Pavel Staněk Články

Návrh zákona podala skupina koaličních poslanců a během projednávání na půdě ústavněprávního výboru byl ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti doplněn o několik bodů.
 

„Do už tak přeplněných českých věznic jsou často posíláni i lidé, kteří se sice dopustili trestného činu, tento čin ale není pro společnost nebezpečný. Stát tak vynakládá zhruba tisícikorunu denně i na vězně, kteří se mohou vrátit do běžného pracovního života a svůj trest dokončit jinou formou. Konkrétně se jedná například o dva tisíce neplatičů výživného. Pro ty zákonem zavádíme alternativní trest v podobě odebrání řidičského průkazu. Jeho navrácení je podmíněno splacením dlužné částky,“ shrnuje účel zákona jeden z jeho autorů, poslanec ODS Pavel Staněk. Podle něj nejde o žádnou raritu, protože podobná právní úprava se již osvědčila například v Polsku či na Slovensku. „Schválený zákon tak nejen ušetří státní prostředky vynakládané na chod věznic, ale zároveň zvýší vymahatelnost práva, protože stát bude moci na tyto neplatiče tlačit účinnější formou.“
 

Zákon dále upravuje některé trestní sazby a více akcentuje tzv. ředitelské žádosti, prostřednictvím kterých mohou ředitelé věznic navrhovat soudu podmínečné propuštění konkrétních odsouzených. „Takové žádosti budou mít větší váhu, protože právě ředitelé věznic jsou odsouzeným nejblíže a mohou posoudit, zda tito lidé mohou být propuštěni na svobodu dříve, než předpokládá uložený trest. Soud těmto žádostem samozřejmě nemusí vyhovět, musí ale uvést důvody. Zákon tak sekundárně přispěje k jednotné rozhodovací praxi českých soudů,“ doplnil Pavel Staněk.
 

Ten by chtěl v budoucnu otevřít i diskuzi o komplexnějších změnách ve vězeňském systému a kategorizaci věznic. „Na rozdíl například od Německa máme tento systém velmi rigidní a svázaný. V obecné rovině jsem přesvědčen, že by v celém systému měla mít větší slovo právě vězeňská služba, která je s odsouzenými v přímém a dennodenním kontaktu.“