Ministři by už neměli strašit, ale dávat naději

10. listopadu 2012
Ministři by už neměli strašit, ale dávat naději

S překvapivým obratem své politiky přichází premiér Petr Nečas. Namísto neustálých škrtů a šetření bude vláda v příští letech víc utrácet. Chce tak nastartovat ekonomický růst země.

Usmíváte se, vypadáte spokojeně. To je jen dojem, nebo radost, že po dvouměsíční nejistotě vaše vláda přežila? 

To je možná dojem, protože okamžitě na vás zase nalehne práce, co je před námi, co je třeba udělat. Jsem samozřejmě rád, že se to vyřešilo politicky poctivým a lidsky důstojným způsobem. 

Co po prosazení vyšších daní, penzijní reformy a církevních restitucí teď bude vláda dělat? 

Vedle stabilizace veřejných rozpočtů se teď musíme hodně zaměřit na to, abychom obnovili ekonomický růst. K tomu se není možné pouze proškrtat. Potřebujeme růst, ale nikoliv na úkor zvyšování zadlužení. Jako prorůstové impulzy vidíme vyšší výdaje do dopravní infrastruktury, vědy, výzkumu, inovací a školství. 

Jak přesvědčíte domácnosti, aby začaly utrácet? Inspirujete se Barackem Obamou a jeho projevy plné nadějí do budoucna? 

Jsem přesvědčen, že je to primárně psychologická záležitost. Dokonce si myslím, že kdybychom dali domácnostem více peněz, že by se dnes spotřeba nezvýšila a jenom se zvýšily vklady. Je to psychologická záležitost, to znamená, že musíme zastavit veškeré strašení a ukázat lidem světlo na konci tunelu. Jsem přesvědčen, že zvolnění úspor a škrtů je to, co teď naše ekonomika potřebuje. 

To tedy zakážete sobě i ministrům slova jako škrty a úspory? 

Určitě ano. Ministři by už neměli strašit, ale dávat naději. Mimo jiné proto, že dosavadní konsolidační úsilí vlády přineslo výsledky. Srazili jsme vysoký schodek. Teď je nezbytné zaměřit se na ekonomický růst. 

Máte 101 vachrlatých hlasů. Nebude to dál už jen agonické vládnutí, před nímž jste chtěl dát přednost předčasným volbám? 

Myslím, že středa od rána do noci (Sněmovna schválila vyšší DPH a penzijní reformu – pozn. red.) byla velmi neagonická a velmi přímočará. Ano, vždy se může objevit vachrlatost, ale jsem přesvědčen, že tady bude bezpečná vládní většina. Nepopulární kroky má vláda za sebou a ve druhé polovině funkčního období bude investovat do vzdělání, výzkumu či do silnic. Tak idylické to však nebude. Šetřit se bude dál, například slučováním úřadů. 

Ještě k agonickému vládnutí. Váš předchůdce Mirek Topolánek minulý víkend na kongresu varoval, že "Nečas jen zatáhne záclonky a bude dělat, že jede dál". 

Je to od Mirka Topolánka velmi laciné. Žádné záclony nezatahuji. Já na rozdíl od některých svých předchůdců nemám klapky na očích. 

Naštval vás svým projevem a přirovnáním ODS k Titaniku? 

Ne, nenaštval. Já dokážu přijmout i jiný názor, který je vůči mně kritický. To, že Mirek Topolánek ve svém kritickém projevu zapomněl na svou úlohu, je jiná věc. 

Co tedy konkrétně znamená, že vaše vláda bude méně škrtat a šetřit, než jste původně plánovali? 

Zvolíme méně ambiciózní tempo snižování schodku veřejných financí. Já jsem přesvědčen, že správný krok pro naši ekonomiku je spokojit se prostě s tím, že v letech 2013 až 2015 bude deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP. To stačí. Původně jsme plánovali víc, ale není důvod vyvíjet takto významné fiskální úsilí směrem dolů. 

Na to jste přišli po prohraných volbách? 

Až budeme mít ekonomický růst kolem dvou procent, je možné se opět vrátit ke snižování schodků. Ale podle mého hlubokého přesvědčení i po debatě s ekonomickými odborníky to v této etapě takto naprosto stačí. Zvolnění fiskálního úsilí je to, co teď naše ekonomika potřebuje. 

Jakou roli v rozhodnutí méně škrtat hraje to, že nás čekají dva předvolební roky? 

Na můj návrh jsme škrty zmírnili už letos na jaře. Roli v tom hraje především stav ekonomiky a hospodářský cyklus. 

Ekonomové vám vytkli, že velkými úsporami až moc dusíte hospodářství v recesi. 

Všechna politicko-rozpočtová opatření mají své výnosy a náklady. Já jsem přesvědčený, že pokračovat v tomto poměrně razantním fiskálním úsilí znamená, že náklady již převažují nad výnosy. 

Vaše vláda ve středu přežila, vzbouřenci v ODS Tluchoř, Šnajdr a Fuksa ustoupili a raději se vzdali mandátu. Jak jste je přesvědčil? 

Jsem samozřejmě rád, že se to vyřešilo politicky poctivým a lidsky důstojným způsobem. Přestože se vyprávěly pověsti, že s Petrem Tluchořem nejsme schopni ani zasednout společně za jeden stůl, tak jsme během vnitrostranické krize mnohokrát jednali. Není důvod se dál utkávat, jsem přesvědčen, že všichni tři budou dál přínosem pro ODS. 

Slíbil jste jim něco za to, že nechají vaši vládu přežít? 

Z obou stran působil na dohodu fakt, že ODS má ve svém genetickém kódu zabudovanou obavu z toho, aby se zase nevyskytl nový Pilip nebo nový Tlustý, který shodí vlastní vládu. To působilo na obě strany. To si nepřeje ani premiér, ani ten, komu potenciálně hrozí takový cejch. Dnes už jsou to bývalí poslanci a já vůbec nepovažuji za nic špatného, pokud pro ně ODS nalezne možnost nějakého uplatnění. Stejně jako mnoho jiných exposlanců působí v různých pozicích. Koneckonců proč nevyužít jejich potenciálu, aby někde hájili zájmy státu a podobně. 

To dostanou nějaká místa například ministerských náměstků? 

Náměstci v exekutivě ne, to by ten krok nebyl. Bavili jsme se o konkrétních věcech, ale nevidím důvod, proč to teď specifikovat. 

Vy už zase slibujete rušení agend neboli byrokracie, ale mně přijde, že o tom ODS pořád mluví, a nic moc... 

Chceme pokračovat v rušení věcí, které malým živnostníkům a podnikatelům komplikují každodenní život, aby mohli vytvářet pracovní místa. Vše má své rozpočtové souvislosti. Redukcí agend musíme za rok ušetřit dvanáct miliard korun. Takže my jsme k tomu teď donuceni rozpočtovou realitou. Nouze naučila Dalibora housti. 

Zeštíhlí i vláda, budete rušit nějaká ministerstva? 

Já chápu, že rušení ministerstev má velkou symbolickou hodnotu, ale daleko důležitější je rušení těch agend, činností státu. A to je také daleko složitější. Chceme-li například sloučit Energetický regulační úřad se Státní energetickou inspekcí a Technickou inspekcí ČR, tak to vyžaduje změnu pěti zákonů. Musíme tím projít poměrně rychle, aby vše bylo platné k 1. lednu 2014. A takových slučování je více. 

Hodně věcí bude dělat ministr průmyslu Martin Kuba, nově zvolený první místopředseda ODS. 

Ano. Já bych docela chtěl, aby se tento resort alespoň neformálně vrátil k prvorepublikovému názvu ministerstvo průmyslu, obchodu a živností. 

Budete kvůli tomu všemu měnit koaliční smlouvu, podle níž vlastně kabinet vládne?
 

Je skutečností, že jedeme stále podle platné koaliční smlouvy, která je podepsána mezi ODS, TOP 09 a Věcmi veřejnými. Takže je nutné tam změnit některé formální věci. Už nemáme podporu 118 ani 115 poslanců. Jsme ve druhé polovině funkčního období, kdy logicky každá trošku uvažující vláda přehodnotí akcenty a priority. Mimo jiné proto, že ty nejvíce nepopulární kroky směřujeme do první poloviny volebního období. To by se mohlo odrazit v nové podobě dokumentu. Jestli to bude dodatek, doplněk stávající koaliční smlouvy nebo nová smlouva, je formalita. 

Budete také měnit některé ministry? Karolína Peake prozradila, že s rekonstrukcí vlády počítáte. 

Pokud to řekla, tak mě to překvapuje. Protože my jsme si rukoudáním slíbili, že o tom nebudeme mluvit. Ani o tom, že jsme se o tom bavili. Čili já to rukoudáním dodržuji. 

Nejvíc se teď mluví o výměně ministrů Vondry na obraně, Dobeše na dopravě a Hanákové na kultuře. Vy jste s nimi spokojen? 

Jsem snad ten poslední, komu můžete předhazovat, že se bojí personálních výměn. Ty jsou součástí standardního života vlády, čeká nás ještě jeden a půl roku. Nemohu je vyloučit, ale nevidím důvod, proč se o nich teď bavit. 

Pojďme ke změně ODS po kongresu. Vy chcete kandidátky ODS otevřít novým tvářím, nestranickým osobnostem. Je to stejné jako Zieleniecovo "rozkročení" nebo Topolánkovo "tvrdé jádro a měkký obal"? 

V žádném případě! Usmívám se, když někdo takto úmyslně a zlovolně interpretuje mé záměry. Já jsem pouze mluvil o situaci, kdy cítíme jistou únavu veřejnosti z politiky, cítíme odliv voličské podpory od největších politických stran spíše k alternativním uskupením. A my jsme teď v sedmadvaceti senátních obvodech měli pětadvacet členů ODS a jenom dva nestraníky. Já se ptám, zda jsme nemohli být odvážnější, zda nedat možnost reprezentovat nás v politice i člověku, který je nám hodnotově blízký, má stejný pohled na svět a politiku, jen z nějakého důvodu není naším spolustraníkem. Nemluvím o tom obrátit ten poměr. 

Řekl jste, že tyto nestranické osobnosti nebaví "proškrabávat se" stranickým schůzováním nahoru. Tím jste ovšem naštval hodně lidí v ODS. 

Spolupráce a dialog s nestranickými experty typově z Národní ekonomické rady je přece něco, co ODS potřebuje a co jí sluší. Nevidím jediný důvod, proč kvůli tomu spouštět ideový pokřik o ohrožení ODS. To je uvažování, které je mi cizí. 

Vám tedy chybějí důvěryhodné tváře a chcete přesvědčit nové lidi a případně je přemluvit ke vstupu do strany? 

Já pouze kladu otázku, jestli jsme v současné době neměli v sedmadvaceti senátních obvodech nasadit třeba sedm nestraníků místo dvou. A to pořád znamená, že drtivá většina kandidátů jsou členové ODS a že na vyhledávání důvěryhodných lidí se musíme orientovat především uvnitř naší strany. Ale ztrácíme vlivné regionální a místní elity. To byla vždycky přednost ODS, že dokázala přitáhnout důvěryhodné lidi, úspěšné ve svém povolání, vlivné ve svém okolí v tom dobrém slova smyslu, kteří posilovali naši značku. Lékaři, učitelé, ředitelé škol... 

Někoho jako pražský primátor Bohuslav Svoboda, který na kandidátku ODS přišel zvenčí jako nestraník? 

Ano, to byl krok správným směrem, i když dodnes budí mnohé diskuse uvnitř ODS. Já jsem ale přesvědčený, že bez pana docenta Svobody by výsledek v komunálních volbách v Praze byl dramaticky horší. Bez jeho působení jako primátora by pověst ODS, nejen v Praze, byla výrazně horší. On přináší jednoznačně bonus. Jakkoliv v pražské ODS budí kontroverze. 

RNDr. Petr Nečas

člen strany
člen regionální rady
předseda strany
poslanec PČR
předseda vlády