Pavel Blažek Články

Hostem nedělního diskusního pořadu ČT byl ministr spravedlnosti a místopředseda ODS Pavel Blažek.

Václav MORAVEC, moderátor:

Na případu pracovali detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu od podzimu. Hlavními hosty dnešních Otázek jsou ministr spravedlnosti České republiky Pavel Blažek z ODS, prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník a bývalý ministr spravedlnosti, advokát Karel Čermák. Pánové, děkuji, že jste přijali mé pozvání. Vítejte v Otázkách. Hezké dobré poledne.

 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Dobrý den.

 

 

 

Tomáš LICHOVNÍK, prezident; Soudcovská unie ČR:

Dobrý den.

 

 

 

Karel ČERMÁK, bývalý ministr spravedlnosti:

Dobrý den.

 

 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

 

Začněme u vás, pane ministře. Na soudce Ondřeje Havlína v sobotu soud uvalil vazbu. Už jste ho dočasně zprostil výkonu funkce? 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Já jsem zahájil příslušné řízení, to znamená, že já jsem se o tom dozvěděl ve čtvrtek, nechal jsem vypracovat příslušný návrh na zahájení řízení, který musím taky někam doručit. Čili já čekám, už to teď vím tedy, kde se pan soudce nachází, doručí mu tento návrh. Osobně ale předpokládám a doufám, že se funkce soudce vzdá sám. Ale možná, jak by řekl klasik, optimismus je opium lidstva, ale třeba k tomu dojde. Pokud k tomu nedojde, tak to řízení proběhne. Já si myslím, že v daném případě se není o čem bavit. To znamená, že to dočasné zproštění funkce nabude právní mocí. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jinak řečeno, vy mu tento návrh pošlete přes advokáty s tím, že očekáváte, že on sám se vzdá soudcovského taláru? 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Já mu to pošlu do vazební věznice. Nepotřebuju k tomu advokáty, jako řekněme poštmistry v této záležitosti. Pošlu to přímo. Ale přece jenom doufám, že mu dojde, že v tom jednání, kterého se pravděpodobně dopustil, opravdu poškozuje stav Soudcovské unie a vůbec postavení soudce a předpokládám, že bude mít tolik rozumu na to, aby se té funkce vzdal sám. Protože s tím dočasným zproštěním souvisí i to, že by pobíral půl platu, což si myslím, že snad i pro jeho trest bude lepší, když tím soudce nebude. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Co možná námitka, že právě, narážíte-li na polovinu platu, tak to je jeden ze zásadních problémů, protože nejde jenom o soudce, jde i o státní zástupce, kteří jsou dočasně zproštění funkce soudce či státního zástupce, tak pobírají polovinu platu. A v případě, že je soud očistí pravomocně, tak se jim druhá polovina platu vrátí. Ale v případě, že jsou odsouzeni, tak jim ta polovina platu zůstává. Co si o tom, pane prezidente, má myslet veřejnost? 

 

Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie ČR:

Tady je to takto nastaveno v zákoně. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Zeptám se, vadí vám ten zákon, jak je napsán? 

 

Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie ČR:

Přiznám se, že nevadí. Nikdy jsem o tom takto nepřemýšlel. Je pravda, že dostávají teda alespoň tu polovinu, ale tady je potřeba vycházet z presumpce neviny, čili dokud není prokázáno, že se tedy někdo dopustil nějakého trestného činu, pak na něj hledíme jako na nevinného a nemůže pracovat… 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

To nezpochybňuju, ale tak logika, že je mu plat doplacen, pokud je právoplatně očištěn, ale v případě, že soud uzná vinného jakéhokoliv soudce či advokáta, tak mu ta polovina platu zůstává. Přijde vám to normální? 

 

Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie ČR:

Ta polovina mu zůstane, protože z té poloviny, dejme tomu, žil. On nemůže, stejně jako soudce, nemůže vykonávat... 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

I když nesoudil. 

 

Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie ČR:

Nemůže vykonávat žádnou placenou funkci. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Nemyslíte, že by mělo dojít ke změně právního předpisu, že to je, mírně řečeno, nemorální? 

 

Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie ČR:

Nedomnívám se, ale opravdu jsem o tom nepřemýšlel. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Pane bývalý ministře, přijde vám to logické? 

 

Karel ČERMÁK, bývalý ministr spravedlnosti:

Nemorální to asi je. Ale najít nějaký praktické řešení je asi taky trochu obtížné, když vezmete v úvahu tu presumpci neviny, které je dneska pořád všude plno, možná až příliš, ale jak byste to řešil vy? 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Změnou zákona? Že v případě, že ten soudce či státní zástupce je pak pravomocně odsouzen, tak by měl tu polovinu platu, která mu jde během toho soudního řízení, tak že by ji měl navrátit státu? 

 

Karel ČERMÁK, bývalý ministr spravedlnosti:

No. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy byste to tak neřešil? 

 

Karel ČERMÁK, bývalý ministr spravedlnosti:

Asi ne. Protože přijde spousta praktických potom otázek. Z čeho to má navrátit? Ten bude tak chytrý, že určitě nebude z čeho to navrátit. 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Já bych ještě v té obecné rovině. Bohužel se nám stává, že někdy obecné principy, na kterých asi stojí ústavní systém tohoto státu, to je v tomto případě nezávislost soudce, v některých jednotlivých případech se nám bude zdát, že je chráněna až příliš. Ale na straně druhé si představme případ, kdy by výkonná moc, a to policie i státní zastupitelství představují z nějakého důvodu nějakého soudce nepohodlného, stíhaly neoprávněně. A to je možná ještě horší než to, že nějaký konkrétní pan soudce Havlín pobírá určitou dobu polovinu platu. Těch případů najdeme více, kdy prostě ta ochrana těch základních ústavních principů, a tam patří nezávislost a nestrannost, což je v tomto případě trošku něco jiného, soudců, tak prostě požívají určité ochrany, která když vidíme potom konkrétní případ v televizi, tak nám může připadat možná nepožiju slovo nemorální, řeknu třeba nespravedlivá, ale zase na stranu druhou pan doktor Čermák má pravdu, že by to sice způsobilo praktické problémy, ale je pravda, že určitá možnost toho, aby v případě prokázání viny musel to, co obdržel, vrátit, tak na tom přiznávám, že něco je. Selským rozumem. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Já neporušuji princip neviny nebo presumpci neviny, chraň Bůh. Jenom říkám, že když je odsouzen, jaká je pak ta spravedlnost, když mu běží možná dva roky plat a on je-li uznán vinným, ať je to soudce nebo státní zástupce, tak může mít dva roky polovinu platu, byť se dopustil zločinného jednání? Uvažujete tedy o možné změně toho systému? 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Víte, jestli dovolíte. Ono určité zákony vznikají v různých obdobích, kdy je různá, řeknu, společenská objednávka. Zákony, které se týkaly justice, vznikaly v době, kdy zákonodárci, ale celá společnost, chtěla v souvislosti s tím, v jakém postavení byla justice za předchozího režimu, soudce chránit při jejich rozhodování. A někdy se nám stává, že se to možná v některých aspektech vychýlí příliš na určitou stranu, a když pozorujeme tento případ, ten váš dotaz, jestli je správné, aby mu ty peníze zůstaly i v případě, že bude jednoho dne odsouzen za činnost, na trestnou činnost, které se dopustil v souvislosti s výkonem funkce soudce, tak to na zamyšlení opravdu je. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ono nejde jen o soudce Havlína. Jde například o kauzu dvou soudců Okresního soudu v Litoměřicích, Josefa Knotka a Ladislava Jelínka. Ti mají příští týden stanout před soudem v Jičíně kvůli přijímání úplatků a zneužití pravomocí. Podle policie za úplatu ovlivňovali výsledek hned několika kauz. Ponechme teď stranou na pár okamžiků trestní stíhání soudců a podívejme se na kárná řízení. Řádově desítky jsou jich ročně vedeny proti soudcům. Málokdy je však prohřešek vyhodnocen jako natolik závažný, aby byl soudce z funkce odvolán. Tady jsou jasná data. Například v roce 2005 šlo o dva případy z celkem 35 kárných řízení. V dalších devatenácti případech šlo o formy trestu jako důtka, pokuta či snížení platu. Ostatní kárná řízení byla zastavena, bylo upuštěno od potrestání nebo byl soudce zproštěn obvinění. K trestnímu stíhání, respektive odsouzení docházelo v uplynulých dvou desetiletích výjimečně, i když je nutné všechny ty jmenovitě zmiňované soudce v tomto pořadu považovat za nevinné, protože nebyli pravomocně odsouzeni. Nakolik ty odhalené případy, pane Lichovníku, mohou vést k očistě justice, aby si ti soudci uvědomili, že toto není možné, že tím poškozují celý soudcovský stav? 

 

Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie ČR:

Já se domnívám, že k tomu vedou, protože prakticky všechna kárná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná. Takže každý se s nimi může seznámit. Samozřejmě i soudci se s nimi seznamují. Tím se nastavuje vlastně to, co je ještě dovolené, co už dovolené není. A ono když jste tady zmiňoval ten malý počet odvolání, tady je důležité si uvědomit, že řada soudců skončí dobrovolně, vzdá se svého mandátu, tak jak to tady pan ministr uvedl. Čili nenechají to dojít tak daleko, že budou odsouzení tím kárným soudem, ale sami pochopí, že porušili své povinnosti natolik, že těžko by mohli před tím kárným senátem obstát, a pak tedy se sami vzdají funkce soudce. Takže to, že je málo odvolaných, neznamená, že málo soudců končí kvůli tomu, že porušují své povinnosti. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Nakolik vám při pohledu do profesního životopisu soudce Ondřeje Havlína, který byl soudcem, pak několik let diplomatem a po skandálech musel post velvyslance opustit, ale vrátil se do justice? Bere vám to hlava? 

 

Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie ČR:

Já musím říct, že o panu soudci Havlínovi jsem se poprvé dozvěděl teď v souvislosti s tím trestním stíháním, a když jsem slyšel tu jeho profesní kariéru, tak mě to opravdu velmi zaskočilo. Vůbec to, že by soudce mohl přerušit na čas výkon své funkce, mohl by dělat velvyslance, odejít odtamtud s ostudou a vrátit se zpátky do justice, přiznám se, že to je pro mě také nepochopitelné. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Může to být tedy systémový problém? Nebo jak s oblibou říkáte, je to jen selhání jednotlivce, respektive těch, kteří umožnili návrat soudce Havlína do taláru po roce 2000, kdy musel opustit post ambasadora v Bulharsku? 

 

Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie ČR:

Tady si myslím, že je opravdu problém v tom, že asi vůbec se neměl do toho taláru vrátit, jak říkáte. Vůbec se neměl na post soudce vrátit. Jestliže odejde s ostudou z jiné tak významné funkce, jako je velvyslanec, pak těžko může dělat soudce. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Není to tak, že to zákon umožňuje? Pane ministře? 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Víte, celá ta situace je natolik zajímavá, že já jsem ještě neměl čas od čtvrtka zjistit, jak to přesně osudově s tímto panem soudcem bylo. Ale pokud víme, tak byl jmenován soudcem již za předchozího režimu a ta otázka toho, jak se mu podařilo, že na čas odešel, a pak se vrátil, tady vám chci dát veřejný příslib, že vám ty dokumenty všecky dám, jak to s ním přesně bylo. V tuto chvilku to nevím, ale uznávám, a tady s panem doktorem souhlasím, působí to, neřeknu slovo podezřele, ale podivně, celý ten osud tohoto pana soudce. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Sám prozkoumáte, jak je možné, že se do taláru vrátil, pokud mu to opravdu zákony umožňují, protože když jsem zkoumal i problematiku velvyslanců, tak máme jednoho bývalého velvyslance v Bulharsku, který teď řídí českou pobočku v ČEZ a na Ministerstvu zahraničí je na neplacené dovolené nebo náhradním volnu a může se pak zpátky, až skončí v pobočce ČEZ, kterou šéfuje teď v Bulharsku, tak se může vrátit na Ministerstvo zahraničí. Takže zjevně to je asi relativně rozšířený jev. 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Já doufám, že ne, protože například Ústavní soud dokonce zakázal stáže na ministerstvu soudcům. Což třeba mně osobně z faktických důvodů vadí, já bych tam občas nějaké soudce přivítal při konkrétním rozhodování. Ale zakázal to Ústavní soud. Beru to na vědomí. Čili znovu se vracím k tomu, že tento případ prozkoumám, protože i mně osobně systémově velmi zajímá. Ty výsledky dám nejenom vám, ale dám je i panu doktoru Lichovníkovi, abychom se podívali na to, aby se toto už nemohlo opakovat, protože to samozřejmě, i kdyby ten pan doktor Havlín se teď ničeho nedopustil, tak celková jeho životní dráha, kdy zaparkuje, omlouvám se za to slovo, v justici, to tak prostě nemůže být. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Nakolik máte informace i o tom, protože podle informací Otázek, tak Ondřej Havlín měl ambici z Obvodního soudu pro Prahu 2 kvůli svým politickým kontaktům v současnosti, protože měl mít podle všeho blízko například k Miroslavu Šloufovi, tak chtěl v dohledné době se dostat na Vrchní soud v Praze, kam chtěl být přidělen. Není to také jedna z ukázek toho, když si soudci dělají své politické kontakty, které získají například na postu ambasadora, tak jich pak využívají a zpochybňují svoji nezávislost? Věděl jste o tom, že chtěl být přeložen na Vrchní soud? 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Vzhledem k tomu, že to schvaluji já jako ministr, tak já o ničem takovém nevím. Taková žádost tam asi není nebo se ke mně nedostala. V tuto chvilku vám na 100 % neřeknu, jestli tam taková žádost je, ale musel by tam být souhlas jak Vrchního soudu, tak souhlas toho pana doktora Havlína a mně to teda vůbec nic neříká. U nás to podle mně není. Čili jestli to plánoval, nevím, odkud tyhle informace existují. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Z justičních zdrojů, které máme k dispozici. 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Možná máte pravdu. Ale formálně si myslím, že na ministerstvu žádná taková žádost není. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ono k transparentnímu a veřejnosti otevřenému výběru nových soudců a jejich přidělování k těm soudům vyšších stupňů přistoupil například před půl rokem Nejvyšší správní soud. Začal zveřejňovat jména uchazečů, aby umožnil obecnou debatu o jejich kvalitách. Adepty podrobuje slyšení před plénem soudu, kde musejí prokazovat svou erudici. Neměla by se, pane doktore Čermáku, tato věc stát obecně rozšířenou u všech typů soudců, aby veřejnost měla k těm jednotlivým soudcům důvěru, aby mohla vnášet případné pochybnosti, námitky, čímž soudcovským radám dávat podněty? 

 

Karel ČERMÁK, bývalý ministr spravedlnosti:

To možná ano, ale já si myslím, že co je velmi důležité, je soudce včas odstranit. A to je to kárné řízení. A kárné řízení ve všech právnických povoláních je, jak to říct, příliš mírné. A určitě ty tresty nejtěžší se udělují výjimečně. A tady určitě by stálo za úvahu, ta kárná řízení sjednotit. Jedno kárné řízení proti všem pracovníkům justice, soudcům, státním zástupcům, advokátům, notářům, případně i exekutorům soukromým. To by bylo nejdůležitější. A ty senáty u Nejvyššího správního soudu vybavit nějakými soudci ad hoc z těch jednotlivých povoláních. To by bylo účelné, to je velká reforma, jak se tomu dneska říká, by byla. Ale mohla by vést ke stejnému metru, mohla by vést k potlačení té stavovský solidarity, nebo jak bych tomu řekl, a mohla by možná trochu ve všech těch povoláních vyčistit vzduch. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Tomáši Lichovníku? 

 

Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie ČR:

Ono v podstatě dnes už to velmi podobně je, protože na Nejvyšším správním soudu jsou ty senáty složené ze soudců, státních zástupců a advokátů a zástupců dalších právnických povolání, nejčastěji tam bývají akademici. A tyto senáty působí jak vůči soudcům, tak vůči státním zástupcům, vůči exekutorům. Advokáti samozřejmě nespadají pod tyto senáty díky své samosprávě. Bylo by asi možné i na ně to vztáhnout, ale tam se obávám, že právě narazíme na tu samosprávu těch svobodných povolání. Ale už když se připravovala tato změna, která asi má význam snad pro posílení důvěry takovýchto kárných senátů, tak už jsme třeba ze Slovenska měli ty informace, že i když se vtáhl do kárných řízení ten takzvaný opravdu v uvozovkách laický prvek, protože advokáty či státní zástupce těžko můžeme považovat za laický prvek, tak že to nepovede ke zpřísnění, naopak dokonce slovenští kolegové měli ty zkušenosti, že to vedlo k mírnějším trestům a ani teď se neukázalo, že to vedlo tedy k tomu zpřísnění těch kárných řízení. Tady spíš se jedná o to, a to je asi stejné jako v trestním právu, aby se tam dostaly pokud možno všechny případy, které tam patří. A pak tedy proběhlo to kárné řízení. Než to, jak moc přísný ten trest bude. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Uvažujete, pane ministře, o nějaké reformě, jak naznačuje bývalý ministr spravedlnosti Karel Čermák? 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Já bych řekl, pan Lichovník má pravdu v tom, že ono už to částečně dneska existuje, dokonce ve velké míře už to existuje. Já akorát bych rád řekl za sebe, když jsem nastoupil na ministerstvo, tak jsem vzkázal do soustavy jak soudní, tak státní zastupitelství, že v podstatě očekávám, že je-li dnes debata o tom, aby státní zastupitelství i soudy byly co možná nejvíce nezávislé, tak podle stávajících předpisů navrhovatelem těch kárných řízení mohou být i lidé ze soustavy - jak státního zastupitelství, tak soudcovské. A jak jsem řekl, budu velmi rád, když od vás ty návrhy budou chodit. Zatímco to doposud fungovalo tak, že často ty nepopulární do soustavy dělali ministři kárná řízení a já jsem pro odpovědnost na předsedech krajských soudů, vrchních soudů, totéž státních zastupitelství. Čili když se vrátím k tomu případu pana doktora Havlína, on v tom není sám. Tam je jeden státní zástupce. Což v médiích je známo. A tam zase jsem mluvil s Pavlem Zemanem a Pavel Zeman mně řekl v podstatě, že ten případ prozkoumá a pravděpodobně v nejbližších dnech mi dá návrh na zahájení kárného řízení. Což mně připadá lepší, než když to dělá sám ministr, protože ministr opravdu by i v těchto věcech měl zasahovat jen tehdy, pokud soustava soudcovská nebo státní zastupitelství selže a chrání se tam navzájem. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jinak řečeno, to byla další část, na kterou jsem se chtěl ptát, státní zástupce František Fiala, který by měl být také, protože je jedním z těch šesti lidí, společně s Ondřejem Havlínem, v té úplatkářské kauze u Obvodního soudu pro Prahu 2, tak na něj podáte kárné řízení a zprostíte ho funkce na základě návrhu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana? 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

 

Byl bych raději, kdyby z hlediska, a teď se za to slovo omlouvám, štábní kultury, mně ten návrh dal nejvyšší státní zástupce, protože chci, aby si spoustu věcí a problémů, které mají, zvykali, zvykat jak v soudnictví, tak ve státním zastupitelství, sami. Ono to souvisí s jiným tématem, omlouvám se, jenom jedna věta, i s tím, čemu se říká samospráva třeba soudů, to je nepřesný termín, ale soudci, pokud by tu samosprávu dostat měli, tak by neměli uvažovat pouze o tom, že budou rozhodovat o těch věcech pěkných, ale budou muset holt rozhodovat i o těch věcech, které jsou méně pohodlné, a to znamená sami proti sobě. Pokud tam mají někoho, kdo v té soustavě buďto nemá co dělat anebo tam porušuje nějaké právní nebo jiné předpisy. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře, mluvil jste o funkcionářích soudů. Hned sedmi předsedům krajských soudů končí letos nebo příští rok sedmiletý předsednický mandát. Podívejme se, o které soudy jde. U Městského soudu v Praze to bude už letos v září, stejné jako u Krajských soudů v Českých Budějovicích, v Plzni, v Hradci Králové. Ministerstvo spravedlnosti má v nejbližší době vyhlásit výběrová řízení na tato místa a také oznámit složení pětičlenné výběrové komise. Příští rok by se měla obsazovat místa předsedů Krajského soudu v Ústí nad Labem a v Brně. Předsedy krajských soudů jmenuje na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky. Nominaci podpisem schvaluje premiér nebo pověřený člen vlády. Neměl by být i systém výběru těch předsedů krajských soudů, Městského soudu v Praze, ještě více otevřený, to znamená, zase do něj vtáhnout veřejnost třeba zveřejněním těch kandidátů nějakým obdobím, kdy veřejnost může se k těm věcem vyjadřovat. Narážím znovu na ten pokus Nejvyššího správního soudu ohlášený loni na podzim, kdy se o tom vede veřejná diskuse, o těch soudcích, kteří budou přiděleni nebo kteří se stanou soudci Nejvyššího správního soudu? 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Já si myslím, že ten proces výběru dneska otevřený je, protože jakékoli výběrové řízení, které se zahajuje, ví úplně všichni soudci. Úplně všichni se dozví z celé republiky, že se koná výběrové řízení třeba na předsedu Krajského soudu v Hradci Králové. Dozví se to i jiná právnická povolání a ta jiná právnická povolání se i často do těchto funkcí hlásí. To znamená, ten systém otevřený je, pouze jsou zákonné podmínky pro to, kdo tím soudcem být může nebo nemůže. To znamená, že úplně každý se přihlásit nemůže. Jsou tam zákonné podmínky od praxe a určitých odborných zkoušek. To znamená, že já si myslím, že otevřený ten systém už dnes je. Co je novinka, samozřejmě nový pan prezident, to znamená, pan prezident Miloš Zeman, bude-li, a on bude, jmenovat ty krajské nebo předsedy krajských soudů a vrchních, tak samozřejmě mě čeká rozhovor s panem prezidentem, jakou představu má on o zasahování do těchto jmenovacích procesů, protože v tu chvilku na to jsou minimálně, a já řeknu dokonce tři subjekty. Jedna věc je ministr, vláda dokonce a ještě prezident. Za pana prezidenta Klause si nevzpomínám za dobu mého působení jakýkoli problém. Pan prezident Klaus zastával, že kdo vzejde z výběrového řízení a je navrhnut ministrem, potažmo vládou, tak ty návrhy akceptoval. Ale čeká mě rozhovor s panem Zemanem. V nějaké debatě, myslím, že s vámi, to bylo v nějakém pořadu předvolebním, on řekl, že to respektovat hodlá. Ale ten rozhovor je samozřejmě nutný. Může mít nějaké představy možná i třeba o tom, jak má vypadat to výběrové řízení. A tam si myslím, že se určitě dohodneme. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vazebně stíhaný soudce Ondřej Havlín se ke spáchání činů, ze kterých je viněn podle informací Otázek, už doznal. Připomeňme, že policie a žalobci viní soudce Ondřeje Havlína společně s dalšími pěti lidmi z nepřímého úplatkářství, přijetí úplatku, podvodu z vydírání i ze zneužití pravomoci úřední osoby. Dalším hostem Otázek ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta, jehož detektivové na tom případu pracují. Děkuji, že jste přijal pozvání. Vítejte v Otázkách. Hezký dobrý den. 

 

Robert ŠLACHTA, ředitel ÚOOZ:

Dobrý den i vám. Děkuju. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Můžete, pane řediteli, potvrdit informaci Otázek, že vazebně stíhaný soudce Ondřej Havlín se pod tíhou všech těch důkazů, které vaši detektivové shromáždili, tak se k vině doznal? 

 

Robert ŠLACHTA, ředitel ÚOOZ:

Já bych nechtěl v současné době komentovat důkazní situaci, kterou máme, ale můžu říct, že již v současné době jsme na tom tak, že si za těmi důkazy, který jsme předložili, naprosto stojíme. Takže i s tím, že někteří z těch osob s námi spolupracují. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

A doznání potvrdit můžete? 

 

Robert ŠLACHTA, ředitel ÚOOZ:

To bych nechtěl zatím komentovat, protože bych dával návod samozřejmě těm ostatním v tom, to co vlastně povedeme vyšetřování. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Koncem týdne jsme se dozvěděli, že vaši detektivové na tom případu pracovali od podzimu. Nakolik to bylo i na základě poznatků Bezpečnostní informační služby, která se podle otevřených zdrojů měla o soudce Havlína v minulosti zajímat? 

 

Robert ŠLACHTA, ředitel ÚOOZ:

Já můžu za nás, za náš útvar, který jsme vlastně zpracovávali tuto kauzu společně s Vrchním státním zastupitelstvím v Praze, říci, že tato kauza vznikla z našich poznatků a se spoluprací s občany. Takže na tomto případě jsme s Bezpečnostní informační službou nespolupracovali. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jinak řečeno, šlo o konkrétní podněty od svědků nebo lidí, kteří si na ty úplatkářské praktiky lidí kolem soudce Havlína stěžovali vám jako detektivům? 

 

Robert ŠLACHTA, ředitel ÚOOZ:

Ano. Je to jedna z věcí spolupráce s občany a já můžu jenom pozitivně vybrat to, že občané nám věří a spolupracují s námi, protože samozřejmě pokud se bavíme o úplatcích a o korupci, tak tam je ta spolupráce s občany velmi důležitá. A na jedné straně důvěra naše v ně a je v nás. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Veřejnost se už dozvěděla, že vyšetřování případu Havlín nesouvisí s těmi případy minulými. Například s podezřením, že se pokoušel ovlivňovat kolegyni, která měla na starosti případ Jana Harangozzy, který je zase známý z jiné úplatkářské aféry, respektive podvodných konkurzů soudce Jiřího Berky, kterého osvobodila amnestie prezidenta Václava Klause, neměla by se policie k těm podezřením znovu vrátit? 

 

Robert ŠLACHTA, ředitel ÚOOZ:

Vy jste na začátku řekl, že tímto případem jsme se začali zabývat od podzimu nebo od pozdního léta. Takže my máme shromážděno hodně informací, máme shromážděno hodně podnětů, s kterými teď budeme pracovat, protože teď začíná ta druhá fáze, a to je vyšetřování a budeme moct aktivně vstupovat do tohoto případu. Takže můžu za nás říct, že stoprocentně se budeme zabývat všemi podněty, ale na druhou stranu, aby se neočekávalo od nás, že budeme schopni se vrátit ke všem případům, protože už uběhla určitá doba a samozřejmě tam, kde ty důkazy budou a kde je budeme schopni předložit, tak tam se k nim vrátíme a s nimi budeme pracovat. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jinak řečeno, necháte ale ten případ Jana Harangozzy stranou. Ale když se vyšetřování odehrává v reálném čase páchání toho trestného činu, tak je to lidově řečeno vyfutrované. 

 

Robert ŠLACHTA, ředitel ÚOOZ:

Já můžu říct za nás, za náš útvar, že stojím naprosto za těmi důkazy, které jsme v současné době, vlastně které jsme dali dohromady a s kterými jsme šli do této realizace, protože nebyla to pro nás jednoduchá realizace a musím i říct, že samozřejmě pokud vstupujeme do justice a pokud realizujeme takovéto lidi, tak musíme mít stoprocentní jistotu, že to dotáhneme do kladného závěru. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ono na základě práce vašich detektivů jste v poslední výroční zprávě konstatovali, že, a teď cituji: „Korupce ve státní správě je jedním z nejvýznamnějších faktorů, který podporuje rozvoj organizovaného zločinu v zemi.“ Je možné na základě těch vašich dosavadních poznatků říci, že případ soudce, státního zástupce, advokáta, advokátního koncipienta v té nejnovější kauze, kterou teď řešíme, je jen selháním jednotlivců nebo ukazují na hlubší problémy ve fungování systému justice, kam může prostoupit organizovaný zločin? 

 

Robert ŠLACHTA, ředitel ÚOOZ:

Víte, ono zrovna u tohoto konkrétního případu mluvit, jestli došlo k systémovému nebo selhání jednotlivců, je ještě moc brzy, protože to vyšetřování je na začátku. Ale zrovna u toho případu já můžu za nás a za naše detektivy říct, že se naprosto jednalo o ojedinělý případ v tom, že zde fungoval klientelistický systém. Tady ty kontakty, které tam byly a ten způsob ať komunikace, ať jakoby vůbec vzájemných vazeb byl tak silný, že řekl bych, že i to nás chvílemi zarazilo. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Včetně toho, co Otázky mají ze soudcovského prostředí, že Ondřej Havlín měl našlápnuto k Vrchnímu soudu v Praze, protože chtěl využít svých kontaktů, které měl? 

 

Robert ŠLACHTA, ředitel ÚOOZ:

Já bych to nechtěl úplně konkretizovat, protože já si myslím, že teď v průběhu vyšetřování, že ty informace se objeví potom u soudu. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Tedy nemůžete to vyvrátit, že těch kontaktů, Havlínových kontaktů, které měl, tak že je mohl využít k tomu, aby byl přidělen k Vrchnímu soudu v Praze? 

 

Robert ŠLACHTA, ředitel ÚOOZ:

Nechtěl bych to v tento okamžik komentovat. 

 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy, když jste byl hostem Otázek naposledy, tak jste konstatoval, že se policii daří jít do případů, které jsou složité a do kterých bylo donedávna obtížné jít, že policie se emancipuje, že víte, jak do toho klientelismu a korupce v této zemi pronikat, patří mezi ně v počátcích, které teď máte, i tento případ? 

 

Robert ŠLACHTA, ředitel ÚOOZ:

Pro nás samozřejmě, protože jenom abychom si uvědomili, o jaký případ jde, my se vším, s každým prověřováním vlastně a tam, kde vedeme řízení, tak k tomu je potřeba samozřejmě úkony trestního řízení, takže zase jdeme za jinými soudci, kteří nám to povolují, jdeme vlastně, vedeme to řízení zase s dalšími a je to vlastně v justici, je to, řekl bych, na jedné hromadě. Takže pro nás to bylo velmi složité. A hlavně v čem složitý, tak v tom, že se to muselo být v naprostém utajení a žádná informace se nesměla dostat tam, kam by nepatřila, protože nikdy by se k tomu případu do takového závěru nedošlo. Takže beru to jako jeden z velmi složitých případů pro nás. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jak dlouho bude trvat jeho vyšetřování, říkáte-li, že kauza Ondřeje Havlína, dalších lidí, jako státního zástupce, advokáta, advokátního koncipienta je tak složitou kauzou pro vás, dovedete odhadnout, kdy byste to vyšetřování mohli uzavřít a jak rozsáhlé vlastně bude? 

 

Robert ŠLACHTA, ředitel ÚOOZ:

To já zatím v současné době říci nemůžu, protože samozřejmě probíhá naprostá a vzájemná spolupráce s Vrchním státním zastupitelstvím v Praze a uvidíme, jaké další podněty a jaké další informace budeme shromažďovat a do jaké hloubky půjdeme. Takže zatím bych nechtěl říkat žádné časové období. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ukazuje se i na to, že v mnoha ohledech to úplatkářství právě prostupuje advokacií, respektive že advokáti často to uplácení mohou vyvolávat nebo ani tuto věc nemůžete vhledem ke stádiu vyšetřování zatím říci? 

 

Robert ŠLACHTA, ředitel ÚOOZ:

Já to nebudu vztahovat na tento konkrétní případ. Ale myslím si, že to, co jsem označil tím klientelismem, tak si myslím, že to je jedna vůbec z nejvíc nebezpečných vůbec forem té spolupráce, protože tak jak jsem říkal, jak máme problém takový kauzy utajit, aby se o něm nevědělo, aby si to jeden mezi druhýma neřekl, aby tu informaci nepřenesl, tak samozřejmě zde patří jednotliví lidé k tomu. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Konstatuje v rozhovoru pro dnešní Otázky šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta. Děkuji vám za rozhovor a na shledanou. 

 

 

Robert ŠLACHTA, ředitel ÚOOZ:

Taky děkuju. Pěkný den, nashle. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Nejen tento případ, jak bylo řečeno, znovu vyvolává pochybnosti i o fungování advokátů, kteří i v tomto případu figurují, respektive o jejich praktikách. V seznamu na stránkách České advokátní komory lze advokáta hledat mezi víc než třinácti tisíci položkami. Komora sama pak uvádí počty aktivních advokátů. Zatímco v roce 2005 jich bylo sedm a půl tisíce, o dva roky později už přes osm tisíc. V roce 2010 bylo aktivních advokátů víc než devět tisíc a vloni pak 9866. Advokátních koncipientů také každý rok přibývá. Česká advokátní komora od roku 2000 do roku 2011 evidovala celkem 1828 kárných žalob proti advokátům. Pravomocně rozhodnuto bylo dosud o 1649 žalobách. Proti jednomu advokátovi je možné vést víc kárných řízení, proto se 101 rozhodnutí o vyškrtnutí ve skutečnosti týká 52 advokátů a rozhodnutí o dočasném zákazu pak 31 členů České advokátní komory. Kárná řízení jsou spojována proto s rozhodnutím o dočasném zákazu, týkají se 30 advokátů a rozhodnutí o vyškrtnutí 52 advokátů. Pane doktore Čermáku, jako bývalý ministr spravedlnosti, jako bývalý předseda České advokátní komory, za jak zdravou považujete právě advokacii, jestliže tady advokáti také měli uplácet soudce, tu věc lidově řečeno administrovat? 

 

 

 

Karel ČERMÁK, bývalý ministr spravedlnosti:

Advokacie je úplně stejně zdravá jako justice a jako státní zastupitelství. Pokud jde o počty, je asi míň zdravá, ale taky dobře, advokátů je deset tisíc, soudců, nevím, tři tisíce nebo takového něco. Tomu to zřejmě odpovídá. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Podíváme-li se do trestního zákoníku, protože klientelismus a korupce je zásadním problémem této země, vláda Petra Nečase se označuje za vládu práva a boje proti korupci, odpovídá podle vás i výše trestů v trestním zákoníku, konkrétně v paragrafu 331, nebezpečnosti korupce jako fenoménu v posttotalitní zemi, pane doktore? 

 

Karel ČERMÁK, bývalý ministr spravedlnosti:

Já nejsem velkým příznivcem takového teoretického stupňování té represe. Ono daleko důležitější skutečně bych řekl je u těchto povolání jistý druh prevence. A ta prevence může přijít v tom kárném řízení, tam se nemusí pořád čekat až na to, až přijde ten státní zástupce, že jo. 

 

Karel ČERMÁK, bývalý ministr spravedlnosti:

No tak taky jsem mluvil o tom, že s tou solidaritou tam je asi třeba něco udělat. O tom je možný všelijak diskutovat, ale jistý je, podle mně, že někde v jiných státech ta solidarita zdaleka taková není. Jak toho ty lidi tam docilují, tak zcela přesně nevím, ale solidarita v rámci jednoho povolání nebo sousedních, příbuzných povoláních je to nejhorší, co může vést potom k těm ne zrovna veselým následkům z hlediska celý veřejnosti. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ač nejste příznivcem zpřísňování trestů, tak když jsem se díval na výši trestů za úplatkářství, které se vztahují k úřední osobě, tedy i k soudcům, ke státním zástupcům a také k velkému rozsahu škody při uplácení, tak ta zůstává stejná od roku 2008 v českém trestním zákoníku. Trestní zákoník stanovil rozpětí trestu pět až dvanáct let nepodmíněně s tím, že analýza Otázek, týkající se zatím rozsudků toho roku 2008, ukazuje, že soudy zpravidla judikují nižší hranici této sazby, kterou pak ještě snižuje Vrchní soud, například pražský Vrchní soud. Přijde vám vzhledem k fenoménu korupce, klientelismu, pane ministře, ta výše trestů úměrná, respektive ta spodní hranice pěti let, kterou převážně judikují české soudy? 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Já bych řekl, že to mělo zase určitý vývoj trestního zákoníku. Za předchozího režimu byly některé trestné činy, které se týkaly podle mě toho nejzásadnějšího, což je ochrana života a zdraví, třeba za vraždu, to je vlastně do patnácti let, ale za některé daňové záležitosti nebo majetkové vůči státu byly tresty vlastně velice obdobné. My jsme potom postupně dostávali do stádia, dneska už vzít někomu život, abych to řekl nejobecněji, už se dostáváme nejenom k doživotí, ale třicet let a podobně. A tady je potřeba vidět, že úměrně s tím stoupají i tresty za korupci. Ale prostě vždycky bude ta debata, a já s panem doktorem Čermákem tady naprosto souhlasím, prostě holt aby za zabití bylo stejně jako za korupci, správné podle mého názoru není. A tím nehájím vůbec žádnou korupci. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Hranice pěti let vám přijde jako adekvátní, kterou převážně judikují české soudy? Protože více se zvyšovala horní sazba... 

 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Protože pamatuju hranici ukládání trestů za korupci, která byla v řádu měsíců a ještě nepodmíněně. To znamená, že tady k tomu výraznému zpřísnění došlo za poslední roky. Vždycky může být debata o tom, jestli to má být ještě více nebo méně, ale dochází ke zpřísňování. Ale víte, co je nejpodstatnější? Jednoznačně dochází k tomu, že ta korupce je více trestána, nemáte v podstatě týden, aby nedošlo k odhalení nějaké korupční trestné činnosti. A to, že tady byl pan policista Šlachta, já když jsem, a to chci říct jako optimismus toho případu Havlín, ono ho moc není, ale aspoň jeden řeknu, tak v podstatě, když jsem četl v nějakých médiích na internetu, že je nějaká mafie v justici, to, že nějaký státní zástupce to stíhá, přestože jde o soudce a státního zástupce, to, že nějaký soudce uvalí vazbu, to, že pan Šlachta není odvolán, aby dělal pořádkového policistu, kdyby ta mafie fungovala, tak jde hnedka pryč, státní zástupce je převelený někam jinam. To se neděje, čili systémové to určitě není. A tento jednotlivý případ, pokud něco i dobrého ukazuje, tak je to, že ty základní mechanismy fungují. 

 

 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Odložit či neodložit? Ve středu má Nečasova vláda probírat klíčový dokument týkající se účinnosti nového občanského zákoníku. Ten má začít platit od 1. ledna příštího roku. Ač si schvalování občanského zákoníku prošlo poměrně dlouhou a strastiplnou cestou, dodnes nejsou schválené prováděcí předpisy k tomuto dokumentu. Nový občanský zákoník je přitom rozsáhlý kodex. Čítá přes tři tisícovky paragrafů. Nově upravuje tři základní okruhy, rodinu, vlastnictví a smlouvy. Z řad soudců i advokátů se čím dál hlasitěji ozývá kritika, že vstup nového občanského zákoníku v platnost zahltí justici. Ta je přitom v nedokončené administrativní reformě. Například Robert Pelikán, který působí na pražské Právnické fakultě a v advokacii, tvrdí, že nový občanský zákoník obsahuje i tři druhy chyb. 

Robert PELIKÁN, advokát a odborník na občanské právo (záznam): 

První jsou případy skutečně technické chyby, která ovšem má vážné dopady, kdy ten zákon na jednom místě něco říká, a pak se na to zapomnělo a na jiném místě říká opak. Takže když to vezmu na nějakém příkladu, tak na jednom místě vám říká, že v nějaké situaci dluh zanikne celý a na jiném místě vám říká, že v té samé situaci ten dluh zanikne jen z nějaké části. Takže to prostě nelze aplikovat, protože ta řešení jsou kontrakditorní. Druhým okruhem jsou případy, kdy ať už záměrně nebo častěji nějakým omylem ten zákoník má nějaký závažný dopad, příkladem budiž třeba to, že se domnívám, že ten zákoník v zásadě zavádí možnost propadné zástavy družstevního podílu v bytovém družstvu, což si myslím, že je sociálně velice významné. Nebo třeba to, že ruší objektivní odpovědnost provozovatele nějakého přístroje za škodu, kterou způsobil ten přístroj sám od sebe. Což je, když vás spálí laser a nikdo za to nemůže, tak dříve vám tedy ta klinika nahradila škodu a nově už ji nenahradí. No a pak třetím případem, to jsou takové ty detailní problémy, na které tam narážíte, které se obtížně vysvětlují, ale kterých jsou tam bohužel stovky. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Podle advokáta Roberta Pelikána, který působí na pražské Právnické fakultě, by bylo dobré kvůli rizikům spojeným se vstupem nového občanského zákoníku v platnost tato rizika popsat a začít je řešit. Teprve pak by měl nový občanský zákoník začít platit. 



Robert PELIKÁN, advokát a odborník na občanské právo (záznam): 

Já se obávám, a nechci tu věc vidět příliš černě, že to povede prostě minimálně na čas k rozkladu právního státu v oblasti soukromého práva. Soudy budou zahlcené, protože se k nim bude chodit mnohem častěji, lidé nebudou schopni předvídat, jak jejich pře dopadne nebo by dopadla, pokud by k soudu šli, takže tam půjdou. Soudům to rozhodování bude trvat déle, protože se nebudou moci opřít o judikaturu, o komentářovou literaturu, nebudou to samy znát. Ta rozhodnutí budou mnohem častěji rušena v odvolacích, dovolacích instancích ze stejného důvodu. Takže se to bude vracet zpět na ty předchozí stupně. Takže podle mého názoru dojde k tomu, že soudy zkolabují, soudní spory budou trvat nesmírně dlouho a tím se jaksi zase dále zpomalí ta implementace, protože než se dočkáme judikatury, tak to bude trvat dvacet let. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Dodává v rozhovoru pro dnešní Otázky advokát Robert Pelikán, který rovněž působí na katedře občanského práva pražské Právnické fakulty. Dovedete, pane prezidente Lichovníku, zodpovědět veřejnosti otázku, jaký vliv na délku soudních řízení bude mít v prvopočátku aplikace nového občanského zákoníku? 

Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie ČR:

Tady asi mohu potvrdit to, co zaznělo v tom předchozím příspěvku. To je zcela nová úprava. Navíc dost zásadně odlišná od té předchozí, kterou tady máme. Samozřejmě část judikatury budeme moct používat přiměřeně, nicméně spousta otázek bude řešena zcela nově. A než se usadí rozhodování soudů, tak si myslím, deset let určitě bude potřeba. Lze předpokládat daleko větší zatížení soudů, a když si k tomu připočteme ještě církevní restituce, které nás asi také zatíží, tak soudy budou mít co dělat. A to ještě teď jenom zmíním jednu věc, která hrozí, stále je ve sněmovně návrh zákona, který by měl přesunout všechny spory nebo prakticky všechny spory, které řeší dneska Český telekomunikační úřad před soudy. A to už bych se obával kolapsu teda justice. Protože to je asi 200 tisíc sporů za loňský rok, což je počet případů, které řeší několik obvodů krajských soudů dohromady. A pokud se všechny tyto faktory sejdou dohromady, pak to může být velmi obtížné. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Je ten propočet, protože jedna z analýz, kterou mají Otázky k dispozici, naznačuje, že by v těch prvních dvou letech se délka soudních řízení právě kvůli aplikaci nového občanského zákoníku a rychlosti jeho zavádění, protože dodnes nejsou schválené ty důležité předpisy, které mají občanský zákoník od 1. ledna příštího roku uvést v život, tak ty analýzy říkají, že se mohou v prvních letech protáhnout soudní pře až o 200 dnů. Je to podle vás ten zhruba necelý tři čtvrtě rok relativně dobrý odhad? 



Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie ČR:

Takto nejsem schopen opravdu to odhadnout, o kolik to bude, ale v řádu měsíců to bude určitě. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Není to ale poněkud zvláštní, že vlastně vy máte soudit podle nového zákoníku a sami jako soudci nebo justice jako taková nemá takové propočty, které dělají nám ekonomové a lidé zabývající se právem? 



Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie ČR:

To jsou všechno odhady. Justice se musí vypořádat s jakýmkoliv novým zákonem. A my jsme zvyklí, že stále přichází nové zákony. Když vezmu občanský soudní řád, což je náš denní chleba, podle kterého vlastně probíhají všechna civilní soudní řízení, tak ten se mění několikrát do roka. Od roku 63, kdy byl přijat, do roku 89 byl změně, to by se dalo spočítat na prstech jedné ruky. A od té doby více než stokrát. Takže my jsme zvyklí na to, že se pořád něco mění. Ale tato změna bude nesmírně zásadní.

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Bylo by podle vás možné snížit nějak ta rizika, na která upozorňoval Robert Pelikán v rozhovoru pro Otázky, o nichž se teď bavíme, pokud by se účinnost odkládala nebo stejně, jak to v Čechách bývá, se improvizuje a nic by to nevyřešilo? 



Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie ČR:

Já se domnívám, tady co vidím za riziko, pokud by nebyly hotovy všechny předpisy, které souvisí s tím občanským zákoníkem. A to nejsem schopen zodpovědět, zda budou či nebudou včas hotovy. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Legislativní rada vlády je schválila koncem tohoto týdne. 



Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie ČR:

Čili pokud by byly tyto předpisy všechny hotovy, pak se domnívám, že budeme řešit úplně stejnou otázku za rok, za dva, za tři. Pořád to bude stejné. Pořád se budeme učit něco nového. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Kdybyste teď byl členem vlády, půl roku nejméně budou procházet ty předpisy doplňující občanský zákoník oběma komorami českého parlamentu. Legislativní rada vlády je schválila v tomto týdnu. Odkládal byste účinnost občanského zákoníku nebo ne? 



Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie ČR:

Já musím říct, že naštěstí nejsem členem vlády. A jsem soudce, který musí aplikovat platné právo, účinné právo a toto je opravdu otázka politická. Já jako soudce se s tím musím vypořádat, musím ten zákon aplikovat, ale jestli má být přijat od 1. 1. 2013, 14 nebo 15, opravdu to mi nepřísluší posuzovat. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Ty chyby, na něž upozorňoval Robert Pelikán, vidíte tam také podobné zásadní chyby? 



Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie ČR:

Neseznámil jsem se s tím zákoníkem do té míry, abych byl schopen odhalit takovéto nedostatky. Ale je tam spousta nových pojmů. Ale jak říkám, s tím se prostě musíme vypořádat. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Pane doktore Čermáku, kolik času, protože vy jste zastáncem nového občanského zákoníku, kolik času jste věnoval jeho četbě? 



Karel ČERMÁK, bývalý ministr spravedlnosti:

Je to otázka naprosto irelevantní, pane redaktore. Ale třeba deset. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Hodin? 



Karel ČERMÁK, bývalý ministr spravedlnosti:

No. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Proč irelevantní, protože když část advokátů, část soudců říká, že ten občanský zákoník neprocházel oponenturou, že stále jsou v něm jisté chyby a že to je i jedna věc, která je riziková v souvislosti se vstupem... 



Karel ČERMÁK, bývalý ministr spravedlnosti:

Tak se, pane redaktore, musíme zeptat, proč to říkají? Ti někteří advokáti. A zejména proč to říkají někteří politici. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Proč si myslíte, že to říkají? 



Karel ČERMÁK, bývalý ministr spravedlnosti:

Říkají to zcela nepochybně proto, že po dlouhých diskusích a oponenturách přijdou s nějakou kazuistikou, to je vidět z prohlášení pana doktora Pelikána, a chtějí ten zákoník po deseti letech a víc diskusí znova měnit. A my se musíme ptát, proč ho chtějí měnit? 



Václav MORAVEC, moderátor:

Protože v něm jsou chyby. Například dluh a jeho zanikání, že si ty části protiřečí. 



Karel ČERMÁK, bývalý ministr spravedlnosti:

To oni říkají. Ale my se pokusíme si ozřejmit, oč jde. Tak kdo navrhl odložení zákoníku? Nemýlím-li se KSČM. Tak tam je nám asi celkem jasné, co se sleduje. Aby KSČM nikdo nerozboural jeho stalinistický pomník. Stalinistický pomník je ten dosavadní, pořád ještě platný občanský zákoník.



Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:
 
60krát novelizovaný. 


Karel ČERMÁK, bývalý ministr spravedlnosti:

Ano. No samozřejmě. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Logicky část sociálních demokratů podle vás tedy hájí ten stalinistický pomník, protože pro ten návrh KSČM, pokud se nemýlím, při posledním hlasování ve sněmovně hlasovala i část sociální demokracie. 



Karel ČERMÁK, bývalý ministr spravedlnosti:

Každý, kdo pro to hlasoval, hájí stalinistický pomník. Nemůžu si pomoct. Ať pro to hlasoval kdokoliv. A já jsem nekontroloval, kdo pro to hlasoval a hlasoval proti. Ale pak ještě se musíme vrátit jedné otázce. On ten návrh, nemýlím-li se, se projednává taky ve vládě. Kdo ho přinesl do vlády, nevím, to mě nezajímá. A pak se tedy musíme zeptat, co stojí za tou vůbec možností, že po schválení v parlamentu najednou někdo navrhuje ve vládě odložení účinnosti. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Nemyslíte, že to obecně vypovídá o tom, jak ty kodexy a zásadní zákoníky tady vznikají? V tomto pořadu jsem pět let probíral vznik trestního zákoníku, který je psán soudcem Nejvyššího soudu, to znamená, autor takového kodexu je pak sám tím, kdo je judikuje a kdo se té problematice věnuje, na rozdíl od profesorů ve světě, kteří tyto kodexy píší a je tam i oddělení těch věcí, a pak teprve se zjistí při delším čtení toho občanského zákoníku, přípravě na jeho aplikaci, jakým způsobem tady vznikají v České republice tyto kodexy. Nemyslíte, že i to může být jedna z motivací, proč tu věc odložit? 



Karel ČERMÁK, bývalý ministr spravedlnosti:

Já nevím vůbec, o čem mluvíte, pane redaktore? A jakým způsobem vznikají… 



Václav MORAVEC, moderátor:

Podíváte-li se na trestní zákoník, tak nejdříve napíše pan profesor Šámal do trestního zákoníku a ponechá tam přípravu ekonomických trestných činů, pak v rámci poslanecké iniciativy jsou tyto návrhy vyhozeny z toho trestního zákoníku s tím, že se odkáže na jiné zákony, do kterých se to ale nedá. 



Karel ČERMÁK, bývalý ministr spravedlnosti:

Nemluvíme my náhodou o občanském zákoníku? Mluvíme o trestním? 



Václav MORAVEC, moderátor:

Ano, ale vznikají podobným způsobem. 



Karel ČERMÁK, bývalý ministr spravedlnosti:

Ale jakým podobným způsobem vzniknul občanský zákoník? To je profesor, to není praktik žádný, ani soudce Nejvyššího soudu Eliáš. 

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

No ne, tady právě vraťme se k tomu začátku, pane doktore, a to já s vámi souhlasím. Vraťme se k tomu začátku. Máte tu dva ministry spravedlnosti. Jeden z našich předchůdců, pan doktor Motejl, kdysi, a je to dneska snad jedenáct let, a zcela správně uvažoval o tom, že je potřeba rekodifikace občanského práva, což znamená mimo jiné i vznik nového občanského zákoníku a vybral si tehdy určitý tým, který vede profesor Eliáš. On není soudce, je to profesor Eliáš, je to akademik. Myslím si, že věhlasný. Po těch dneska bych řekl devíti letech dojde k tomu, že ten zákon je schválen a v podstatě veškeré debaty o tom, že by se ten zákon měl odložit vzhledem k tomu, že, nebo respektive jeho účinnost, vzhledem k tomu, že příští rok je nepochybně volební, pokud nebude volební již tento, tak samozřejmě vzhledem k tomu, že pro tento zákon nehlasovala KSČM ani, ani až na jedinou výjimku ČSSD, tak se nebavme o odložení té účinnosti, ale o zániku tohoto celého projektu a to na hodně procent. Pokud jde o jakékoli chyby, které říkal pan doktor Pelikán, neexistuje v dějinách nějakých zákon, zvlášť takto závažný, který by možná neměl tu či onu nedomyšlenost, tu či onu chybu. Ale v zásadě bych rád řekl, že ten zákon jako celek byl dílem mnoha profesorů, při vší úctě, a teď to opravdu nemyslím ve zlém, pan doktor Pelikán je, myslím, asistentem na Univerzitě Karlově, to znamená, že profesoři z tohoto oboru tento zákon připravovali. Samozřejmě, že se mohli v některých drobných aspektech mýlit. Ale to zásadní, proč ten zákon vzniká, to znamená, aby už vztahy mezi panem Moravcem, Čermákem, Lichovníkem vám neurčoval v těch základních rysech stát, ale abychom si toho co možná nejvíce mohli domlouvat sami, tento zákon přináší. Přináší kromě jiného také to, že už podnikatel, který chce uzavřít smlouvu, nemusí spekulovat dvě tři hodiny, jestli to má dělat podle obchodního práva nebo podle občanského práva. Přináší také to, že bude jednoznačně jasné, na který soud se obrátit, pokud jde o věcnou příslušnost. To znamená, ne, jestli už jde o obchodní spor, občansko-právní spor. A tyhle věci, ty nejobecnější, podle mého názoru naprosto překrývají to, že budou možná praktické problémy. To je rozsáhlá změna. To znamená, já bych se velmi divil, kdyby při aplikaci nedocházelo k nějakým nedorozuměním, kdyby ve státní správě nebyli lidé, kteří si to bohužel přečtou 1. ledna. Já s tím nic nenadělám. Ale ten celek jako takový je nutný a je správné, že přichází.

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Přepněte si na zpravodajskou čtyřiadvacítku. Hosty Otázek zůstávají ministr spravedlnosti Pavel Blažek, prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník i bývalý ministr spravedlnosti, advokát Karel Čermák. Přepněte si na zpravodajskou čtyřiadvacítku, dozvíte se právě o jednání vlády ve středu, která má probírat okolnosti nového občanského zákoníku, stejně jako o problémech energetické společnosti ČEZ, se budeme zabývat ve druhého hodině Otázek. A to s dalšími hosty. Například se šéfem sněmovního hospodářského výboru Milanem Urbanem z ČSSD, expertem na energetiku Martinem Mikeskou z Hnutí Duha a energetickým analytikem J&T Michalem Šnobrem. Pokračujeme po stručných zprávách na zpravodajské čtyřiadvacítce. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Připomínám, že hlavními hosty dnešních Otázek zůstávají ministr spravedlnosti České republiky, místopředseda ODS Pavel Blažek, prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník a bývalý ministr spravedlnosti, advokát Karel Čermák. Ještě jednou, pánové, vítejte ve druhé hodině Otázek na zpravodajské 24, ještě jednou hezké dobré odpoledne. 



Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie ČR:

Dobrý den. 



Karel ČERMÁK, bývalý ministr spravedlnosti:

Dobrý den. 



Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:
 
Dobré odpoledne. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře, zmiňoval jsem v úvodu první hodiny, že jako vláda máte ve středu probírat dokument, analýzu, která se týká účinnosti občanského zákoníku, možného odložení a tu analýzu jste zpracoval vy, ministerstvo financí a také předseda legislativní rady vlády, ministr Mlsna. Co ten dokument obsahuje? 



Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti a místopředseda ODS:

Řekněme to, dokonce možná bych neřekl ministerstva,