Jsem připraven být nepopulární
(www.blesk.cz) Strakově akademii od pátku vládne profesor politilogie Petr Fiala (ODS). „Tichá voda,“ jak se o něm na začátku mluvilo, ale přesvědčil prezidenta Miloše Zemana, aby mu jmenoval navzdory výhradám celý kabinet. A jak vysvětlil v rozhovoru pro Blesk, podobně nekompromisně hodlá ve své funkci i pokračovat…
Jaké to je být premiérem?
Je to především odpovědnost.
Tíživá?
Uvědomuji si, v jak složité siutaci je naše země, ať už jde o covid, ceny energií, inflaci. Na druhé straně si uvědomuji tu naději, kterou do nás lidé vkládají. Když jdu po ulici, vyjadřují mi sympatie. Je tady nadšení, že je tu politická změna. To není možné zklamat.
Mluvíte o sympatiích. Nebojíte se ale toho momentu, kdy se to otočí kvůli nepopulárním opatřením?
Nebojím. Jsem připraven dělat věci, které jsou dobré pro Česko a budu se snažit vysvětlovat, proč děláme kroky, které nejsou populární.
Vzpomenete si na moment, kdy jste si říkal, že byste mohli být premiérem?
Když jsem se stal předsedou ODS v lednu 2014. Myslím si, že každý, kdo je předsedou ODS, má mít ambici stranu dovést k vítězství a převzít odpovědnost premiéra. Přiznám se, že spousta lidí tomu ještě donedávna nevěřila, ale já ano.
Dívá se na vás vaše rodina, přátelé, jinak?
Co by to bylo za přátele, aby mě začali vidět jinak? Znají mě a vědí, že se funkcemi neměním. A bez podpory mé rodiny by se to dělat nedalo.
Jak to máte s bydlením? Jste hrdý Brňák.
Vždy jsem měl pronajatý byt v Praze a dělím ten čas mezi Prahu a Brno.
Vy prý neuvažujete o tom využít Kramářovu vilu jako premiérské bydlení. Proč?
Spíše mám v úmyslu bydlet mimo vládní objekty.
Já premiérský byt ve vile viděla a není tam nic papalášského, je tam vybavení ještě z doby, kdy tam bydlel coby premiér Miloš Zeman.
Tak to jste dál než já, já ten byt ještě neviděl. Nevím, spíš v tom je pocit, že člověk nemusí bydlet ve vládní vile, ale v normálním bytě. Mám pak takový pocit soukromí...
Neobáváte se tzv. premiérského prokletí? Takřka všichni premiéři se ve funkci rozvedli.
Nebojím. My jsme s Janou spolu od listopadové revoluce a v dubnu příštího roku oslavíme 30 let od svatby. To už je vztah pevný, prošel zkouškami, takže myslím, že nic takového nehrozí.
Přistěhuje se sem vaše paní?
Ne. Bude bydlet v Brně, má tam svou práci. Budeme to dělat, jak jsme zvyklí. Moje žena samozřejmě bude jezdit častěji do Prahy, nějakou dobu tu vždy bude, ale Jana má svou práci na lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Moje maminka, moje děti mají své životy v Brně, i moje srdce je v Brně.
Andreji Babišovi jste vyčítal mnohé. Je něco, co vás u něj inspirovalo?
To je složitá otázka a přiznám, že mě nic nenapadá. Nepochybně, pokud bych měl najít něco pozitivního, je to velmi pracovitý člověk a to se projevilo i ve výkonu jeho funkce.
Podle některých byl mikromanažer. Jste také takový?
Nejsem, ale musel jsem se naučit jím nebýt. Člověk si kolem sebe musí vytvořit tým schopných lidí, kterým věří, delegovat úkoly i pravomoci. Opak vede ke špatnému úsudku.
Prozradíte, co vám Andrej Babiš zanechal v dopise v úřadu?
Shrnuje v něm výsledky své práce ve funkci premiéra a je tam jedna věc, kterou bych chtěl ocenit. Chystá se být tvrdou, ale konstruktivní opozicí a komunikovat a snažit se hledat shodu.
Věříte mu to?
Uvidíme, jak to bude v praxi fungovat.
Mnoho lidí překvapilo, jak pokojně předal moc. Co vidíte za touto státotvorností? Nemůže si tím vyšlapávat cestu na Hrad?
Je to určitě věc, se kterou musíme počítat. Jestli skutečně bude kandidovat, se teprve ukáže. A pokud jde o to předání moci, já jsem rád, že to tak bylo. Úroveň politické kultury je důležitá.
Počítáte, že povládnete v tomto složení, tedy pětikoalice, čtyři roky? Že to vydržíte?
Ano, počítám. Nejprve jsme museli dát dohromady koalici SPOLU a málokdo věřil, že vydrží do voleb. Nejenže vydržela, ale ukázali jsme, že umíme být jeden tým.
Jenže Piráti jsou specifičtí. Vážně jste kompatibilní?
Domluvili jsme se i s nimi na podobě koaliční smlouvy a programu, který si Piráti schválili ve svém širším stranickém referendu.
Byl jste prý připraven obětovat Piráty za jmenování vlády, když prezident nechtěl Jana Lipavského coby šéfa diplomacie…
Nebyl. Nikdy to nebyla možnost. Od začátku jsem říkal, že chci mít celou vládu tak, jak jsme ji domluvili.
Prý jste ale prezidentovi slíbil, že na nového ministra zahraničí Jana Lipavského dohlédnete, aby nepřekračoval mantinely koaliční smluvy. Je to pravda?
Každý ministr musí dodržovat, k čemu jsme se zavázali. Prezident měl pochybnosti, jestli v případě několika konkrétních věcí, ve vztahu k zemím V4, k Izraeli, zda toto bude pan Lipavský dodržovat. A protože jsem měl s panem Lipavským pohovor, mohou toto garantovat.
Podle kuloární šuškandy máte jako poradce pro zahraničí a bezpečnost pana Tomáše Pojara právě proto, aby pana Lipavského pohlídal a byl jakýmsi stínovým ministrem.
Premiér musí mít tým poradců, kteří se zabývají všemi agendami, které jsou důležité. Tomáš Pojar je člověk s obrovskou erudicí a zkušeností, je to bývalý velvyslanec, náměstek na ministerstvu zahraničních věcí a jsem rád, že se mnou chce spolupracovat. Ale určitě to není stínový ministr nebo někdo, kdo má omezovat výkon funkce Jana Lipavského. Naopak. Myslím, že to může posílit koordinaci, protože my musíme působit jako tým v zahraničí.
Proč jste před prezidentovým rozhodnutím jmenovat vaši vládu doopravdy jednal s kancléřem?
Řešili jsme způsob, jakým by mohla být vláda jmenována, šlo opravdu o organizační technické věci.
Co říkáte na údiv lidí, kteří říkají, že tohle řeší protokol?
My jsme byli v situaci, která byla vážně neobvyklá. Jednak poprvé v historii ta akce probíhala v Lánech. Jsou zde i zvláštní epidemiologická opatření, testování a další věci. Já jsem s panem kancléřem od začátku vyjednávání o vládě byl v pravidelném kontaktu, bavili jsme se o mých návštěvách pana prezidenta v nemocnici, jak se s ním setkám v Lánech … tohle byla zkrátka věc, kterou jsem nechtěl nechat na protokolu, ale chtěl jsem ji dohodnout osobně
Nezazlíval vám ale kancléř, že jste ho v době prezidentovy hospitalizace vyzýval, ať skončí?
Nebavili jsme se o tom. Já jsem se tehdy vyjadřoval kriticky k tomu, jak se neinformovalo o zdravotním stavu pana prezidenta ve chvíli, kdy nikdo nevěděl, jak na tom je, a tohle zpět vzít nechci. Od chvíle, kdy jsem ale začal s panem kancléřem komunikovat, to bylo a je velmi profesionální. Nad rámec toho jsme nešli, neřešili jsme politické věci ani minulost.Vy jste měl připravenou kompetenční žalobu a tvrdil jste, že Ústavní soud musí jednou provždy nastavit, jak se má postupovat ve věci jmenování ministrů. Teď není co žalovat, ale kabinety se často mění a vy můžete na prezidentovo veto narazit znovu. Co uděláte, aby se to nestalo?
Pokud by pan prezident Jana Lipavského nejmenoval, podal bych kompetenční žalobu a trval na tom, aby Ústavní soud řekl, co je pravomoc prezidenta, co je kompetence premiéra. Ale rozhodování v těchto otázkách prostřednictvím soudů moc šťastné není. Lepší by bylo, kdybychom se podrželi obvyklé praxe, kterou teď i dodržel Miloš Zeman, že když má prezident výhrady, řekne je, ale nakonec respektuje návrh, který mu předloží premiér. Můžeme se bavit do budoucna o tom, zda není rozumné to nějak jasněji upravit v Ústavě. To je ale debata, která by musela probíhat napříč politickým spektrem.
Tedy změnit znění Ústavy?
Je to jedna z variant. Já jsem dost velkým odpůrcem zásahů do Ústavy. Je lepší, když se respektují nějaké ústavní zvyklosti. Proto já ten současný výsledek (kdy prezident kabinet jako celek jmenoval, pozn. red.) považuji za dobrý nejen z hlediska své vlády, ale pro Českou republiku.
A bavíte se o změně Ústavy s koaličními partnery?
Ne, to je na zvážení. Musíme se bavit o tom, zda by to mělo smysl a zda jsme schopni to napsat tak, aby to bylo jednoznačné. I jako politolog vím, že to často nevede k závěrům, které od toho autoři chtějí.
Předpokládám tedy, že to bude záviset na tom, jak se bude ve zbytku svého funkčního období chovat Miloš Zeman, případně pak i jeho nástupce.
Nepochybně ano. Pokud se vůbec má upravovat ústava, tak ne proto, aby byla lepší, ale proto, že něco v praxi nefunguje.
Trnem v oku prezidentovi je šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. Vy budete muset brzy řešit, zda ve funkci zůstane. Má své místo jisté?
Já zaprvé vylučuji, že by došlo k nějaké dohodě mezi panem prezidentem a mnou v personálních věcech a výměna něco za něco.
Mluvilo se i o obsazení ambasád v Asii…
Opravdu to vylučuji, myslím, že to jsou dost fantastické představy. A pokud jde o personální otázky: já je nechci tady řešit přes média. Vláda se bude zabývat pozicemi, které je potřeba obsadit nebo naplno obsadit (Koudelka je vedením BIS nyní jen poveřen, pozn. red.) v blízké době.
Tak jinak Vy byste byl pro, aby pan Koudelka setrval ve své roli?
Tak já jsem to říkal už před volbami.
Nezměnilo se na tom nic?
Na tom svým stanovisku nic neměním. Ale budeme to ve vládě řešit jako tým, než budeme něco sdělovat veřejně.
Je tedy někdo ve vládě, kdo si nemyslí, že by pan Koudelka měl setrvat ve své funkci? Protože třeba ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se k tomu vyjadřuje poněkud vágně…
Budeme se o tom bavit, můj názor znáte. Ono nejde jen o jmenování šéfa bezpečnostní informační služby, jde ale o výběr policejního prezidenta, který rezignoval, a další věci.
Šéf policie Jan Švejdar po schůzce s panem Rakušanem rezignuje. Už znáte ty důvody? O víkendu jste na Primě řekl, že nikoliv.
Ne, ani jsem to nezjišťoval, ale respektuji to. Pokud někdo chce odejít, tak chce odejít a my to musíme vzít na vědomí. Dobré to, že je několik týdnů čas na výběr nového policejního prezidenta (Švejdar odejde na konci března, pozn. red), že to nemusíme dělat ve spěchu.
Vy teď máte na stole energetickou krizi. Jak rychle veřejnosti řeknete, co jako vláda uděláte?
Právě teď, kdy spolu mluvíme, jedná skupina ministrů, která se od prvního dne, co jsme převzali vládu, intenzivně zabývá všemi návrhy. Nebudu říkat, co přesně mají na stole, ale řeknu, že je třeba pomoc poskytovat cíleně. Do jisté míry to půjde prostřednictvím příspěvků na bydlení. Nechceme plošná opatření, pomáhající těm, kterým se nic neděje, kterým ceny energií rostou takříkajíc standardně a nejsou ohroženi energetickou chudobou. Za řešení proto nepovažujeme nulovou sazbu DPH na energie.
Ta od prvního ledna končí. Stihnete to tak, aby zároveň nějaká pomoc od nového roku byla?
První informace od ministrů, kteří to mají na starosti, budu mít už ve středu na jednání vlády.
Bude to něco, co už budete moci prohlasovat?
Počkám, s jakými návrhy kolegové přijdou. Podle toho budeme postupovat dál.
Vy chcete deficit osekat o 80 miliard korun. Zároveň je v plánu hodně investovat, zrušit EET, valorizovat minimální mzdu, nenavyšovat daně. Jak to bude vypadat?
My máme koaliční program na čtyři roky naší vlády, takže ne všechno, co zmiňujete, se dá udělat hned v prvním roce. Co se ale musí udělat v prvním roce, je snížit deficit státního rozpočtu. Když bude nižší deficit, nebude tak zrychlovat inflace. Proto jsme si stanovili, že deficit nesmí překročit 300 miliard korun (odcházející vládou posvěcený rozpočet má deficit 376 miliard, pozn. red.) a že nemůžeme pokračovat v té politice nehospodárnosti, kterou tu dělala předchozí vláda.
Umíte být konkrétní?
Chceme ušetřit na provozu státu, ne na výdajích, které jdou k lidem. Ale ty konkrétní položky představíme v návrhu našeho rozpočtu (v tzv. rozpočtovém provizoriu bude Česko nejspíš do konce března, pozn. red.).
Babiš a spol. ale slíbili třeba hasičům, pečovatelům a dalším státním zaměstnancům, že od ledna dostanou přidáno 1400 korun. Jak to s nimi bude?
Rádi jim přidáme, ale musí na to být peníze. Dlouhodobě se mluvilo o zvyšování platů učitelů, s tím počítal každý a musel s ním počítat první návrh státního rozpočtu. Ale že se zvýší tarifní mzdy státních zaměstnanců, o tom se začalo mluvit až kolem voleb. To jsou úplně nové nároky na rozpočet, a my se s nimi musíme vyrovnat. Jsme přesvědčeni, že např. hasiči a pečovatelé, si zaslouží peníze. Ale musíme na to ty prostředky najít. A já mohu odpovědně říci, že budou nebo nebudou, až budu znát celý upravený návrh státního rozpočtu.
Budete stejně jako předchozí vláda pravidelně přidávat penzistům nad rámec valorizace?
Především je potřeba se podívat na to, jak se v důsledku inflace bude valorizovat. Ony ty penze totiž budou velmi pravděpodobně skokově narůstat (kvůli rekordní inflaci, pozn. red.). Zásadní ale je, že nestandardním způsobem zvyšovat a současně neudělat žádný krok k penzijní reformě nejde. To je velký dluh, který nám nechala předcházející vláda. My reformu chceme a jsme připraveni se o ní bavit i s opozicí, aby to, co schválíme, bylo trvalé. Aby lidé mohli věřit tomu, že někdo nepřijde za 4 roky a nezruší nějaký pilíř důchodové reformy, jak se v minulosti stalo.
Dalším velkým úkolem je zvládnutí pandemie. Jak jste spokojen s vyjádřeními pana ministra zdravotnictví? Že neplánuje žádné restrikce, ani po 25. prosinci, kdy se s koncem nouzového stavu otevřou hospody i po desáté večerní? A že se lidé budou sami chovat zodpovědně?
Ale ono to tak je. Naprostá většina lidí se chová zodpovědně a budou se chovat ještě zodpovědněji, když budou vědět, že opatření, se kterými vláda přichází, jsou srozumitelná, rozumná a dají se předvídat. Pan ministr Válek ale nesedí se založenýma rukama a neříká jen »chovejte se odpovědně, tím se to vyřeší«. My víme, že s covidem tady ještě budeme nějakou dobu žít, sledujeme velmi pečlivě to, co se děje ve Velké Británii a jak se šíří varianta omikron, a pracujeme na několika scénářích, jak postupovat, abychom včas reagovali.
Souběžně děláme věci, o kterých jsme informovali veřejnost, třeba doočkování zvlášť rizikových skupin. Potřebujeme, aby se senioři doočkovali třetí dávkou, protože víme, že žádná lepší ochrana v tuhle chvíli není. Apelujeme na lidi nejen, aby se chovali odpovědně, ale aby dodržovali rozestupy, nosili roušky, myli si ruce a hlavně používali u všeho toho rozum.
Máte v rodině nějakého odmítače očkování? Nebo někde kolem sebe?
Ve svém okolí je nemám. Celá moje rodina je očkovaná.
Ale nechcete povinné očkování…
Můžeme se bavit o tom, zda má smysl povinné očkování u profesních skupin, a tam je podle mě ta debata naprosto na místě. Pokud ale jde o očkování věkových skupin, to je sociální experiment, to tu nikdy nebylo. Dokonce ani neodpovídá definici povinného očkování tak, jak ji má Světová zdravotnická organizace, protože to nevytváří kolektivní imunitu, ale chrání to pouze ty věkové skupiny. Navíc je na místě se ptát, zda máme na tohle dobré právní nástroje a jak by to stát vůbec vymáhal. Náš přístup je prostě realistický a pragmatický.
(Autor: Vera Renovica)
předseda vlády ČR
předseda ODS