Otázky Václava Moravce
Hostem nedělního diskusního pořadu ČT24 byl ministr zemědělství Petr Bendl.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pozvání k diskuzi přijali ministr zemědělství Petr Bendl z ODS a jeho stínový protějšek Pavel Kováči z KSČM. Vítejte po čase v Otázkách. Přeji hezké dobré poledne. Začněme u vás, pane ministře. Česká republika už delší dobu prosazuje sjednocení výše pokut i lepší fungování dozorových orgánů na potravinářském trhu v rámci sedmadvacítky. Má ten pondělní návrh Evropské komise, který teď jde mezi jednotlivé členské státy, víc plus nebo víc mínus? Kladů respektive záporů?
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Já neznám všechny detaily toho návrhu. Tím se teď zabývají odborníci. A proto ta evropská mluva není vždycky pro tu češtinu úplně zřetelná, ale snaha udělat tady jednotnou politiku, měřit všem stejným metrem, to je trend, který bychom podpořili, ale musíme, protože čert často tkví v tom detailu, tak musíme znát opravdu podrobnosti, mít přesný překlad a vědět přesně, co tam evropský komisař chce.
Václav MORAVEC, moderátor:
A ty obecné zásady, jako například je zvýšení počtu neohlášených kontrol, respektive stanovení i minimálního počtu kontrol, stejně jako sjednocení pokut, jako myšlenka?
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Víte, to, že nám někdo nařídí počet kontrol, tak to se můžeme dostat do toho, v čem jsme kdysi bývali, abychom splnili plán, musíme jít na kontrolu, děj se, co děj. My jsme zvýšili počet kontrol za poslední zhruba rok a půl opravdu významně, o 30% v průměru. A protože se snažíme tu kvalitu na trhu hlídat a nepotřebujeme k tomu takováto umělá nařízení, protože co je správně? Jaké číslo je vlastně dobře? Každé bude zpochybnitelné.
Václav MORAVEC, moderátor:
Takže to stanovení minimálního počtu kontrol vnímáte jako problematické a spíš byrokratické?
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Ano. Já si myslím, že není potřeba. Tady je nutné, aby dozorové orgány fungovaly, aby ten tlak na ně byl větší, protože to, co jsme slyšeli před chvílí, opravdu ty snahy klamat zákazníka jsou čím dál tím častější a proto i dozorové orgány na kontrolách a vůbec i na práci a sebevzdělávání těch inspektorů musí pracovat více.
Václav MORAVEC, moderátor:
On podle zdrojů Otázek při Evropské komisi se velký spor povede také mezi členskými státy i o to, jestli mají ty kontroly, které budou nařizovány Evropskou komisí, pokud ta norma projde, a budou uskutečňovány státními dozorovými orgány v národních členských zemích, tak jestli mají být placeny z rozpočtu těch potravinářských firem. Česká republika by podpořila takový návrh?
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Já si nemyslím, že by měly být placeny z rozpočtů potravinářských firem. Jestliže stát něco nařídí, pak by to měl zaplatit. Jestli Evropská unie něco nařídí, pak by to měla zaplatit. Určitě by neměla nařizovat zvyšování státních výdajů s tím, že si to zaplatí ten daný podnikatelský sektor. To podle mě není cesta dobrá.
Václav MORAVEC, moderátor:
Když si shrneme ty základní body, tak Evropská komise, jak jsem zmiňoval, navrhuje zvýšit počet neohlášených inspekcí v potravinářských firmách, stanovit minimální počet kontrol, také navrhuje přísnější pokuty za podvody při označování potravin a sjednocení výše pokut v rámci sedmadvacítky. Pokud návrh schválí zákonodárci a členské státy unie, mají hříšníci dostávat pokuty ve výši finančních příjmů, které jim prokázané podvody s potravinami přinesly. V Evropském parlamentu jsou i zástupci KSČM. Pavle Kováčiku, jaké je vaše první hodnocení toho návrhu, který představil jeden z evropských komisařů v pondělí?
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Já musím říci, že spotřebitel je ten, v jehož zájmu se všechno má dít v rámci těch kontrol. Proto mně nedělá nějaké vrásky to, že by byl stanoven minimální počet kontrol, protože se tím alespoň předejde situaci, kdy nejsou kontroly žádné. Já doufám, že evropští byrokraté se úplně nezbláznili a že minimální počet kontrol nedají jednou za týden třeba, ale určitý minimální počet kontrol, když se stanoví, nebude na škodu.
Václav MORAVEC, moderátor:
Tady se tedy lišíte s ministrem Bendlem, že je podle vás dobré, aby v jednotlivých členských státech bylo nějaké...
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Vždycky to je tak, že ten spotřebitel je na prvním místě a pokud se nekontroluje vůbec, tak to vytváří prostor pro právě ty podvody, to falšování, padělání, záměny všelijaké cílené v zájmu toho, aby se vydělalo. Co se týká toho sjednocování, já s tím mám velký problém nebo takhle, neměl bych s tím žádný problém, kdyby vedle jednotných pokut, jednotných, já nevím, opatření dalších byly taky zhruba srovnatelné ekonomické podmínky v jednotlivých členských zemích Evropské unie. Pokud nejsou srovnatelné podmínky, tak pokuta, která v Německu bude mít výchovný účinek pro toho, který se proviní, tak v České republice bude mít smrtící účinek na tu firmu.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jinak řečeno, pro vás bude klíčové, jak bude stanovena právě výše pokut, aby nebyla likvidační pro ty ekonomicky...
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Pro mě bude klíčové, aby zaprvé ta pokuta nebyla likvidační, ale také, aby měla jakýsi výchovný účinek, tak v první fázi takováto pokuta a v druhá fázi ale zavřít krám. V druhé fázi, jestliže opakuje to provinění vůči spotřebiteli, tak taková firma nemá na trhu nebo takový dovozce, takový obchodník nemá na trhu co dělat. Podle mého soudu tady to zpřísnění by bylo daleko účinnější než drakonické pokuty, které třeba ta firma ani není schopná zaplatit.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vyrozuměl jsem správně z vašich slov, že podle vás kontrola kvality potravin na celoevropském trhu zatím nebyla a není dostatečná?
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Tak kdyby byla, tak nejsou problémy s jedem na krysy v sušenkách nebo s koňským masem místo hovězího nebo s dalšími a dalšími...
Václav MORAVEC, moderátor:
Námitka, že budou vždy takové jednotlivé případy.
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Ano. Ale když to bude jednotlivý případ, to se může stát třeba i omylem. Ale jestliže se opakují ty případy nebo přicházejí další případy a nevznikají na území České republiky, nevznikají v českých firmách, to podtrhuji, možná právě proto, že díky veterinární správě, díky Zemědělské a potravinářské inspekci, díky hygieně, že pracují velmi dobře, že to nastavení, tak jak pracují, je správně...
Václav MORAVEC, moderátor:
Polský ministr zemědělství by vám tady řekl, že jsme měli metanolovou aféru.
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Dobře, ale to nebyla ani inspekce zemědělská, ani hygienická služba, ani veterinární správa. V tom jela ještě další, řekněme úroveň státní správy, kde se možná zanedbaly nějaké povinnosti. Ale primárně metanolová aféra je samozřejmě aféra obrovského charakteru, dosahu, ale není to systémová vada ani v inspekci potravinářské, ani ve veterinární správě, ani v hygienické službě.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, podle vás ten postup na celoevropské úrovni v boji proti nekvalitním potravinám je dostatečný? Že tady komisař pro spotřebitele a veřejné zdraví říká, je zapotřebí sjednotit pokuty, stanovit minimální počet přepadových kontrol.
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Já jsem přesvědčený o tom, že některé věci na tom potravinovém trhu určitě chybí. Systémové věci. Na jednu jsme upozorňovali, že v případě, že některá země nedodrží pravidla hry, co se týká třeba bezpečnosti potravin, mluvili jsme o té technické soli v potravinách, a my jsme se snažili dostat informaci, nebyla tady šance vlastně tu informaci vymoct. Nebyla šance získat informaci, jakých potravin se to týká, přestože tu záležitost celou řešila polská prokuratura. Tak my jsme se k informacím nedostali a museli jsme sami pátrat po tom, kterých potravin se to týká. Ale já bych k jedné věci na to chtěl upozornit, když tady pan kolega říká, že jemu by ta čísla nevadila, že ta čísla, minimální počet kontrol. Kde vzít tu jistotu, že ta čísla nebudou naplňována formálně v jiné zemi? Kde ji vzít? Podle mně nemáme tu jistotu nikdy.
Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, ale tady by snad garancí měli být i ministři a lidé, kteří šéfují těm státním dozorovým orgánům, protože je přece v jejich zájmu, aby tyto aféry...
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Já se to pokusím dopovědět. Prostě naše dozorové orgány nejsou schopny a nemají pravomoci kontrolovat na jiném území než na území České republiky. Pro nás pořád podle mě bez ohledu na to, jestli někdo stanoví minimální čísla kontrol a nestanoví, bude platit, že co si neohlídáme sami, to nebudeme mít.
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
V tom bych samozřejmě souhlasil. Ale já jsem přece řekl, že než nula kontrol, tak radši mít stanovené nějaké přiměřené minimální povinné číslo. A je tam ten, vždycky je tam nějaký nadřízený ministr, který tomu inspekčnímu orgánu velí nebo ho alespoň kontroluje nebo dozoruje, takže tady jakoby ta formalita nebo formálnost těch kontrol by byla velmi snadno odhalitelná. A souhlasím s tím, co říká pan ministr, i když jinak s ním moc nesouhlasím, že co si překontrolujeme sami, to bude to nejlepší. Ale máme-li na to vůbec dosah, abychom si to sami překontrolovali. To je podstatné.
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Já to beru jako slovní hříčku jenom. Prostě opravdu platí, že co si odkontrolujeme my tady, bude platit. My ten trend, který je v Evropě, který se snaží asi udělat plošně, v podstatě už jsme ho začali dříve. My jsme zvětřili počet kontrol. Neumím si představit, že ministra zemědělství, opozice nebo veřejnost či naše nevládní organizace a podobně nemučili, kdyby tady byl počet kontrol nula. Nebo kdyby se v téhleté oblasti něco nedělo. To se prostě musí dít, tohle ministr zemědělství v každé zemi, kde probíhají demokratické volby, bude se muset zodpovídat svým voličům. Takže já si myslím, že nějaké kontroly všude jsou. Otázka, jak fungují a že se na ně příliš spoléhat nemáme.
Václav MORAVEC, moderátor:
My se dostaneme k těm českým kontrolám.
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Jak zkontrolujeme to, co přijde například z Německa, z Polska, z Rakouska či odkudkoliv jinud. To přece už je zkontrolováno na základě toho, že jsme na jednotném trhu.
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Ale my kontrolujeme i vše, co přichází zvenčí.
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Problém je totiž ten, že na začátku toho vytváření toho systému se místo toho, aby se šlo do výroby, případně do dovozu napřímo, tak se teprve až v obchodě nebo až při spotřebě ty inspekční orgány mají právo, mají vůbec možnost do toho dostat.
Václav MORAVEC, moderátor:
Proto je podle vás ta iniciativa Evropské komise důležitá?
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Proto je to důležité, to sjednocení. Zaprvé. A zadruhé ale to sjednocení na základě i podmínek jednotlivých států. A zadruhé prostě a jednoduše ukázala zase nebo ta řada afér s porušenými potravinami, koneckonců i metanolová aféra, ukázala, že ne v každé zemi Evropské unie je stejná úroveň kontroly a opakuji, v České republice je úroveň kontroly dobrá.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pohled potravináře. Respektive zástupce mlékárenského průmyslu. Pozvání do Otázek přijal jeden z vlastníků Jaroměřické mlékárny na Vysočině Bedřich Štecher. Vítejte. V Otázkách. Ději, že jste přijal mé pozvání.
Bedřich ŠTECHER, spolumajitel Jaroměřické mlékárny:
Dobré odpoledne.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy jste Jaroměřickou mlékárnu koupil od zahraničního vlastníka. Snažíte se nepodbízet cenou a nedegradovat receptury různými konzervanty, umělými barvivy nebo sladily. Na kolik je pro vás podstatné, aby docházelo ke sjednocování pravidel v boji proti méně kvalitním potravinám na té celoevropské úrovni?
Bedřich ŠTECHER, spolumajitel Jaroměřické mlékárny:
Já můžu mluvit asi za český trh a za ty kontroly, které probíhají tady. To, co říkali oba dva mí kolegové, tak s tím plně souhlasím, že ty kontroly, které probíhají, tak nám v podstatě nevytvářejí absolutně žádný prostor na to, abychom se pouštěli do nějakých experimentů a nahrazování surovin. To znamená, ta kontrola, která je zejména u nás, protože jsme, zpracováváme živočišný produkt ze strany státní zemědělské veterinární správy, tak je tak důsledná a tak pravidelná, že tam skutečně nemáme nejmenší šanci, ani nechceme to naše zboží nějakým způsobem šidit. Ta naše mlékárna existuje 75 let a myslím si, že to je založeno celé na tom, že se dá věřit té výrobě, kterou máme, co se týče kvality, použitých surovin, potom finálních výrobků. A i personál, který tam máme, tak jako jsou to profesionálové takoví, kteří by nikdy nepřistoupili na to, že bychom tam nahrazovali něco, nějakou surovinu bychom nahrazovali něčím v uvozovkách chemickým.
Václav MORAVEC, moderátor:
Já jsem zmiňoval, že Evropská komise navrhuje v budoucnu minimální počty kontrol v potravinářských firmách. Ale co byste řekl nápadu, o kterém se podle všeho povede v těch následujících měsících mezi členskými státy Evropské unie největší spor, aby si ty státní kontroly platily ze svého potravinářské firmy. Protože v některých evropských zemích to tak funguje.
Bedřich ŠTECHER, spolumajitel Jaroměřické mlékárny:
Nevidím jediný důvod, proč by to měly platit ty podnikatelské subjekty. My garantujeme to, že respektujeme určitá pravidla, respektujeme legislativu, tak my jsme z tohoto pohledu absolutně čistí. Pokud někdo chce další kontroly, nechť je zaplatí. To jako je, kdo objednává, ten platí zpravidla, se říká.
Václav MORAVEC, moderátor:
Evropská pravidla vedou v potravinářském průmyslu i k příběhům, jako je spor o pomazánkové máslo. A vy jste mužem právě z mlékárenského průmyslu. Loni v říjnu nařídil Soudní dvůr Evropské unie přejmenování tradičního výrobku v České republice. Podle Soudního dvora se český produkt nemůže označovat jako pomazánkové máslo, protože neobsahuje dostatečné množství mléčného tuku. Není tak v souladu s unijními předpisy. Jak dlouho bude vaše mlékárna vyrábět pomazánkové máslo pod tímto označením?
Bedřich ŠTECHER, spolumajitel Jaroměřické mlékárny:
Mně tento celý spor připadá hodně komický. Vyvolává to takový trošku švejkovství, do kterého budeme donuceni. To pomazánkové máslo je výrobek, který tady existuje téměř čtyřicet let na českém nebo na československém trhu. Je to specialita, která byla tady vyvinuta. My jsme dělali výzkumy, do jaké míry jsou spotřebitelé schopni zaměnit pomazánkové máslo za normální máslo. Ta pravděpodobnost záměny a šizení zákazníků tam je absolutně nulová. Proběhly tyto věci, které se týkali Evropského soudního dvora, rozhodnutí, proběhly teď návrhy na to, jak přejmenovat tento výrobek. Myslím si, že jak se ten výrobek bude jmenovat, bude vyloženě věc asi diskuse, názoru, co se komu líbí nebo nelíbí. Ale ten výrobek na trhu jsem přesvědčen, že zůstane. A zákazníci o něj nebudou ošizeni. My ho samozřejmě budeme vyrábět pod tímto názvem do té doby, dokavaď to bude možné.
Václav MORAVEC, moderátor:
To znamená, dokud neproběhne nějaký další spor? Protože vy se nemusíte tomu rozhodnutí podřídit, byť Ministerstvo zemědělství říká, že by asi mělo dojít k plnění rozsudku Soudního dvora, protože pokud se nemýlím, tak pokud Česká republika tak neučiní, tak ho může Evropská komise, rozumějme Českou republiku, znovu zažalovat. Tentokrát však může navrhnout, aby soud rozhodl o uvalení peněžitých sankcí. Tedy vy budete vyrábět pomazánkové máslo, dokud nepadne ten další rozsudek?
Bedřich ŠTECHER, spolumajitel Jaroměřické mlékárny:
Celý spor je veden o název toho výrobku. Teďka už byl předložen návrh, jak by se tento výrobek mohl jmenovat, to znamená, že by z toho názvu bylo vypuštěno slovo máslo. Teď se čeká notifikace z Evropské unie, jestli takový název bude přijat. Pokud bude přijat, tak my samozřejmě, tento nový název se objeví potom v české legislativě, která upravuje názvosloví a výrobky tak, jak se mohou jmenovat, tak my samozřejmě potom přistoupíme k tomu, že ten výrobek budeme nuceni přejmenovat, aby to bylo v souladu s legislativou.
Václav MORAVEC, moderátor:
A v případě, že se tak nestane, že Evropská unie ten nový název nepřijme?
Bedřich ŠTECHER, spolumajitel Jaroměřické mlékárny:
Pokud nepřijme, tak není žádný důvod to přejmenovávat a můžeme fungovat pořád stále dál pod stejným názvem pomazánkové máslo. Samozřejmě se nechceme dostat do situace takové, kdy by po nás byly vymáhány nějaké finanční náhrady. To by asi pro nás bylo likvidační. Ale zase opakuju, že je to v souladu s českou legislativou, jak se ten výrobek bude moci jmenovat do budoucna.
Václav MORAVEC, moderátor:
Říká pro tuto chvíli jeden z vlastníků Jaroměřické mlékárny na Vysočině Bedřich Štecher, za kterým se ještě v Otázkách podíváme. Pane ministře, jakou šanci dáváte tomu sporu o pomazánkové máslo, tedy že dojde k nějakému kompromisu nebo se budou vymýšlet nějaké úplně jiné názvy?
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Já bych v první řadě chtěl říct, že opravdu to je spíš legrační problém. Člověk by chtěl mít starosti, jaké mají orgány Evropské unie, protože tohle je absolutní marginalita. Čtyřicet let zákazník zvyklý na pomazánkové máslo a my tady kolem toho všichni tancujeme, jak to udělat, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Já jsem rád, že slyším to, co tady padlo, že výrobek z trhu nezmizí, že jsou připraveni korigovat ten název tak, aby vyšli vstříc Evropské unii, protože to je opravdu hloupost jít do nějakého zbytečného sporu kvůli takové věci. Věřím, že nakonec vymyslí název, který zákazníkovi bude po srsti a bude vědět, o co jde, že jde o ten výrobek, na který je desítky let zvyklý a nakonec se s tím vypořádáme.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ještě se obrátím na Bedřicha Štechera, ten název tedy bude znít jak? Nějaké tradiční pomazánkové nebo...?
Bedřich ŠTECHER, spolumajitel Jaroměřické mlékárny:
Je to jeden z návrhů nebo je to návrh, který byl předložen v tomto znění. Zatím k tomu není vyjádření od orgánů Evropské unie. Mně to ale skutečně připadá, jako že to je slovní hříčka, jenom zkomplikovat někomu život.
Václav MORAVEC, moderátor:
V každém případě, pane ministře, se nemáme obávat toho, a to garantujete za Ministerstvo zemědělství, že by došlo k dalšímu sporu u Evropského soudního dvora, protože by Česká republika ten rozsudek z poloviny října loňského roku nerespektovala?
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Vystavovat se nerespektování rozsudku znamená vystavovat se sankcím. To myslím, že nikdo nechce. A jak jsem to pochopil, nechtějí to ani mlékaři. Prostě budeme hledat takové řešení, které bude přijatelné pro zákazníka i pro výrobce, tak aby tady tradiční výrobek zůstal.
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Je to samozřejmě určitá symbolika, je to náhražkový spor v tom smyslu, že jsme obviňováni, že tady děláme nějakou náhražku. Ale já znám autora té receptury pomazánkového másla. Čtyřicet let nebo zhruba řádově čtyřicet let i je snídám. Dneska jsem je snídal taky. Ale víte co...
Václav MORAVEC, moderátor:
Zvyknete si tedy snídat tradiční pomazánkové.
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Jeden z kapitánů mlékárenského průmyslu vymyslel ten název už. Mohlo by se to třeba jmenovat pomazánkové euro, aby to připomínalo, kdo tu pitomost prostě vymyslel.
Václav MORAVEC, moderátor:
Na straně jedné jste pro sjednocování a tohle je ale přece důsledek.
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Pokud se vyjednávaly u Evropské komise různé chráněné zeměpisné názvy nebo různé ty speciality, jako olomoucké tvarůžky, možná se mohlo tehdy přibrat to pomazánkové máslo k tomu a žádný spor bychom neměli. A jinak tady mám v této souvislosti pro pana ministra dárek, malý dárek, kdyby náhodou se to nepovedlo, tak vzpomínáme na pomazánkové máslo. Pane ministře, s dovolením. A jinak jsou různé možnosti, český člověk umí vymyslet. Stačí před název pomazánkové máslo dát slovo bývalé pomazánkové máslo a je v souladu se všemi pravidly.
Václav MORAVEC, moderátor:
No stále tam bude to slovo máslo.
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Ale pozor, jistě, ale pozor...
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Ještě měli jste to udělat v angličtině. Abych to mohl odvézt do Bruselu.
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
To placení těch kontrol podnikateli nebo výrobci, je nesmyslné už v tom smyslu, že to zase odnese spotřebitel v ceně přece. To je do nákladů a ty náklady se musí nějak uhradit a jenom by to dal ten podnikatel do ceny tomu spotřebiteli. To si myslím, že není správné. Stát kontroluje, stát má uhradit tu kontrolu.
Václav MORAVEC, moderátor:
Výbava na nákup. Jde především o tři věci. Zvětšovací sklo, základy chemie a připojení k internetu. Na webu je možné najít specializované stránky věnující se kvalitě potravin. Hned několik z nich provozuje i stát, respektive jeho instituce. Informace si tak musejí spotřebitelé sami poskládat a utřídit. A i potom zůstávají ve střehu. Po stránkách Potravin na pranýři přišli i veterináři s novinkou. Jde o web, na kterém je vidět, kolik kontrol Státní veterinární správa provedla. A hlavně kde a jaké chyby našla.
Oldřich VALCL, ředitel odboru informatiky; 9. 5. 2013:
Si uživatel vybere datový soubor, který chce vidět. Teď vám ukážeme kontroly masných výroben. A vybere si časové období.
Václav MORAVEC, moderátor:
Zelená místa na mapě České republiky ukazují kontroly, které dopadly na jedničku. Červená pak znamená problém. Najít se tak dá třeba tlačenka, která obsahovala zákeřnou lysterii anebo salám skladovaný v teple namísto v chladu.
Oldřich VALCL, ředitel odboru informatiky; 9. 5. 2013:
Tady vidíte, že tady byla provedena akce 24. ledna 2013. A byly při ní zjištěny závady ve správné hygienické praxi.
Václav MORAVEC, moderátor:
Konkrétně v tomto případě našli veterináři v jednom z prodejních řetězců špatně uložené maso. Každý se teď tedy může prostřednictvím internetových stránek podívat na to, jak se chovají výrobci a prodejci v místě, kde nakupuje.
Milan MELENA, ústřední ředitel Státní veterinární správy; 9. 5. 2013:
Týká se nejen potravin vyráběných v České republice, ale týká se i potravin dovážených.
Václav MORAVEC, moderátor:
Nové stránky veterinární správy budou ukazovat i na další zásadní problém. A tím je týrání zvířat. Jméno každého, koho kontrola odhalí, bude zveřejněno. On-line mapa Státní veterinární správy umístěná na webu zahrnuje data od počátku letošního roku a obsahuje celkem přes deset tisíc záznamů. V databázi je přes 300 nevyhovujících vzorků. Pane ministře, vy mluvíte o budoucím slučování Stání veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Není ale poněkud paradoxní, že tady máme dva weby, tudíž musejí zákazníci, spotřebitelé jít na dvoje stránky. Proč se nedala tato data třeba na Potraviny na pranýři, které už jsou známou značkou pro spotřebitele?
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
My jsme připravovali ty webové stránky několik měsíců. To není práce, která by trvala chvíli. A teprve minulý týden nebo předminulý týden mně vláda uložila, abych připravil sloučení těchto dvou orgánů do jednoho kontrolního orgánu Potravinové inspekce, kteří by kontrolovali veškeré potraviny.
Václav MORAVEC, moderátor:
Kdybych vám ale řekl, že se mohlo...
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Dostat tuhle webovou stránku pod jedny, to vám každý informatik řekne, že to není tak složitá záležitost. To, co je daleko těžší, je dát tam relevantní, pravdivé informace a naplňovat tu databázi a starat se o ni. To, že se to dá dát pod jedny webové stránky, to zase není tak velký problém.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vnímáte to jako chybu, že tady zákazník, aby navštěvoval několik portálů, protože když k tomu ještě vezmeme Potravinářskou komoru a podobně, tak to množství informací už začíná být téměř nepřehledné.
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Jsou dva státem garantované weby. To zase není taková katastrofa. V tom se určitě může někdo orientovat. Do budoucna to bude pravděpodobně jeden, pokud ten návrh projde vládou a nakonec Poslaneckou sněmovnou.
Václav MORAVEC, moderátor:
Takže jeden web bude, až bude sloučena Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa? Do té doby budou fungovat dva oddělené weby.
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Já si umím představit, že to bude i dříve. To záleží na tom, zda se potravináři s veterináři nakonec dohodnou. Umím si to představit, není to tak technicky složitá věc. Spíš jde o to to rozhraní si definovat a definovat si, kdo bude naplňovat ty jednotlivé databáze informacemi, které jsme teď rozšířili. Dříve to bylo jenom na Státní zemědělské a potravinářské inspekce, teď už půjde i o produkty živočišného původu. Vše, co dělají veterináři. Takže tam ta informace vlastně o potravinách v tuto chvíli bude, dá se říct, kompletní.
Václav MORAVEC, moderátor:
Dva weby je problém pro Pavla Kováčika jako spotřebitele, když k tomu přidáme ještě weby nevládních...?
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
To není jenom otázka potravin. Oni jsou taky spotřebitelé zvyklí kupovat oděvy, léky a další a další komodity. A všude mají někde nějaký web, na kterém se mohou informovat. Informací samozřejmě není nikdy dost. To je v pořádku. Sloučení pod jeden web si myslím nebo dodávat ty informace pod jeden web by taky nebylo úplně od věci. Spolu třeba i ještě se Sdružením pro ochranu spotřebitelů, aby to prostě bylo komplexnější, třeba i s potravinářskou komorou, třeba i s některými výrobci. Dovedu si představit ledacos, ale hlavně, aby to pro toho spotřebitele bylo jasné, zřetelné a přehledné. Co se týká toho slučování, já musím prostě poznámku učinit. Buď když vám to, pane ministře, vláda uložila, buď na té vládě není nikdo, kdo by tomu tak až detailně rozuměl anebo zkuste se poradit taky u jiných poradců, než se radíte. Mně to připadá jako v těch Postřižinách. Tam bylo pravda v módě to zkracování, tady je v módě slučování kdečeho s čímkoli. A pod nějakou vlajkou ušetření se zhorší ta situace pro spotřebitele.
Václav MORAVEC, moderátor:
Podle vás, protože zatím to je, jenom dodám, že zatím jde pouze o vládní nápad, nikoli, že by to byla součást novely zákona o potravinách.
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
No to není, to je pravda. Ale jsme zvyklí, že řada vládních nápadů třeba nedopadla úplně dobře. Některé se pravda nepodařilo uplatnit. Já věřím tomu, že tento nápad se ještě několikrát určitě promyslí a prodiskutuje, aby se s vaničkou nevylilo i dítě.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy byste Státní veterinární správu a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci ani v budoucnu neslučoval?
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Ani v budoucnu, protože mají obě dvě ty správy vedle kontroly potravin ještě další. Co se týká kontroly potravin pouze jenom, prosím, tam se dá i třeba nějaká spolupráce nastavit. Ale mají řadu dalších kompetencí a já si myslím, že něco, co se buduje šedesát let nebo ještě déle, tak že šmahem ruky to zahodit a potom se pracně drbat levou rukou za pravým uchem, jak ty kompetence, o které se přišlo, jak ta náplň, o kterou se přišlo a která třeba vyběhne jednou za čas, jak to teda udělat. A známe taky, že pouhým sloučením se ještě nikdy nic neušetřilo.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, naplníte to usnesení nebo doporučení vlády ještě vy? Protože dodejme, že tento záměr přišel se schválením novely zákona o potravinách, kde tato věc není, sloučení Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy. A ta novela zákona o potravinách je teď v Poslanecké sněmovně, nebo se může stát, že s tím ještě přijdete v rámci pozměňovacího návrhu jako vláda ve sněmovně?
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Já bych, nejprve krátký komentář k tomu, co tady padlo. Není pravda, že prostým sloučením se ne vždy ušetří. Sloučením Pozemkového fondu a Pozemkového úřadu jsme ušetřili nebo ušetříme řádově sto milionů korun.
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Momentálně. Než začnete vydávat církevní restituce.
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Ne. Tam my žádné navyšování prostředků na chod Státního pozemkového úřadu s tím nepočítáme, tam prokazatelně šetříme. Ale, a to chci zdůraznit, slučování dvou dozorových orgánů v jeden potravinový dozorový orgán, není hlavní směr nebo úmysl nebo šetření, ale sjednocení těch kontrol, protože v podstatě někde dochází k duplicitám, kdy několik dozorových orgánů chodí kontrolovat totéž a ne vždy to jako totéž posuzují nebo některé závěry dělají a tím ten trh poměrně nebo ten potravinářský trh a zejména výrobu potravinářskou často si tím komplikujeme život. Takže my už teď sice v tom návrhu potravinového zákona zpřesňujeme některé kompetence, které se týkají potravinářských inspektorů a veterinářů...
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale sloučení tam není? Proto kladu znovu tu otázku...
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Ale jsou tam pořád některé duplicity, které by se tímto podařilo odstranit. Znamenalo by to nikoli snižování počtu inspektorů, sahání na provozní výdaje, co se týká chodu inspekce, ale prostě přišel by tam jakoby představitel jednoho dozorového orgánu. Možná by to byli dva lidi, kteří tam chodili do té doby tytéž, ale výsledek by byl jeden protokol, nikoliv dva, výsledek by byl jedno doporučení, nikoliv dva, které se někdy jeden vylučuje druhé. To je ten smysl.
Václav MORAVEC, moderátor:
Proto se ptám, jestli s tím přijdete ještě vy jako...?
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Ještě poznámka. Nejsme sami...
Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte. Vy s tím nepřijdete jako ministr zemědělství, že by se to ještě dalo v rámci pozměňovacího návrhu...
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Ne. To je legislativa, která si vyžaduje více času. To není možné vyřešit jedním pozměňovákem.
Václav MORAVEC, moderátor:
Tudíž to bude řešit až vláda po volbách nějaká?
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
My se pokusíme tu legislativu dát dohromady tak, aby přišla někdy v září, v říjnu a pustit ji do meziresortního připomínkového řízení, případně do parlamentu, abychom vydiskutovali, najdeme-li tam pozitiva. Nejsme sami, kdo uvažuje tímto způsobem. Na mém posledním setkání s Poláky, ti tvrdí totéž, Slováci o tom uvažují taktéž, že chtějí sjednocovat dozor nad potravinami, aby měli jeden dozorový orgán, který by se zabýval potravinami.
Václav MORAVEC, moderátor:
Takže s věcným záměrem zákona přijdete v září?
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Pokusím se.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy jste to, Pavle Kováčiku, odsoudil. Když se podíváme na tu novelu zákona o potravinách, tak ta právě sjednocuje postupy státních dozorových orgánů, Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Podle návrhu mají veterináři převzít kontrolu i nad výrobky živočišného původu v provozovnách. Vládní komise pro dopady regulace RIA vedená profesorem ekonomem Michalem Mejstříkem, tak napsala v hodnocení, předkladatel de facto navrhl, aby kontrolu 35 tisíc provozoven, z nichž dosud pouze pět tisíc kontroluje kromě Státní zemědělské a potravinářské inspekce i Státní veterinární správa, prováděly obě správy. Potravinářská inspekce by totiž nadále kontrolovala potraviny rostlinného původu a Státní veterinární správa měla kontrolovat potraviny živočišného původu. Vzhledem k tomu, že v provozovnách se většinou jedná o jeden a tentýž zodpovědný subjekt, bude se tento věnovat dvěma institucím provádějícím kontrolu. To byl původní návrh, respektive připomínka komise RIA. Ta se pak k tomu vrátila v březnu. Dala správu Ministerstvu zemědělství k dopracování. Z výše uvedeného i z dalších důvodů s konstatováním, cituji. Současně bylo předkladateli doporučeno upustit od realokace kompetencí mezi Státní veterinární správou a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Ani druhá verze dopracování RIA nepřinesla nejprve plně požadované zkvalitnění. Resort však materiál v interakci se zpravodajem nakonec přepracoval v několika etapách. Výsledná předloha sice není i nadále v některých bodech zcela přesvědčivá, přesto je lépe zdůvodněna. Přehlednější a v současné podobě již akceptovatelná. Komise RIA má i nadále dílčí pochybnosti o přerozdělení kompetencí mezi Státní veterinární správou a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Ale toto není jako věcné řešení k posouzení pro komisi. Konec citátu. Komise jasně řekla, že se budou vlastně teď překrývat oba dva dozorové orgány víc, než se dosud překrývaly. Vy budete zpravodajem té novely zákona o potravinách. Jako KSČM, jako opoziční strana přijmete vládní novelu tak, jak je nebo v ní budete chtít nějaké úpravy?
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Především musím říct, že budeme chtít, aby proběhla široká diskuse všech, kterých se ten problém týká. A zase musím za tím vidět především toho spotřebitele, kterého zájem má být co nejlépe chráněn a pardon, jako taková ta snaha nebo ten tlak co nejméně obtěžovat v uvozovkách podnikatele, no když je to v zájmu toho spotřebitele, radši budu obtěžovat třikrát, než by se měl spotřebitel otrávit zkaženou potravinou.
Václav MORAVEC, moderátor:
No ale komise RIA píše, že těch kontrol bude víc.
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Musí proběhnout řada seminářů. Ta zpráva komise RIA je velmi zajímavá. Určitě se jí také budeme zabývat. A musí z toho vyběhnout situace, kdy nebude poškozen zájem spotřebitele. To znamená, kdy se nezhorší úroveň kontrol, kdy se nezhorší úroveň toho dozoru. A já říkám vždycky, že pokud je nějaká pochybnost, co funguje, tak radši neměňme. Císaři Františku Josefovi to vydrželo toho heslo na vládnutí tuším nějak kolem 68 let. A my se tady snažíme nebo pardon, vláda se tady snaží v posledním roce vládnutí, mám pocit, jako způsobit té budoucí vládě čím dál tím více problémů nebo čím více problémů, tím lépe. Od finanční ústavy až třeba po tyto zmatky.
Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, chápu to, pane předsedo, správně, že...
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Které by v holém přijetí toho zákona mohly nastat.
Václav MORAVEC, moderátor:
Že ta vládní novela není příliš kvalitní a že se bude muset ještě přepracovávat?
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Zemědělský výbor je velmi pracovitým výborem a je tam také pár zemědělců nebo pár lidí, kteří tomu tématu také rozumějí, a umíme se domluvit na tom, aby to bylo co nejlépe. Já bych nepředjímal.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ten vládní návrh se vám nelíbí jako KSČM ve kterých bodech?
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Já bych nepředjímal. Mně se třeba líbilo to původní nastavení víc než toto. Já jsem vyzval k tomu, aby se dohodla ta dvě ministerstva, zemědělství a zdravotnictví, jak to bude vypadat. Jakýsi výsledek tady je, takže to vezmeme ve výboru v úvahu a budeme se o tom dál bavit. Až jak dopadnou případné pozměňovací návrhy, až jak dopadnou ty semináře a diskuse k tomu. To je závažná legislativa. To není běžná technická norma. To ovlivní skutečně úroveň kontroly na mnoho let dopředu, takže se tím musíme zabývat skutečně zodpovědně a taky budeme.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, ta připomínka komise RIA, podepsaná panem profesorem Mejstříkem, jste ochoten připustit, že paradoxně ta novela zákona o potravinách teď zatíží potravinářské subjekty víc, než byly zatíženy dosud, protože i Státní veterinární správa teď bude navštěvovat navíc dalších 30 tisíc provozoven?
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Komise RIA nebo celá ta RIA potvrzuje v podstatě to, co jsem tady předtím říkal, že dochází k duplicitám a že je třeba...
Václav MORAVEC, moderátor:
Teď budou rozšířeny.
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Podle toho, co jsme se teď dohodli, kdy naši veterináři upozorňovali na fakt, že tady není zvěřina, zejména zvěřina pod dostatečnou kontrolou, protože veterináři mají informace o původu, o odstřelu zvěře a podobně. Ta projde tou primární kontrolou, jednotlivá zvěř, a dostane potvrzení, že bylo zkontrolováno. Ale my máme podezření, že na trhu se objevuje více zvěřiny, než kolik veterináři zkontrolovali. A abychom tohle mohli pokrýt kontrolou a měli dostatek informací v tomto smyslu, hledali jsme s panem ministrem Hegerem nějaké znění zákona o potravinách, které by umožnilo kontrolovat zvěřinu, protože tam ta rizika a nebezpečí jsou a platí. Možná v tomto případě je lépe třikrát zkontrolovat než potom, aby měl někdo obrovské zdravotní problémy, protože sní něco, co v mase být nemělo.
Václav MORAVEC, moderátor:
Aniž bych je rozporoval, tak ale přibyde počet kontrol, respektive rozšíří se to, že k jednomu orgánu, rozumějme potravinářské firmě, prodejci, přijdou teď dva kontroloři.
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Jestliže říkám, že nebyla ta zvěřina dostatečně kontrolována, pak ano, bude muset přibýt kontrola. Ale je to v zájmu toho zákazníka, je to v zájmu toho, kdo si půjde dát zvěřinu do restaurace, protože doposavad ta kontrola podle mého názoru nebo podle názoru veterinářů dostatečná nebyla. A ještě jedna věc. My se tady bavíme o několika částech zákona o potravinách, o kompetencích Státní veterinární správy, Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Ale v tom zákoně je řada dalších věcí, které uvádí povinnost zveřejňovat množství alergenů případně v potravinách, zvětšují se písmenka, budou muset být velikost minimálně 1,2 milimetru, to znamená lepší orientace lidí, informace o výživových údajích, o zemi původu. To je jedna z věcí, kterou velmi chceme, aby se lidé měli šanci lépe orientovat v tom potravinovém trhu. Takže tam nejde jenom o to, o čem se tady klíčově bavíme, ale je tam řada dalších věcí v zákoně popsána, které jsou, myslím si, pozitivní, které vláda předkládá. A věřím, že nakonec najdeme nějaký přijatelný kompromis.
Václav MORAVEC, moderátor:
Když tady naváži na vaše slova, podívejme se na dosavadní výsledky letošních kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce, které naznačují, že polské potraviny, jak tomu bylo v uplynulých týdnech a měsících, zas nejsou tak velkým problémem. Nejvíc vzorků kontroloři odebrali u potravin české provenience. Z hlediska bezpečnosti jich téměř 1600 nevyhovělo. Jde o 6%. Jakost se zkoumala o 2440 a nevyhovělo asi 12% vzorků. Se značením pak nepochodilo 40% zkoumaných vzorků českých potravin. Polských výrobků inspektoři zkoumali řádově méně. V procentech pak počet nevyhovujících v bezpečnosti a kvalitě vypadá podobně. Šest, respektive 13%. Větší potíže měli Poláci s označením. Nevyhovělo přes 60%. U výrobků z Německa 81 vzorků, v bezpečnosti nevyhovělo 9%, v kvalitě 123 výrobků, 11%. A ve značení dokonce 97% ze 111 kusů. A v celkovém počtu odebraných vzorků bylo podle země původu čtvrté Španělsko, tam ovšem měla problémy s bezpečností skoro polovina ze 166 výrobků a v jakosti víc než polovina v 207 vzorků. Jak říkal Petr Bendl, novela zákona o potravinách, která míří do Poslanecké sněmovny, tak právě zlepšuje kontrolu kvality a bezpečnosti potravin. I lepší značení, což je ostatně jeden z požadavků Evropské komise a norem Evropské unie. Profesorka Jana Dostálová z Ústavu chemie a analýzy potravin VŠCHT v Praze ke kvalitě potravin prodávaných v České republice a v dalších zemích Evropské unie poznamenává.
Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav chemie a analýzy potravin; 10. 5. 2013:
Česká legislativa umožňuje velké rozpětí ve složení potravin. Dříve československé státní normy přesně nastavily, jaké složení potravina musí mít. V současné době příslušné vyhlášky k zákonu o potravinách stanovují buď minimální množství určitě živiny, nebo určité rozmezí, které je velice široké. Já bych uvedla příklad. Třeba u jemného pečiva, což jsou vánočky, koláče, musí být minimální obsah tuku 8,2 % a cukru 5 %. A samozřejmě výrobky, které obsahují toho tuku více, tak chutnají lépe, protože tuky zlepšují pocity při žvýkání a polykání, ale výrobci většinou se drží toho dolního limitu. A potom ten výrobek samozřejmě není tak chutný a spotřebitel řekne, že je nekvalitní, ale on odpovídá tomu zákonu, protože to nastavení je velice široké.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vysvětluje v rozhovoru pro Otázky profesorka Jana Dostálová z Ústavu chemie a analýzy potravin VŠCHT v Praze. Na dotaz, jak je to s náročností norem pro potraviny, zda jsou české předpisy přísnější než v jiných evropských zemích, pak paní profesorka poznamenává.
Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav chemie a analýzy potravin; 10. 5. 2013:
Základem pro země Evropské unie je legislativa Evropské unie, ale řada zemí má ještě svoji národní legislativu, která mnohdy bývá přísnější, ale pokud pak dojde k nějakým sporům, tak má vždy přednost ta legislativa Evropské unie.
Václav MORAVEC, moderátor:
Dodává v rozhovoru pro Otázky profesorka Jana Dostálová z Ústavu chemie a analýzy potravin VŠCHT v Praze. Deník E15 v pátek referoval, že stát zvažuje, že by u vybraných typů potravinářských výrobků zavedl dělení na třídy podle jakosti. To teď funguje jen výjimečně. Například u šunek, které jsou teď děleny podle obsahu masa. Za jak pravděpodobné byste, pane ministře, označil, že plán na širší členění potravin do různých tříd jakosti provedete?
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Já bych chtěl v první řadě říct, nejedná se o plošné opatření, ale o některé vyjmenované typy výrobků, kde je případně ta možnost obsahu masa, to, co jste naznačil v případě šunky anebo párků a dalších obsahů masa, s tím hýbat opravdu velmi operativně. A tak my spouštíme diskusi s představiteli potravinářů, s nevládními organizacemi a s odborníky, zdali u některých typů potravin by nebylo vhodné zavést informace o jakosti, která by představovala právě míru třeba obsahu masa a podobně.
Václav MORAVEC, moderátor:
Bude to jenom u masných výrobků nebo u jakých dalších typů potravin?
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Možná i u mléčných. Ale říkám, my jsme, novináři tuhle informace vydali v okamžiku, kdy nebylo toho příliš konkrétního. My jsme začali s těmito úvahami a spouštíme diskusi na toto téma, abychom lépe přišli s nějakým návrhem, který by umožnil zákazníkovi se lépe orientovat. No a vy jste to vyndali dřív, než my jsme byli schopni říct ano, asi v těchto oblastech by to bylo.
Václav MORAVEC, moderátor:
Diskusi jste zatím nezahájili.
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Já mohu říct, nepůjde v žádném případě o plošný přístup k potravinám, ale pouze k vyjmenovaným, spíše živočišného původu.
Václav MORAVEC, moderátor:
To je zatím to, co víte a diskuse se rozbíhá. Uzavřenou ji chcete mít kdy? O třídách jakosti.
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
No uvidíme, jak bude končit zákon o potravinách, kdy ho Poslanecká sněmovna přijme. Jestli ho budeme schopni schválit někdy v průběhu října, doufám, tak abychom do konce roku s tím přišli. Pokud ne, tady pan poslanec kroutí hlavou.
Václav MORAVEC, moderátor:
Tady máte zpravodaje.
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Když to v září přijde, tak se to v říjnu nemůže schválit.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ne, počkejte, zákon vám přišel. To nevím, jestli jste...
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
V Poslanecké sněmovně je.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ta novela zákona o potravinách, ta tam už je.
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
To záleží samozřejmě na operativnosti Poslanecké sněmovny. To já už můžu ovlivnit jenom dílčím způsobem.
Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, ale když ten zákon projde, vy počítáte s tím, že novela zákona o potravinách vstoupí v platnost, pokud se nemýlím, 1. ledna roku 2014.
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Ano. To bychom si přáli.
Václav MORAVEC, moderátor:
Což v tom návrhu je. Takže byste diskusi o nikoli plošném, ale částečném zavedení jakosti potravin u masných výrobků či mléčných výrobků chtěl mít do podzimu hotovou, aby s platností...
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Ano. Do konce roku by měla být hotová.
Václav MORAVEC, moderátor:
Aby s platností toho nového zákona byly i nové normy.
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Ano. Na čem bude shoda a o čem budeme přesvědčeni, že bude zlepšovat kvalitu informovanosti zákazníka, tak to bychom spustili už na začátku toho příštího roku.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane předsedo Kováčiku, kdybyste byl ministrem zemědělství, tak byste také usiloval u toho, aby u některých...
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Já bych hodně přemýšlel, jestli je reálné v této situaci liberálního prostředí zavádět znovu normy.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy mě jako představitel KSČM už několikrát v tomto pořadu překvapujete.
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
Podle mého soudu by se musely zavést naprosto natvrdo znovu normy. Já jsem pro. Ať se zavedou, ať má zákazník jasno. Ale potom na obalu výpis jenom, že je to odpovídá jakési normě číslo té a té, není pro zákazníka informace relevantní.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ne, tam by byla informace, jestli to je první jakost, druhá jakost.
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/:
No jistě. Ale zákazník si nepamatuje, protože to nebude jeden dva výrobky, to bude nějaká řada výrobků, aby si pamatoval, co podle normy má obsahovat šunka první, šunka druhé, šunka třetí jakosti nebo třetí jakostní skupiny nebo třídy. Čili ta diskuse musí jít i tímto směrem. Ale podle mého soudu už teď v zákonu o potravinách musí přijít i ty věci, které zatím se odmítají s poukazem na to, že se to nedá vyjednat, ať už je to zejména u nebalených potravin třeba obsah hlavní složky, dobře zapíchnu tam cedulku nebo tam dám na pult nějakou informaci, jakého je ta potravina původu, kdo ji vyrobil, z jaké země pochází a tak podobně. To jsou věci, které se tam musí, ale zároveň se s tím musí také rozšířit ten soubor skutkových podstat správních deliktů. Abychom dokázali taky i porušení těchto povinností nějakým efektivním způsobem penalizovat, abychom toho prodejce nebo toho případně výrobce, pokud to má špatně uvedeno třeba to značení nebo nepravdivě, tak abychom měli dosah na to, nějakým způsobem z něho nějakou tu korunu vymoci. A pak to bude i na to, aby se platily i kontroly.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, pokud se dohodnete s potravináři a výrobci na tom, že u vybraných živočišných produktů budou třídy jakosti a prosadíte to od 1. ledna příštího roku, jak budete řešit zahraniční potraviny?
Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:
Mně se k tomu teď složitě vyjadřuje, protože otázka, na čem se budeme schopni dohodnout, říkat, co by bylo, kdyby je pro mě v tuto chvíli složité. Nechtějte po mně odpovědi na otázky, co uděláme v případě kroku číslo čtyři, když jsme ještě neudělali ani krok číslo jedna.
Václav MORAVEC, moderátor:
Znovu se obracím na dalšího hosta Otázek, kterým zůstává jeden z vlastníků Jaroměřické mlékárny na Vysočině Bedřich Štecher. Co si myslíte o záměru zavedení nových norem jakosti, které by byly podkladem pro stanovování tříd jakosti u potravinářských výrobků, například u výrobků mléčných?
Bedřich ŠTECHER, spolumajitel Jaroměřické mlékárny:
My jsme se tady zmiňovali o pomazánkovém másle. U toho pomazánkového másla je zcela jednoznačně stanoveno, co to ten výrobek musí obsahovat. To znamená jakési normy a jakási pravidla pro to, když se ten výrobek nějakým způsobem jmenuje, co má obsahovat, tak jsou, myslím si, už teďka daný. A znova se vracím k těm kontrolám, jestli jich bude víc nebo méně. Ta kvalita je taková, jak ji vnímá zákazník. To znamená, jestliže zákazník přijde na to, že sýr nebo šunka mu nechutná, protože tam není to, co by tam mělo být, tak zákonitě se od toho výrobku odvrací a bude hledat něco jiného. Tak já nejsem příliš zastáncem toho, aby se ještě dál komplikovala tato situace, která se týká značení a ohodnocování zboží. A myslím si, že co se týče kvality potravin tady v Česku, takže spíš tady hledáme, i média hledají ty věci, které jsou špatně, než aby se zabývali těmi věcmi, které jsou dobré a které jsou kvalitní.
Václav MORAVEC, moderátor:
Z různých sociologických šetření vyplývá, že většina tuzemských spotřebitelů jde po ceně, protože na dražší kvalitní výrobky nemá nebo na nich šetří. Další výzkumy ukazují, kde Češi, Moravané a Slezané nakupují potraviny. Podívejme se na ta data. Trend za posledních 15 let je jednoznačný. V hypermarketech, což znamená špatnou zprávu pro malé obchody, zatímco v roce 1997 ještě 62% lidí nakupovalo právě v menších prodejnách a 24% v supermarketech, po rozmachu hypermarketů je situace jasná. Míří tam 84% lidí. Dalších 18% nakupuje v supermarketech a stejně tolik v diskontech. Mizející menší prodejny navštěvuje už jen 15% Čechů, Moravanů a Slezanů. Nakolik podle vaší zkušenosti, protože vy jste představitelem mlékárny, která nešidí, má navíc certifikaci i na to, že neobsahují vaše výrobky různé koncentráty, barviva nebo stabilizátory, ta takzvaná éčka, tak nakolik je těžké právě proniknout do obchodních řetězců, které se snaží snižovat cenu a možná při zavedení těch norem by to postavení domácích výrobců bylo ještě horší?
Bedřich ŠTECHER, spolumajitel Jaroměřické mlékárny:
To postavení řetězců, mezinárodních retailerů, kteří tady jsou, tak je velice silné. To jste teďka zmiňoval. A bez těchto partnerů obchodních v podstatě ten byznys se dá velice těžko dělat, protože ten objem zboží, který se přes ně dá realizovat a ten počet zákazníků, kteří u nich nakupují, je obrovský. To procento je v mnoha případech vyšší, než je v západní Evropě, to znamená, že ta koncentrace maloobchodů u nás v České republice je velice silná. My obchodujeme v podstatě se všemi, se dá říct, s obchodními řetězci mezinárodními. Obchodujeme i s většinou těch malých tuzemských řetězců, protože už je velice málo nezávislých, vyloženě soukromých prodejen, ale i ty se dávají dohromady a dávají se do různých aliancí a nákupních centrál. Takže i na úrovni těch malých prodejen dochází k velice přísným kontrolám a ty malé prodejny, bych řekl, že jsou ještě daleko více citlivé na to, aby zboží, které prodávají, bylo kvalitní a v pořádku.
Václav MORAVEC, moderátor:
On se stát snaží podpořit českou potravinářskou produkci dvěma značkami. Národní značkou Klasa a regionální značkou nazvanou Regionální potravina. Ročně to stojí desítky milionů korun na propagaci. Máte prokázané, že když na vašich výrobcích máte ty značky jako Klasa, protože vy je máte na vašich výrobcích, že by to odráželo se i na vyšších prodejích.
Bedřich ŠTECHER, spolumajitel Jaroměřické mlékárny:
Tohleto je velice těžké kvantifikovat. Máme ale celou řadu odezev od zákazníků, od spotřebitelů, kteří reagují na to, že na našem výrobků je Klasa a že to je pro ně určitá certifikace toho, že to zboží je v pořádku a že je to zboží, které pochází tady z české republiky. To samé se
ministr zemědělství
předseda regionálního sdružení
poslanec PČR