, já v České národní radě, pan premiér Fico v Národní radě Slovenské republiky.

Václav MORAVEC, moderátor:
I bez referenda to bylo správné?

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Já jsem přesvědčený, že referendum by nic pozitivního nepřineslo, ať už by dopadlo tak, nebo tak. V České republice ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Ono by dopadlo asi tak, že by ...

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
... nebo na Slovensku, tak by pouze vedlo k prodloužení politické krize, k prodloužení problémům, možná dokonce paradoxně k vyhrocení vztahu mezi oběma národy. Jsem přesvědčený, že ten krok byl správný. A koneckonců, to dvacetiletí to potvrzuje. Velmi dobrý vývoj obou zemí, velmi dobrý vývoj jejich vzájemných vztahů, myslím si, že dneska by nikdo nevolal po tom, aby se znovu vytvářel nějaký společný stát. Myslím si, že ten vývoj zkrátka potvrdil, že to byl správný a jediný možný krok, že jsme ...

Václav MORAVEC, moderátor:
A o co přišla Česká republika rozpadem Československa?

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Já bych mohl říct, že zdánlivě jsme přišli o Vysoké Tatry, ale tam dneska jezdí čeští turisté a patří, myslím si, mezi nejvýznamnější klientelu. Ty vztahy díky společného pobytu v schengenském prostoru, kdy vlastně zmizely hranice, tak jsou takové, že v podstatě ten společný stát můžeme postavit na rovnostávající míře spolupráce.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane premiére Fico.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Slovenská republika a Česká republika se opravdu velmi přiblížily v tomto období. Hlavně tím, že jsme ve společných strukturách evropských nebo severoatlantických. Toto všechno vytváří prostor, abysme mnohé politiky dostávali blíž a blíž a některé jste nakonec naznačil i vy.

Václav MORAVEC, moderátor:
A o co podle vás Slováci přišli rozdělením Československa? A souhlasíte s tím, že referendum o rozpadu Československa by vyhrotilo vztahy?

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Podobně jak pan premiér, jsem byl začínající politik na slovenské politické scéně a dnes už je velmi málo politiků na Slovensku, kteří aktivně hlasovali ať už za slovenskou ústavu anebo Deklaraci svrchovanosti slovenského národa, ale potvrzuji slova pana premiéra, byla určitá míra společenské objednávky na určité řešení. Stav byl neudržitelný, ale musím souhlasit i se slovy pana prezidenta Klause, který řekl, že můžeme ukázat světu, že se pokojně a bez jakýchkoliv hádek dá rozdělit jeden společný stát. To jsme opravdu dokázali. Dnes je rozdělení Československa dáván jako příklad.

Václav MORAVEC, moderátor:
A námitka jenom, že vstupuji do vaší řeči, že to spíš bylo politické rozhodnutí, nikoliv že by si to občané obou zemí přáli?

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Pane redaktore, možná, že my jsme trochu jinak viděli věci, protože pokud jsem použil slovo společenská objednávka, já jsem cítil, že musí přijít nějaké řešení, že stav, který v tom okamžiku existoval, nebyl udržitelný. Ale abych se nevyhnul vaší otázce ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Oč jste přišli.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Vaší otázce, dnes se ukazuje, že když je země větší, tak může sehrávat významnější úlohu v evropské a světové politice. Slovensko má dnes 5,5 milionů obyvatel, Česká republika má o něco víc než 10 milionů, jak se to dá ...

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
10,5.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
10,5 milionů obyvatel. Když je země, která na půdě Evropské unie představuje 15, 20, 30 milionů obyvatel, tak je víc respektovaná, musíme si to přiznat, protože ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Jde o počty.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Přesně, vždy jde o počty, jde o nějakou sílu, ale to je pravděpodobně jediná ztráta, která je z rozdělení Československa. Já jsem velmi rád, že dvě země vedle sebe stojí, myslím si, že takovou kvalitu vztahů, jako máme teď, bysme si určitě nedovedli představit v roce 1992 nebo v roce 1991, tak stavme to na tomto. Všechno ostatní už nechme historikům, myslím si, že jsme /nesrozumitelné/.

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Jednu poznámku k tomu, o co my jsme Češi přišli rozdělením Československa, no přišli jsme o slovenské televizní pondělky, ale to není vina politiků, za to může Česká veřejnoprávní televize.

Václav MORAVEC, moderátor:
Teď vám nabízíme úterek, a to poledne. Je to jeden z prvních kroků vzájemné spolupráce rozhlasu a televízie Slovenské a České televize. Pohled po 20 letech, co si o tom myslí veřejnost? Podle nejnovějšího šetření, sociologického šetření agentury STEM se ukazuje, že 20 let poté v názoru na rozdělení Československa je česká veřejnost rozpolcená. 37 % dotázaných v České republice považuje dnes rozpad federace za dobré rozhodnutí, 36 % za špatné. Zbývajících 27 % neví. Na otázku nejsou schopni odpovědět většinou mladí lidé, kteří existenci společného státu zažili jako děti. Rozdělení pak považuje za špatné většina lidí ve věku nad 60 let. Pro úplnost, výzkum prováděla agentura STEM začátkem prosince na vzorku víc než 1100 respondentů starších 18 let. Ve kterých okamžicích si jako český a slovenský premiér teď říkáte, že už Česko a Slovensko mohly v mnoha vládních věcech spojit své síly daleko dřív a mohli jsme být daleko dál, pane premiére Nečasi?

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Určitě jsou tady otázky, kde ta spolupráce je naprosto namístě. Zmínil bych několik z nich - energetická bezpečnost, provozování jaderných elektráren, propojování energetických sítí, oblast spolupráce v oblasti obranné problematiky, to znamená například společné jednotky, to jsme si vyzkoušeli v Kosovu a myslím si, že to přineslo velmi pozitivní výsledky. Ale znamená to i zapojení se, propojování jednotlivých kapacit v oblasti armádní spolupráce, výcviku, logistiky a podobně, spolupráce na zahraničně-politickém poli, například v Evropské unii, tam, myslím si, spolupracujeme velmi dobře, čili je tady celá řada ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale ta spolupráce mohla být hlubší, mohli jsme být po těch 20 letech dál.

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Mohla, samozřejmě vždycky, vždycky je co zlepšovat, na druhé straně si troufám říci, že s žádnou jinou zemí Česká republika nemá tak blízké vztahy, i konkrétní navázané projekty, které provádíme a či chceme provádět, jako se Slovenskou republikou, čili ta jedinečnost vztahu se prostě projevuje i v té každodenní politice.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Když jsme měli společné zasedání vlád v říjnu, tak jsem pojmenoval naše vztahy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou jako vztahy anebo půjčky vzájemné důvěry. A opravdu jsem přesvědčený, že takto nějak můžeme charakterizovat stav, kde se dnes nachází Slovenská republika a Česká republika. Přece jen mi dovolte takovou malou, možná víc politologickou poznámku k tomu průzkumu, ačkoliv já nerad komentuji průzkumy veřejného mínění, to je o mně všeobecně známé, ale k těm mladým lidem, uvědomme si, že lidi, kteří dnes mají 17, 18, 19 let, tak v čase rozdělení Československa nežili. A po roce 1993 tato generace už nebyla svědky žádného napětí ve vzájemných vztazích, protože to napětí se objevovalo hlavně do roku 1992, 93. Dále vidí společné projekty, sám jste před touto relací říkali, že Československo hledá talenty různé hudební, také jsou společné relace, je možnost sledovat televize, je proto pochopitelné, že si kladu otázku, že proč vlastně toto všechno tu je, jak se mohlo stát, že v roce 1993 se tyto dvě země rozešly, čili je tu podle mě pochopitelné a vysvětlitelné, proč to je tak. No a k těm oblastem, to bysme mohli pokračovat dále. Já si například myslím, pane premiére, že bysme měli ještě víc udělat při zastupování našich zájmů v zahraničí, například jsme malé země, v podstatě malé země, které si nemohou dovolit mít zastupitelské úřady po celém světě, možná dobrá dohoda, že budeme my poskytovat někde naše služby i pro občany České republiky ...

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Jak se to daří, ano, v Zakavkazsku.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Přesně, jak se to dělá, i to děláme, a v tomto duchu ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Chápu správně, že to je jeden z hlavních úkolů česko-slovenských vztahů například pro rok 2013, využít síť ambasád, zastupitelských úřadů obou zemí?

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Každý šetří, každý šetří, každý hledá každou korunu anebo každé euro, proto jak nám to vyhovuje, je tu blízkost jazyka a já se domnívám, že občanům České republiky by vůbec nevadilo, kdyby šel na ambasádu, kde by byl slovenský ...

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Nebo konzulát.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Anebo konzulát nebo opačně, právě naopak, to nás ještě víc přibližuje. Potom ty projekty takového ekonomického charakteru, je opravdu pravda, já jsem si to vyzkoušel, pane premiére, když jsme si říkali, že pokud někomu bude vadit naše spolupráce v oblasti armád, hlavně letectva, tak to budou naši generálové. Však my jsme museli trochu potlačit, protože každý si myslí, že to je nějaká hračka, že má k dispozici nějakých pár letadel, může si z toho udělat nějaké vojsko, ale ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže každý generál chce svůj národní radar, chápu-li to správně.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Například, ale tu se ukazuje obrovská synergie. Kdyby jsme opravdu vytvořili projekt společné letecké obrany Slovenské a České republiky, bylo by to lacinější, bylo by to efektivnější, i by se víc létalo, bylo by více tréninku.

Václav MORAVEC, moderátor:
Máte to spočítáno jako premiéři a je reálné, když Česko dojednává smlouvu o prodloužení Gripenů a bude ji podepisovat, že by k něčemu takovému, jako je společná vzdušná obrana, jako je společné radarové pokrytí Česka a Slovenska, že by k tomu mohlo dojít v době, až možná oba dva budete končit jako premiéři v těch, v případě Petra Nečase prvního funkčního období a v případě Roberta Fica druhého funkčního období, tedy v letech 2014 a 2016, pane premiére?

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
My ty konkrétní propočty děláme, jsou konkrétní projektové přípravy, ta úvaha opravdu o těch synergických efektech je naprosto namístě a s panem premiérem Ficem se o ní bavíme dlouhodobě a je skutečností, že určitou rezistencí těch byrokratických a vojenských struktur, pokud teď konkrétně mluvíme o armádní problematice, je nutné překonat, ale já jsem přesvědčený, že nalezneme-li společné oblasti, tak je velkou výhodou je prostě využít a opačně. Bylo by obrovskou chybou je nevyužít. Netýká se to třeba pouze protivzdušné obrany, ale i možnosti společné výcvikové kapacity, společného vojenského školství, logistického zabezpečení, dalšího pokračování třeba společných misí v zahraničí a podobně, prostor je tady obrovský.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kdy by mohla být, řekněme, společná ... ano?

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Chci jenom poslední, poslední věc, vede skutečně nejenom k synergických efektům, ale řekněme si otevřeně i k finančním úsporám v obou národních rozpočtech.

Václav MORAVEC, moderátor:
A to navíc teď v čase šetření, jak o tom mluvil Robert Fico, je pro oba rozpočty víc než pozitivní. Kdy by mohla být třeba společná radarová obrana obou zemí nebo vzdušná obrana obou zemí, pane premiére Nečasi?

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Já jsem přesvědčený, že je to realizovatelné někdy v tom období let 2016, 2017, že je to reálné datum.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Přinejmenším ministr obrany Slovenské republiky pan Glváč dostal jasné politické pokyny, že má dynamizovat tyto dva procesy, protože jsou pro obě dvě země důležité. Ale je tu ještě jedna oblast, kterou bych rád vzpomněl, a to je oblast ...

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Já můžu jenom říct, že na českého ministra obrany jsem teď velmi tvrdý.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy teď, ano, sám na sebe, pro diváky a posluchače Slovenské televize a Slovenského rozhlasu, protože pan premiér Nečas, a to míníte praktikovat, pane premiére, delší dobu, že budete i ministrem obrany a tudíž ...

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Ne, to byl pouze pokus o odlehčení atmosféry. Tuto pozici nebudu zastávat o sekundu déle, než je nezbytně nutné.

Václav MORAVEC, moderátor:
Můžete v té souvislosti říci, kdy uvažujete o tom, že by došlo ke jmenování nového ministra obrany?

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Co nejdříve to bude možné, ale bude to samozřejmě výsledkem politických dohod.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jinak řečeno, do 10 dnů se vzdáte funkce ministra obrany a tím můžete zkomplikovat společnou vzdušnou obranu obou zemí.

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
To určitě ne.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
My sledujeme situaci v České republice a domnívám se, že velká část lidí, kteří žijí na Slovensku, vnímají i reálie České republiky. Ale ještě jednu oblast bych chtěl dodat, kde vidím velkou perspektivu, a to je oblast nákladní železniční dopravy. Ano, možno třeba si nejdříve říci, zda podniky nemáme zkonsolidovat, dát do pořádku a potom jich dávat dohromady, ale v konkurenci, která dnes převládá na evropském trhu, se opět potvrzuje, že potřebujeme silné společné podniky. Malé podniky, malé firmy, malé carga nedokáží přežít. A my to vidíme na Slovensku, máme s touto společností vážné ekonomické problémy, ale pokud bysme našli nějaké status quo, který by vyhovovalo oběma státům, tak je to projekt, za kterým já absolutně stojím a jsem kdykoliv připravený ho i politicky podpořit.

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Je to záležitost, kdy je možné uvažovat u fúzi těchto společností, jak české, tak slovenské, jejichž součástí by ale musela být restrukturalizace. Mimochodem, vznikl by jeden ze čtyř ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Není tedy možné sloučit české a slovenské Cargo před tím, než oba dva podniky projdou restrukturalizací, protože oba dva podniky mají společné to, že jsou na okraji bankrotu.

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Je možné obojí. Je možné obojí, je možné restrukturalizovat před tím, před tou fúzí, je možné to učinit ...

Václav MORAVEC, moderátor:
/Nesrozumitelné/, více rizikové.

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
... součástí této fúze, to je otázka dalších prostě konkrétních spíše manažerských kroků, ale já chci zdůraznit, že by skutečně ve střední Evropě vznikl velmi silný hráč, byla by to jedna ze čtyř až pěti největších železničních nákladních společností v celé Evropě. A my jsme skutečně pod tlakem jednak ruských dopravních společností a jednak německých dopravních společností. A střední Evropa z tohoto pohledu hraje strategickou roli a vytvoření silného evropského hráče na středoevropském půdorysu založeném na spolupráci nebo fúzi českého a slovenského Carga by byl nesmírně pozitivní krok.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Je to projekt hodný posouzení.

Václav MORAVEC, moderátor:
Právník a sociolog, profesor Jiří Přibáň z Univerzity ve welšském Cardiffu v souvislosti s rozpadem Československa popisuje tendenci české společnosti otočit se zády ke Slovensku, zatímco slovenská společnost velmi pečlivě pozorovala a pozoruje českého bratra. Tady jsou slova Jiřího Přibáně:

Jiří PŘIBÁŇ, právník a sociolog:
Nepochybně česká společnost vlastně z hlediska občanské mobilizace nikdy neprožila to, co si prožila vlastně společnost slovenská, tedy že se musela za tu demokracii doslova porvat s velmi nebezpečným populismem, ale nejenom populismem, ale způsobem vládnutí, za kterým byly i vlastně vraždy a mrtvoly na, během Mečiarovy vlády. To se v Čechách nikdy nestalo, ale v Čechách jsme se právě proto také nikdy vlastně nedostali do takové té krizové situace, ve které bychom si mohli říct, tak a teď buďto tedy budeme dál prosazovat určité hodnoty a určitý styl vládnutí, anebo, nebo vlastně ta společnost přestane být demokratickou, čili Češi si nikdy neprožili tento dramatický moment zlomu, a to je také možná důsledek, v důsledku toho také vlastně česká společnost není tak radikalizovaná a občansky mobilizovaná.

Václav MORAVEC, moderátor:
Dodává právník, sociolog, profesor Jiří Přibáň z Univerzity ve welšském Cardiffu. V uplynulých 20 letech existovaly a stále ještě existují okamžiky, kdy se česká společnost na Slovensko dívá, například teď nejnověji v souvislosti s volbou prezidenta, kdy často v České republice v diskusích ve veřejném prostoru padala slova i inspiraci slovenským příkladem. Dodejme, že Slováci volí prezidenta v přímé volbě od roku 1999. Vyzkoušeli si rok bez prezidenta, á propos, jak dlouho, pane premiére Fico, podle vás je vhodné, aby země neměla prezidenta? Po tom slovenském pokusu, několikerém neúspěšném pokusu zmařeném referendum, že jste rok neměli hlavu státu.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Při veškeré úctě k panu profesorovi, já respektuji názory i politologů a právníků i sociologů, ale v mnohém s nimi nesouhlasím, tuto poznámku jsem musel udělat.

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Já také.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Protože byly to vyjádření, které vůbec neodpovídá slovenské ...

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
To je pohled z Cardiffu, nikoliv pohled z Prahy.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale někdy bývají pohledy z Cardiffu inspirativní, páni premiéři.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Já v to věřím, ale chci jen říct, že nemůžu se vším, co říkal pan profesor, souhlasit, ačkoliv si určitě vážím jeho práce. Není dobré, pokud ze systému ústavních činitelů vypadává něco a není tam, kde má být, proto i to, že Slovensko nemělo určité období prezidenta, způsobovalo nestabilitu politického systému. Například předcházející vláda měla velký problém dát dohromady kandidáta na generálního prokurátora, jsou různé podání na Ústavním soudě na Slovensku, a také to destabilizuje systém, pokud jde o prokuraturu v České republice státní zastupitelstvo, ale po tomto ročním období přišla opravdu přímá volba prezidenta Slovenské republiky, chci ocenit postoj lidí na Slovensku, kteří mají velký zájem o tuto volbu, zúčastňují se této volby a myslím si, že i tady jsme ukázali jako země, že si umíme organizovat naše věci normálním, solidním demokratickým způsobem a vždy bez jakýkoliv těžkostí byl vybraný člověk, který se stal prezidentem Slovenském republiky, proto v pořádku, já si myslím, že přímá volba má své místo. Snad jedna malá výjimka, anebo jedna malá připomínka, člověk, který je volený přímo, má velmi silný mandát, to je prezident zvolený přímo lidmi. Otázkou je, či takovému mandátu, který je daný od lidí, je daný i dostatečný mandát ústavní, tedy jeho pravomoci. Zde vidím trošku nerovnováhu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale vždy, když politická reprezentace, především zákonodárný sbor, v případě Slovenska Slovenská národní rada, o tom začal diskutovat, tak to dopadalo podobně jako v Čechách, že politici nejsou s to se domluvit na tom, jak by měly být jednotlivé moci ve státě vyváženy. A to se týká Slovenska i České republiky. Může nastat změna, že byste na Slovensku ...

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Neočekávám. Naproti tomu, že tu je nějaká nerovnováha mezi mandátem prezidenta, jak je zvolený a tím, jaké má pravomoci, já neočekávám v nejbližších 10, 15 letech, že by se slovenská politická scéna dohodla, neboť to je ústavní zákon ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Na změnách ústavy.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Na takových změnách ústavy, které by například mohly posílit postavení prezidenta Slovenské republiky, čili budeme nadále asi svědkem určité nerovnováhy mezi mandátem a pravomocemi pana prezidenta.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jen pro úplnost, na Slovensku, které má zhruba polovinu obyvatel, jak jsme tady počítali obyvatele na začátku dnešních novoročních Otázek, tak na Slovensku musí kandidát na prezidenta shromáždit 15000 podpisů pod petici, zatímco v České republice 50000, a odlišná je kontrola podpisů na Slovensku, v České republice. U nás svěřená pod ministerstvo vnitra, a to podle matematických vzorců, které byly zpochybněny Nejvyšším správním soudem, a na Slovensku zaregistrovává kandidáta ministerstvo vnitra po příkazu šéfa Slovenské národní rady. Neměli jste, pane premiére Nečasi, jako vaše vláda zvolit lepší inspiraci Slovenskem a napsat lépe prováděcí zákon, aby ta první volba prezidenta dopadla aspoň tak úspěšně jako na Slovensku a ne zatím tak neúspěšně, jak to vypadá v rámci České republiky?

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Samozřejmě, že je možné se vždycky inspirovat v zahraničí, v tomto případě ve velmi tedy blízké zemi s podobnou tradicí, na druhé strany já ty rozdíly neshledávám zase tak fatální. Pokud budeme dělat například rozdíl v tom počtu podpisů, které jsou nezbytné pro získání kandidatury, tady já zase musím připomenout, že my máme dvoukomorový parlament, čili je možné sice získat nominaci i z Poslanecké sněmovny podobně jako na Slovensku z Národní rady Slovenské republiky, ale navíc stačí jenom 10 senátorů na podobnou nominaci. Těch 15000 podpisů versus 50000, zase když si uděláte demografickou a geografickou strukturu obou zemí, zjistíte, že například Česká republika je více urbanizovanou zemí, to znamená větší proporce obyvatel žije v městech střední a větší velikosti, čili zase to získání těch podpisů z technického hlediska je snazší, ale samozřejmě je to otázka dalších diskusí a neexistuje žádné univerzální číslo. Ta čísla a ty konkrétní procedury vznikly na základě i širší politické shody, protože jak známo, volební zákony musí být schváleny oběma komorami Parlamentu České republiky. Tam není možné, aby Poslanecká sněmovna a její většina přehlasovaly Senát, čili určitě velice pečlivě budeme muset vyhodnotit zkušenosti z této první volby a bude muset dojít ke změnám prováděcího zákona, to v každém případě.

Václav MORAVEC, moderátor:
Počítáte tedy s tím, že dojde ke změnám prováděcího zákona, protože se ten počátek ...

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Já považuji ty provozní ...

Václav MORAVEC, moderátor:
... přímé volby ukazuje jako ne zcela dobrý.

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Ty provozní problémy se vždycky ukáží a považuji to za přirozené a koneckonců vím, že i na Slovensku došlo k úpravám volebního zákona pro volbu prezidenta republiky po prvních volbách.

Václav MORAVEC, moderátor:
Nemůže se podle vás stát, že ty problémy, o nichž mluvíte a které nazýváte v souvislosti s přímou volbou prezidenta v České republice, že ty provozní problémy můžou způsobit v Česku to, co bylo na Slovensku před zavedením přímé volby, tedy že Česká republika bude rok bez prezidenta, protože Ústavní soud může za pár dní říci, že ruší prováděcí zákon, možná i změnu ústavy?

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Tak já bych začal odzadu. Já si dovedu jenom velmi těžko představit, že by Ústavní soud mohl změnit anebo zrušit část ústavy. To je něco, co já považuju za naprosto mimo tento vesmír a ani si to nedovedou, ani si to nechci připouštět. To už by bylo překročení prostě tolika rubikonů naráz, že, jak říkám, to mi ani hlava nebere. Takže to je jedna věc. Druhá věc je samozřejmě volební ...

Václav MORAVEC, moderátor:
A zrušení části prováděcího zákona, to by vám hlava vzala?

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Je samozřejmě možné aplikovat docela obyčejný princip proporcionality, to znamená, aby Ústavní soud reagoval přiměřeně na tu situaci, to znamená posoudil, zda například ty podle jeho názoru tedy kroky v tom volebním zákoně, které jsou problematizované, jsou tak závažné, aby vyžadovaly teď okamžitou změnu. Já osobně se domnívám, že nikoliv, ale je to můj osobní, soukromý názor, anebo prostě pro futuro k určitému datu, například pro příští volbu upozornit na tyto konkrétní ustanovení a v podstatě zavázat Parlament České republiky ke změnám těchto konkrétních ustanovení, ale já si osobně myslím, že ty věci, které jsou problematizovány v tom prováděcím zákonu, že míra té problematizace neodpovídá tomu, aby byly volby zrušeny nebo odsunuty, ale má to v rukou Ústavní soud a já pevně doufám, že rozhodne moudře.

Václav MORAVEC, moderátor:
Slováci si budou nástupce současného prezidenta Ivana Gašparoviče vybírat v roce 2014, vás to čeká za víc než rok přímá volba prezidenta, ač vy jste zatím kandidaturu na prezidenta neohlásil, tak vás průzkumy favorizují, byť máte odstup k průzkumům, jak jste, pane premiére Fico, zmínil. Můžete už teď veřejnosti říci, zda považujete za solidní dokončit svůj vládní mandát, tedy do roku 2016 nebudete opouštět post premiéra Slovenské republiky, nebo si po dvojím premiérování a částečně by to bylo poloviční premiérování umožníte vstup do nejvyššího patra, tedy že budete kandidovat na prezidenta?

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Je škoda, že si někdy redaktoři nemohou sednout na takovéto místa, jaké máme teď my, aby ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Já mám stejnou židli, pane premiére.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Ano, to je v pořádku, ale aby na vlastní kůži věděli pocítit, co to je například být předsedou vlády ať už v České republice, anebo Slovenské republiky. Pane redaktore, já chápu, že tato otázka je pro někoho zajímavá, pro mě vůbec není zajímavá, protože 24 hodin denně reagujeme na takové výzvy, na takové problémy, které se objevují v souvislosti s krizí, že je opravdu pouze naivní se domnívat, že po tomto všem přijde Robert Fico večer domů, v jednu nebo ve dvě ráno, lehne si do postele a sní o prezidentovi. Toto je téma, které mě absolutně nezajímá, protože jsem předsedou Vlády Slovenské republiky, moje vláda má velmi silný mandát ...

Václav MORAVEC, moderátor:
V tom případě mi ale jasně odpovídáte, že do roku 2016 ...

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Opakuji, že tímto tématem se vůbec nezaobírám. Je před námi obrovské množství výzev, máme silný mandát, jsem předsedou vlády, která je postavená z jedné politické strany, a věřím, že se dostaneme za chvilku i k tomu, jak bude vypadat rok 2013, že to bude velmi těžký rok, my teď potřebujeme na Slovensku politickou stabilitu a klid, abychom mohli řešit věci, které jsou před námi, takže opravdu toto je téma, které se mnou vůbec teď nehýbe, nezaobírám se ním, my musíme Slovensko dostat ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane premiére, ale co je těžké na té otázce říci, do roku 2016 považuju mandát premiéra za natolik důležitý, že se do roku 2016 tou otázkou nebudu zabývat.

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Pane redaktore, já teď, aniž bych se chtěl vyjadřovat k prezidentské kandidatuře pana premiéra Fica, tak v každém případě by přece bylo podnětné, aby jakékoliv zásadní prohlášení tohoto typu dával slovenský premiér ve vysílání České televize.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Tohle by mi nevadilo, to by mi nevadilo.

Václav MORAVEC, moderátor:
Česko-slovenské, pane premiére, zapomínáte na, zapomínáte na to, že Česká televize stejně jako rozhlas a televízie Slovenska spojily své síly.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Když bych ho chtěl udělat, tak ho klidně udělám i v České televizi, to je úplně jedno, v tomto případě ale je to nepodstatná věc.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když jsme u vládnutí, v obou zemích, v těch dvou samostatných republikách, se od rozpadu České republiky, pardon, od rozpadu Československa vystřídal počet vlád, v České republice jich bylo 11, na Slovensku pak vládlo 8 kabinetů. Slovensko mělo jednu přechodnou vládu, a to Jozefa Moravčíka, která vznikla po pádu vlády premiéra Vladimíra Mečiara v roce 1994. Českou republiku spravovaly dvě úřednické vlády - Tošovského, která vznikla po pádu kabinetu Václava Klause v roce 1997, a Fischerovu vládu, která vznikla po pádu Topolánkova kabinetu během českého předsednictví evropské sedmadvacítce v roce 2009. Nečasova vláda, respektive vládní koalice si prošla několikerými krizemi, poslední je právě teď. Když tady premiér Robert Fico mluvil o roku 2013 jako o roku náročném v případě Slovenska, tak předpokládám, platí to i pro Českou republiku, pane premiére?

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Náročný byl i ten loňský rok 2012 i ten předloňský.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pro vás i 2011.

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Bude i 2013, ale je to dáno i tím, o čem tady mluvil pan premiér Fico, to znamená, doba je nesmírně komplikovaná nejenom na domácí politické scéně, ale řekl bych celoevropsky, globálně, je tady celá řada problémů, které se musí řešit, celá řada výzev, kterým musíme čelit, čili ano, bude to náročný rok, ale na druhou stranu jsem hluboce přesvědčen o tom, že je to rok zvládnutelný, že je to krok, který přinese pozitivní body České republice, že je to krok, který nás vyvede z recese, že je to krok, který rozpočtově zastabilizuje tuto zemi, a že je to krok, který povede ke zvýšené prosperitě naší země.

Václav MORAVEC, moderátor:
O čem podle vás vypovídá to číslo, vypovídá-li vůbec o něčem, když to vezmeme fotbalovou či hokejovou terminologií, o níž ještě bude řeč na konci dnešních Otázek, 11 ku 8, 11 kabinetů od rozpadu Československa v České republice ku 8 kabinetům na Slovensku, má to číslo nějakou vypovídající hodnotu?

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Já myslím, že během 20 let se dá použít, že v obou zemích je to zhruba v průměru 10 vlád plus minus 2, čili je to v rámci statistické odchylky. To zas nejsou čísla, která se dramaticky nějak řádově od sebe liší, to chce skutečně mít delší časový horizont, na druhé straně i tato čísla 8 a 11, nebo 11 a 8, když se podíváte na naše společné politické dějiny, společné dějiny naší politické demokracie, například v období první Československé republiky, tak v podstatě ta stabilita těch vlád, jejich koaliční komplikovanost a počet těch vlád, byl velmi podobný. Tam také se v podstatě najít vládu, která by trvala déle než rok a půl nebo dva roky, by bylo velmi komplikované.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane premiére Fico.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Doufám, že to bude dobře pochopené teď, co řeknu, budu hovořit o Slovensku, jednoznačně, když vznikala moje druhá vláda, tak jsem si dal závazek, že nebudeme obtěžovat slovenskou veřejnost žádnými hádkami a roztržkami. My jsme nabídli možnost vstoupit do vlády i dalším politickým stranám, ale ty to odmítly, a dnes poprvé v historii demokratického Slovenska máme na Slovensku vládu, která je vnitřně velmi stabilní a je založená na jedné politické straně. Máme opravdu i silnou frakci poslaneckou v Národní radě. Také jsem dal příslib a dělám všechno pro to, aby to byla vláda bez skandálu. A já vám povím proč, nakonec za 8 měsíců prvních moje vláda nebyla spojená se žádným skandálem, a říkám teď doslova a do písmene jen o Slovensku a nechci nic porovnávat a nic nenaznačuji, ale proč to je pro nás důležité, dnes stojí, a myslím si, že toto platí i pro Českou republiku, proti sobě dva legitimní zájmy. Na jedné straně legitimní zájem vlády, dokonce povinnost, uzdravovat, konsolidovat, škrtit, plnit mezinárodní závazky, které máme, například Slovensko se zavázalo mezinárodně, že do konce roku 2013 bude mít deficit pod úrovní 3 %, čili je tu vláda, která má povinnosti, která má závazky a která to musí dělat, pokud chceme přežít. A potom je druhý legitimní zájem, a to zájem lidí mít se lépe. A teď dát dohromady zájem vlády ozdravovat, konsolidovat a škrtit se zájmem lidí, že pojďme teď dávat vyšší platy, vyšší důchody, mějme se lépe, tyto dva zájmy jdou proti sobě a narážejí na sebe. A tento konflikt dvou legitimních zájmů můžete řešit pouze tehdy, pokud máte v zemi klid a stabilitu, a proto mně tak velmi na tom klidu a stabilitě na Slovensku záleží.

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Plus samozřejmě já bych dodal k té argumentaci, kterou uvedl pan premiér Fico, že já jsem hluboce přesvědčený o tom, že ta prosperita lidí je založena na tom, že bude postavena na pevných základech, a to je možné pouze tehdy, když máte zdravé veřejné finance. Ta prosperita, pokud by nebyla postavena na těchto pevných základech, by byla jenom velmi krátkodechá, krátkodobá a vedla by nakonec ještě k většímu ohrožení prosperity, než když skutečně ji stavíme na pevných základech zdravých veřejných financí.

Václav MORAVEC, moderátor:
Za pár okamžiků už budeme probírat ekonomiku obou zemí. Pokud bychom ale měli uzavřít rok 2012 a podívat se na rok 2013, který rok z vašeho, respektive které slovo z vašeho pohledu jako premiérů charakterizovalo rok 2012 především, to znamená nejlépe vystihuje rok 2012 a které slovo podle vás bude vystihovat rok 2013? Pane premiére Fico.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Rok 2012 - krize, nestabilita, nejistota. Takto bych charakterizoval rok 2012.

Václav MORAVEC, moderátor:
A 2013?

Robert FICO, předseda Vlády SR:
2013 - první půlrok 2013 bude pravděpodobně dost podobný, protože budeme pod obrovským tlakem procesů, které nemáme my pod kontrolou. To, že dnes jde dolů ekonomika německá, francouzská, nás to ohrožuje, těžko to ovlivníme. Slovensko je velmi otevřená země, je to ekonomika, která je navázaná na ekonomiky jiných zemí, proto z tohoto důvodu první polovičku roku 2014 ještě stále vidíme, 2013 vidíme pesimisticky. Ale stejně tak, jak říkala i paní Merkelová, zdá se, že se trochu finanční trhy upokojily, jen víte, jak je to s trhy, protože dnes jsou klidné a zítra ráno můžou něco takového vyvést, že naše úsilí, které bylo velmi těžké v roce 2012, přijde vniveč, ale všichni věříme, že druhá polovina roku 2013 bude už určitým náznakem oživování konjunktury.

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže naděje, slova naděje.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Určitě ano, určitě ano.

Václav MORAVEC, moderátor:
Petr Nečas, charakteristika roku 2012 a 2013 prostřednictvím jednoho slova.

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Tak já dvě slova použiju pro ten rok 2012 - urputná práce. Urputná práce na řešení problémů, na některých základních systémových změnách, na politických změnách, ekonomických změnách, na zavedení některých nových systémů, jako je důchodová reforma a podobně. A ten rok 2013 já vidím optimisticky, já jsem přesvědčený, že budeme mít postavenou ekonomiku na zdravých základech, pokud se skutečně, protože jsme obě dvě země velmi silně proexportně orientovány, oživí i především německá ekonomika, tak to vidím velmi nadějně. Mimochodem informace, které jsme teď dostávali o výběru daní za poslední dny a týdny letošního roku, tak vypadají velmi nadějně z hlediska i určitého růstu spotřeby, toho, že ty peníze, které lidi zadržovali v obavách před budoucností, snad teď začnou trošku více pouštět do ekonomiky, a to bylo velmi pozitivní. Jestliže se k tomu připojí i aktivita podnikatelského sektoru, která tradičně v České republice je velmi vysoká, protože naše prosperita vždycky bude stát na podnikatelské sféře, tak jsem přesvědčen, že máme před sebou rok, který bude znamenat zvednuté trajektorie směrem nahoru k pozitivním výsledkům.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Můžu dodat, uvědomme si, že odhady hospodářského růstu na rok 2013 nejsou příliš optimistické. Pokud si vezmeme i výkon Evropské unie, eurozóny jako celku za rok 2012, tak to také nebylo /nesrozumitelné/ hovořit o recesi a ne o konjunktuře, proto začíná se velmi vážně diskutovat v Evropě, zda tempo ozdravování veřejných financí není kontraproduktivní, že jednoduše to, že se musí škrtat, zastavují se velké veřejné projekty, velké veřejné investice, či to v podstatě neznamená zastavování hospodářského růstu a tu musí platit ale jedna zásada pro všechny v Evropské unii, buď tedy se změní pravidla pro všechny, anebo pro nikoho. Pokud budou zase opět nějaké výjimky, neboť slyším, že některé země už uvažují, že by chtěly výjimku, pokud jde o ozdravování veřejných financí, že by chtěly mít vyšší deficit, s tímto Vláda Slovenské republiky nebude nikdy souhlasit. Buď všichni, anebo nikdo, ale z hlediska hospodářského růstu, který je nejpodstatnější v roce 2013, ačkoliv Slovensko by mělo mít pozitivní hospodářský růst, dokonce odhady jsou, že jeden z nejvyšších v celé Evropské unii, tak to, co předepsala Evropská unie, eurozóna jako medicínu na léčení této krizi, je proti hospodářskému růstu. To si musíme velmi jasně, velmi otevřeně říci a netvařme se překvapeně, že nemáme vysoký hospodářský růst. Nemůžeme ho mít. Když půjdeme touto cestou škrtů, tak hospodářský růst se těžko oživuje.

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Já bych to jenom upřesnil z mého pohledu, že je to otázka krátkodobého dopadu na ekonomický růst, ale chceme-li mít skutečně dlouhodobě udržitelný ekonomický růst, musí být postaven na pevných základech zdravých veřejných financí a tam se bez škrtů a úspor neobejdeme.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Souhlasím, souhlasím, jen to nesmí být dlouhodobé.

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Ano.

Václav MORAVEC, moderátor:
Lépe už bylo. Slovenská i česká ekonomika zažívaly v uplynulých 20 letech především dobré časy. Slovenská ekonomika dokonce časy lepší. Řeč čísel je jasná. V uplynulých 20 letech od rozdělení byl průměrný hospodářský růst na Slovensku 4,6 %, zatímco v Česku 2,8 %. V roce loňském, v roce 2012 Bratislava očekává jeden z nejvyšších růstů v rámci eurozóny, a to ve výši víc než 2 %. Česko je v ekonomické recesi. Část ekonomů však varuje, že globální ekonomické problémy budou mít delší trvání. Profesor Milan Zelený mluví o zásadní transformaci nejen ekonomiky. Slovenské ekonomice se i v roce 2012 dařilo lépe než ekonomice české. Slovensko navíc v ukazateli ekonomické úrovně dohání už delší dobu Českou republiku.

Milan ZELENÝ, ekonom /20. 12. 2012/:
Je nepochybně velmi zajímavé dívat se na to, jak Slovensko se vyrovnalo v mnoha ukazatelích s rozvojem České republiky.

Václav MORAVEC, moderátor:
Česká republika se pohybuje stabilně kolem 73 % úrovně svého hrubého domácího produktu při srovnání s 12 původními členskými zeměmi eurozóny. Slovensko však zvýšilo svoji úroveň z 55 % HDP v roce 2004 na 67 % úrovně zemí eurozóny v roce 2011. Americký ekonom českého původu, profesor Milan Zelený v rozhovoru pro Otázky upozorňuje, že obě země se od rozdělení příliš nevymanily ze závislosti svého exportu do Německa.

Milan ZELENÝ, ekonom /20. 12. 2012/:
Čili my vlastně jakoby s Německem děláme takovou trojku, i Slovensko i Česko, a samozřejmě si nemůžeme pomoct nějakým zvláštním růstem, obzvláště když Německo dneska velmi prudce klesá ve svém růstu. Ani jedna země nevyváží významně do růstových oblastí, jako jsou Čína, Indie, Brazílie a nedej bůh i Afrika.

Václav MORAVEC, moderátor:
Lépe je na tom Česko ve srovnání se Slovenskem ve vývoji inflace. Od roku 1999 průměrná míra inflace nepřesáhla pětiprocentní hranici. Výjimkou byl rok 2008, kdy inflace překročila hranici 6 %. Inflace na Slovensku rostla zejména v 90. letech, a to i kvůli uvolnění cen energií. Podle ekonoma, profesora Milana Zeleného jsou před oběma zeměmi okamžiky, kdy pohled do minulosti nemusí naznačovat, co se uděje v budoucnu.

Milan ZELENÝ, ekonom /20. 12. 2012/:
Žijeme ve světě, kde minulost, minulé výkony a minulé chování neindikují, jaká bude budoucnost a jaké bude chování v budoucnosti. Je to velmi zajímavá éra, kdy minulost neindikuje budoucnost právě proto, že dochází k velmi zásadním, můžeme říci revolučním pohybům a změnám, které souvisí s tou transformací, od globalizace k relokalizaci.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vysvětluje v rozhovoru pro Otázky americký ekonom českého původu, profesor Milan Zelený. To vaše postavení obou vašich vlád je podobné, protože levicová vláda na Slovensku čelí kritice pravicové opozice, že sestavený rozpočet na příští rok je na nereálných číslech, že budete muset přijít s krizovým plánem, se seškrtáváním vládních výdajů, totéž i levicová opozice v Česku. Máte připravený oba dva krizový plán B, pokud se nenaplní ta naděje, o níž mluvil Robert Fico, i o níž vlastně jste mluvil vy, pane premiére Nečasi, v tom druhém polovině roku, protože jste v obou zemích zvýšili daně, v České republice především daň z přidané hodnoty, která se zvyšuje právě dnes, nebo zvýšila právě dnes, na Slovensku zvýšení korporátní daně, v obou zemích pak zvýšení daní lidem v nejbohatších příjmových skupinách, je připravený krizový plán B, pane premiére?

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Za prvé já jsem přesvědčený, že krizový plán B nebude potřeba. Na druhé straně ano, ekonomika je velmi živá věc, my jsme malou, silně proexportně otevřenou ekonomikou, to znamená velmi závislí i na vnějších vlivech, takže nemůžeme garantovat, že zvnějšku přijde nějaký negativní impuls pro naší ekonomiku. Na druhou stranu v tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by tento impuls měl přijít, že by k tomu byl nějaký závažný důvod, jakkoliv zpomalování některých západoevropských ekonomik samozřejmě budí obavy, ale já jsem přesvědčen, že ta trajektorie vývoje české ekonomiky se změní z hlediska růstu hrubého domácího produktu, koneckonců i údaje, které máme, ukazují, že například na dani z přidané hodnoty se ve skutečnosti vybralo v loňském roce více než v roce předloňském, což bylo dlouhodobě zpochybňováno, že se tomu tak nestane. Ta úprava ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Jinak co se týče, promiňte, ale co se ... ano?

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Promiňte, poslední věc, ta úprava daně z přidané hodnoty je skutečně o pouhý jeden procentní bod, čili nebude mít nějaký závažný dopad z hlediska úrovně a stability cen, inflace a podobně.

Václav MORAVEC, moderátor:
Co je podle vás tedy větší riziko pro český státní rozpočet v tom letošním roce? Nevýběr zvýšených sazeb daně, anebo spíš možná recese nebo zpomalení ekonomiky německé, když jsem odkazoval na průmysl, který meziročně v Německu klesl, v roce loňském o zhruba 2,6 %?

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Já to řeknu otevřeně, jsou to spíše ty vnější vlivy, to znamená zastavení nebo zpomalení západoevropských ekonomik, čili s německou ekonomikou, do které jde jedna třetina našeho exportu. Já chci připomenout, že poměr exportu k hrubému domácímu produktu v České republice je téměř 80 %, čili je to velmi zásadní záležitost. Já také ale na druhé straně musím říct, že vedle růstu hrubého domácího produktu máme velmi pozitivní parametry. Chci připomenout, že jsme zemí, která má sedmou nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii, dlouhodobě se pohybujeme na tomto šestém až sedmém místě, není to žádný výkyv, je to dlouhodobá stabilita našeho pracovního trhu, díky reformám na trhu práce, že máme sedmý nejnižší dluh, veřejný dluh v celé Evropské unii, a dokonce pokud sečteme veřejné dluhy a soukromé dluhy, tak jsme druhou nejméně zadluženou ekonomikou v celé Evropské unii. Máme nejnižší míru ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale zároveň máme recesi, zatímco Slováci mají jeden z nejvyšších ekonomických ...

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Ano, ale to je, to je pravda, já k tomu blahopřeji Slovensku, je to pozitivní, protože Slovensko je náš druhý nejvýznamnější zahraničně-obchodní partner, čili slovenská prosperita je dobrá zpráva i pro Českou republiku, ale já jenom chci upozornit na jednu věc, abychom veškeré celkové makroekonomické a makrosociální parametry nezúžili pouze na jeden jediný údaj, a tím je růst hrubého domácího produktu. To je trošku podobné, jako kdybyste si kupoval automobil a jediný údaj, který by vás zajímal, by byla spotřeba na 100 kilometrů. Asi byste jenom na základě toho nevybíral to auto, čili to, že máme ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale je to jeden stále z hlavních parametrů.

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Ano, ale to, že máme nízké veřejné zadlužení, to, že máme stabilizované dneska veřejné finance, to, že máme relativně nízkou nezaměstnanost, jakkoliv s ní nemůžeme být spokojeni a já nechci, aby v této zemi bylo půl milionu lidí bez práce, chci udělat všechno pro to, aby se vytvářela nová pracovní místa, uvolnit ruce především podnikatelskému sektoru, to, že máme nejnižší ohrožení chudobou v celé Evropské unii, to, že v rámci Visegrádské čtyřky máme nejvyšší pozitivní saldo obchodní bilance, že máme nejnižší inflaci dlouhodobě z celé Visegrádské čtyřky, jsou pozitivní zprávy. Teď potřebujeme se zaměřit na prorůstovou agendu, vláda to považuje ve zbytku volebního období za svojí prioritu a jsme přesvědčeni, že se nám podaří roztočit kola české ekonomiky.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane premiére Fico, krizový plán B pro váš státní rozpočet a tím, že se může vybírat i nižší množství daní, než plánujete v rozpočtu na letošní rok?

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Opět při veškeré úctě k slovenské opozici, je to povinná jízda slovenské opozice vůči každé vládě, která stojí proti ní. A já můžu zagarantovat, že v roce 2013 si Slovensko svoje mezinárodní závazky splní a bude deficit pod úrovní 3 %, a je to jednoduše závazek, od kterého se odvíjí všechno ostatní. A myslím, že to pojmenoval pan premiér velmi přesně. Jsou možno dvě oblasti, které bych rád teď velmi stručně pojmenoval, a to je oblast, jak bojovat hlavně s nezaměstnaností, toto je vážný problém Slovenska, a potom jak se postavit k lidem, kteří mají nízké a střední příjmy.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jen dodám, a můžeme se podívat na grafiku nezaměstnanosti, protože to je také zajímavé to srovnání, jak se vyvíjela nezaměstnanost v České republice a na Slovensku v uplynulých 20 letech. Podle dostupných údajů byla v roce 1992, sami už to vidíte, československá nezaměstnanost zhruba na úrovni 2,6 %, srovnatelné údaje z obou zemí máme k dispozici od roku 1994 a je z nich patrné, že Slováků bez práce tehdy přibylo skokově zhruba na 14 %, Česko si drželo ještě pár let statistiku pod 5 %. Dosavadní český rekord padl v roce 2008, kdy šlo o zhruba devítiprocentní nezaměstnanost, Slovensko hlásilo o rok později dokonce víc než 19 % lidí bez práce. Vloni to bylo 13,5 %.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
To je daň i za strukturu průmyslu a hospodářství, které Slovensko mělo po rozdělení v roce 1993, ale dovolte mi na to reakci, protože můžeme věci pojmenovat, ale je třeba i říci, co s nimi. Prioritou mé vlády v roce 2013 musí být najít zdroje na podporu dalšího hospodářského růstu. My nejsme schopni bojovat s nezaměstnaností tak, že stát bude spravovat nějaké podniky a vytvářet pracovní místa, ale musíme podporovat podnikatelské prostředí a mít takzvané prorůstové opatření, na která nepotřebujete zdroje. Proto například jdeme do obrovské reformy místní státní správy. Chceme ušetřit 700 milionů eur, sloučení úřadů, my jsme zrušili kompletně krajskou státní správu od 1. ledna 2013, velké změny ve školství. Opět je to systém, který je finančně neudržitelný, velké změny ve zdravotnictví, vytvoření jedné zdravotní pojišťovny.

Václav MORAVEC, moderátor:
Na tom si stále trváte i přes tu arbitráž a opozice říká, proč jste nezveřejnili arbitrážní nález?

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Ale, pane redaktore, opět, lidí, kteří něco způsobili a vytvořili, teď kritizují tuto vládu za to, že to napravuje. My jsme se politicky rozhodli vytvořit jednu zdravotní pojišťovnu, uděláme všechno pro to, aby tento krok byl i zrealizovaný. A čtvrté opatření, které může vést k tomu, že budeme mít zdroje na prorůstové opatření, budou opatření, která se týkají lepšího výběru DPH a daní. Tam jsme opravdu připravili poměrně hodně zajímavostí. Například jsme omezili používání hotovosti. Dnes je to 5 tisíc eur, pokud jde o podnikatelské prostředí. No a potom je tu druhé téma, a to je ochrana lidí, protože pokud dnes nemůžeme při škrtání zvyšovat sociální standard lidí, tak jsme se rozhodli, že půjdeme cestou ochrany lidí, pokud jde o spotřební balík hlavně v oblasti energií a v oblasti potravin. My máme velmi tvrdou regulační politiku, ta se nám vyplácí, protože například cena elektřiny jde dolů od 1. ledna 2013, cena plynu zůstala pro domácnosti prakticky na té stejné úrovni. Pokud jde o potraviny, ty nám opravdu způsobují problémy v inflaci, přísnější kontroly, doslova a do písmene určitý souboj s řetězci, které na Slovensku působí. Toto jsou takové největší výzvy na rok 2013.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane premiére, ale když jsme mluvili o nezaměstnanosti, tak vy jste změnili od začátku letošního roku podmínky pro uzavírání dohod o vykonávání práce a pracovních činností. Například analytik Institutu ekonomických a společenských analýz v Bratislavě Radovan Ďurana v prosincovém vydání měsíčníku CI Time napsal, a teď cituji: "Nová vláda zvýšila cenu zaměstnávání, náklady podnikání, zkomplikovala tvorbu pracovních míst a mnoho zaměstnanců vytlačila na černý trh. Záplavu nepříjemných překvapení zabalila do dárkového balení s logem fiskální konsolidace." Konec citátu. Nemyslíte, že ty kroky, které vaše vláda učinila, tak povedou naopak k růstu nezaměstnanosti nebo dokonce, co je horší, k tomu, že se rozroste černý pracovní trh na Slovensku?

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Já tady nebudu komentovat pána, kterého jste teď citoval, protože je to jednoznačně protivládní politik, člověk, který se vždy vyjadřuje jen proti vládě, ale pojďme reálně ...

Václav MORAVEC, moderátor:
No ale to může být inspirativní.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Samozřejmě, ale pojďme reálně k tomu, co jste otevřel.

Václav MORAVEC, moderátor:
Černý trh.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
My jsme neudělali nic, pouze jsme změnili zákoník práce na tu podobu, ve které zákoník práce byl po čas naší první vlády. A nezaměstnanost stoupala i v době, kdy zákoník práce byl změněný vládou Ivety Radičové, že to, jak jsou lidé chránění v práci pracovně-právně, nemá žádný vliv na to, jaká je zaměstnanost, anebo jaká je nezaměstnanost. Navíc uvědomme si, že to je často to poslední, co ti lidé mají, že mají nějaké práva v práci, tak chraňme tyto práva, to je můj pohled sociálnědemokratický, já už v tomto duchu jiný opravdu nebudu, čili to je můj pohled. To je, to jsou hodnoty, na kterých je postavena moje vláda, moje vládnutí a tyto hodnoty a tyto výzvy získaly velkou podporu i voličů na Slovensku v předcházejících volbách. Za další, my jsme nechtěli jít cestou zvyšování DPH, nechtěli, protože předcházející pravicová vláda zvýšila DPH, mělo to katastrofální dopad na ceny. Pokud někdo má důchod 280 euro, pane redaktore, to znamená, někde na úrovni 9 000, 8 500, 9 000 tisíc korun slovenských, anebo pokud je průměrný nejčastější plat na Slovensku 550 euro, tak nemůžeme jít vůči těmto lidem tak, že jim přes DPH budeme zvyšovat životní náklady, to zase je náš pohled. Opakuji, legitimní pohled má pravicová vláda ...

Václav MORAVEC, moderátor:
To se premiéru Petru Nečasovi asi nerado poslouchá.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Ale počkejte, to jsou ...

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
Ne, ne, ne, to vůbec ne.

Václav MORAVEC, moderátor:
No zase zvyšujete DPH, pane premiére.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Já nikdy nebudu komentovat to, co dělá jiná vláda. Každá vláda má svůj vlastní recept, je to suverénní rozhodnutí české vlády jako postup. Já mluvím o našich zkušenostech, proto jsme se rozhodli, že půjdeme cestou zvyšování daní pro banky, pro monopoly, pro podniky, zvýšili jsme daň z 19 na 23 %, a v případě osob, které vydělávají plus minus 100 tisíc korun měsíčně, jsme zvýšili daň z příjmu právnických, fyzických osob na 25 %. Já vůbec nemám obavy, že by tyto opatření měly jíst proti podnikatelskému prostředí, víte, to je tak, že nechť nám tedy někdo nabídne alternativu. Pak je alternativa na Slovensku vůči našemu konsolidačnímu balíčku zvýšení DPH, my odpovídáme ne, takovouto alternativu nebereme.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ne, alternativa je šetřit ve výdajích státu.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Ale to děláme, pozor, to děláme.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vaše vlády to dělají velmi, velmi málo.

Petr NEČAS, předseda Vlády ČR:
K tomu teda musím teď jednoznačně říci, že to není pravda, že to není pravda. Já chci připomenout, že od začátku 90. let po celou dobu rostl například počet lidí ve státním aparátu a rostly mzdové náklady. Moje vláda byla první, která je omezila o 8 % a zrušila desítky tisíc pracovních míst, které nebyly potřeba ve veřejném sektoru a přesunuly jsme je fakticky do sektoru soukromého prostě na trh práce. Za další, já považuji za nesmírně klíčové, že nám se daří dát ekonomice prorůstové impulsy. Chci připomenout, že v letošním roce v porovnání s loňským rokem o 8 miliard zvyšujeme výdaje na dopravní infrastrukturu, 8 miliard korun, že zvyšujeme o téměř 4 % výdaje na školství, že zavádíme některé programy, jako je Zelená úsporám, které budou skutečně znamenat impulsy především pro naše stavebnictví, že jsme dali další dodatečné zdroje, které snižují to tempo nárůstu cen díky obnovitelným zdrojům energie, se kterými se velmi potýkáme a které nás stojí 44 miliard a jsou bohužel důsledkem politiky minulých vlád, nikoliv vlády mé. A že jsme připraveni o této věci jednat i dál, v průběhu roku se pobavit o další dotaci, která by snížila to tempo nárůstu především pro náš průmysl, který je na cenách energie velmi závislý, podpořit export dalšími prostředky pro Exportní a garanční pojišťovnu a podobně.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jenom, omlouvám se, abychom ještě dokončili jedno téma, a to je euro, protože co obě země zásadně odlišuje, Slovensko, členský stát eurozóny, Česká republika nikolivěk, vy jste, pane premiére Fico, před čtvrt rokem prohlásil, a zase cituji: "Je málo pravděpodobné, že eurozóna přežije ve své současné podobě. Jedna či více zemí pravděpodobně opustí tuto skupinu současných 17 členských zemí." Konec citátu. Pronesl byste tu větu i dnes 1. ledna roku 2013? Ještě se to stane?

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Samozřejmě, určitě ano. Já si myslím, že budeme muset být velmi tvrdí. V eurozóně musí platit pravidla pro všechny a pokud bude pokračovat nezodpovědný přístup některých zemí, tak se budou muset tyto země rozloučit s eurozónou, to je postoj vlády, který je velmi tvrdý, ale velmi jasný. Ale dovolte mi jednu větu, opravdu budu velmi stručný. Hodně jste zdůrazňovali čísla, čísla, čísla, ale život není o číslech. Prosím, mějme vždy na zřeteli, že naším cílem není uspokojit ...

Václav MORAVEC, moderátor:
To vy se pak jako politici oháníte zase čísly, když vás my novináři konfrontujeme.

Robert FICO, předseda Vlády SR:
Počkejte, já říkám něco jiného. Nemůžeme přece dělat poli