Pavel Blažek Články

Nervozita mezi občanskými demokraty stoupá. Strana musí bojovat o pozici lídra na pravici, její podpora mezi voliči se stále více propadá, mezitím se otřásá členská základna. Nastal čas, aby se Petr Nečas nechal vystřídat? Podle místopředsedy ODS a ministra spravedlnosti Pavla Blažka k tomu není důvod. Nečas sice má své minusy, nikoho lepšího ale občanští demokraté nemají, říká Blažek.

Jedna z nedávných prezentací na webových stránkách ODS nese název Kudy dál? Už to potvrzuje vědomí krize. Takže kudy? 

To je otázka pro celou českou pravici. Zdá se, že klasická témata, která zabírala po roce 1989, se vyčerpala. Co se týče ODS, bude muset do voleb zvážit, kdo má být volebním lídrem. Jestli Petr Nečas, nebo jiná osoba. Další otázka je program. S tím má ale problém celá pravice. 

A je Nečas podle vás vhodným volebním lídrem pro ODS? 

Ano. 

A proč ano? Není to proto, že tam není jiná výrazná osobnost? 

To je tak ale vždycky. Je tam on, nikdo jiný tam není, tedy alespoň do příslušného kongresu. Když se podíváme napříč politickými stranami, má Petr Nečas jednu velkou přednost, že je politik. Lídři stran totiž mívají často jiné myšlenky než pouze politické. A u něj garantuji, že na prvním místě je politická činnost. Nemá myšlenky na vlastní ekonomiku a nemá zvrácené ego, které by musel uspokojovat vědomím moci. To jsou dvě obzvlášť nebezpečné věci. Samozřejmě má jako každý některé vlastnosti, které mu mohou trochu upírat na něčem, co se nazývá lídrovství. Od vůdce bývá vyžadováno, aby stál v první řadě a mával mečem, aby všichni věděli, kudy jít. Tím, že je Petr Nečas přemýšlivý, se někdy stává, že ti za ním občas úplně přesně nevědí, jak to předseda vlastně myslí. Ale on se čím dál lépe učí, jak jim to lépe sdělovat. 

Je ale ODS schopná bez toho, co můžeme nazvat třeba topolánkovský důraz, obhájit pozici jedničky na pravici? 

Myslím, že ano. Jde o program. Jsme jediná strana na pravici, která nějaký má. Top 09 má jako program Karla Schwarzenberga, jiný jsem nikdy neviděl. 

Mimochodem právě Topolánek nedávno trochu překvapivě vyzval ODS, aby se vrátila ke svým ideovým kořenům. Jak se na to díváte vy? 

Pro mne je návrat ke kořenům nesmysl. Jednak není shoda, co ty kořeny jsou. Jednak se všechno změnilo, společnost je úplně jiná, má jiné problémy. 

Jaký by měl ideálně nastat stav mezi ODS a Klausem? Měl by se vrátit do strany? 

Jsme v situaci, kdy bychom se s jakýmkoli rozumným člověkem, který uvažuje pravicově, a to Václav Klaus nepochybně je, měli spojovat, nikoli rozdělovat. V praktických krocích se ODS někdy s Klausem rozcházela, ale v základním směru myslíme úplně stejně. A doufám, že to neříkám pouze za sebe. Souvisí to i s uvažovanou kandidátkou Klause do Evropského parlamentu. Volby by byly jednak barevnější, zajímavější a konečně by to byly volby, ve kterých by lidé sledovali, jaké jsou možné rozdíly v postojích k EU. Byl bych rád, kdyby do toho Klaus šel za ODS. 

Vztahy mezi politikou a justicí byly donedávna přinejmenším komplikované. Hlavním přínosem nového zákona o státním zastupitelství je podle vás omezení politického vlivu na státní zástupce. Jak se to projeví? 

Tím, že je státní zastupitelství podle ústavy součástí výkonné moci, politické vlivy tam být musejí, minimálně v podobě jmenování a odvolávání funkcionářů. Jde o to, aby politik, který se špatně vyspí, jen tak nenařizoval, aby se něco stíhalo nebo naopak nestíhalo, nebo že někoho odvolá z funkce. Nový zákon zavádí jasnou proceduru jmenování a odvolávání funkcionářů státních zastupitelství. Hlavně tím, že odvolání bude možné pouze na základě kárného řízení. Nebude tedy záviset na politické vůli, ale na tom, jestli ten či onen státní zástupce tu funkci vykonává dobře, nebo ne. Vždy to posoudí soud. Mění se i jmenování a odvolávání nejvyššího státního zástupce. Dnes jej může kdykoli odvolat vláda většinou hlasů. Podle nového zákona bude odvolatelný pouze na základě rozhodnutí soudu. 

Konzultoval jste podobu zákona s opozicí? 

Konzultace probíhají už delší dobu. Když jsem návrh zákona dával do připomínkového řízení, rozdal jsem ho všem předsedům politických klubů v Senátu i Poslanecké sněmovně. Průběžně vedu rozhovory s různými představiteli ČSSD, u ostatních stran záleží na nich, pokud mi budou chtít něco sdělit. 

Předpokládáte, že se návrh zákona před schválením v parlamentu nějak výrazně změní? Rýsují se z ČSSD nějaké vážné výhrady? 

Ten zákon má smysl tehdy, pokud zůstane v zásadních rysech takový, jak jsem ho předložil. Výhrady vůči těm zásadním bodům návrhu jsem zatím nezaznamenal. Předpokládáme ale diskuzi, zejména o takzvaném protikorupčním úřadu. Zaznívají oprávněné obavy, které koneckonců vyslovuji i já, aby se z tohoto úřadu nestalo nějaké těleso, které dostane obrovskou moc bez možnosti kontroly. Osobně se domnívám, že řešení, které jsme navrhli v zákoně, je odpovídající. Rád si vyslechnu lepší, ale moc nevěřím, že ho někdo navrhne. 

Dá se tedy očekávat například změna ve způsobu jmenování šéfa protikorupčního úřadu a náměstka nejvyššího státního zástupce v jedné osobě? 

Podle návrhu je to tak, že to má být jediný náměstek, který by nebyl jmenován ministrem, ale pouze nejvyšším státním zástupcem. V zákoně zůstává, že ministr může kdykoli navrhnout odvolání toho, kdo protikorupční úřad povede. Rozhodnout ale musí zase jen soud v kárném řízení. Pokud by takový úřad závisel na politicích, do určité míry ztrácí smysl. 

Jsou nějaké podněty zevnitř ODS, abyste ten mechanismus změnil? 

Nejsou. 

Dalším citlivým bodem nového zákona je rušení vrchních státních zastupitelství… 

Debatovalo se o tom už ve vládě, když jednala o věcném záměru zákona. Jak TOP 09, tak strana LIDEM podporovala zrušení vrchních státních zastupitelství. Stejný názor mi sdělil poslanec Tejc (ČSSD) a zástupci KSČM. Já mám tedy tuhle debatu za politicky uzavřenou. Není možné udělat zákon, aby s ním souhlasilo všech 1300 státních zástupců. 

Přesto jste zastáncem, aby soudní soustava tento model nekopírovala. Proč nezrušit i vrchní soudy? 

Jednak rušit jakékoli soudní stupně je mnohem komplikovanější, vyžaduje to změnu ústavy. Jednak vrchní soudy hrají úplně jinou úlohu než vrchní státní zastupitelství. Také ctím, že do konce mandátu této vlády zbývá zhruba rok. Nedokážu si představit, že bychom takovou změnu stihli projednat. 

Začalo se znovu mluvit o možnosti posunout platnost nového občanského zákoníku. Vláda ale nakonec původně schválený termín 1. ledna 2014 nezměnila. Jsou tím pokusy o odklad zažehnané? 

Ne. Existence zákoníku záleží také na tom, kdy a jak se podaří schválit prováděcí zákony, bez kterých zákoník nemůže vstoupit v účinnost. 

Za váš rezort ale všechny předlohy odcházejí v termínu. 

To je pravda. Některé zákony ale nejsou v naší gesci, třeba nový katastrální zákon nebo daňové zákony. Ale jestli se to zadrhne ve sněmovně, Senátu nebo třeba u prezidenta, bude to vážné ohrožení. Kdyby byly ještě letos předčasné volby, jiná garnitura to může klidně odložit. Ptal jsem se ČSSD a KSČM, zda by přistoupily na politickou dohodu, že by po posunutí účinnosti zákon nezrušily. Ale takové dohody jsem nedosáhl. 

Co by se stalo, kdyby zákoník skutečně padl a my zůstali dál odkázaní na novelizované zákony z šedesátých let dvacátého století? 

Jako liberál říkám, že s žádným zákonem by neměl končit život na téhle planetě ani v tomhle státě. Na druhé straně je to ojedinělá šance, jak opravdu navázat základní občanskoprávní vztahy mezi všemi lidmi v našem státě na základech, které nás vrátí zpátky před komunismus a nacismus. Myslím, že by se ta šance na hodně dlouhou dobu ztratila. 

Co byste vzkázal firmám, které mají z nového občanského zákoníku obavy? 

Aby si najaly kvalitní právní zástupce, protože kapitalismus je přece také od toho, aby advokáti byli spojnicí mezi podnikáním a právním řádem. Ale také aby nenechaly advokáty zdražovat jen proto, že je tady nový zákon. Není k tomu sebemenší důvod. 

V programových tezích ODS jste si vytkl za cíl zkrátit trestní řízení. Bude ještě do voleb nějaký reálný krok? 

Debatujeme o tom, jak zkrátit přípravné řízení, které se mnohdy ještě opakuje před soudy. U některých trestných činností by přípravné řízení nemuselo být vůbec, stačil by přímo soud. V některých evropských státech nebo USA je to úplně běžné. Na zvážení je povinná účast advokátů pro legalitu určitých procesních úkonů, například pro prostudování spisů. Další návrh se týká státních zástupců. Pokud trvá trestní řízení v prvním stupni příliš dlouho, mohla by se státnímu zástupci omezit možnost odvolání. Samozřejmě se nedá stihnout celý nový trestní řád, ale některé dílčí změny už se chystají.

(Autor: Tomáš Pergler) 

JUDr. Pavel Blažek

ministr spravedlnosti
místopředseda strany
člen místní rady
předseda oblastního sdružení
zastupitel statutárního města