Rakovnicko mám rád, řeka Berounka je moje srdeční záležitost
Křivoklát/Písky - Ministr zemědělství Petr Bendl navštívil Střední lesnickou školu a učiliště Písky a předal škole milý dárek k šedesátému výročí založení školy: dva stolní počítače. Poté zodpověděl několik otázek z problematiky zemědělství. Některé se týkaly i našeho regionu. Zmínil se také o chystaném Národním parku Křivoklátsko.
Uvažuje se o navýšení dotace na pojištění speciálních zemědělských plodin, kam patří i chmel?
V příštím roce počítáme s nějakou mírou podpory citlivých komodit, což se týká i chmele. Částka ještě známá není, protože zatím není schválen státní rozpočet. Mezi citlivé komodity patří i brambory, drůbeží a vepřové maso. Nyní bojujeme za to, aby nám Evropská unie dovolila nějakou rozumnou míru podpory, protože ta tyto komodity jako citlivé nebere. Chmel patří mezi komodity, které ministerstvo zemědělství dlouhodobě podporuje a podporovat chce.
Uvažuje se o fondu nepojistitelných rizik, například sucha, které je na Rakovnicku aktuální?
Já nemám žádný fond, kde bychom pomáhali pojistit proti něčemu, co je nepojistitelné. Ministerstvo zemědělství půjde cestou udržení vody v krajině. To neznamená rovnou budování dalších přehrad, ale zrekonstruovat stávající rybníky, nebo udělat další nové vodní plochy. Voda v krajině, zejména spodní, ubývá a pokud sem spadne, velmi rychle odtéká. Je potřeba dlouhodobě nastavit koncepci, jak udržet vodu v krajině. Na období 2014 až 2020 hledáme se starosty obcí způsob, jak si vzájemně pomoci, tak, aby MZ mohlo vytvářet programy na revitalizaci a výstavbu nových rybníků.
Populace lidí pracujících v zemědělství stárne. Zemědělské školy mají nedostatek studentů a absolventi nezůstávají v oboru. Chcete nějak podpořit zemědělské školství?
Otázka by měla patřit spíše krajskému hejtmanovi. Ministerstvo zemědělství využívá programů, které ve spolupráci s EU zjednodušují podnikání mladým zemědělcům do čtyřiceti let. Ti dostávají například podpory na koupi strojů. Když začnou podnikat v zemědělství, mohou dostat až dvoumilionovou dotaci na počáteční investice. To je trend, kterým chce jít naše republika i EU. Protože udržet lidi na venkově je také jednou z priorit ministerstva. Nová zemědělská politika EU i naše půjde ve dvou pilířích. Jeden bude čistě podpora zemědělců. Druhý se týká programu rozvoje venkova a všeho, co se na venkově děje. Protože úplně neplatí "zemědělství rovná se venkov" a opačně. Ne všude bezvadně spolupracují zemědělci se starosty, proto musíme hledat způsob, jak je motivovat ke spolupráci, aby našli společnou řeč a měli společný zájem.
Tady na Rakovnicku spolupráce většinou funguje dobře. Co říkáte na kvalitu potravin na našem trhu? Budete dál podporovat české producenty?
MZ se dlouhodobě věnuje českým a regionálním potravinám a jejich propagaci, stejně tak značce Klasa, která je ryze česká. MZ chce od příštího roku podporovat farmářské trhy, prodej ze dvora a lokální potraviny. Lidé mají zájem kupovat české potraviny, i když jsou o něco dražší. O to více musíme dbát o kvalitu prostřednictvím potravinové inspekce, veterinární správy.
Mluvíte ale spíše o menších zemědělcích a producentech, ale ty zřejmě naše zemědělství nezachrání...
To jsou ale spojené nádoby. Je otázka, co je malé a co velké. Jednal jsem se zástupci svazů cukrářů, lihovarníků chmelařů, takže zájmů, které se různě prolínají, je mnoho. Česká republika je výjimečná velikostí farem. Ty se EU snaží omezovat takzvaným zastropováním podpory a nutí je k tomu, aby se zmenšovaly a nedostávaly takovou podporu, aby byla větší konkurenceschopnost uvnitř Evropy. Což my velmi kritizujeme. Velké farmy jsou ale schopné z větší části si pomoci samy. Mají své zastoupení v EU. To si malý farmář dovolit nemůže. Chceme a musíme malé farmáře podpořit. Protože jedna věc je podpora zemědělské produkce a druhá věc je udržet zemědělství v určitých místech z důvodu péče o krajinu. Je lepší, aby se tam pásly krávy, než aby tam rostlo bodláčí. Malý zemědělec může zaměstnat například tři až pět lidí. To je třeba málo, ale z hlediska lokálního to může lidem pomoci. Malých farem, i když pomalu, postupně přibývá a byla by škoda, kdybychom to nevyužili. Proto se snažíme podporu nějak vyvažovat. Na jedné straně podporujeme citlivé komodity a na druhé hledáme způsob, jak udržet zemědělce i tam, kde je to jinak složité. Potom bychom museli krajinu udržovat nějak jinak, což by bylo obtížné.
Myslíte si, že podpora malých farmářů v EU je správnou cestou? Bude EU schopná konkurovat v produkci například Americe?
V Evropské unii ve většině hospodaří malí farmáři, proto je také podporuje. EU nám navrhuje pro roky 2014 až 2020 neobdělávat sedm procent zemědělské půdy. Což pro Českou republiku znamená velké číslo, zhruba dvě stě padesát tisíc hektarů. Obděláváme zhruba tři a půl milionu hektarů. Nikdo z nás nechápe, proč nám tohle EU navrhuje jako jeden z principů. Nesouhlasíme a kritizujeme ho spolu se všemi zemědělskými organizacemi v České republice.
Co říkáte solárním elektrárnám na orné půdě?
Co se týká solárních elektráren, tak s vaničkou vylili i dítě. Podpora se měla týkat solárních elektráren na střeše. Je špatné, že se solárními elektrárnami zbavujeme hektarů a hektarů orné půdy a ty nám poskytují drahou a nestabilní elektrickou energii. Jinou věcí jsou bioplynové stanice. Na jedné straně bych nechtěl, aby vyústily ve stejný problém jako solární elektrárny, ale na druhou stranu biostanice je pro zemědělce možným řešením, jak snižovat rizika ekonomické nestability. Stanice by měla sloužit především k likvidaci mrvy a biologických odpadů v živočišné výrobě, v rostlinné výrobě k likvidaci nadprodukce. Pokud se nepodaří zemědělci něco prodat, alespoň část by se mu takto vrátila. Nesmí se z toho stát hlavní energetický trend, abychom pak všude neviděli jen řepku a kukuřici. Kukuřice mimochodem nahrává půdní erozi. To jsou věci, kterých si všímáme. Proto je na jedné straně držíme, jak se říká "na uzdě" a na druhé straně pouštíme stavbu bioplynových stanic, aby zemědělcům pomohly k větší ekonomické jistotě.
Co říkáte na zřízení Národního parku Křivoklátsko?
Nevím, koho potěším, koho zklamu. Křivoklátsko znám a znám i plno lidí z řad lesníků i ochránců přírody. Národního parku se nebojím. Pokud bude ve formě, v jaké je navržen, a najde se rozumný způsob těžby, věřím, že to lidi příliš neovlivní. Vím, že podnikatelská veřejnost naopak volá po národním parku. Aby se území zatraktivnilo a rozvinulo spíše směrem k cestovnímu ruchu a pohostinství, tak tady lidé najdou práci a zůstanou tu. Protože v jiném odvětví, například v průmyslu, se zde už příliš práce najít nedá. O národním parku se bude ještě debatovat. MZ je jedním z mnoha připomínkových míst. Bude o tom rozhodovat ministerstvo životního prostředí. Zatím to vypadá zhruba padesát pět procent pro a čtyřicet pět procent proti. Záleží na tom, jak bude konečná podoba parku vypadat. Les musí být řádně obhospodařován, ale také chráněny mimořádné lokality, které na Křivoklátsku jsou. Často na Křivoklátsku pobývám a dobře to tady znám, a myslím si, že jsou tu místa, která si zaslouží více pozornosti, než některé lokality na našem území, co už národním parkem jsou.
Jaký je váš vztah k Rakovnicku?
Narodil jsem se na Kladně. Ale Rakovnicko mám rád, jako kdybych se narodil právě tady. Berounka je moje srdeční záležitost. Mám rád i zdejší lidi. To je s tím spojené. Dát si u Rozvědčíka svíčkovou a dvě piva.
(Autor: Šárka Hoblíková)
předseda regionálního sdružení
krajský zastupitel
poslanec PČR
ministr zemědělství