Petr Fiala Články

 

Vážený pane premiére, Občanská demokratická strana v posledních týdnech opakovaně předkládala návrh na vrácení možnosti osobám samostatně výdělečně činným, které využívají výdajové paušály, uplatňovat slevu na dani na manželku a děti, protože podle nás není správné, aby jeden mohl a druhý nemohl jenom podle toho, jakým způsobem eviduje svoje náklady. Náš návrh byl opakovaně vládní koalicí zamítnut a teď jsem zaznamenal nějakou informaci, že koaliční rada se dohodla na velmi podobném návrhu. Tak já jsem samozřejmě rád, i když se musím zeptat, proč jste nepodpořili náš návrh. Předpokládám, že jenom kvůli principu, že ho podala Občanská demokratická strana.

 

Co mě však zaráží na té dohodě, je související návrh na omezení výše výdajových paušálů všem. Nyní je limit pro uplatnění paušálu dva miliony korun z příjmu. Vaše vláda, Ministerstvo financí, chce ten strop dát na jeden milion. Já se ptám, pane premiére, čím jsou živnostníci pro vaši vládu tak nepohodlní, že vymýšlíte jednu komplikaci, jedno omezení za druhým. Jsou opravdu živnostníci takovým zdrojem problémů, takovým zdrojem daňových úniků, že musíte neustále vymýšlet, jak je nějakým způsobem omezit? Proč raději vláda nezjednodušuje daňový systém, abychom nebyli na 122. místě na světě podle Světové banky?

 

Taky se ptám, proč došlo ke změně názoru u ČSSD. Tady bych připomenul rok 2005, kdy současný ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek říkal: Paušály by měly vést ke zjednodušení podnikání pro osoby samostatně výdělečně činné, protože jim to podstatně sníží účetní agendu, omezí riziko případného zpochybnění nákladů, jak se občas stává. Tolik Jan Mládek před zhruba deseti lety. A nyní to vypadá, že sociální demokracie výrazně změnila názor na paušály, na živnostníky a snaží se jim ten život zkomplikovat. Tak jak to, pane premiére, je?
 

 

 

Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pravda je taková, že výdajové paušály u živnostníků se zvýšily v době, kdy tady byla vláda vedená sociální demokracií. To bylo v letech 2005-2006. Tehdy se zvýšily výdajové paušály pro živnostníky, ale současně také platilo, že živnostníci odváděli tzv. minimální daň právě proto, že zde byla kombinace minimální daně a vyššího daňového paušálu. Prostě proto, že ten systém je dnes takový, že státní rozpočet nestojí na dani od samostatně podnikajících osob, státní rozpočet stojí na dani, kterou platí zaměstnanci, kterým je ta daň strhávána, aniž by s nimi kdokoli diskutoval, a státní rozpočet stojí na dani z přidané hodnoty, kterou platí všichni občané, když nakupují, a stojí na spotřebních daních. To jsou ty hlavní příjmy státního rozpočtu. Určitě ta daň, která se vybírá od osob samostatně výdělečně činných v posledních letech, výrazně klesla, dnes se pohybuje v řádech dvou tří miliard korun ročně. To znamená, zo není výrazný příjem z pohledu státního rozpočtu. No a když tedy ty paušály byly zvýšeny během let 2005, 2006, pak byly následně ještě zvýšeny za Topolánkovy vlády, ale současně byla zrušena ona minimální daň, což vedlo k dramatickému propadu výběru daně z příjmů od osob samostatně výdělečně činných. Ten propad byl tak dramatický, že dokonce i pravicová vláda, kde byla ODS, tak v roce 2013 zrušila slevu a daňové zvýhodnění v rámci tzv. protischodkového balíčku. To znamená, že samotná pravicová vláda zrušila ty slevy na dítě u živnostníků v situaci, kdy jí chyběly peníze do státního rozpočtu.

 

Samozřejmě že to odebrání není spravedlivé, protože zakládá nerovnost mezi bezdětnými poplatníky a poplatníky s vyživovaným dítětem. A tady je zřejmé, že dříve nebo později budeme muset přistoupit k tomu, aby se podmínky srovnaly, to znamená, aby se slevy na dani na dítě vrátily i těm poplatníkům, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými. Jedná se o slevy na dítě a také o slevy na manželku. Nicméně je současně důležité zajistit, aby se úplně nezhroutil výběr daně v této oblasti, a proto v rámci té debaty, kterou v koalici vedeme o tom, že by se živnostníkům vrátila sleva na děti a manželku, současně vedeme debatu o tom, aby se snížil limit na výdajové paušály na jeden milion korun ze současných dvou milionů korun.

 

Chci upozornit na to, že ten limit je v Evropě nastaven velmi různě, tam kde se uplatňují paušály. Většinou paušály byly zavedeny do daňových systémů proto, aby znamenaly výrazné administrativní zjednodušení pro malé podnikatele. Zavedení paušálů, tam důvod nebyla daňová optimalizace, ale důvodem bylo snížit administrativní nároky pro malé podnikatele, tak aby nemuseli složitě dokládat výdaje, ale mohli uplatnit zjednodušené daňové přiznání prostřednictvím paušálu. Například na Slovensku je výdajový paušál nastaven ve výši 5 tisíc eur, tzn. 135 tisíc korun, tzn. to je mnohem nižší míra nastavení toho stropu, než je v současné době používána ve České republice ve výši dvou milionů korun.

 

To potenciální snížení ze dvou milionů na jeden milion korun není nahodilé, ale směřuje také ke sjednocení tohoto stropu s částkou obratu, od kterého se poplatník povinně stává plátcem daně z přidané hodnoty. To znamená, mělo by být do budoucna toto stanoveno obdobným způsobem.

 

Takže ano, vedeme v koalici debatu o tom, abychom narovnali tuto situaci. Ano, chceme změnit stav, který byl zaveden v roce 2013 v rámci protischodkového balíčku tehdy pravicovou vládou. Ano, usilujeme o to, aby to mělo co nejmenší dopady na státní rozpočet, aby nás to nepřipravilo o finanční prostředky, a chceme tedy toto opatření doprovodit tím, že by se snížil ten celkový strop pro uplatnění paušálu ze dvou milionů korun na jeden milion korun.

 

Současně chci připomenout, že OSVČ platí nižší odvody na sociální a zdravotní pojištění.

 

 

 

Takže já jsem z toho skutečně pochopil, že návrh Občanské demokratické strany nebyl přijat pouze proto, že to je návrh Občanské demokratické strany, jinak byl správný.

 

Ale chtěl bych se vás zeptat, pane premiére, jestli vám správně rozumím, tak ten milion korun omezení výdajových paušálů, to je jako první krok. Pak začnete přemýšlet nad tím, že to vlastně taky není dostatečné, a vrátíte se k té minimální dani. Je to opravdu úmysl vaší vlády? A nebylo by naopak rozumnější, když jste sám říkal, že ty příjmy z toho jsou opravdu malé, nechat ty živnostníky být, nevymýšlet jim pořád nějaká omezení a zaměřovat se na ty, kde opravdu dochází k velké optimalizaci daní, a to jsou velké firmy, nadnárodní korporace a další a další? Dnes ostatně o tom poprvé mluvil na tiskové konferenci ministr financí. Já jsem rád, že ministr financí si všiml toho, co my říkáme dlouho, že ty daňové úniky se neodehrávají v tom segmentu živnostníků a drobných podnikatelů, ale úplně jinde.

 

 

 

My se snažíme, vážené poslankyně, vážení poslanci, ucpávat díry, které existují v našem daňovém systému. Snažíme se tedy, abychom omezili daňové úniky, abychom zabránili daňovým podvodům, na tom budeme pracovat i nadále. I když s tím pravice nesouhlasila, tak jsme zavedli kontrolní hlášení u daně z přidané hodnoty. I když s tím pravice nesouhlasila, tak jsme prosadili zákon o elektronické evidenci tržeb. Doufám, že se ho podaří spustit tak, jak avizuje Ministerstvo financí, 1. prosince. A samozřejmě že se chceme dívat na všechny formy agresivní daňové optimalizace, včetně toho, kdo tady v České republice využívá offshory, kdo tady v České republice má tendence využívat daňové ráje, a všem těmhle subjektům musí specializovaný finanční úřad věnovat dostatečnou pozornost. 

 

Já jenom nevím, jestli z pohledu pravice je dobré vytahovat téma těch daňových slev na děti a na manželku u OSVČ, protože, já už jsem to tady říkal jednou, byla to pravicová vláda, která u živnostníků tyto slevy zrušila. To nebyla moje vláda ani minulá sociálně demokratická vláda. Byla to pravicová vláda, která ty slevy zrušila s argumentem, že potřebuje peníze do státního rozpočtu. Čili mně připadá teď trošku pokrytecké, když přichází konkrétně teď Občanská demokratická strana a říká - my to těm živnostníkům vrátíme. Tak jestli se na tom shodneme, tak to udělejme. Ale proč jim to musíme vracet? Vůbec bychom jim to nemuseli vracet, kdyby tehdy pravicová vláda ty slevy nezrušila.

 

A současně je potřeba jasně říci, že pokud jde o odvody na sociální a zdravotní pojištění, tak živnostníci v průměru odvádějí méně než zaměstnanci. V tom spočívá výrazná preference, kterou už dnes mají z hlediska odvodů do veřejných rozpočtů. To je realita.