Petr Fiala Články

(ČT 24) Devadesátka ČT24 na téma „Jak bude vypadat brexit“ s předsedou strany a místopředsedou výboru pro evropské záležitosti Petrem Fialou.

Celý rozhovor můžete zhlédnout na ČT24.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Taková tedy bude dnešní Devadesátka. Teď opět na začátek. Na dnešní zásadní projev britské premiérky Theresy Mayové čekala bez nadsázky celá Evropská unie. Přestože se paní Mayová vyslovila pro takzvaný tvrdý brexit, trhy přijaly její slova pozitivně a britská libra dnes dokonce stoupla o skoro 3 procenta, což znamená největší jednodenní nárůst za posledních 9 let. Trhům zkrátka stačilo to, že projev Theresy Mayové nebyl tak razantní, jak se čekalo a že britská premiérka potvrdila, že chce, aby byl odchod z Unie spořádaný a řízený, a také to, že ho musí odsouhlasit britský parlament.

Theresa MAYOVÁ, britská premiérka:
Odcházíme z Evropské unie, ale neodcházíme z Evropy, proto chceme nové rovnější partnerství s přáteli a spojenci v Evropské unii. Nebude to jakési částečné členství ani přidružené členství. Nic, co by nás nechalo na půl cesty.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Jak si tato možná trochu nekonkrétní slova vykládat, o tom se dnes budeme bavit celou hodinu společně například s Petrem Fialou, předsedou občanských demokratů a místopředsedou výboru pro evropské záležitosti. Dobrý večer, pane předsedo.

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Dobrý večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Před vysíláním jsme se bavili o tom, že jsme možná očekávali ten projev trochu konkrétnější. Aspoň já ano. Vy nikoli?

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Já jsem neočekával konkrétnější projev. Ten projev byl jasný v jedné věci dostatečně, a to, že brexit skutečně znamená plný odchod Velké Británie. Všechny ty spekulace o tom, že bude Británie usilovat o nějaké zmírnění toho rozhodnutí, že vlastně nechce tak úplně odejít, ty jsou pryč. Stejně jako všechny úvahy o tom, jak ostatní členské země Evropské unie budou mít silnou pozici v tom vyjednávání, protože by mohly hrozit Británii odchodem z jednotného trhu. Premiérka Mayová tady jasně řekla: „My jsme připraveni odejít z vnitřního trhu Evropské unie.“ Takže je tu určitá jasnost. Já myslím, že na to, v jaké jsme fázi toho odchodu, ta slova premiérky dostatečně vysvětlila, co vlastně Británie od toho odchodu očekává, i ty první reakce některých evropských státníků jsou takové, že mají najednou jasněji a možná i na to reagují trhy tak, jak reagují.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
My si za malou chvíli připomeneme reakce světových státníků, ale ještě, prosím, k onomu samotnému projevu. Když jsem četl Guardian, který dnes sledoval jak samotný projev, tak i reakce v online reportáži, tak mě zaujal komentář jednoho z komentátorů, který vzpomněl na projev Margaret Thatcherové v roce 88, která naopak plédovala za jednotný trh s tím, že Británie a její produkty, její lidé musí dostat přístup ke 300 milionům nejbohatších lidí na světě, když to parafrázuji. Co se vlastně změnilo, proč už toto není tak důležité?

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Především se změnila sama podoba evropské integrace. Evropská integrace v osmdesátých letech byla diametrálně odlišná od Evropské unie, kterou známe dnes s tak hlubokým propojením a s tak velkými pravomocemi Bruselu. To je jeden z momentů, který se změnil. Změnil se svět, máme v Evropě migrační krizi, máme zkušenosti s fungováním eurozóny, těch věcí, které se změnily, je obrovská spousta. Samozřejmě ten jednotný trh, vnitřní trh, volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu, to je velká hodnota, na kterých jsme evropskou integraci budovali, myslím tím evropské země, a je samozřejmě otázka, jak to bude fungovat dál. Ono není vyloučeno, že Evropská unie bude mít nějakou dohodu s Velkou Británií, která řadu těch výhod pro obě strany zachová, ale to je v tuto chvíli otevřená otázka. Nikdo na ni nezná odpověď a musím říct, že ta vyjednávání budou velmi obtížná, dlouhá, náročná a opravdu nikdo neví, jak dopadnou.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Je už teď něco konkrétního, co si i třeba my Češi můžeme podle vás vzít z oné řeči, byť už třeba i britská obchodní komora jazykem byznysu oznámila, že co není dojednáno, to zkrátka neexistuje, byť by ty úmysly byly sebejistější, tak nějaká jistota?

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Jistot moc není a ty nejistoty jsou mimo jiné i proto, že neexistuje žádný příklad, na který bychom mohli navázat nebo podle kterého bychom se mohli nějak orientovat. Je to poprvé, kdy vystupuje členský stát z Evropské unie, je to poprvé, kdy vystupuje z takto integrované Unie a opravdu je těžko se o co opřít. Je ale nicméně jasné, že pokud chce Česká republika mít vůbec nějakou pozici, kterou bude prosazovat, tak si ji nejprve musí zformovat doma. A já tady opakovaně vyzývám pana premiéra, aby svolal jednání klíčových politických sil, abychom se dohodli na české národní pozici a abychom věděli, co chceme společně prosazovat vůči Evropské unii, ale i vůči jednání Evropské unie s Velkou Británií. Tady je totiž potřeba říct jednu věc, na kterou se někdy v těch debatách zapomíná. Nejde jenom o odchod Velké Británie z Evropské unie, jde taky o budoucí podobu Evropské unie. Evropská unie bude jiná, a to, že si to nechtějí třeba někteří pánové v Bruselu připustit, je jejich problém, ale ten fakt je naprosto zjevný. Je velmi pravděpodobné nebo skoro jisté, že se budou muset měnit základní smlouvy. Je jisté, že Unie bude po odchodu Velké Británie oslabena, bude oslabena ekonomicky i politicky, bude to jiná Evropská unie a na to musíme všichni reagovat.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Budeme na to reagovat i tím, že se k těmto otázkám dnes podrobně dostaneme. Já jen připomínám, že samozřejmě budeme odpovídat i na to, na co se ptají diváci čtyřiadvacítky. Hydeparkct24.cz, to je adresa, na kterou můžete směřovat své dotazy, stejně tak jako náš účet na Facebooku a na Twitteru a nejen s Petrem Fialou se k odpovědím dostaneme.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Ještě před tím se ale pojďme podívat podrobněji na dnešní projev Theresy Mayové. Ta totiž v onom projevu ujistila, že si nepřeje rozpad Evropské unie a chce s ní úzce spolupracovat. Zároveň také nicméně zdůraznila, že chce silnou Británii a hodlá proto odstoupit od soudního dvora Evropské unie, jednotného trhu a dalších unijních struktur.

Theresa MAYOVÁ, britská premiérka:
Když 27 členských států chce pokračovat v Evropské unii, respektujeme to, a hlavně to podporujeme. My nechceme podrývat jednotný trh, nechceme podrývat Evropskou unii. Chceme, aby Evropská unie uspěla. A chceme, aby členské státy prosperovaly, a také chceme totéž pro Velkou Británii. Chceme vybudovat skutečně globální Británii, která bude spolupracovat se svými přáteli i novými spojenci, která bude obchodovat a která bude prosazovat volný obchod po celém světě. Proto chceme ambiciózní dohodu o volném trhu s Evropskou unií tak, abychom mohli obchodovat se zbožím i službami, chci ale, abychom měli jasno. To, co navrhuji, neznamená členství na jednotném trhu. Bude to reciproční dohoda o volném obchodu a vzhledem k tomu, že nebudeme členy jednotného trhu, nebudeme muset přispívat velkými částkami peněz do společného rozpočtu. Samozřejmě na něčem se budeme chtít podílet, potom se budeme podílet, ale princip je jasný. Dny, kdy Velká Británie přispívala každý rok do Evropské unie, jsou u konce.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Celý projev Theresy Mayové by se dal shrnout do jakýchsi pomyslných 12 bodů programu brexitu, které dnes britská ministerská předsedkyně představila. Paní Mayová hned v prvním bodě hovořila o tom, že chce podpořit ekonomickou, politickou a sociální jistotu v Británii všude, kde to bude možné a plánuje posílit také unijní vztahy Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska v rámci Spojeného království. Jenže na druhou stranu chce členským zemím poskytnout větší právní autonomii. Zákony se tak budou tvořit jak ve Westminsteru, tak v Edinburghu, Cardiffu i v Belfastu. Odchod z Evropské unie má prý proběhnout v diskrétních mezích, tedy jejími slovy spořádaně a hladce. Paní Mayové také avizovala, že chce i nadále umožnit volný pohyb občanů mezi Irskou republikou a Severním Irskem, který, připomínám, je už možný už víc než 90 let, a také chce lépe právně chránit občany Evropské unie v Británii a naopak Brity v Unii. Plánuje také kontrolovat další imigraci z Evropské unie a občanům Unie, kteří už ve Spojeném království pracují, slibuje lepší ochranu. V otázce společného trhu s Evropskou unií je pak premiérka Mayová radikální, chce se zasadit o jeho postupné zrušení, oznámila, že chce s Unií vyjednat přechodnou dohodu o bezcelním obchodu, dokud Londýn neuzavře definitivní smlouvu o vzájemných vztazích. V budoucnu by s Unií ale ráda zavedla zónu bezcelního obchodu. Británie pak hodlá navazovat nové obchodní styky se zeměmi mimo Unii. V proslovu paní Mayová také hovořila o starých přátelích a nových spojencích, na mysli měla například Spojené státy a co se týká dalších hodnot, které plánuje mít Spojené království i nadále společné s Evropou, rozvíjet se má spolupráce ve vědě, výzkumu a rozvoji a premiérka Spojeného království je také pro společný boj proti terorismu. A já připomínám, že stále s námi je ve studiu také předseda občanských demokratů, místopředseda výboru pro evropské záležitosti Petr Fiala. Je podle vás reálné, aby Britové, jak to říkala premiérka Mayová, zůstali přáteli Evropy, když na jednu stranu už slyšíme, že volný pohyb osob není možný, že si Británie bude vybírat pouze vzdělané občany Evropské unie, které k sobě pustí, povolí jim pracovat. Teď to možná trochu zjednodušuji, ale právě o tom premiérka hovořila během své řeči. Tak jaképak přátelství?

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Celé to musí směřovat k tomu, aby Británie zůstala v přátelských vztazích s Evropskou unií. To je pro nás všechny naprosto důležité. Nezapomínejme, že Británie je náš důležitý strategický partner, zůstane jím i nadále. Je to klíčová země pro naši spolupráci v rámci Severoatlantické aliance. Těch důvodů, proč máme mít přátelské vztahy s Británií je obrovská spousta. Samozřejmě ta jednání nebudou jednoduchá. To si nikdo nemůžeme malovat, že budou snadná, ty podmínky, které dnes Británie nebo ona nestanovila podmínky, ale to, co vlastně premiérka...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Nestanovila podmínky skutečně, to byla poměrně jasná deklarace.

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
To, co premiérka Mayová řekla, byly jasné kontury toho, kudy povede Velká Británie vyjednávání, a tady myslím, že zaskočila některé evropské politiky, kteří pořád říkali: „No, tak my s tou Británií budeme jednat tvrdě, my jim budeme dávat tvrdé podmínky, my jim ukážeme.“ Neukážeme, nebude to vůbec jednoduché jednání a není to tak, že Británie je jenom závislá na tom, co vyjedná. Pro nás je důležitý, nejenom pro Českou republiku, ale pro celou Evropskou unii je důležitá nějaká dohoda s Británií, protože Británie zůstává, je a bude, musí být důležitým spojencem pro evropské země.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Ptá se divák Stanislav a naráží právě na složitost onoho potenciálního jednání. „Jak dlouho vlastně celý odchod Velké Británie z Evropské unie bude trvat? Hovořilo se o horizontu 1 až 2 roky.“ O tom hovořila i premiérka Mayová, ale na druhou stranu bezcelní dohoda se přeci nevyjednává 2 roky. Aspoň tedy v historii to není příliš obvyklý horizont. Věříte tomu?

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Uvidíme. Opravdu nikdo s tím nemáme žádnou zkušenost. Platí to, co je v článku 50 smlouvy o Evropské unii, kde se předpokládá s nějakým tím horizontem 2 let. To je teď pro všechny ta hranice, takže mluvíme o dvou letech, ale nebude to jednoduché. Podle mě je potřeba, nebo nejenom podle mě, ale je potřeba souběžně vyjednávat dvě věci: jednak dohodu o odchodu Velké Británie a ani to samo o sobě není jednoduché a souběžně s tím vyjednávat dohodu dohody o tom, jak bude vypadat vztah Velké Británie po odchodu z Evropské unie. Já si nedovedu představit, že by to trvalo méně než dva roky, ale mohu být překvapen, nikdo s tím opravdu nemá žádnou zkušenost. Jak se ale ukazuje, ta jednání a říkám to tady poněkolikáté, vůbec jednoduchá nebudou a předpokládat teď nějaký časový horizont, když ta jednání ani nezačala, tak si myslím, že je hodně odvážné.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Já teď do našeho vysílání přizvu dalšího hosta, je s námi, aspoň tedy v brněnském studiu, Ondřej Mocek, analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky. Dobrý večer.

Ondřej MOCEK, analytik Výzkumného centra AMO:
Dobrý večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Je toto mimochodem ten tvrdý brexit? To, co popsala premiérka Mayová? Protože ano, je to sice jednoznačná deklarace, že Spojené království nechce už nic mít společného třeba s jednotným trhem, na druhou stranu se zde hovoří o jakémsi přechodném období, kdy se to bude muset všechno doladit, tak jak moc ‚hard‘ je tento brexit?

Ondřej MOCEK, analytik Výzkumného centra AMO:
Přechodné období určitě bylo podstatné nebo už se s ním počítalo, protože nemůžete odejít i samotné ta dvouletá doba, která se bude vyjednávat, je vlastně samo o sobě nějaké přechodné období, ale určitě je to ‚hard‘ brexit z toho pohledu, že se spekulovalo a hovořilo se jistou dobu o tom, že by Velká Británie mohla být třeba v pozici Norska, to znamená, že by byla součástí jednotného evropského trhu, ale zároveň by neměla ty mechanismy, jak tu legislativu ovlivňovat, což bylo označováno právě za ten měkký brexit. Takže rozhodně z toho pohledu, co dneska paní premiérka řekla, je to rozhodně ten tvrdý brexit, i když bude docházet k nějakým přechodným opatřením, k nějakým postupným dohodám. Já si myslím, že to, co říkal pan profesor, že bude docházet k výstupu na jedné straně a na druhé straně k dohodám, je určitě pravda, protože nepředpokládám, že dva roky po spuštění článku 50 bude Británie v nějakém vzduchoprázdnu a že nebudou nějaké smlouvy, které by už byly navazující na ten odchod Velké Británie.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Ten článek 50, o kterém hovoříme, by se měl spustit v březnu, to stále platí. Jenom by mě zajímalo, vy si dovedete představit nějaký jednoznačný benefit, který bude pro Velkou Británii plynout z opuštění jednotného trhu anebo to je čistě benefit politický pro Theresu Mayovou, že zkrátka oněm tvrdým zastáncům brexitu splnila jejich sny.

Ondřej MOCEK, analytik Výzkumného centra AMO:
Je otázka, co budete považovat za benefit. Benefit může být to, že už nemusíte plnit směrnice nařízení, které jdou z Bruselu, což bylo asi podstatné pro mnohé občany, kteří tak hlasovali, takže tohle je rozhodně benefit. Může být benefitem také to, že můžete volně navazovat obchodní smlouvy, můžete se vlastně rozhodovat, jak chcete. Britský parlament dostane znovu větší váhu, protože samozřejmě jeho pozice byla nějakým způsobem okleštěna, respektive síla okleštěna primárním právem a smlouvami, které přesouvaly tu moc na evropské instituce, takže tohle je určitě benefit z pohledu toho, pokud nechcete být součástí Evropské unie.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, vy si dovedete tipnout, jak bude vlastně Británie vypadat? Jakou budoucí Británii, onu globální Británii vlastně načrtla premiérka Mayová, to bude něco na způsob tedy daňového ráje, jak se o tom hodně psalo dnes v britských médiích nebo to bude izolacionistická země, která nebude chtít pouštět přistěhovalce, ani vlastně z prověřených zemí Evropské unie? Co to znamená ta globální Británie?

Ondřej MOCEK, analytik Výzkumného centra AMO:
Já si myslím, že to je ještě otázka toho, jak vlastně budou vypadat ta uspořádání, respektive ty vztahy s Evropou. Já trochu pochybuju o tom, že v samotné Británii ještě mají ten finální scénář, který by chtěli, jak by to vypadalo, protože to bude záležet nejen na Evropě, ale bude to taky záležet na americké administrativě a na jiných státech, které zaujmou nějaký postoj vůči Británii, protože vlastně Británie bude vytvářet jakoby nové vztahy, nové obchodní partnerství, zóny volného obchodu. Když se podíváme jenom na americkou administrativu, respektive na Donalda Trumpa, tak ten řekl, že bude chtít velmi rychle uzavřít zónu volného obchodu s Velkou Británií. Takže těch parametrů, které do toho budou vstupovat, bude více. Já si myslím, že Británie se bude chtít z toho pohledu globálního otevřít, být otevřenou ekonomikou pro to, aby v případě, že bude mít ztížené podmínky přístupu na evropský trh, se dostal na jiné trhy a přeorientovala se ven, to znamená do Asie, do Ameriky. A nemyslím si, že to bude izolacionistická země z toho pohledu, že by nechtěla participovat na světové politice, že by uzavřela hranice, stavěla nějaké zdi i historicky to Británie nikdy nedělala. Přeci jenom to bylo historicky koloniální panství. A myslím si, že tím pádem není vůbec důvod, proč by měla být v nějaké pozici mimo světové dění.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Říká Ondřej Mocek, snaží se predikovat, co vlastně bude. Mockrát za to díky, ale prosím, ještě neodcházejte, pane Mocku, z brněnského studia. My se teď na chvilku odpoutáme od věštění budoucnosti a podíváme se krátce do minulosti, co nás vlastně přivedlo do dnešního dne, co nás přivedlo k projevu premiérky Theresy Mayové. Co předcházelo hlasování o brexitu, to ví Kateřina Jirovská.

Kateřina JIROVSKÁ, redaktorka:
Debaty o možném vystoupení Velké Británie z Evropské unie se vedly dlouhodobě a staly se i tématem předvolební kampaně v roce 2015. Uspořádání referenda slíbil tehdejší premiér David Cameron. Po úspěchu v květnových volbách tento slib zopakoval. Samotné referendum se konalo loni 23. června. Na hlasovacích lístcích byla vytištěna otázka: „Mělo by Spojené království zůstat členem Evropské unie nebo by mělo Evropskou unii opustit?“ Pro takzvaný brexit hlasovalo 51,9 desetin procenta voličů. Odchod země z Unie podpořil hlavně venkov, menší města a Wales, proti bylo naopak prakticky celé Skotsko a obyvatelé větších měst, i když ne v takové míře, jak se původně čekalo. Premiér David Cameron v reakci na výsledek hlasování oznámil, že na svou funkci rezignuje, což se stalo o necelý měsíc později. Novou předsedkyní vlády se 13. července stala Theresa Mayová, dosavadní ministryně vnitra, která byla původně pro členství v Unii. Výsledek hlasování ale označila za jasný signál a brexit za nevyhnutelný. Už při nástupu do funkce se zároveň netajila tím, že zahájení výstupových rozhovorů nechce uspěchat a nejprve se na ně chce připravit. Dnes tedy politička potvrdila, že koncem března hodlá aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy a tím zahájit vyjednávání o odchodu Británie z Unie. Dohodu o podmínkách takzvaného brexitu chce dojednat do 2 let.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Kateřina Jirovská shrnula to, co nás k brexitu vlastně přivedlo. Kateřino, mockrát díky, na shledanou. A pojďme se teď podívat na to, jak vlastně projev premiérky Theresy Mayové vnímali čeští politici konkrétně. Podle nich totiž konečně došlo k jasnějšímu prohlášení ze strany Britů, přispěl k tomu pravděpodobně také ekonomický tlak a padající libra, to si aspoň myslí šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek. Podle něj je klíčové, že Britové nebudou usilovat o to, aby byli součástí jednotného trhu a předseda vlády Bohuslav Sobotka pak přislíbil, že vláda bude při jednáních o brexitu hájit práva českých občanů i exportérů.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Ta první věc, která je samozřejmě zásadní, je, že bylo řečeno z britské strany, že nebudou usilovat o to, aby byli součástí vnitřního trhu, že vlastně tím pádem nepřebírají garanci za volný pohyb osob, že nebudou součástí tohoto systému. Bylo řečeno i slovo k celní unii, že tam by byli ochotní aspoň držet některá dílčí ujednání, co se týče celní unie.

Marek ŽENÍŠEK, místopředseda strany /TOP 09/:
Já to hodnotím negativně pro obě dvě strany. Uvidíme ale, jaká bude teprve ta nová obchodní dohoda, kde já si myslím, že to vyjednávání může být mnohem delší, než ty dva roky, o kterých ona při té tiskové konferenci hovořila.

Bohuslav SOBOTKA, předseda vlády /ČSSD/:
Primárně budeme hájit zájmy našich občanů, pak přirozeně se také budeme zajímat o zájmy našich exportérů, kteří exportují do Velké Británie. Jestliže Británie opustí společný trh, pak bude potřeba vyjednat celní dohodu, bude potřeba vyjednat obchodní dohodu, a tady se budeme starat o to, aby to co nejméně zkomplikovalo vývoz našeho zboží a našich služeb do Velké Británie.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Také o vzájemném obchodu mezi Českou republikou a Spojeným královstvím dnes bude poměrně podrobně řeč. Teď ale pojďme odpovědět na některé divácké dotazy s Petrem Fialou. Ptá se divák Vladimír, zda se může jednat o rozpad Evropské unie tak, jak ji známe, zda budou následovat další státy a zda se přidá Česká republika. Tak jak to vidíte po dnešním projevu tedy?

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Bezprostředně ne, ale já dlouhodobě říkám, že pokud Evropská unie neprovede reformu, tak nemůže v této podobě existovat. Vidíme stále častěji, že sílí v různých zemích strany, které jsou proti současnému Bruselu, proti současné podobě Evropské unie. Vidíme taky, a to už dlouhodobě, to není nový proces, že občané, když mají možnost se vyjádřit, a to i v zemích, které jsou považovány za integrační jádro, tak odmítají další integrační kroky. Vzpomeňme si na osud referend o evropské ústavní smlouvě v polovině minulého desetiletí ve Francii a Nizozemsku. A těch signálů je celá řada. Takže pokud bude Brusel a klíčové státy trvat na dogmatu stále užší Unie. Pokud bude pokračovat udržování eurozóny v té podobě, ve které eurozóna nemůže fungovat, pokud se nebude Evropská unie schopna vypořádat s takovými výzvami a přesvědčivě vypořádat, jako je migrace, jako je ochrana vnější hranice Schengenu, a tak dál, tak nebude sílit důvěra lidí v evropský projekt. Naopak bude slábnout. A pak se můžeme bavit o tom, jestli je taková Unie udržitelná. V tuto chvíli ale my bychom měli spíš brexit chápat jako šanci, šanci změnit Unii, konečně přistoupit k reformě, po které moje strana volá už minimálně 10 let, a začít něco s Evropskou unií dělat, brát ty výzvy vážně.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Proč by se vlastně měly měnit zakládající smlouvy? To jste zmínil přibližně před 5 minutami, ale pokud zároveň tedy trváte na tom, že hlavní cíl je třeba obrana proti terorismu, návratová politika kupříkladu nebo zkrátka jednotné stanovisko k migrační krizi, tak k tomu přeci není potřeba mluvit nebo měnit tedy smlouvy, které zakládají evropská společenství, nebo ano?

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Zaprvé, ono se ukáže, že v souvislosti s odchodem Velké Británie se pravděpodobně bude muset sáhnout i do těch smluv. Já vím, že ty názory odborníků se různí, ale myslím, že postupně začíná převládat výklad, že to bez toho nepůjde. Druhá věc samozřejmě je, o jaké reformě mluvíme, jestli mluvíme třeba o takové reformě, která by vrátila část pravomocí v jednotlivých politikách národním státům a po tom už nevolají jenom nějaké radikální síly, o tom se vede vážná debata i mezi demokratickými politickými stranami v Evropě. Pokud třeba mluvíme o tom, že by se měla posílit role národních parlamentů a další a další věci, no, tak, budeme muset sáhnout do základních smluv. A já bych se toho tolik nebál. Jestli chceme reformu, které opravdu někdo uvěří, která změní Evropskou unii, no, tak to nemůžeme dělat tak, že budeme dělat kosmetické změny a pořád budeme říkat: „Když se něco v integraci nedaří, tak integraci posílíme a bude to lepší,“ jak se to zatím dělalo, protože to vede k této obrovské nedůvěře. A já říkám, co potřebujeme víc, jaký potřebujeme větší signál než odchod jedné z klíčových zemí Evropské unie? Vždyť co může být větší krizí? Kdo by si dovedl před 10, 15 lety představit, že budeme čelit takovéto situaci, že Velká Británie se opravdu odhodlá a odejde z Evropské unie. Nikdo. Takže stojíme před vážnou výzvou a je potřeba Evropskou unii reformovat. Pokud Evropskou unii nereformujeme, tak dlouhodobě nemůže fungovat.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Říká Petr Fiala, musím dodat tedy, předseda občanských demokratů, který patří do platformy evropských reformistů, abychom věděli, z jakého názorového proudu vaše argumenty vycházejí. Tak pojďme k tomu možná společně s Ondřejem Mockem, který stále zůstává v brněnském studiu, dodat nadstranický kontext. Dělá vlastně tedy teď reprezentace Evropské unie dost pro to, aby ten evropský narativ, když možná použiju tu bruselskou terminologii, stále něco znamenal, stále byl důležitý pro to, jak Evropa vypadá?

Ondřej MOCEK, analytik Výzkumného centra AMO:
Je otázka, co budete považovat za bruselský narativ, protože rozhodně v aktuální době je velký otazník o tom, co vlastně je nějaké i evropské občanství i co je to Evropská unie a kam dál směřovat. Obecně totiž v téhle debatě, když navážu na to, o čem jste se bavili, je, že chybí vlastně nějaká finalita Evropské unie, že mnohdy se mluví o reformách, ale nemluví se o tom, co je vlastně ten finální prvek, kam má Evropská unie kráčet a kam má směřovat a jakými postupnými kroky se k tomu dostat. Koneckonců...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Ale není to proto, že na tom není zkrátka jednoznačný konsensus? Že jsou státy, které chtějí zkrátka užší integraci, jsou státy, které naopak chtějí rozvolnění, a proto tedy ta jednoznačná finalita ani nemůže být dosažena nikdy?

Ondřej MOCEK, analytik Výzkumného centra AMO:
Ano, ale pak se právě těžko dělají ty reformy, které jsou pro všechny, protože pokud vlastně část Unie chce více, část ne, tak je velmi těžké se shodnout na tom, kam s tou integrací pohnout a jak ji jakoby reformovat. Koneckonců i to ukazuje přesně, přesně ten prvek, který Evropská unie znala, že s každou krizí vždycky vyvolala hlubší integraci a odchod Velké Británie je vlastně prvním momentem, který tu integraci jakoby zastavuje a ukazuje, že existuje i krok zpět. Takže v celé té debatě přichází jakoby nové téma, které jde na přetřes a které ukazuje, že obě cesty jsou možné a samozřejmě to může vyvolat spoustu věcí včetně nějaké dvourychlostní Evropy a dalších jakoby integračních seskupení uvnitř Evropské unie pro to, aby bylo vyhověno právě těm státům, které se chtějí více integrovat a zároveň, aby nebyly jakoby vyhozeny z Unie ty státy, které se integrovat nechtějí nebo aby nebyly donuceny k odchodu.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Abychom nemluvili jen teoreticky. Pojďme se podívat na to, jak se vlastně po dnešním projevu premiérky Mayové vyjadřovali ostatní představitelé Evropské unie. Tak třeba předseda Evropské rady Donald Tusk označil vystoupení premiérky za realističtější oznámení britských záměrů, to uvedl na svém twitterovém účtu. A předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se k projevu britské předsedkyně vlády vyjádří prý zítra před polednem. To řekl dnes mluvčí komise Margaritis Schinas.

Margaritis SCHINAS, mluvčí Evropské komise:
Pozice Evropské komise, a tedy všech 27 členských států Unie je jasná, řekli jsme to už v červnu a znovu v prosinci. Jsme připraveni reagovat na konkrétní požadavky Británie pouze v případě, že se aktivuje článek 50.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Pane Mocku, toto stálé odkládání, které my slyšíme z úst představitelů Evropské komise, je to vlastně správný krok čekat, až se spustí článek 50, do té doby nic nevyjednávat, nezvat Brity na evropské summity. Nekomplikuje to vlastně ten samotný proces odchodu, po kterém, a po jeho zrychlení vlastně ty samé evropské instituce volají?

Ondřej MOCEK, analytik Výzkumného centra AMO:
Na jednu stranu ano, i ne. Ale z pohledu Evropské unie samozřejmě je velmi důležitá aktivace článku 50 z toho pohledu, že se spustí vlastně všechny ty mechanismy a že se přestaneme pohybovat na nějaké neformální platformě, která by mohla být dlouhá nejen teď vlastně toho tři čtvrtě roku, ale teoreticky déle. Takže z pohledu Evropské unie a Bruselu chápu ten tlak na aktivaci článku 50 a zahájení oficiální procedury jako zcela logický krok, protože až v okamžiku, kdy je možno nebo okamžiku, kdy je spuštěna tahle procedura, tak je možné začít jakoby jednat otevřeně, nebo otevřeně, spíše dle institucionální procedury a tak, jak by Evropská unie potřebovala. Co se týče těch zvaní a nezvaní. Tak samozřejmě na oficiální summity je Velká Británie zvaná. Logické je, že ten neformální summit, který třeba proběhl v Bratislavě, byl bez Velké Británie, protože státy ladily svoji pozici právě vůči Velké Británii. Takže ono to má i nemá svou logiku. Ale když se podíváte na to z pohledu Bruselu, tak samozřejmě pro ně je velmi důležité spustit tu oficiální proceduru a dotlačit Velkou Británii k jednání, k velmi jakoby rázným jednáním a k tomu, aby se došlo k nějaké smlouvě, než to držet v patové situaci, kde vlastně Velká Británie stále je v Evropské unii, ale už všichni víme, že dlouho nebude.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Pojďme teď o úroveň níže, z evropské úrovně na tu britskou. Pane Fialo, ptá se divák Ondřej: „Jaký máte názor na právní váhu referenda o brexitu, je rozhodnutí lidu v referendu jediné, čím se musí řídit premiérka Mayová, jakou právní váhu mají v demokratickém systému parlament a soudy a co když soud zpochybní lživé kampaně na obou stranách?“ A já k té otázce tedy dodám, co když parlament neodhlasuje dohodu mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím, protože ten se k tomu vyjádřit musí, to dnes potvrdila i Theresa Mayová.

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
To je samozřejmě především otázka na Brity, ale obecně se předpokládá, že skutečně soud v příštích dnech rozhodne o tom, že souhlas britského parlamentu je nezbytný a v tom případě se zase vcelku předpokládá, že to nebude problém. V britském parlamentu jsou připraveny zákony, které umožní realizaci brexitu i na základě rozhodnutí parlamentu, takže máme tu nějaký očekávatelný scénář, uvidíme, zda se v příštích dnech naplní.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Věříte tomu, že Theresa Mayová bude hlasovat pro ten zákon, který vše umožní? Já jsem dnes zaznamenal rozhovor s ministryní Ruddovou na Sky News, která vlastně nebyla úplně schopna odpovědět, jak budou kteří členové vlády hlasovat. Připomínám, že paní Mayová nebyla pro odchod Velké Británie. Dovedete si to v britské politické realitě představit, že by vláda nerespektovala referendum?

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Moc si to představit nedovedu a po tom dnešním projevu paní premiérky Mayové si to nedovedu představit vůbec. Ale počkejme na ten vývoj příštích dní, tady opravdu nemá smysl spekulovat. Ale Theresa Mayová od začátku, od té chvíle, co přišla do funkce, tak jasně říká, že respektuje rozhodnutí o brexitu a dnes, kdybychom to měli říct ve zkratce, nám jasně řekla, že brexit znamená skutečně brexit a ne něco jiného.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem ještě jedna důležitá otázka na národní úrovni se k tomu váže, pane Mocku, co Skotové? Dnes jsme slyšeli skotskou premiérkou Nicole Sturgeonovou, kterak je pohoršena, jak Westminster vyjednává bez Skotů, že to není možné, chce i nadále mít právo vystoupit z řad zemí Spojeného království. Je po dnešku jasnější, že se bude štěpit Velká Británie, anebo je to jenom politická proklamace?

Ondřej MOCEK, analytik Výzkumného centra AMO:
Theresa Mayové ve svém projevu i zmínila, že by ráda v procesu toho vystoupení naslouchala Skotům a že bude jejich požadavky brát na vědomí, takže tímto způsobem si myslím, že se bude rozhodně snažit zachovat Velkou Británii, respektive Spojené království celistvé. Já myslím, že budoucnost Skotska je trochu hádankou pro všechny, protože samozřejmě Skotsko dlouhodobě deklaruje, respektive od referenda deklaruje, že pokud Velká Británie vystoupí, tak se budou znovu snažit vyvolat referendum o nezávislosti a do Evropské unie jako samostatný stát vstoupit. Já si myslím, že bude dost záležet na tom, jak bude vyslyšený hlas při tom vyjednávání o výstupu a zároveň, jaké budou ty podmínky pro Velkou Británii, jestli Skotsko bude mít přístup na jednotný evropský trh, jestli do té doby, než se vystoupí, se uzavře třeba nějaká zóna volného obchodu mezi Evropskou unií a Velkou Británií a Skotsko by tak mohlo mít bezcelní vstup na jednotný evropský trh. Já si myslím, že pozice Skotska a jeho názor na to, jaká bude jeho budoucnost ve Spojeném království, bude strašně záležet u toho, jaké budou ty reálné podmínky za dva roky až budeme mít na stole tu smlouvu, která bude deklarovat výstup Velké Británie. Takže do té doby si myslím, že ten vývoj je poměrně dost neurčitý.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Každopádně i s Ondřejem Mockem jsme se ho dnes snažili predikovat. Mockrát díky, že jste byl s námi, díky za komentář a na shledanou.

Ondřej MOCEK, analytik Výzkumného centra AMO:
Na shledanou, děkuju z pozvání.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Teď ale pojďme otevřít další velkou kapitolu, kterou dnes i britská premiérka ve svém projevu zmiňovala. Je to kapitola ekonomiky. Jaké ekonomické dopady vlastně bude mít vystoupení Velké Británie z Evropské unie? Otázka pro Kateřinu Jirovskou.

Kateřina JIROVSKÁ, redaktorka:
Přes hodinu mluvila britská premiérka Theresa Mayová o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a jeden pozitivní efekt se dostavil okamžitě. Od chvíle, kdy si stoupla za mikrofon, začala posilovat britská libra. Během projevu stoupla k dolaru o procento a 4 desetiny a v růstu pokračovala i v dalších hodinách. Co přinese britské ekonomice takzvaný tvrdý brexit, to je trochu věštění z křišťálové koule. Nikdo neví, jak budou probíhat jednání mezi Velkou Británií a Evropskou unií, pokud se zadrhnou, ekonomika to pocítí. Někteří analytici očekávají oslabení libry, pomalejší růst mezd, vyšší inflaci. Zdražení dovozu zboží a v obchodech tedy bude dráž. Naopak exportérům slabší libra pomůže. Brexit pocítí všechny země Unie. Ekonomové očekávají průměrný pokles hrubého domácího produktu na obyvatele o 1 až 4 desetiny procenta. Prodej automobilů může zaznamenat propad až o 2 procenta. Největší ránu ale zažije evropská pokladna. Ta přijde zhruba o 7 miliard eur. Například v roce 2014 naplnili Britové unijní rozpočet z 19 procent. Největší spory vyvolává otázka volného přístupu na pracovní trh. Ve Spojeném království pracuje přes 2 miliony lidí ze zemí Evropské unie. Nejvíc je Poláků, 850 tisíc. Počet pracovníků z Rumunska a Bulharska už překročil čtvrt milionu. Čechů si našlo zaměstnání na Britských ostrovech necelých 40 tisíc, řada Britů je přesvědčená, že jim lidé z východní Evropy berou práci a chtějí pro ně uzavřít pracovní trh. A jaký bude mít brexit dopad na českou ekonomiku. Velká Británie je čtvrtým největším obchodním partnerem Česka. Tuzemští exportéři vyvážejí ročně na Britské ostrovy zboží za víc než 200 miliard korun. Podle studie české vlády se vzájemný obchod může propadnout o 6 až 8 procent, Česko zřejmě přijde i o část dotací z eurofondů a obtížnější bude ve Velké Británii taky studium, po brexitu čeští studenti zaplatí vyšší školné.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Celá řada otázek, na které ještě nejsou jasné odpovědi. Kateřino, mockrát díky. K nám do studia teď zavítal další host Devadesátky, Roman Koděra, ředitel finančních trhů banky Creditas. Vítejte. Dobrý večer.

Roman KODĚRA, ředitel finančních trhů banky Creditas:
Dobrý večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Co se to vlastně stalo s librou? Já jsem četl poměrně zajímavý názor analytiků ze Spojeného království, že už samotná informace o tom, že zkrátka ještě bude muset rozhodnout o celém procesu brexitu britský parlament, stojí za tím, že libra nejen, že neztratila, ale navíc zaznamenala ten rekordní, jednodenní skok. Ztotožnil byste se s tím?

Roman KODĚRA, ředitel finančních trhů banky Creditas:
Já bych se hlavně ztotožnil s tím, že samozřejmě na pád libry bylo hodně sázek. Velká většina investorů věřila v to, že než dojde k jakémusi náznaku, jak vlastně Británie bude postupovat, tak samozřejmě bude velký tlak na ty informace. Sám šéf vlastně Bank of England Mark Carney se postavil vlastně za vládu, zůstal ve své pozici a řekl, že pomůže britské vládě vlastně tím těžkým obdobím, který ji čeká.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Takže není to tak nebo nemůže to být tak, že zkrátka trhy i firmy stále ještě tak trochu doufají, že brexit není hotová věc?

Roman KODĚRA, ředitel finančních trhů banky Creditas:
Samozřejmě ještě tam pořád ta šance je, protože pokud by opravdu britský parlament neschválil tuto věc, tak se může stát, že vlastně nechci říct, že by se to anulovalo, ale nicméně samozřejmě prostě ta věc se může vlastně zpomalit a přineslo by to určité změny, nicméně zatím se to ne předpokládá a i Theresa Mayová řekla jasně: „Odcházíme z EU, ale ne z Evropy.“

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Dovedete se vžít teď do situace majitelů britských firem, nad čím teď asi přemýšlejí, co to bude vlastně znamenat? Ta floskule, kterou my tady opakujeme už minimálně hodinu, konec jednotného trhu pro Spojené království?

Roman KODĚRA, ředitel finančních trhů banky Creditas:
Já se domnívám, že už s touto informací pracují víceméně 6 měsíců, takže každý, kdo má nějakou firmu, tak samozřejmě musí se přizpůsobovat těm novým podmínkám. To znamená, že vlastně všichni dnes vědí, že Británie jako taková teď zahájí vlastně ten krok toho tvrdého brexitu, to znamená opuštění všech výhod Evropské unie a nebude vyjednávat na nějaké polovičaté cestě. To znamená, že tato informace je pro ně stěžejní v tom, že budou vědět, že pravděpodobně vznikne nová celní unie, že se budou muset vyjednávat nové smlouvy. Samozřejmě je to velká práce pro právníky.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
A vy pracujete s tou optimistickou variantou, ale my jsme dnes také slyšeli, že lepší žádná dohoda, než špatná dohoda z úst britské premiérky, takže jakápak celní unie, dá se říct.

Roman KODĚRA, ředitel finančních trhů banky Creditas:
Já se domnívám, že pokud opravdu chce vystoupit z Evropské unie, tak nějaká pravidla se musí nastavit, to znamená, že i kdyby nakrásně chtěla se něčemu vyhnout, tak na druhé straně prostě Evropská unie bude ta pravidla chtít nastavit.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Takže vznik celní unie jako takové je stoprocentně jistý podle vás?

Roman KODĚRA, ředitel finančních trhů banky Creditas:
Samozřejmě já o tom nebudu rozhodovat, ale domnívám se, že ano.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Pane Fialo, my jsme slyšeli také v minulých dnech vyjádření zástupců vlády, představitelů administrativy třeba státního tajemníka pro evropské záležitosti, pana Prouzy, že brexit se dá využít tak, že nalákáme firmy, které působí ve Velké Británii k nám. Je to reálné? A dělá vláda dost?

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Já nevím, jestli je to reálné, a mně vůbec politika vlády v této věci moc reálná nepřipadá. Já jsem do včerejška poslouchal pana premiéra, jak pořád říkal, že máme tu nepodkročitelnou, tu red line, že vlastně zachováme volný pohyb osob. Po dnešním projevu Theresy May je naprosto jasné, že tato vyjednávací podmínka padá. A očekával bych od české vlády, že začne mít nějaké realistické postoje k tomu, co vlastně chce vyjednat a jak to má dopadnout. To, jestli bude celní unie, nebo nebude, a já myslím, že bychom si ji třeba měli přát za určitých podmínek, ale to opravdu určitě samozřejmé není. To, co je také po dnešním projevu podle mě jasné, je, že všelijaké iluze o tom, že budeme mít s Británií nějaký norský model nebo švýcarský model, že jsou pryč. Musíme vytvořit úplně nový model, a to vyjednávání, jak i pan Koděra říkal, to bude řada smluv, a to vyjednávání opravdu nebude a nemůže být jednoduché, a tady jakékoliv spekulace nejsou na místě. Ale co je na místě, je mít jasnou českou pozici. Protože my máme v Británii také svoje zájmy, nejenom těch 35, 37 tisíc lidí, kteří tam pracují, ale samozřejmě taky o export. Jde o export českých firem. A když se podíváme na to, kdo může být ohrožen případnými komplikacemi vývozu českých výrobků, tak zjistíme, že to je třeba až ze 40 procent automobilový průmysl, který se na tom právě touto částkou podílí nebo 40 procent toho vývozu tvoří automobilový průmysl. A to už není žádná informace, nad kterou můžeme mávnout rukou. Takže já bych tady očekával od vlády jasný plán, dohodu, klíčovou dohodu s rozhodujícími politickými silami, čeho chce Česká republika v těch jednáních dosáhnout, jakých chce dosáhnout výsledků, a podle toho potom můžeme postupovat. Takové ty řeči, že vlastně chceme vyjednat co nejlepší podmínky. No, to nestačí. Jak a jaké to jsou podmínky a co je naše představa, to očekávám od české vlády a jsem připraven se na této debatě podílet. Protože ono to překračuje jedno volební období. Rozhodně volební období této vlády a bez silné národní pozice, na které se shodneme, vám garantuji, že Česká republika nic nevyjedná, bohužel to pořád neví pan premiér.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Třeba premiér sleduje ČT 24, uvidíme, možná v následujících dnech. Pane Koděro, když jsme narazili na automobilový průmysl, ony obchodní překážky, to nemusejí být jenom cla, to jsou také dvojí standardy, které třeba také budou muset být součástí oněch dohod. Je to něco, co by potenciálně je ohrozilo, třeba vývoz škodovky do Velké Británie?

Roman KODĚRA, ředitel finančních trhů banky Creditas:
Samozřejmě se to může stát a na druhou stranu většina vlastně automobilek nebo respektive Škodovka se může soustředit na to, že vybuduje vlastní závod na území Velké Británie. Tím by se jí podařilo určitou vlastně část těchto překážek absorbovat tím, že bude na území Velké Británie a já se sám ještě domnívám, že vlastně to vyjednávání tím, že bude komplexní, tak ono by mělo být pro všechny stejné. To znamená, že pokud se někomu dnes dařilo prosadit na tom britském trhu, tak pokud opravdu pro všechny budou stejné podmínky, tak by se mu mělo podařit se prosadit znovu. Nicméně samozřejmě pro některé to už nebude tak ekonomicky výhodné a mohou se stáhnout, což s tím souhlasím s panem předsedou, že to může ohrozit vlastně nějakou část toho českého exportu. Je potřeba ještě říci, že krom automobilek nejsilnějšími exportéry jsou strojírenské firmy, takže těch se to může dotknout též.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Díky moc za komentář. Já jen podotknu. My jsme dnes z úst britské premiérky slyšeli také volání po silnějším spojenectví v rámci Spojeného království, proč vlastně? Protože voliči hlasovali o setrvání Velké Británie v Evropské unii v různých částech země odlišně. V Anglii a Walesu zvítězili zastánci brexitu a naopak většina Severních Irů a Skotů si přála zůstat součástí unijní osmadvacítky. No, a podle dřívějších vyjádření premiérky Nicole Sturgeonové je ve hře i nové hlasování o nezávislosti Skotska, a to pokud by k takzvanému tvrdému brexitu skutečně nakonec došlo. No, a krátce po hlasování o brexitu začaly napříč dalšími zeměmi Unie sílit hlasy požadující reformu vztahů s Bruselem anebo vystoupení z eurozóny. To se týká například některých okrajových stran v Německu nebo Dánsku. V jiných státech zase posílili politici požadující přímo vystoupení z Evropské unie, například na Slovensku začala Kotlebova lidová strana už sbírat podpisy na petici pro vypsání referenda. O exitu mluví i rakouská FPÖ anebo kandidátka na novou francouzskou prezidentku Marine Le Penová.

Marine LE PENOVÁ, předsedkyně Národní fronty /9. 7. 2016/:
Chceme, aby bylo vyhlášeno referendum, ve kterém budou moct Francouzi hlasovat, jestli chtějí zůstat v Evropské unii, a to hlavně poté, co před 11 lety odmítli přijmout evropskou ústavu.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Tolik tedy evropská integrace nebo respektive možná i dezintegrace projektovaná pomocí názorů některých možná budoucích lídrů. Pane Fialo, vaše strana dlouhodobě volá minimálně po tom, aby Česká republika nepřijímala nikdy společnou evropskou měnu. Zajímalo by mě, v okamžiku, když je možná jedna z hlavních teorií budoucnosti Evropské unie to, že se kolem států eurozóny bude tvořit ještě tvrdší jádro, než současné, co by to podle vás vlastně České republice přineslo? Takhle, když se to jednoduše nastíní, tak to zní jako ostrakizace.

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
To určitě ne a já bych tu pozici trošku poopravil. My neříkáme nikdy, my říkáme, že nejsme pro to, aby Česká republika vstupovala do eurozóny v této podobě a ve chvíli, kdy to není pro Českou republiku výhodné a na tom trváme. Já nejsem žádný ideologický odpůrce eura, ale jsem přesvědčen, a to politicky, ale i odborně, vy jste tady říkal, že reprezentuji ten reformní a konzervativní proud, a to já reprezentuji a rád se k tomu hlásím, ale já jsem kritiku k způsobu integrace vznášel i ve svých odborných pracech 10, 15 let zpátky a ta moje pozice je v tomto konzistentní. Já jsem třeba přesvědčen, že eurozóna nemůže fungovat v této podobě, že nemůže fungovat při spojení těch severních a jižních zemí, že trvání na tom, že Řecko musí zůstat v eurozóně, je trvání na něčem, co tu eurozónu samo a celou tu myšlenku eura zpochybňuje. Taky trvám na stanovisku, že nemůžeme mít politický projekt, který má být primárně ekonomický. Takže já mám k eurozóně spoustu výhrad dlouhodobých a pokud by eurozóna měla jinou podobu, tak se bavme o tom, jestli je to pro Českou republiku výhodné, nebo není. Teď ale jednoznačně říkám, přijetí eura je pro Českou republiku nevýhodné, a proto my to nepodporujeme, a proto i kritizujeme kroky vlády, které vlastně vedou k nějakému automatickému přijetí eura. A jsme přesvědčeni, že Česká republika by si měla vyjednat minimálně dvě výjimky. Jednu výjimku z automatického přijetí eura a druhou výjimku, kterou by měla vláda vyjednat, je výjimka z připravované azylové a migrační politiky, která zavádí spoustu nových integračních prvků, které by pro nás byly nevýhodné.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Politická argumentace dlouhodobá občanských demokratů. Co argumentace ekonomická? Přijetí eura, v současné době tomu možná nasvědčuje i nové obsazení České národní banky, budoucí rady, tak je nevyhnutelné, pane Koděro, nebo nikoli? Když posoudíme i to, jaké možná budoucí komplikace nás čekají v obchodování se Spojeným královstvím?

Roman KODĚRA, ředitel finančních trhů banky Creditas:
Já se domnívám, že ta v uvozovkách Česká národní banka teď neřeší dopad brexitu, a to, jak se bude dál nějakým způsobem pohybovat hodnota eura v těchto dnech. Ona má před sebou jiný cíl, ona vlastně bude stát na prahu opuštění měnového závazku. Takže se domnívám, že toto je teď momentálně stěžejní věc, kterou Česká národní banka řeší a pokud se jí to podaří vyřešit, tak pak může začít vlastně připravovat novou strategii a připravovat se na to, jestli opravdu pro Českou republiku euro je přijatelnou měnou a co bychom měli pro to splnit anebo naopak bude dál podporovat tu předešlou tezi, že euro zatím Česká republika nemusí přijmout, protože jsou k tomu nějaké relevantní důvody.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Ještě jedna věc by mě zajímala, pane Koděro, která se týká teď čistě Spojeného království. My jsme dnes slyšeli, jak si představuje britská premiérka další vyjednávání nejen s Evropskou unií, ale i s dalšími starými přáteli, novými partnery a tak dále, a tak dále. Samozřejmě Trumpovy Spojené státy, asijské trhy, to je asi nabíledni. Ale na druhou stranu samotná Velká Británie je skutečně dnešní optikou tak zajímavý partner, že by z ní všichni, když to přeženu, museli být tak okouzleni a hned se vrhali do vyjednávání nových obchodních dohod? Je atraktivnější samotná Velká Británie než celá Evropská unie?

Roman KODĚRA, ředitel finančních trhů banky Creditas:
Já se nedomnívám, že je atraktivnější než celá Evropská unie, nicméně jako partner je atraktivní. Musíme si uvědomit, že Velká Británie vždy, co se týče rozpočtů v Evropské unii, hrála vlastně první ligu. Po Německu vlastně vždy Velká Británie byla tím, kdo udával tón a samozřejmě Velká Británie historicky vždy působila na všech mezinárodních trzích. Už bylo zmíněno, že to je koloniální země. To znamená, že ona umí vyjednávat, ona se umí pohybovat po světě. To znamená, že když to řeknu zase nějakou rychlou přesmyčkou, ona už všude byla. To znamená, že to, že se začlenila do Evropské unie a teď se z ní vyčlení, tak se nedomnívám, že pro Velkou Británii je velký problém v tom, aby zahájila jednání s kýmkoliv, takže to je moje odpověď.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Brexit očima Romana Koděry z banky Creditas. Mockrát děkujeme, že jste byl s námi, na shledanou.

Roman KODĚRA, ředitel finančních trhů banky Creditas:
Děkuji za pozvání.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Ještě ne teď ovšem, protože stále zůstáváme u dnešního projevu Theresy Mayové, která nastínila to, jak si vlastně představuje odchod Spojeného království z Evropské unie. A naše aktuální téma jsou obavy anglických firem, jak to bude s jejich obchodováním s Evropskou unií a vice versa české firmy na trhu ve Spojeném království. A se mnou už je teď ve studiu další host Devadesátky Pavel Čmelík, ředitel společnost Inexad. Vítejte.

Pavel ČMELÍK, ředitel společnosti Inexad:
Dobrý večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Já bych to uvedl tedy ne na pravou míru, ale abych to upřesnil, proč jste s námi, tak vaše společnost reprezentuje jedno velké britské hračkářství, jehož filiálku, jehož pobočku jste otevřeli v loňském roce v Praze. Říkám to správně?

Pavel ČMELÍK, ředitel společnosti Inexad:
Je to tak.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Pokud ale mám tedy kompletní přehled o té časové ose, tak vy jste museli vyjednávat o licenci na onu velkou hračkárnu během kampaně, kde brexit hrál poměrně zásadní roli. Nebo se pletu?

Pavel ČMELÍK, ředitel společnosti Inexad:
Dá se říct, že to tak bylo. Ona ta jednání začala mnohem dříve, ale vlastně ta konečná fáze těch jednání byla v té době.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Ale nijak vás to neovlivňovalo, neříkali jste si: „Tak má to vůbec smysl, bůhví, jaké problémy by mohly hypoteticky přijít?“

Pavel ČMELÍK, ředitel společnosti Inexad:
Určitě ne. My věříme v to, že vlastně produkty jsou žádané zákazníky a vždycky je to o cestě mezi výrobcem a zákazníkem a je množné, že v určitých oblastech světa, v tomto případě vlastně na cestě mezi Velkou Británií a Evropskou unií jsou nějaké menší překážky, ale my věříme v to, že vždycky ten zákazník prostě vyhraje, protože ty produkty, které jsou úspěšné celosvětově, jsou vlastně kvalitní a jsou řízené poptávkou toho zákazníka. Takže ta odpověď je: Ne, neobávali jsme se.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Takže ani, když v průběhu budování pobočky vás zastihlo skutečně rozhodnutí o brexitu, dnes, když jste slyšel, co říkala Theresa Mayová, tak nemáte ani špetku obav o to, jak by váš byznys mohl vlastně dopadnout?

Pavel ČMELÍK, ředitel společnosti Inexad:
Musím se přiznat, že nemáme.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Z jakého důvodu? Vy jste popsal, ano, tu filozofii, já to chápu, ale na druhou stranu přeci, pokud by měla vzniknout cla, pokud by se mělo uvažovat o dvojích standardech pro zboží, tak přece to nějaký, byť finanční dopad musí nutně mít.

Pavel ČMELÍK, ředitel společnosti Inexad:
Tady v tom případě je si potřeba uvědomit, že vlastně Velká Británie jako taková není zas tak významný výrobce v oblasti třeba hračkářství nebo fashion. 95 procent těchto produktů se v dnešní době dováží z Asie a tam prakticky se dá říct, že lze nastavit jinou cestu, jiný ekonomický model, jak ty to produkty dovézt z Asie vlastně do Evropské unie, byť se tváří jako anglické výrobky.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Kolik vlastně procent tím pádem je skutečně britských výrobků? I v tradičním hračkářství, jak se tedy vaše pobočka označuje.

Pavel ČMELÍK, ředitel společnosti Inexad:
Samozřejmě hračkářství je britské. Já teď nevím úplně přesné číslo, ale dokáži odhadnout, že asi 5 procent těch hraček je vyrobeno ve Velké Británií, zbytek je vyrobeno v různých regionech. Je to ve Spojených státech, je tu v Asii, je to v Austrálii, hodně hraček pochází z Německa, to lidé málo ví, ale Německo je obrovský exportér hraček.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Jak se vlastně liší cesta výrobku, byť dobrá, máte jich minimum čistě z Velké Británie, jak se liší cesta výrobku ze Spojeného království k českému zákazníkovi na jednotném trhu a na trhu, kde existují tržní překážky?

Pavel ČMELÍK, ředitel společnosti Inexad:
V tomto případě asi ta cesta je odlišná. Hlavní charakter je, že v tom druhém případě by byla výrazně delší, zabralo by to delší časový úsek. Dneska je to velice jednoduché, můžete si koupit cokoliv ve Velké Británii a během 24 hodin máte ten produkt vlastně v obchodě v Praze. Troufám si odhadnout, že po brexitu a zavedení nějakých celních poplatků a různých administrativních úkonů by to mohlo zabrat týdny.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem máte ve vaší české pobočce nějaké britské zaměstnance?

Pavel ČMELÍK, ředitel společnosti Inexad:
My máme dočasné britské zaměstnance, my si půjčujeme kolegy z Londýna, protože samozřejmě to hračkářství je více než 200 let staré a jejich zkušenosti jsou k nezaplacení, ale nemáme nikoho, kdo by permanentně pracoval pro nás v Praze a byl to Brit.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
A vice versa, Češi ve Velké Británii, protože tam se to zdá být ještě větší problém, hovoří se o seznamech zahraničních pracovníků, které britské společnosti by měly nově zveřejňovat. Zajímal by mě váš pohled, nakolik komplikovaná bude tedy do budoucna jakákoliv synergie, protože to, že teď nemáte žádné lidi z Velké Británie, neznamená, že to takhle bude v budoucnu.

Pavel ČMELÍK, ředitel společnosti Inexad:
Určitě my se s kolegy bavíme o, dá se říct, sjednocení nebo přiblížení těch našich oddělených byznysů a na tomto pracujeme. Já jenom musím říct, že tady několikrát zaznělo, že britští občané volají po tom, aby zahraniční zaměstnanci byli buď vyhoštěni, nebo neměli tak jednoduchý přístup na britský trh. Já tam jezdím dost často, bavím se s kolegy, bavím se s byznysmany, a tady je nutné říci, že ona spousta těch prací, které dělají Východoevropani nebo i různé národy, tak oni je domácí Britové nechtějí dělat, jo, jsou to pro ně prostě podřadné práce, nejsou tak dobře placené a...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Ale teď jsme slyšeli tedy, že pouze vzdělaní lidé budou moci do Spojeného království.

Pavel ČMELÍK, ředitel společnosti Inexad:
Ale tak ono tak to bývá. Já jsem dlouhou dobu žil v Austrálii a ta jejich imigrační politika je fantastická. Pokud umíte něco, co je nadstandardní nebo je nebo nedostatek, po té zkušenosti v Austrálii, tak ty pracovní víza, rezidenci a potažmo citizenship dostanete velice jednoduše. A pokud nic neumíte a jedete do těch zemí jenom si vydělat vyšší peníze, tak to je samozřejmě složitější. Já si myslím, že tohle je správné a Česká republika by měla dělat to samé.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Zkušenosti Pavla Čmelíka, zkušenosti z praxe, mockrát za ně děkujeme. Mějte se hezky.

Pavel ČMELÍK, ředitel společnosti Inexad:
Nemáte zač. Na shledanou. Děkuju.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Se mnou ve studiu ale stále zůstává Petr Fiala, dlužíme ještě odpovědi na některé divácké otázky. Třeba divačka, která se podepsala jako Divačka, jednoduše se ptá, zda dokážete odhadnout, odkdy budou Češi k cestě do Británie potřebovat vízum? To by byla katastrofická varianta skoro.

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Ne, jestli mohu divačku Divačku ujistit, že rozhodně ne v příštích dvou letech a pak uvidíme. A ta otázka není vůbec jednoduchá. Jestli paní premiérka Mayová říká, že Británie chce mít kontrolu na tom, kdo tam pracuje, kdo přichází do země a tak dál, tak nějaké zavedení víz se předpokládá. Já doufám, že tím nejsou myšlenka třeba krátkodobá výzva, o všem ostatním se musíme bavit. Tam je spousta, i v tom projevu byla spousta ještě věcí, které vyžadují další vysvětlení. Například, jestliže bude Británie usilovat o otevřenou hranici mezi Irskem a Severním Irskem, což je logické, tak, samozřejmě, jak se budou rozlišovat lidé, kteří v Irsku jsou z jiných zemí Evropské unie a tak dále. Těch otázek je opravdu celá řada. Takže zatím víza určitě potřebovat nebudou a já doufám, že ta vyjednávání půjdou takovým směrem, aby ta vízová povinnost byla co nejlehčí, nejmenší nebo žádná.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
S dovolením zkrátím otázku diváka Mildy: „Jak by to vypadalo, kdyby Itálie vystoupila z Evropské unie? Jak by třeba bylo naloženo s uprchlíky?“ Já možná to ještě zobecním. Máte obavy z toho, že by další exity i podobného extrémního typu mohly následovat nebo ta zkušenost je tak trpká, že si to každý rozmyslí?

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Ne, platí, co jsem řekl. Zaprvé aktuálně žádný stát seriózně neuvažuje o odchodu z Evropské unie, ale...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Čeká nás řada voleb tedy, připomínám.

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Ano, klíčové volby v různých evropských zemích: Německo, Francie, Nizozemí. Ale ani pak si nemyslím, že tento proces nastane. Ale tento proces nepochybně bude diskutován, pokud Evropská unie nepřistoupí k reformám. Případ Itálie je ale složitější a jiný a tam se nemluví o tom nebo ta hlavní otázka dnes nestojí, jestli Itálie zůstane v Evropské unii, ale zda Itálie je schopna zůstat v eurozóně, protože Itálie má vážné problémy, které už nelze řešit tak, jak to Evropská unie v uvozovkách vyřešila v případě Řecka. Itálie je příliš velký stát a na to by nikdo z nás neměl. Takže momentálně odchody nehrozí, ale pořád platí, co jsem řekl, pokud se Evropská unie nereformuje, tak v té to podobě nemůže zůstat.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Problémům Evropské unie a problémům Itálie by bylo možné věnovat celý takovýhle pořad. Nicméně, pane Fialo, mockrát díky, že jste byl dnes s námi. Mockrát díky. Na shledanou.

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Petr Fiala

předseda strany